Hodnocení tagu: Výtvarné umění 10 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 2. 7. 2026 – 20. 7. 2026
Tag se dělí na 2 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Uměleckohistorická společnost kritizuje ministra kultury Otu Klempíře za netransparentní a chaotické zrušení výběrového řízení na ředitele Národní galerie; ministr slíbil...
Ministr kultury Oto Klempíř zrušil výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha a vyhlásí nové s cílem najít osobnost se silnou mezinárodní vizí.
Ostatní články
6
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
Osobně laděný text výrazně nahrává Václavu Klausovi. Ladislav Jakl negativní představy o něm předem označuje za mýty či záměrně šířené zvěsti, zdůrazňuje Klausovu pečlivost, empatii a loajalitu a jeho slabší stránky podává převážně jako humorné, sympatické zvláštnosti. Kritici ani zdroje uváděných představ nedostávají prostor.
Podání mírně až středně nahrává Wolfgangu Beltracchimu. Rozhovor sice opakovaně připomíná jeho podvody, odsouzení a způsobenou škodu, současně jej však představuje jako mimořádně schopného, slavného a úspěšného bouřliváka, který přelstil znalce a odhaluje pokrytectví trhu s uměním. Kritizované aukční síně, galerie a znalci nedostávají možnost reagovat na jeho závažná tvrzení.
Podání celkově mírně nahrává Praze 6 a realizátorům muralu: rozsáhle představuje jejich záměry, umělce a pozitivní účinky díla a přidává vlastní příznivé hodnocení. Současně však otevírá otázku chybějící veřejné diskuse a rámujícím uvozovacím slovesem kritizuje reakci radního, takže částečný prostor dostává i procedurální námitka místních.
Podání mírně nahrává kritikům městské správy. Opakovaně zdůrazňuje, že Praha o havarijním stavu dlouho věděla a avizované rozhodnutí neuskutečnila, přičemž zanedbávání údržby podává jako ustálenou příčinu. Text však zároveň poskytuje vedení města prostor k vysvětlení zdržení a popisuje plán na vytvoření repliky.
Kulturní profil vyznívá příznivě pro Miloše Ševčíka: zdůrazňuje jeho originalitu, ocenění a nepřerušenou tvorbu navzdory zákazu vystavovat. Vůči normalizačnímu režimu je rámování negativní, ale převážně vychází z věcného popisu zákazu. Mírně tendenční je především neatributované redakční hodnocení Ševčíka jako jednoho z nejoriginálnějších autorů.
Podání mírně nahrává kritické pozici vůči Kunsthalle Praha a kurátorovi Tevži Logarovi. Recenze sice uznává zajímavé generační srovnání a podrobně představuje koncepci výstavy, v titulku i závěru však zdůrazňuje nesourodost, vágnost vazeb a údajně matoucí kurátorský klíč. Kritický účinek posiluje zpochybnění volby slovinského kurátora a nápadné připomenutí spojení Petra Pudila s kauzou Mostecké uhelné společnosti.

