Článek referuje věcně o sporu mezi vládou a prezidentem o účast na summitu. Zvolený titulek kontrastuje doprovod manželky premiéra s pravděpodobnou neúčastí prezidenta, což může mírně nahrávat prezidentovi jako tomu, kdo je opomíjen, ale text jako celek nevykazuje jednoznačnou tendenčnost.

Text je věcnou zprávou o sporu o účast na summitu NATO. Nevykazuje výraznou tendenčnost, poskytuje obě strany sporu, i když vládní pohled je prezentován mírně více díky přímé citaci Babiše a delšímu prostoru pro jeho vyjádření. Celkově neutrální.

Satirický text, nelze hodnotit tendenčnost.

Komentář kritizuje obě strany sporu o účast prezidenta na summitu NATO. Vládu líčí jako formální a alibistickou, prezidenta pak jako konfrontačního a intrikujícího s Ústavním soudem. Celkově volá po dohodě, ale bez jasného vyznění ve prospěch jedné strany.

Článek silně nahrává prezidentu Petru Pavlovi a kritizuje ministra Petra Macinku, Motoristy a vládu za pokusy degradovat prezidentskou roli na ceremoniální figurku. Autor označuje Macinkovu strategii za mstivou, obhroublou a emotivní, zatímco Pavlovo jednání hájí jako legitimní obranu kompetencí. Obvinění z ústavního puče zesměšňuje. Rozhodnutí Ústavního soudu vítá jako potřebné vyjasnění pravomocí.

Článek kritizuje dvojí metr českých a evropských médií, která mlčí k razantním krokům maďarského premiéra Magyara a polské vlády, ale u Babiše by podobné činy odsoudila. Text tak nepřímo nahrává Babišovi jako oběti mediální předpojatosti.

Článek vyznívá ve prospěch skupiny senátorů a krajů, kteří požadují změnu rozpočtového určení daní. Dává výrazný prostor kritikům stávajícího systému, zatímco stanovisko vlády je redukováno na jeden výrok Andreje Babiše, jenž je ihned zpochybněn. Tím text nahrává straně A a staví vládu do role pasivního viníka.

Článek je poměrně vyvážený, ale díky použití mírně negativního výrazu „ubírá jim peníze“ a zdůraznění varování pracovníků médií, veřejnosti a opozice o ohrožení nezávislosti lehce nahrává kritikům zákona (B).

Text silně nahrává vládní reformě a kritizuje rezignující experty jako samoúčelné a neefektivní. Používá ironizující uvozovky, hyperboly, karetní taktiku a apel na vlastenectví.

Text ironicky zesměšňuje kritiku vlády za nekomunikaci o vedrech; pomocí sarkasmu, výsměchu a znevažování kritiků nahrává vládnímu táboru.

Text vykresluje premiéra Babiše jako osobu ignorující rozhodnutí soudu a vedoucí zbytečný spor s prezidentem, čímž poškozuje republiku. Výběrem ostré citace opozičního politika vytváří rámec frašky. Tím nahrává prezidentu Pavlovi a opozici.

Článek mírně nahrává Pirátům, protože jim poskytuje výrazně více prostoru pro kritiku vlády a zahrnuje útočnou citaci na premiéra Babiše, zatímco vládní strana (ANO) dostává jen krátkou odpověď poslankyně Ožanové. Zdůrazňuje nepřítomnost premiéra a ministryně, což podtrhuje dojem, že vláda ignoruje své povinnosti. Obvinění vůči ministryni Mrázové jsou prezentována nekriticky.

Článek vyznívá mírně v neprospěch vlády/Babiše a ve prospěch kritiků přesunu agendy protidrogové politiky. Zdůrazňuje negativní dopady (odchod expertů, absence projednání, varování před riziky) a dává prostor převážně kritikům bez vyvážené obhajoby druhé strany.