Hodnocení tagu: Vrchní soud 43 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 11. 7. 2025 – 19. 7. 2026
Tag se dělí na 5 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, perex a rychlé hodnocení; rozklikni pro grafy a detail.
1
Německá extremistka Marla Svenja Liebichová, odsouzená původně jako muž Sven…
11 čl.
15. 7. 2026 – 16. 7. 2026
-0.03 vyvážené
Rámování napříč zdroji vyrovnané (⌀ -0.03)
Německá extremistka Marla Svenja Liebichová, odsouzená původně jako muž Sven Liebich, si po úřední změně pohlaví a vydání z Česka do Německa odpyká trest v mužské věznici...
Německá extremistka Marla Svenja Liebichová, odsouzená původně jako muž Sven Liebich, si po úřední změně pohlaví a vydání z Česka do Německa odpyká trest v mužské věznici Zeithain, protože ženská věznice v Chemnitzu ji po posouzení nemohla ubytovat. Případ vyvolal debatu o německém zákonu o sebeurčení.
Osa sporu: -1 = nahrává ochráncům zákona o sebeurčení (organizacím za práva transgender osob hájícím, že zákon pomohl tisícům a neměl by se měnit kvůli jednomu zneužití), +1 = nahrává zastáncům zpřísnění zákona (spolkovým zemím volajícím po změně, kritikům zneužívání změny pohlaví)
Osa sporu kdo komu nahrává
organizace bojující za práva sexuálních a genderových menšin ◄ — ► spolkové země Sasko, Sasko-Anhaltsko a Durynsko
Zúčastněné subjekty 5 aktérů
Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.
Slovní hodnocení na článek
aktualne
-0.40 znatelné
Německá extremistka Liebichová vydaná z Česka si odpyká trest v mužské věznici
Podání mírně nahrává justičním a vězeňským orgánům: zdůrazňuje odsouzení Liebichové, útěk před výkonem trestu a tvrzení médií a představitelů, že změnu pohlaví využila účelově. Text však uvádí také její obavy o bezpečnost a stanovisko organizací hájících zákon o sebeurčení, takže výsledné rámování zůstává převážně věcné a relativně vyvážené.
Podání mírně nahrává úřadům a zastáncům zpřísnění zákona. Opakovaně zdůrazňuje extremismus, útěk a údajně účelovou změnu pohlaví Liebichové, přičemž tvrzení o jejím motivu přebírá od blíže neurčených německých médií a saských představitelů bez její přímé reakce. Text však uvádí její bezpečnostní námitky i stanovisko obhájců současného zákona, takže jednostrannost není úplná.
Text je převážně věcný, ale mírně nahrává justičním a policejním orgánům. Liebichovou opakovaně označuje nálepkou extremistky a přebírá od neurčitě uvedených německých médií tvrzení, že změnu pohlaví využila účelově. Současně však uvádí její obavy z věznění i informaci, že při předání spolupracovala.
Text převážně věcně informuje o předání odsouzené. Mírně nahrává justičním a policejním orgánům opakováním provinění Liebichové a zařazením několika atribuovaných hodnocení jejího jednání jako účelového. Její obavy však také uvádí, takže podání není výrazně jednostranné.
Podání mírně až středně nahrává straně B. Liebichovou už v titulku označuje nálepkou extremistky, opakuje výčet jejích trestných činů a vybírá několik tvrzení podporujících rámec účelového jednání. Její stanovisko dostává prostor pouze ve vztahu k obavám z vězení, nikoli jako odpověď na tvrzení, že změnu pohlaví zneužila.
