Průzkum: Jednotné měsíční hlášení je pro malé firmy katastrofa. Schillerová nástroj oceňuje MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) je pro malé a střední firmy katastrofální. Čerstvá data z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), kterého se zúčastnilo 448 zaměstnavatelů, ukazují, že stát namísto modernizace uvalil na firmy další těžkou byrokratickou zátěž. Jako největší problémy firmy označily nesrozumitelnost chybových hlášení a technické výpadky systému MPSV. Přitom i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) nástroj, který připravila minulá vláda, oceňuje, byť uznává, že má určité porodní bolesti. JMHZ nahradilo od dubna dvě desítky formulářů pro různé úřady. Údaje o pracovnících, výdělcích, daních či odvodech zaměstnavatelé posílají elektronicky sociální správě. Duben měl sloužit firmám, institucím, lidem se zaměstnanci či společenstvím vlastníků k registraci a doplnění údajů o pracovnících. Měsíční hlášení podávají do 20. dne následujícího měsíce. Do konce června pak musí zaslat údaje za první tři letošní měsíce. Pro drtivou většinu podnikatelů (98,4 %) nepřineslo podle průzkumu ASMP ČR měsíční hlášení doposud vůbec žádné zjednodušení. Naopak celých 89,7 % firem hlásí, v rozporu se sliby státu, nárůst administrativní zátěže, přičemž pro 64,2 % z nich se tato zátěž zvýšila výrazně. Průzkum AMSP ČR odhalil hluboký rozpor mezi ochotou firem inovovat a neschopností státního aparátu dodat funkční řešení. „Ačkoliv 42,5 % firem digitalizaci obecně podporuje a vidí v ní dlouhodobý smysl, stát jim proces znechutil nefunkčním systémem. Problém není na straně firem, naši podnikatelé nejsou žádní zpátečníci. Stát ale naprosto selhal v exekuci celého projektu a udělal z firem pokusné králíky,“ uvedl v tiskové zprávě Josef Jaroš, předseda představenstva AMSP ČR. Svědčí o tom i fakt, že první měsíční hlášení dokázalo bez problémů a napoprvé podat pouhých 10,1 % firem. Zbytek musel podání opakovaně opravovat (59,5 %) nebo situaci zoufale řešit přímo přes podporu MPSV, protože systém hlášení odmítal vůbec přijmout (30,4 %). Podnikatelé v anketě popsali konkrétní dopady, které jim nový systém způsobil. Hovoří například o stovkách hodin ztraceného času. Celých 74,3 % firem strávilo zavedením JMHZ a dohledáváním nových údajů (zejména u DPP a DPČ) více než 8 hodin čistého času navíc oproti předchozímu stavu. Zavedení systému se zároveň neobešlo bez dodatečných nákladů. Celkem 55 % podniků muselo vynaložit více než 5 000 Kč na aktualizace účetních softwarů či vícepráce externích účetních. Dalších 29,8 % firem to stálo do 5 000 Kč. Jako největší problémy firmy označily nesrozumitelnost chybových hlášení (79 %) a technické výpadky systému MPSV (57,3 %). Podnikatelé poslali ministerstvu jasný vzkaz, co by jim v této kritické situaci nejvíce pomohlo. AMSP ČR na základě těchto dat požaduje od MPSV okamžité zavedení několika opatření. Jedním z nich je moratorium na pokuty, které požaduje 36,5 % firem, dále lidskou komunikaci, kterou by chtělo 26,6 % firem, včetně srozumitelných a „lidsky napsaných manuálů“. V neposlední řadě asociace požaduje zavedení výjimky pro nejmenší firmy do 9 zaměstnanců. „Výsledky tohoto průzkumu využijeme jako klíčový argument při tvrdém vyjednávání s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Systém se v této podobě ukázal jako nefunkční kočkopes. Stát musí okamžitě jednat, opravit své systémy a přestat přehazovat vlastní neschopnost na bedra českých zaměstnavatelů,“ uzavírá Josef Jaroš z AMSP ČR. Ministerstvo koncem června informovalo, že se do JMHZ ještě nezapsalo 6800 zaměstnavatelů, tedy necelá dvě procenta. Chybí údaje u zhruba pěti procent smluv a dohod pracovníků, tedy asi u 300 000. Resort Aleše Juchelky (ANO) dále uvedl, že vytíženost účetních i zatížení svého helpdesku vnímá a systém se snaží upravovat tak, aby byl uživatelsky příjemnější. Podle oddělení komunikace zavádění „běží dobře“, přijímání hlášení funguje stabilně i ve špičkách a podíl bezchybných podání roste. „Problém je spíše v adaptaci na nový systém. Pracujeme proto na komunikaci,“ sdělilo ministerstvo. Kdy se hlášení obejde bez potíží, neupřesnilo. „Konkrétní den, kdy bude hotovo, nevyhlašujeme. Náběh systému tohoto rozsahu je spíš plynulý proces než jednorázový milník,“ tvrdí tiskové oddělení. Nástroj z dílny minulé vlády ocenila pro Echo24 už dříve také ministryně financí Schillerová. „Je to poprvé nástroj, kdy budeme analyzovat nemocnost v rámci určité profese. Díky datům, která stát získá, uvidíme, že daná profese má třeba vyšší nemocnost od určitého věku. To jsou velmi cenná data, která pro náročné profese potřebujete,“ řekla ministryně v souvislosti s novelou důchodového systému a klasifikací náročných profesí.