Hodnocení tagu: ministerstvo zahraničí 71 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 28. 5. 2026 – 2. 8. 2026
Tag se dělí na 9 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Čínské úřady zadržely českého občana pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Ministr zahraničí Petr Macinka uvedl, že byl v Číně na soukromé návštěvě a případ nesouvisí se...
Během jednání delegace Tomia Okamury v Číně se objevily nové informace o zadrženém Čechovi; ministr Petr Macinka uvedl, že kauzu budou řešit ministerstva zahraničí a...
Předseda Sněmovny Tomio Okamura odcestoval s podnikatelskou delegací do Číny, před cestou konzultoval s tajnými službami a chce jednat o rozšíření leteckého spojení, bezvízovém...
Český pavilon pro Expo 2025 v Ósace navštívilo 1,5 milionu lidí a kulturně uspěl, ale jeho náklady výrazně překročily původní rozpočet – z plánovaných 290 milionů korun na více...
Všechny zdroje shodně uvádějí, že americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z neoprávněného získání 220 milionů záznamů o amerických voličích a ze zásahu...
Prezident Petr Pavel se po vleklém sporu s vládou a zásahu Ústavního soudu zúčastnil summitu NATO v Ankaře; vláda v čele s Andrejem Babišem původně jeho účast odmítala, nakonec...
Všichni shodně uvádějí, že mezi vládou Andreje Babiše a prezidentem Petrem Pavlem vznikl spor o Pavlovu účast na summitu NATO v Ankaře, který vyřešil Ústavní soud nařízením...
Ministr zahraničí Petr Macinka se po summitu NATO v Ankaře zúčastnil v Římě zasedání skupiny Přátel Západního Balkánu, kde varoval před „trojskými koni“ v přístupových...
Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud, který předběžným opatřením nařídil vládě zahrnout jej do delegace na summit NATO v Ankaře; vláda jej akreditovala, ale nadále...
Ostatní články
22
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
Text staví do popředí ostrou kritiku Martina Kupky vůči Petru Macinkovi a Tomiu Okamurovi, zároveň však uvádí Macinkovo stanovisko i postup ministerstva. Mírně tak nahrává straně B výběrem a titulkovým zvýrazněním Kupkovy formulace, nikoli vlastním redakčním odsudkem.
Podání výrazně nahrává straně A. Redakce přebírá její bezpečnostní rámec jako výchozí skutečnost, soustřeďuje násilí, vraždy a sabotáže kolem krajní levice a dává prostor pouze politikům podporujícím iniciativu. Antifa ani jiná kritická či nezávislá strana nedostává možnost reagovat a některá závažná obvinění jsou prezentována bez atribuce.
Podání výrazně nahrává straně Petra Žantovského. Redakce přebírá jeho interpretace do titulku, perexu a mezititulků, ironizuje blíže neurčené české „obránce demokracie“ a dává Žantovskému rozsáhlý prostor bez reakce kritizovaných aktérů. Spor o maďarská média tak rámuje především jako pokrytectví českých liberálních obránců médií a debatu o BBC jako důkaz jejího tápání.
Text mírně nahrává Rumunsku: rumunská verze událostí je prezentována jako výchozí rámec, ruská popření jsou uvozována slovesy zpochybňujícími jejich věrohodnost ('tvrdila', 'odmítla'), zatímco rumunská vyjádření uvozuje neutrální 'uvedla'. Kontextová pasáž o předchozích incidentech posiluje narativ o ruských dronech narušujících rumunské území, aniž by text hlasem redakce zvažoval alternativní vysvětlení.
parlamentnilisty
Z ČR už zazněla nechuť z Trumpova plánu proti Bruselu
Podání nahrává americkému grantovému plánu a jeho podporovatelům. Jeho deklarované cíle přejímá jako boj s cenzurou a ochranu tradiční evropské civilizace, zatímco české výhrady titulek předem znehodnocuje slovem „nářek“. Tím poškozuje jak instituce EU stavěné do role protivníka, tak opatrnější české hlasy, přestože jejich citované odpovědi jsou převážně podmíněné požadavkem transparentnosti a domácí kontroly.
Text je převážně popisný a dává prostor všem hlavním stranám. Mírně nahrává kritikům vlády, protože redakce bez atribuce rámuje pokračování muniční iniciativy jako krok „v rozporu s předvolebními prohlášeními“; tím vládu staví do pozice porušitele slibů.