Podání mírně nahrává straně B. Text zdůrazňuje trestnou činnost, útěk před výkonem trestu a tvrzení o účelové změně pohlaví, zatímco motiv změny připisuje Liebichové prostřednictvím obecného odkazu na německá média bez konkrétního zdroje či její přímé reakce. Její obavy z věznění však článek uvádí poměrně podrobně, takže jednostrannost není silná.
idnes
+0.00 vyvážené
Pravicovou extremistku Liebichovou převezli do Německa, vydání se dříve bránila
Podání mírně nahrává justičním a policejním orgánům. Liebichovou už v titulku označuje nálepkou „pravicová extremistka“ a zdůrazňuje její odsouzení, nenastoupení do vězení a tvrzení o účelovém využití zákona. Její bezpečnostní obavy však text také uvádí a většinu hodnotících závěrů připisuje soudkyni, médiím nebo agentuře.
lidovky
+0.00 vyvážené
Pravicovou extremistku Liebichovou převezli do Německa, vydání se dříve bránila
Podání mírně nahrává justičním a policejním orgánům proti Liebichové. Zdůrazňuje její odsouzení, nenastoupení do vězení a neúspěšnou obranu proti vydání, zatímco její obavy sice uvádí, ale bez další podpory a bezprostředně je konfrontuje s hodnocením soudkyně, že byly účelové. Sporné tvrzení o účelovém využití zákona je však připsáno německým médiím, nikoli prezentováno jako vlastní zjištění redakce.
Podání mírně nahrává vězeňským a soudním orgánům. Jejich rozhodnutí představuje jako bezpečnostně odůvodněné a rychle vyjasněné, zatímco Liebichovou rámuje jako extremistku, uprchlici před výkonem trestu a její změnu pohlaví v mezititulku bez atribuce označuje za účelovou. Její obavy článek uvádí, ale následně je konfrontuje s hodnocením soudkyně a zamítnutím stížnosti.
lidovky
+0.10 mírné
Německá extremistka Liebichová, která si změnila pohlaví, nakonec skončí v mužské věznici
Podání mírně nahrává německým úřadům a zastáncům zpřísnění zákona. Liebichová je převážně představena skrze odsouzení, útěk, údajně účelovou změnu pohlaví a odmítnuté námitky, zatímco rozhodnutí věznice dostává příznivý hodnotící citát ministryně. Text však uvádí i obavy Liebichové a stanovisko organizací hájících zákon, takže nejde o výrazně jednostranné podání.
idnes
+0.15 mírné
Německá extremistka Liebichová, která si změnila pohlaví, nakonec skončí v mužské věznici
Text mírně nahrává straně B tím, že případ převážně rámuje jako účelové využití zákona a dává prostor odmítavým hodnocením soudkyně a ministryně. Většina negativních informací o Liebichové je však věcně doložená nebo jasně atribuovaná a článek zároveň uvádí její obavy i stanovisko organizací hájících zákon. Nejsilnější problematický prvek představuje vágně připsané tvrzení „německých médií“ o jejích motivech.
2
Vrchní soud v Praze zrušil reorganizační plán zadlužené solární skupiny Solek…
7 čl.
9. 7. 2026 – 13. 7. 2026
+0.10 mírné
Rámování mírně nahrává: Vrchní soud (resp. drobní věřitelé) (⌀ +0.10; 1× Vrchní soud (resp. drobní věřitelé), 0× ENPO Group (resp. původní reorganizační plán))
Vrchní soud v Praze zrušil reorganizační plán zadlužené solární skupiny Solek Holding SE a vrátil případ k novému projednání, protože plán vyvolával pochybnosti o rovném...
Vrchní soud v Praze zrušil reorganizační plán zadlužené solární skupiny Solek Holding SE a vrátil případ k novému projednání, protože plán vyvolával pochybnosti o rovném postavení věřitelů – drobní věřitelé měli získat jen zlomek svých pohledávek, zatímco velkým věřitelům se odkládala plná splatnost.
Osa sporu: -1 = obhajoba původního reorganizačního plánu (vstup ENPO Group, odklad pro velké věřitele), +1 = podpora rozhodnutí soudu chránícího drobné věřitele a princip rovnosti
Osa sporu kdo komu nahrává
ENPO Group (resp. původní reorganizační plán) ◄ — ► Vrchní soud (resp. drobní věřitelé)
Zúčastněné subjekty 15 aktérů
Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.
