Hodnocení tagu: Parlament České republiky 21 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 30. 6. 2026 – 12. 8. 2026
Tag se dělí na 3 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Během jednání delegace Tomia Okamury v Číně se objevily nové informace o zadrženém Čechovi; ministr Petr Macinka uvedl, že kauzu budou řešit ministerstva zahraničí a...
ODS has prepared a constitutional complaint against a law relaxing budget responsibility rules, which was vetoed by President Pavel and which the government coalition plans to override.
Prezident Petr Pavel vetoval novelu rozpočtových pravidel, která by vládě usnadnila zadlužování a vyšší výdaje na obranu a infrastrukturu. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristé...
Ostatní články
15
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
Výrazně názorové podání nahrává Senátu a dvoukomorovému uspořádání. Autor rámuje Senát jako levnou a zásadní pojistku svobody, zatímco možnost jednokomorového parlamentu spojuje s tyranií, svévolí, absolutní mocí a historickými popravami. Kolmanovy námitky jsou sice částečně uznány, ale jejich vyvrácení je podáno jako definitivní a samozřejmé.
Podání nahrává straně A: Naděždin je rámován jako ohrožený opozičník, kterému ruské úřady prostřednictvím represí a právních postihů znemožňují politickou činnost. Článek přebírá jeho vysvětlení a citace, zatímco stanovisko úřadů či soudu neuvádí.
Text nahrává spíše vládě a Andreji Babišovi: prezidentovu aktivitu rámuje jako zdroj eskalace a budoucích škod, zatímco vládní neochotu navazovat na jeho kroky podává jako téměř nevyhnutelný důsledek konfliktu.
Podání mírně nahrává vládní straně: titulek vyzdvihuje Macinkův posměšný výrok a vláda dostává výrazně více prostoru v přímých citacích. Pavelův pohled a návrh kompromisu jsou uvedeny, ale pouze nepřímo a před následnou sérií vládních výroků.
Podání mírně až středně nahrává prosazovatelům startupového zákona. Návrh převážně představuje jako vítanou pomoc startupům a investorům a cituje pouze jeho tvůrce a podporovatele. Odklad a vypuštění flexiworkera zmiňuje, ale bez přímého vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí či kritického pohledu na náklady a rizika daňových pobídek.
Text představuje možné zdražení jako hlavní problém opatření, ale celkově mírně nahrává jeho zastáncům: zdůrazňuje příležitosti pro lokální výrobce, ekologické přínosy a končí výslovným doporučením dát záměru šanci. Některé hodnotící závěry redakce jsou podány jako samozřejmé bez doložení v článku.
Glosa podává vládu rozporuplně: kritizuje její údajné ustupování od slibů, přístup k veřejným financím a politickou neprozíravost sporu o poplatky. Současně přijímá argumenty pro jejich zrušení jako platné a odpůrce tohoto kroku líčí posměšně a jako původce přehnaného konfliktu. Výsledné podání proto mírně nahrává vládní věcné pozici ve sporu o poplatky, ale nikoli její strategii ani celkovému hospodaření.
Článek mírně nahrává současné vládě/ANO. Vyzdvihuje nápravu újmy, kterou seniorům způsobila dřívější vláda Fialy, a nezahrnuje reakci zástupců této bývalé vlády. Použití výrazu „poškození senioři“ posiluje dojem, že nynější novela je spravedlivou kompenzací.
Podání mírně nahrává zastáncům zákazu. Zdůrazňuje Macronovo splnění slibu, obdobné kroky dalších zemí a škodlivé účinky sociálních sítí, zatímco odpůrci dostávají pouze stručně parafrázovaný prostor. Titulek navíc kategoricky předjímá praktické zavedení zákazu, ačkoli tělo upozorňuje na očekávaný ústavní přezkum a možné zpoždění.
Ukázka je převážně propagačním uvedením podcastu a rozhovoru, nikoli rozvinutým politickým sporem. Janu Lexovi a hnutí Naše Česko poskytuje pozornost, ale neobsahuje zřetelné redakční hodnocení ani doložitelnou manipulační techniku v jejich prospěch či neprospěch.
reflex
Fantazie, lži, ignorace i trochu srandy. To jsou sněmovní interpelace s premiérem Andrejem Babišem
Podání výrazně poškozuje Andreje Babiše tím, že jej hlasem autora líčí jako lháře, vyhýbavého řečníka a zdroj nekvalitních interpelací. Opozici text rovněž kritizuje za slabé otázky, nízkou účast a rezignaci, ale některé její představitele současně vyzdvihuje a radí opozici, jak proti premiérovi účinněji postupovat. Celkové rámování proto nahrává spíše opozici, byť nikoli bezvýhradně.
Komentář kritizuje dvojí metr, kdy mainstreamová média a evropské elity přehlížejí kontroverzní kroky vlád P. Magyara a D. Tuska, zatímco domněle podobné kroky A. Babiše nebo V. Orbána by vyvolaly pohoršení. Text tím nahrává Babišovi/Orbánovi jako obětem nespravedlnosti.
Podání výrazně nahrává Petru Pavlovi: redakce jej představuje jako uměřeného ochránce autonomie prezidentského úřadu, zatímco ANO a vládní tábor rámuje jako skupinu usilující o jeho ponížení a podřízení vládě. Jde převážně o hodnotící komentář, nikoli neutrální referování o kompetenčním sporu.
Text je ostře kritický k Tomiu Okamurovi a SPD, vykresluje jej jako neúspěšného na mezinárodní scéně ve srovnání s Václavem Klausem, který je líčen jako respektovaný státník. Autor používá silně zabarvený jazyk, nálepkování, metafory, ironii a jednostranně zdůrazňuje kontrast ve prospěch Klause.
Komentář výrazně nahrává straně B: omezení pravomocí a změny postavení Ústavního soudu představuje jako potřebné pojistky proti aktivismu, privilegiím a možné závislosti soudců. Ústavní soud sice označuje za důležitou a respektovanou instituci, jeho stanoviska však podává jen stručně a místy je předem zpochybňuje nebo rámuje jako méně demokraticky legitimní.



