Hodnocení tagu: senátní volby 26 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 29. 6. 2026 – 23. 7. 2026
Tag se dělí na 5 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Vedení ODS jednomyslně rozhodlo, že Filip Dvořák nebude na kandidátce pro Prahu 1, a nařídilo místní buňce do týdne kandidátku přepracovat. Důvodem je nedostatečné vysvětlení...
Oba články se shodují, že v podzimních senátních volbách se v pražském obvodu č. 24 utkají dosavadní senátor David Smoljak (STAN) a kandidátka ODS Dagmar Pecková.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristé vykazuje vnitřní napětí a disharmonii, které se projevují v různých oblastech – od společného postupu do Senátu po reakce na...
Vedení hnutí ANO schválilo senátní kandidáty pro podzimní volby, včetně dětského onkologa Jaroslava Štěrby; výběr lídra pražské kandidátky po rezignaci Ondřeje Prokopa zatím...
Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) kandiduje v podzimních senátních volbách na Českolipsku a v souvislosti s jeho kampaní probíhá intenzivní politické pnutí.
Ostatní články
15
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
parlamentnilisty
Jiří Kobza: Předvolební dvacatero
Silně polemické podání nahrává straně A. Autor pomocí ironického „dvacatera“, paušálních soudů, nálepek a řečnických otázek vykresluje stranu B jako neschopný, zkorumpovaný a médii chráněný blok, zatímco Babiše, Okamuru, Macinku a Turka staví do role jeho nespravedlivě napadaných protivníků. Stanoviska kritizovaných aktérů text vůbec nepřináší.
Podání výrazně škodí jediné posuzované straně, zejména Róbertu Šlachtovi a Přísaze. Redakční hlas je vykresluje jako politicky bezvýznamné, oportunistické, populistické a charakterově pokleslé aktéry. Šlachtovy doložené vulgarity text doprovází sarkasmem, urážlivými nálepkami, spekulacemi o jeho motivech a kategorickou předpovědí, že začne napadat i Tomia Okamuru. Příznivě není vykreslen žádný skutečný protitábor.
Podání mírně poškozuje Martina Kubu a hnutí Naše Česko. Titulek prezentuje nejasnosti kolem Kubova podnikání jako danou skutečnost, zatímco tělo je převážně připisuje kritikům. Redakční hlas dále používá mírně znevažující výrazy a bez jasné opory tvrdí, že Kuba obtížně získává známé kandidáty. Text mu však zároveň poskytuje rozsáhlý prostor k reakci.
cnnprima
Těžkosti ANO v Praze: Náhradního kandidáta na primátora zřejmě vybralo, u Senátu jasno nemá
Podání mírně nahrává politické konkurenci ANO. Titulek a redakční formulace soustřeďují pozornost na „těžkosti“, váhání, opakovanou neujasněnost kandidatur a náskok konkurence v kampani. Faktické jádro článku toto rámování převážně podporuje, proto jde spíše o mírnou než výraznou tendenčnost.
Text mírně nahrává hnutí ANO, neboť věnuje větší prostor jeho představitelům a jejich obviněním, podporuje narativ tlaku anonymním zdrojem a rámuje Babalu jako oběť. Reakce univerzity a Grolicha jsou zahrnuty, avšak vyznívají jako kratší oponentura.
Podání nahrává straně A: jde o dlouhý rozhovor s jejím poslancem, jehož závažná obvinění jsou rozvíjena převážně souhlasnými otázkami, bez samostatné odpovědi armády či napadených osob. Perex sice opakovaně připisuje tvrzení Růžičkovi, kompozice však posiluje obraz armády a osob ze strany B jako politicky zaujatých aktérů.
Podání mírně znevýhodňuje Jitku Volfovou a vedení ANO tím, že její kandidaturu rámuje jako překvapivé obejití oblastní preference a upozorňuje na další možnou kumulaci funkcí. Petra Krále zase redakční interpretace spojuje s osobním „vyřizováním účtů“. Martin Půta je stavěn do pozice hlavního soupeře a favorita, avšak bez výslovné redakční chvály.
Text mírně nahrává hnutí Naše Česko a Martinu Kubovi tím, že možnou a dosud nedohodnutou spolupráci rámuje jako získání významného politika a jeho zapojení do boje o Senát. Tělo článku je převážně věcné a opakovaně uvádí, že rozhodnutí ještě nepadlo.
Podání nahrává straně C, protože rozsáhle skládá indicie, anonymní policejní informace, osobní a obchodní vazby i starší kauzu do rámce možného ovlivňování Senátu. Tím staví strany A a částečně B do podezřelé role, přestože opakovaně uvádí jejich odmítnutí, absenci obvinění i závěr žalobců, že pro kvalifikaci podpory jako úplatku nebyl dostatek podkladů.
Text je převážně věcnou zprávou o kandidátech a postupu volby, aniž by některého z uchazečů zřetelně prosazoval. Mírně nahrává nově zpřísněnému nominačnímu režimu, protože dřívější zakládání organizací označuje bez atribuce za možné účelové jednání.
Podání převážně nahrává opozici: růst ANO rámuje jako hrozbu, používá obraz „cunami“ a potřebu držet ANO „na uzdě“ a opozici staví do role obránce Senátu. Současně opozici nešetří a její dřívější postup označuje za neumětelství, takže vyznění není jednostranně pochvalné.
parlamentnilisty
Svobodní: Emisní povolenky musí být kompletně zrušeny
Podání pomáhá Svobodným tím, že bez oponentury přebírá jejich komentář a argumentaci proti emisním povolenkám. Silné negativní formulace však patří především Svobodným jako původci komentáře, nikoli jednoznačně redakčnímu hlasu.
Text mírně nahrává straně B tím, že po citacích kritických k Senátu zařazuje rozsáhlé odborné zpochybnění volebních šancí ANO a SPD a obhajobu významu Senátu. Kritické výroky ANO a SPD jsou však převážně věrně atribuované citace, nikoli hodnotící soudy redakce.
Podání mírně nahrává ANO a poškozuje SPD. Rozhodnutí ANO kandidovat samostatně označuje za „zcela logické“ využití síly, zatímco SPD rámuje jako odmítnutého a méně významného partnera, který „dostal košem“ a o nějž není zájem. Základní informace o samostatných kandidaturách obou hnutí je však podána věcně a prostor dostávají obě strany.
Podání výrazně nahrává Petru Pavlovi: redakce jej představuje jako uměřeného ochránce autonomie prezidentského úřadu, zatímco ANO a vládní tábor rámuje jako skupinu usilující o jeho ponížení a podřízení vládě. Jde převážně o hodnotící komentář, nikoli neutrální referování o kompetenčním sporu.