Slovní hodnocení na článek
Článek je neutrální zpráva o nařízení termínu odvolacího líčení v kauze Čapí hnízdo. Poskytuje věcný přehled procesních faktů, vyváženě cituje stanovisko soudce Šotta (přesvědčení o nevině) i odvolacího soudu (kroky k získání dotace). Nenahrává žádné straně sporu.
Článek je neutrální zprávou o termínu odvolacího jednání v kauze Čapí hnízdo. Nenahrává žádné straně, fakta podává věcně bez hodnotících prvků.
Podání mírně nahrává Mironetu. Obě strany sice dostávají značný prostor a text výslovně upozorňuje, že Allegro nebylo shledáno vinným, redakční mezititulky a některá označení však zdůrazňují pochybení soudu, nejasnou odpovědnost Allegra a mocenskou převahu „polského giganta“. Závěrečná odbočka k dřívějšímu policejnímu zásahu navíc posiluje obraz Mironetu jako opakovaně poškozované strany.
Podání mírně nahrává obžalovaným a stanovisku městského soudu, protože podrobně reprodukuje nedostatky vytýkané obžalobě, zatímco veřejná žaloba dostává pouze stručný prostor s oznámením, že své námitky teprve rozvede. Převážná část kritiky je však řádně připsána soudkyni a text zůstává převážně věcný.
Text mírně nahrává drobným věřitelům, protože podrobně rozvádí nerovné uspokojení jednotlivých skupin a výhrady odvolacího soudu. Podání je však převážně věcné, výhrady řádně připisuje soudu a používá konkrétní údaje; jasný manipulační signál nelze konzervativně doložit.
Podání mírně nahrává drobným věřitelům: podrobně přebírá výhrady vrchního soudu a zdůrazňuje výrazně rozdílné uspokojení skupin věřitelů, zatímco stanoviska Soleku, ENPO Group a velkých věřitelů nepřináší. Převážná část negativního vyznění je však věcně opřená o soudní rozhodnutí a uvedená čísla.
e15
+0.40 znatelné
Zvrat v pádu solární skupiny Solek. Soud zrušil reorganizaci a zastal se drobných věřitelů
Podání nahrává drobným věřitelům: vykresluje rozhodnutí vrchního soudu jako jejich vítězství a původní reorganizaci jako nedůvěryhodné uspořádání zvýhodňující velké věřitele. Převážná část kritiky má oporu v soudním rozhodnutí a konkrétních číslech, redakce ji však zesiluje hodnotícími výrazy a vlastními závěry o znaleckém posudku.
3
Pražský vrchní soud pravomocně potvrdil vydání německé pravicové extremistky…
7 čl.
7. 7. 2026 – 9. 7. 2026
-0.17 mírné
Rámování mírně nahrává: Odpůrci zákona o sebeurčení (⌀ -0.17; 0× Zákon o sebeurčení, 1× Odpůrci zákona o sebeurčení)
Pražský vrchní soud pravomocně potvrdil vydání německé pravicové extremistky Marla Svenja Liebichové do Německa k výkonu trestu odnětí svobody, proti kterému se bránila.
Pražský vrchní soud pravomocně potvrdil vydání německé pravicové extremistky Marla Svenja Liebichové do Německa k výkonu trestu odnětí svobody, proti kterému se bránila.
Osa sporu: -1 = senzacechtivé rámování zdůrazňující zneužití změny pohlaví a zesměšňující vzhled obviněné, bez kontextu zákona o sebeurčení; +1 = neutrální, věcné rámování zahrnující původní účel zákona a debatu o jeho zpřísnění.
Osa sporu kdo komu nahrává
Odpůrci zákona o sebeurčení ◄ — ► Zákon o sebeurčení
Zúčastněné subjekty 3 aktérů
Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.
Slovní hodnocení na článek
Podání výrazně nahrává straně soudů a vydání do Německa. Soudní postup prezentuje jako řádný a důkladný, zatímco Liebichovou rámuje posměšným titulkem, zdůrazňováním jejího vzhledu a scénického chování a bez přímého prostoru pro její stanovisko. Věcné informace o vydání jsou tak doplněny prvky, které ji osobně diskreditují a zpochybňují její genderovou prezentaci.
