Hodnocení tagu: Nejvyšší soud 37 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 30. 6. 2026 – 22. 7. 2026
Tag se dělí na 6 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Nejvyšší soud potvrdil podmíněný trest 6 měsíců s dvouletou podmínkou pro Pavla Křivku za veřejné nošení mikiny s písmenem Z a nápisem „Za vítězství“ v ruštině, což soud...
České firmy mohou žádat o vrácení až 650 milionů dolarů (14 miliard korun) na clech, která zavedl Trump a která v únoru zrušil Nejvyšší soud USA. Do refundací se zapojil např....
Česká televize vymáhá zhruba 4 miliony korun po deseti bývalých i současných radních, kteří v roce 2020 hlasovali pro nezákonné odvolání dozorčí komise; po každém požaduje asi...
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc podal stížnost proti podmíněnému trestu za týrání psa v Uherském Hradišti; Nejvyšší soud ji zamítl s odůvodněním, že s ohledem na polehčující...
Ústavní soud zamítl stížnost Autodromu Most jako nedůvodnou a potvrdil, že závodiště nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům; provozovatel musí dodržovat...
Advokát Lubomír Müller požádal ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce o podání stížnosti pro porušení zákona ve 127 let staré vraždě v Polné, za niž byl odsouzen Leopold...
Ostatní články
14
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
parlamentnilisty
Jaroslav Kuba: Jaká ústava, takový Ústavní soud
Komentář nahrává straně A. Současný Ústavní soud rámuje jako politizovaný, příliš aktivistický, pravomocemi přetížený a problematicky nepřezkoumatelný. Kritické soudy a osobní zkušenost autora dostávají výrazný prostor, zatímco obhajoba soudu nebo vysvětlení jeho postupu prakticky chybí.
Podání výrazně nahrává Trumpovi a republikánům. Republikánské postoje vysvětluje jako pragmatické či dlouhodobě odpovědné, zatímco demokratické socialisty redakčním hlasem spojuje s extremismem, komunistickou rétorikou, antisemitismem a údajnou chorobnou nenávistí k Izraeli. Podezření na hlasování neobčanů dostává prostor i přes přiznání, že jeho rozsah nikdo přesně nezná.
Článek referuje o nálezu Ústavního soudu, který zrušil mezitímní rozsudek ve prospěch Wind Technology. Text přebírá argumentaci soudu, že firma musela o překážce vědět, a podání mírně vyznívá v neprospěch investora, byť celkově zůstává věcný a vyvážený.
Text Breivikovi jednoznačně neprospívá, ale převážně věcným popisem jeho činů, odsouzení a následků; bez příznivě rámované protistrany nelze dovodit, že by podání nahrávalo jinému táboru.
Přehled je převážně věcný a vůči většině aktérů neutrální. Mírně nahrává rezignujícím expertům, protože jejich kritiku přesunu lidskoprávních agend uvádí bez stanoviska vlády. U sporu o americké občanství informuje o soudním rozhodnutí i Trumpově odmítavém postoji, aniž by redakce přidávala výrazné vlastní hodnocení.
Text věcně referuje o rozhodnutí Ústavního soudu a přesně atribuuje jeho právní závěry. Výsledkem přirozeně více prostoru získává stěžovatel a výklad Ústavního soudu, avšak podání zároveň uvádí argumentaci obecných soudů a nevykazuje konkrétní redakční manipulační techniku.
Podání vyznívá nepříznivě pro Matěje Drbohlava, především však kvůli věcnému popisu pravomocného odsouzení a odmítnutí jeho ústavní stížnosti. Text uvádí také Drbohlavovu právní námitku a odpověď Ústavního soudu; neobsahuje dostatečný doslovný důkaz redakční manipulace.
Text je převážně věcný a poskytuje prostor jak argumentaci Ústavního soudu, tak kritické reakci investora. Mírně nahrává státu a Ústavnímu soudu tím, že jejich právní výklad podává podrobněji a v titulku představuje výsledek jako zvrácení celého sporu, přestože se jím má obecný soud znovu zabývat. Formulace, že elektrárny zastavil tetřívek, současně zjednodušuje institucionální a právní příčiny zastavení projektu.
Text celkově nahrává straně náboženských a kastovně znevýhodněných skupin: výrazněji rozvíjí diskriminaci a násilí vůči nim, zatímco hinduistický nacionalismus a BJP jsou spojeny převážně s kritickými interpretacemi expertů. Většina hodnotících soudů je však řádně atribuována citovaným odborníkům, nikoli podána jako vlastní tvrzení redakce.
Podání je převážně věcnou rekapitulací rozsudku a argumentů obou právních pozic, mírně však poškozuje Davida Malého. Redakční označení účastníků za „narkomany“ a zejména formulace, že se nutnou obranou „snažil uhrát“ své jednání, přidávají dehonestující rám a naznačují účelovou obhajobu.
Podání textu mírně nahrává straně státních orgánů (B). Zdeněk Pelc je opakovaně označován jako miliardář, což spolu s výrazem ‚vyvázl‘ a titulkem ‚zachránil‘ evokuje obraz bohatého obviněného, jenž se vyhýbá soudu. Popis neúspěšných pokusů o kontakt s Pelcem, advokátem a znalcem vyvolává dojem, že se Pelcova strana vyhýbá komunikaci. Tento rámec podporuje vnímání kroků úřadů jako oprávněných, zatímco Pelcova pozice je prezentována v negativním světle.
Podání nahrává straně B. Po věcném popisu projektu připojuje rozsáhlý výčet kritiky vězeňských podmínek a Ben Gvirova jednání, aniž nabízí jeho vysvětlení, argumenty zastánců projektu či reakci dotčených izraelských institucí. Některé negativní charakteristiky jsou navíc formulovány hlasem redakce jako dané.
Podání nahrává straně řidičů sanitek a nemocničních vozů a předběžně znevýhodňuje Filipa Turka. Titulek prezentuje neuzavřenou kauzu jako varování přímo pro Turka a zobecňuje, že soudy viníky vždy tvrdě trestaly, přestože text uvádí pouze dva odlišné případy, z nichž jeden dosud neskončil soudním rozhodnutím. Článek sice výslovně připouští, že policie viníka neurčila, ale dramatickými detaily a analogií s dřívějšími případy posiluje očekávání Turkovy odpovědnosti.
Podání výrazně nahrává straně insolvenčního správce a věřitelů. Právní výsledky jsou relevantní, text je však doprovází redakčními výrazy jako „vytáhl“, „poloprázdná slupka“, „vymlouvat“ či „narychlo“, které Juříčkovo jednání interpretují jako účelové a nepoctivé. Juříčkova obhajoba je sice citována, ale redakční rámec ji opakovaně znevěrohodňuje.