Text je převážně věcné zpravodajství o incidentech s drony a diplomatických krocích. Mírně vychyluje směrem k rumunské pozici tím, že v autorském hlasu na dvou místech uvádí ruský původ dronů jako fakt, ačkoli Rusko to popírá. Jinak však článek zachovává základní vyváženost – ruská popření jsou uvedena a obě strany dostávají prostor.
Text informuje o ironickém videu Miroslava Etzlera a doplňuje je nepříznivými kauzami či kontroverzemi jeho terčů. Nevytváří však reálný příznivě rámovaný protitábor; jde proto o jednostranně negativní podání vůči jediné straně sporu.
Text je převážně vyvažující zpravodajství: dává prostor zastáncům cest do Číny i představitelům zdůrazňujícím vztahy s Tchaj-wanem. Mírně více zviditelňuje stranu B závěrečnou hodnotovou citací Karla Dvořáka a konkrétními výsledky Vystrčilovy cesty, nejde však o dostatečný doslovný důkaz redakční manipulace.
Jde o věcný souhrn různých zpráv. Redakční podání nepřisuzuje vinu ani systematicky nenahrává žádné straně sporu.
Podání je převážně věcné a nenadržuje zřetelně žádné straně sporu. Mírně kritickou pozornost vůči resortům vedeným ministry za Motoristy může vyvolávat zdůraznění ceny instalace na MŽP, text však uvádí konkrétní smluvní částku, vysvětlení ministerstva i srovnatelná dřívější nasvícení.
Text mírně nahrává straně B tím, že soustředí pozornost na nepravdivost sdílené informace, její možné institucionální dopady a reakci Světlany Witowské. Podává však i rozsáhlé vysvětlení a omluvu Pavla Šika, takže neobsahuje dostatečně doložený konkrétní manipulační signál.
Text je stručná agenturní zpráva a nepoužívá zjevně tendenční jazyk. Negativní vyznění vůči Rusku plyne z popisované události; tvrzení o útoku je v titulku výslovně připsáno Ukrajině a v textu ukrajinskému námořnictvu.
Text převážně věcně reprodukuje stanovisko Tomia Okamury k českému příspěvku do programu PURL. Dává mu dominantní prostor, což odpovídá formátu zprávy o jeho vystoupení; bez dalšího kontextu či reakce druhé strany však nelze konzervativně označit podání za tendenční.
Článek je převážně věcným zpravodajstvím, ale díky přímé citaci pouze českých ministrů a umístění opozičních názorů až na konec lehce nahrává pozici Česka hájícího Izrael.
Podání poškozuje především Petra Macinku a současnou vládu tím, že jejich postup rámuje jako nesplněný příslib a pětiměsíční nečinnost. Nepřímo nahrává Janu Lipavskému a bývalé vládě, jejichž postup je v kontrastu líčen jako aktivní příprava přísnějšího režimu. Text však uvádí i podstatné okolnosti ve prospěch vládní opatrnosti, zejména shodný postup většiny EU, absenci doporučení Bezpečnostní rady státu a potřebu evropského sjednocení.
Text podáním nahrává straně B: soustředí se na americká varování a na nedostatky vlády a Babiše, zatímco jejich vysvětlení či odpověď prostor prakticky nedostávají. Negativní rámování však z velké části připisuje anonymním zdrojům a diplomatickému dokumentu.
Článek zvýrazňuje emotivní odsouzení ruského útoku na Kyjev českými politiky. Ruská perspektiva je upozaděna a zredukována na krátkou zmínku v závěru, zatímco úvodní pasáže a titulek používají silně hodnotící jazyk převzatý z tweetu ministerstva. Tím text nahrává straně odsuzující Rusko (B) a oslabuje vyznění ruských argumentů.
Podání mírně nahrává kritikům současné vlády a zastáncům nákupu: zrušení koupě rámuje jako promarněnou příležitost s bezpečnostní nevýhodou a zdůrazňuje neověřitelnou informaci, že roli sehrála osoba vlastníka. Zároveň však uvádí i vládní vysvětlení týkající se závazků po Expo.
Podání výrazně nahrává kritikům vlády. Titulek, perex i většina článku rozvíjejí jejich argumenty, citace a údaje o negativních dopadech, zatímco stanovisko vlády je omezeno na stručné tvrzení o vyšší efektivitě a několik Babišových organizačních ujištění. Ostré výrazy jako „nedomyšlená destrukce“ jsou řádně připsány kritikům; hlavní redakční tendenčnost proto spočívá ve výběru a nerovnováze zdrojů, nikoli ve vydávání těchto výroků za vlastní soud redakce.