Podání nahrává straně B. Samotné soudní rozhodnutí je popsáno převážně věcně, ale Liebichovou redakce současně zesměšňuje zdůrazňováním kníru, oblečení, účesu, nalakovaných nehtů a knihy o celulitidě. Titulek i mezititulek navíc využívají její genderovou identitu jako slovní hříčku. Text tak vedle relevantních právních skutečností vytváří vůči straně A posměšný a delegitimizující rámec.
Podání mírně nahrává justičním orgánům: jejich rozhodnutí představuje jako standardní a pravomocný postup, zatímco u Liebichové zdůrazňuje opakovaná odsouzení, nedostavení se do vězení a tvrzení médií o účelové změně pohlaví. Její námitky a obavy však text rovněž uvádí, takže převaha není výrazná.
Podání mírně nahrává straně soudů a předání do Německa: zdůrazňuje Liebichové opakovaná odsouzení, nedostavení se do vězení a tvrzení o účelové změně pohlaví. Její bezpečnostní obavy však text uvádí a klíčová hodnotící tvrzení připisuje médiím nebo soudkyni, takže celkové vyznění zůstává převážně věcné.
Podání mírně nahrává straně B. Samotné předání a odsouzení popisuje převážně věcně a uvádí také obavy Liebichové, ale případ současně rámuje jako zneužití zákona o sebeurčení a opakovaně zdůrazňuje její trestní minulost. Motiv účelové změny pohlaví je sice připisován médiím a soudkyni, avšak chybí zdroj, který by tento interpretační rámec zpochybnil.
Podání mírně nahrává straně B tím, že zdůrazňuje trestní minulost Liebichové a neúspěch jejích stížností. Jde však převážně o věcnou zprávu: její obavy jsou uvedeny a odmítavé hodnocení jejich účelovosti je výslovně připsáno soudkyni. Bezpečně doložitelný manipulační signál v redakčním hlasu text neobsahuje.
Podání mírně nahrává straně soudů a předání do Německa: rozhodnutí představuje jako standardní právní postup a podrobně připomíná Liebichové odsouzení. Její námitky však text uvádí a odmítavé hodnocení jejich účelovosti jasně připisuje soudkyni. Převážně jde o věcnou zprávu bez dostatečně doložené redakční manipulační techniky.
4
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc podal kárnou žalobu na soudkyni Sandru…
12 čl.
30. 6. 2026 – 2. 7. 2026
+0.19 mírné
Rámování mírně nahrává: Jeroným Tejc (⌀ +0.19; 8× Jeroným Tejc, 1× Sandra Kimmelová)
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc podal kárnou žalobu na soudkyni Sandru Kimmelovou za její rozhodnutí svěřit tříletou Viktorku z pěstounské péče biologickým rodičům; otec...
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc podal kárnou žalobu na soudkyni Sandru Kimmelovou za její rozhodnutí svěřit tříletou Viktorku z pěstounské péče biologickým rodičům; otec dívku později zavraždil. Tejc zároveň podal podnět k prověření činnosti OSPOD a zkoumá znalecké posudky.
Osa sporu: -1 = rámování zpochybňuje oprávněnost kárné žaloby nebo zdůrazňuje nezávislost soudců, +1 = rámování podporuje oprávněnost žaloby a vykresluje ji jako nutný krok k odpovědnosti soudkyně
Osa sporu kdo komu nahrává
Sandra Kimmelová ◄ — ► Jeroným Tejc
Zúčastněné subjekty 13 aktérů
Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.
Slovní hodnocení na článek
ct24
-0.10 mírné
Soudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém
Článek věcně referuje o vyjádřeních obou aktérů diskuse bez náznaku redakčního příklonu.
