Hodnocení tagu: Ostrava 47 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 2. 7. 2026 – 12. 8. 2026
Tag se dělí na 6 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Prezident Petr Pavel na festivalu Colours of Ostrava kritizoval napětí s vládou Andreje Babiše, prohlásil, že v krajním případě může vetovat špatné zákony, a oznámil, že o...
Prezident Petr Pavel prohlásil, že má nástroje (např. veto) na znepříjemnění života vládě, a vztahy mezi ním a kabinetem Andreje Babiše jsou napjaté.
Hynek Chudárek, generální ředitel ČT, na MFF v Karlových Varech připustil možné omezení regionální produkce kvůli úsporám. Iniciativa Veřejnoprávně jej za to kritizovala a...
Sněmovna schválila novelu stavebního zákona, která centralizuje stavební úřady pod stát a zavádí zjednodušené řízení s cílem zrychlit povolování staveb; opozice normu ostře...
Ministr kultury Oto Klempíř se během karlovarského filmového festivalu vyfotil s podcasterem Čestmírem Strakatým. Snímek vyvolal kontroverzi, Strakatý vysvětlil, že šlo o...
Ostatní články
21
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
Podání výrazně nahrává straně Mikasy a rodin klientů. Jejich situaci rozsáhle personalizuje a emocionálně zvýrazňuje, službu rámuje jako nezastupitelnou a její plánované ukončení už v titulku označuje za „likvidaci osmi rodin“. Kraj sice dostává prostor k obhajobě, ale jeho vyjádření jsou uvedena defenzivními slovesy a následně zpochybněna ministerstvem. Titulek jde dál než doložené tělo článku: popisuje závažné ohrožení rodin jako jejich likvidaci.
Článek Zdeňka Koudelky (Trikolora) obviňuje vedení České televize a prezidenta Petra Pavla z prosazování zájmů pražské mediální oligarchie na úkor regionů. Používá ostré výrazy, aby ČT a její představitele vykreslil jako zkorumpované a arogantní, a tím posílil pozici autora jako ochránce moravských a slezských diváků. Podání nahrává Koudelkovi a regionálním politickým silám.
Podání výrazně nahrává festivalu a jeho grónským hostům: přebírá propagační superlativy, používá osvěžující a prestižní metafory a poskytuje prostor téměř výhradně organizátorům. V krátké politické rovině současně rámuje Donalda Trumpa nepříznivě prostřednictvím neatributovaného tvrzení o přivlastnění Grónska.
Podání nahrává straně A: přebírá perspektivu vybraných regionálních podnikatelů, Polsko vykresluje jako dynamičtější a praktičtější alternativu a problémy českého prostředí zdůrazňuje bez odpovědi vlády, obcí, škol nebo jiných dotčených aktérů. Redakční mezititulky a závěr navíc zostřují kontrast mezi severní Moravou a Prahou.
Podání výrazně škodí Filipu Turkovi: redakce jeho návštěvu rámuje jako faktické pokračování v pozastavené funkci, obcházení veřejného slibu a přisvojování zásluh za dříve schválenou podporu. Ministerstvo je mírně znevýhodněno skeptickým uvedením jeho vysvětlení. Text nikoho jiného vlastním hlasem nechválí, proto nejde o zvýhodňování skutečné protistrany.
Text nahrává Martinu Kubovi a jeho hnutí Naše Česko. Poskytuje mu prostor ke kritice opozičních stran bez protireakce a slovem „fixace“ rámuje jejich chování jako negativní posedlost.
Podání mírně nahrává kritikům nastavení superdávky. Redakce jejich závěr podporuje vlastními hodnotícími formulacemi o „velmi hrubém“ členění a „úzkém výběru dat“ a poskytuje rozsáhlý prostor stanovisku ombudsmana, zatímco aktuální reakce ministerstva na tuto kritiku chybí. Převážná část článku je však věcně vysvětlující a zmiňuje také argument ministerstva i možný příznivý účinek připravované změny.
Text mírně nahrává Karlu Komárkovi a Petru Dvořákovi: titulek představuje Dvořákovo místo v představenstvu majoritního vlastníka jako přímé vyslání do nejvyššího vedení festivalu a tělo přebírá rám, že má zavádět profesionálnější řízení. Jinak jde převážně o věcnou zprávu bez otevřeného konfliktu či výrazně emotivního jazyka.