Text je převážně věcný a poskytuje značný prostor jak Tejcovým výtkám, tak obhajobě soudkyně. Mírně nahrává straně A tím, že podrobně představuje její nápravná opatření a připojuje Juchelkovu pochvalu, zatímco stanovisko prověřovaného OSPOD chybí. Tvrzení o pochybeních soudkyně a OSPOD jsou však zpravidla jasně připsána Tejcovi nebo kárné žalobě.
aktualne
+0.10 mírné
Kárná žaloba na soudkyni, podnět vůči OSPOD. Kauza otcem usmrcené dívky má ráznou dohru
Podání mírně nahrává straně A: titulek označuje ministerské kroky za „ráznou dohru“ a článek poskytuje rozsáhlý prostor Tejcově interpretaci bez vyjádření soudkyně či OSPOD. Tendenčnost zmírňuje včasné uvedení, že kárná žaloba je hraniční, a kontext, že se svěření dítěte nebránili ani další účastníci a soudkyně vycházela z nového posudku.
lidovky
+0.10 mírné
Tejc v kauze zavražděné Viktorky podal kárnou žalobu na soudkyni i podnět vůči OSPOD
Podání mírně nahrává Tejcovi a zastáncům přezkumu: soudní rozhodnutí těsně spojuje s následnou vraždou a OSPOD představuje pouze prostřednictvím výtek, aniž mu dává přímé vyjádření. Tendenčnost je omezená, protože text poměrně podrobně uvádí obhajobu soudkyně, podklady jejího rozhodnutí i skutečnost, že proti svěření dítěte rodičům tehdy nikdo nevystoupil.
Podání mírně nahrává straně kárné žaloby. Rozhodnutí soudkyně opakovaně staví do kontrastu s její znalostí otcovy závislosti a poskytuje rozsáhlý prostor ministrovu podezření na exces, aniž uvádí stanovisko soudkyně či soudu. Samotný popis vraždy a otcova zdravotního stavu je převážně věcný.
Podání mírně nahrává straně požadující postih a prověření. Redakční rámování spojuje případ s odpovědností státních institucí, zdůrazňuje možné závažné pochybení soudkyně a OSPOD a nepřináší jejich stanovisko. Základní zpráva o zahájených řízeních je však převážně věcná a část kritických tvrzení je řádně připsána ministerstvu či ministrovi.
Podání mírně nahrává Tejcovi a jeho návrhům: rozsáhle reprodukuje jeho kritiku soudkyně a OSPOD i plánovaná řešení, zatímco vyjádření kritizovaných institucí chybí. Text však jednostrannost částečně tlumí informací, že návrat dítěte podporovali všichni vyslechnutí včetně pěstounů a že soudkyně nemohla předvídat tragický konec.
Podání nahrává straně kárné žaloby a staví soudkyni do nepříznivého světla. Titulek a perex představují otcovu vinu i souvislost mezi rozhodnutím soudkyně a následnou vraždou kategoricky, zatímco tělo uvádí pouze obvinění a nejistotu, zda šlo o otce dítěte. Soudkyně ani důvody jejího rozhodnutí prostor nedostávají.
Podání mírně nahrává ministrům a kritikům postupu soudu. Titulek a perex stavějí do popředí žalobu, následnou vraždu a zpětné označení otce za nebezpečného, zatímco větší část článku rozvádí Tejcova zjištění a navrhovaná opatření. Text však zároveň poměrně podrobně reprodukuje obhajobu soudkyně, takže nejde o výrazně jednostranné podání.
cnnprima
+0.37 znatelné
Posun v případu vraždy tříleté holčičky. Ministr Tejc podal kárnou žalobu na soudkyni
Podání nahrává straně ministra a kárného postupu. Rozhodnutí soudkyně opakovaně spojuje s pozdější vraždou a zdůrazňuje jí známé rizikové okolnosti, zatímco její vysvětlení ani právní důvody rozhodnutí nepřináší. Ministr naopak vystupuje jako aktér reagující na závažná zjištění.
Podání mírně nahrává straně ministra Tejce. Jeho závěr o pochybení soudkyně dostává výrazně více prostoru a je spojen s emotivně připomenutou vraždou dítěte. Text však později uvádí právní výhrady Libora Vávry, možnost, že soudkyně postupovala správně, a možné pochybení OSPOD, takže rámování není zcela jednostranné.
Podání nahrává straně ministra Tejce a kárné žaloby, protože rozhodnutí soudkyně bezprostředně spojuje s následnou vraždou dítěte, otce už při popisu dřívějšího rozhodnutí označuje za nebezpečného a nepřináší stanovisko soudkyně ani kontext jejího rozhodování. Samotné informace o vraždě a podání žaloby jsou však podány převážně věcně.
5
Pražský vrchní soud pravomocně snížil tresty Ireně Stejskalové a kutnohorské…
3 čl.
30. 6. 2026
+0.00 vyvážené
Rámování napříč zdroji vyrovnané (⌀ +0.00)
Pražský vrchní soud pravomocně snížil tresty Ireně Stejskalové a kutnohorské zubařce za vraždu vůdce sekty na 12 a 9 let vězení (původně 13 a 12 let). Zubařka dostala navíc...
Pražský vrchní soud pravomocně snížil tresty Ireně Stejskalové a kutnohorské zubařce za vraždu vůdce sekty na 12 a 9 let vězení (původně 13 a 12 let). Zubařka dostala navíc čtyřletý zákaz předepisování léků.
Osa sporu: Osa sporu: -1 = článek akcentuje racionalitu jednání, plánování a závažnost činu ve prospěch obžaloby; +1 = článek zdůrazňuje manipulaci, nepříčetnost obžalovaných a přiměřenost nižšího trestu ve prospěch obhajoby.
Osa sporu kdo komu nahrává
Státní zastupitelství ◄ — ► Obžalované (Irena Stejskalová, zubařka)
Zúčastněné subjekty 8 aktérů
Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.
Slovní hodnocení na článek
Text převážně věcně referuje o odvolacím verdiktu a dává prostor soudu, obhajobě i jedné z odsouzených. Mírně nahrává soudnímu pohledu tím, že opakovaně zdůrazňuje racionalitu a plánování činu, zatímco argumenty obhajoby uvádí až následně. Citované postoje jsou však jasně atribuované. Tendenční nádech mají hlavně redakční výrazy „bizarní vražda“ a „pykat“.
Podání je převážně věcné a dává prostor soudu, žalobci i obhajobě. Detailní popis manipulace a týrání i rozsáhlé citace obhájců částečně podporují pohled odsouzených žen, článek však současně uvádí skutkové závěry, argumentaci soudu a stanovisko žalobce. Jednoznačnou redakční tendenčnost nelze doložit.
cnnprima
+0.40 znatelné
Vražda vůdce kutnohorské sekty: Seniorce a zubařce byl snížen trest. Nebyly jsme příčetné, tvrdí
Podání je převážně věcné a vyvážené. Uvádí závěry soudkyně a požadavky žalobce i argumentaci obou obhájců a jedné odsouzené. Obhajobě žen poskytuje poměrně rozsáhlý prostor, zároveň však nezamlčuje skutkový děj, závěr o jejich příčetnosti ani tvrzení obžaloby. Jednoznačný redakční příklon k některé straně není patrný.
Ostatní články
11
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
Text nahrává současné vládě a justici, zatímco vykresluje Andreje Babiše jako zločince a budoucího ohrožovatele právního státu. Pomocí silně emotivního jazyka, nálepek a skluzavkových argumentů se snaží odvrátit pozornost od aktuální vládní aféry („bitcoinová kauza“) k Babišovým vlastním trestním kauzám.
Text je neutrální zpráva o rezignaci soudce; propojení s kauzou Kajínek v titulku a perexu je standardní identifikace osoby, nikoli tendenční manipulace.
Článek věcně informuje o nařízení jednání odvolacího soudu v kauze bývalého hejtmana Jiřího Šulce, uvádí argumenty obou stran (obhajoby i obžaloby) a nenahrává ani jedné straně sporu. Podání je neutrální, založené na faktech a citacích.