Převážně věcná zpráva škodí straně A hlavně mírně expresivním popisem pomalu jedoucích kamionů a označením kontroly za zátah. Samotné informace o přestupcích, pokutách a omezení provozu jsou konkrétně doloženým popisem policejní akce, nikoli samy o sobě tendenčností.
Text nahrává zejména ministrovi Bednárikovi: v interview mu dává prostor vysvětlit zpoždění, vyzdvihnout současný postup a označit dřívější plány za nerealistické. Tyto hodnotící soudy jsou však převážně jeho atribuovanými výroky, nikoli neatributovaným tvrzením redakce.
Text spadá do žánru satirické glosy, proto se jeho ironie a nadsázka nehodnotí jako novinářská tendenčnost.
Text je převážně věcnou dopravní zprávou bez zřetelného sporu či zvýhodňování některého tábora. Popisuje souběh staveb, jejich technické důvody a očekávaná omezení.
Článek je převážně neutrální sportovní zpravodajství o situaci kolem možného přestupu Nombila. Mírně buduje Nombilův profil jako žádaného talentu (což odpovídá statisticky doloženým výkonům) a věcně popisuje dilema Zlína. Titulek klade větší důraz na přestupové souvislosti Nombilovy absence, než jak je absence primárně zdůvodněna v těle článku (zdravotní problémy dle manažera).
Podání nahrává především Janě Bobošíkové a kritikům Petra Pavla. Redakce přejímá její interpretaci prezidentových výroků, vytváří napětí mezi jeho odmítnutím předvolební kampaně a veřejnou činností bývalých spolupracovníků a řadí vedle sebe jejich zaměstnání, licenci soukromé firmy a politické dary, aniž doloží vzájemnou souvislost. Titulek navíc tvrdí, že podporovatelé Pavla platili STAN, zatímco tělo uvádí pouze souhrnné dary stranám dnešní opozice.
Názorový text nakonec mírně nahrává straně A, protože výslovně schvaluje omezení anonymity a Pavlův postoj. Současně však výraznými metaforami, příklady digitálních postihů a nedůvěřivým rámováním státních „orgánů“ posiluje argument strany B, že anonymita může chránit před nepřiměřenými zásahy. Výsledkem je podmíněná podpora omezení anonymity, závislá na tom, zda stát přesvědčí občany o jejich bezpečí.
Podání nahrává straně B. Článek staví do popředí rozsáhlou kritiku Marka Pokorného, zdůrazňuje nejasnosti a nestabilitu spojovanou s postupem ministra a Pokorného prezentuje jako zkušeného odborníka. Klempířovy důvody a přísliby zaznívají, ale jsou opakovaně následovány skeptickými reakcemi a místy je redakce rámuje formulacemi předpokládajícími nedostatečnou transparentnost.
Podání mírně nahrává Petru Pavlovi: jde o rozsáhlý rozhovor, v němž dostává prostor vyložit svůj výklad sporu a kritiku vlády, zatímco stanovisko Andreje Babiše není přímo zastoupeno. Text zároveň uvádí, že Babiš rozhovor pro Radiožurnál odmítá, což absenci částečně vysvětluje.
parlamentnilisty
Pavla mrzí spor s Babišem. Couvnout nemohl
Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: článek rozsáhle reprodukuje jeho vysvětlení sporu a kritiku vlády, zatímco reakce Babiše ani vlády na tato tvrzení chybí. Většina hodnotících soudů je však zřetelně podána jako Pavlův výrok, nikoli jako stanovisko redakce.
Podání mírně nahrává kritikům Oty Klempíře. Titulek, perex a mezititulek zvýrazňují ironický výrok o zastínění Dustina Hoffmana a Klempířovu cestu na jiný festival rámují jako relaxaci. Text však současně rozsáhle reprodukuje Klempířovo vlastní vysvětlení a uvádí i stanovisko jeho náměstka.
Podání nahrává straně B především tím, že představitele ANO bez atribuce rámuje jako osoby zneužívající systém, zatajující majetek a postrádající věrohodnost k prosazování řešení. Závažnost bytové krize text současně posiluje metaforami pasti, brzdy, motoru a dědičného privilegia. Uvedená data o cenách bydlení sama o sobě tendenčností nejsou.