Podání je smíšené. Titulek a úvod nahrávají obžalobě tím, že podmíněný trest líčí jako pouhé slitování a jako náhradu za trest za pokus vraždy, ačkoli tělo vysvětluje jinou právní kvalifikaci. Další část naopak nahrává obžalované důrazem na partnerovo násilné a žárlivé chování, její okamžitou první pomoc a následné obnovení vztahu.
cnnprima
Záhadná vražda taxikáře v České Lípě: Mladíci tvrdili, že byli rybařit. Skončili bez trestu
Podání výrazně nahrává straně zavražděného taxikáře a staví čtveřici obžalovaných do role pachatelů, přestože text později uvádí, že nebylo prokázáno, kdo vraždu spáchal. Redakční hlas opakovaně prezentuje obžalobní verzi jako jistotu a používá označení „lupiči“. Titulek navíc zobecňuje, že mladíci skončili bez trestu, ačkoli tělo článku uvádí několik trestů za loupeže. Kritické rámování dopadá také na průběh soudního řízení a policii.
Podání mírně nahrává straně B, zejména prostřednictvím kriminalisticky dramatického jazyka a zdůraznění okolností podporujících závěr o Dudově vině. Text však Dudovu obhajobu uvádí a své hlavní závěry převážně připisuje obžalobě, svědkům a pravomocně rozhodujícím soudům.
aktualne
K doživotí za vzpouru dva roky navíc za korupci. Proces s jihokorejským exprezidentem pokračuje
Text je převážně věcnou zprávou založenou na soudních rozhodnutích a stanoviscích prokuratury. Junovi poskytuje prostor pro popření obvinění a uvádí možnost odvolání i odlišný verdikt v případu jeho manželky. Mírně nahrává straně soudů a obžaloby souhrnnou formulací, že Jun je „zapleten“ do osmi případů, a nahromaděním jeho dalších trestů v závěru, jinak však výraznou redakční tendenčnost nevykazuje.
Podání výrazně nahrává straně insolvenčního správce a věřitelů. Právní výsledky jsou relevantní, text je však doprovází redakčními výrazy jako „vytáhl“, „poloprázdná slupka“, „vymlouvat“ či „narychlo“, které Juříčkovo jednání interpretují jako účelové a nepoctivé. Juříčkova obhajoba je sice citována, ale redakční rámec ji opakovaně znevěrohodňuje.
Podání je převážně vyvážené a odděluje vzájemná obvinění od ověřených skutečností. Mírně nahrává Janečkově straně při srovnání kandidátů do správní rady, kde Horkého prezentuje jako zkušeného manažera, zatímco Jágrovu kvalifikaci rámuje slovem „přiznal“ a titulkem „Ředitel nadací versus osobní kouč“. Proti Janečkovi naopak působí zdůraznění protiprávního převodu peněz, jeho mediálního způsobu vedení sporu a závěrečná odbočka k nesouvisejícímu konfliktu s bývalou manželkou.
parlamentnilisty
„V Respektu se objevuje lež.“ SOSP řeší Rakušanovo dědictví
Podání výrazně nahrává SOSP. Redakční hlas přejímá její konflikt s Ministerstvem vnitra a Respektem jako příběh o ideologickém aktivismu, nálepkování a překrucování, používá hodnotící slovník a poskytuje SOSP rozsáhlý prostor pro citace. Stanoviska Ministerstva vnitra a Respektu jsou zastoupena podstatně méně a jejich jednání je místy interpretováno znevýhodňujícím způsobem.
Text převážně věcně rekapituluje soudní řízení a uvádí také okolnosti příznivé pro Davida Malého. Proti němu však mírně vychyluje podání neatribuovanou formulací, že se nutnou obranou „snažil uhrát“ své jednání, čímž jeho právní obhajobu rámuje jako účelovou výmluvu. Titulek navíc stigmatizuje účastníky označením „narkomani“.



