Hodnocení tagu: Miroslav Hlaváč 63 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 29. 6. 2026 – 9. 11. 2026
Tag se dělí na 10 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Ministr obrany Jaromír Zůna (SPD) odvolal generála Radka Haratka z velení informačních a kybernetických sil. Od prosince má být poradcem náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče.
Prezident Pavel přijal na Hradě náčelníka generálního štábu Hlaváče k diskusi o armádní koncepci do 2040; Pavel dokument označil za nerealistický z hlediska aliančních závazků,...
Prezident Petr Pavel vetoval novelu zákonů upravujících veřejné rozpočty; premiér Babiš veto ostře zkritizoval jako nezodpovědné a aktivistické, opoziční strany prezidentův...
Česká armáda oficiálně převzala první transportní letoun Embraer C-390 Millennium na letišti v Kbelích; stroj umožní přepravu těžké techniky, tankování za letu, hašení požárů a...
Prezident Petr Pavel jmenoval 30. června Miroslava Hlaváče novým náčelníkem Generálního štábu AČR; ten převzal velení po odvolaném Karlu Řehkovi při ceremoniálu na Vítkově u...
Vládní delegace v čele s premiérem Andrejem Babišem odlétá na summit NATO v Ankaře, krátce po ní odlétá i prezident Petr Pavel. Spor o prezidentovu účast trval několik měsíců a...
Vojenská policie uzavřela případ převozu dronů ze sbírky Drony Nemesis na Ukrajinu českými vojáky s tím, že nebyl spáchán trestný čin. Věc byla předána armádě k případnému...
Vedení české armády (nový náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč a ministr obrany Jaromír Zůna) posiluje obranyschopnost – ať už čerpáním zkušeností ze zahraničí, nebo...
Ostatní články
19
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
Podání jednostranně kritizuje Babišovu vládu a KVAČR. Titulek a perex formulují dopady absolutně ('nebudou mít s čím bránit'), zatímco tělo cituje dokument, který mluví o 'omezeném rozvoji vybraných schopností'. Vládní strana nedostane žádný prostor k obhajobě; citováni jsou výhradně kritičtí experti. Vláda Petra Fialy je zmíněna jako pozitivní kontrast, ale nejde o aktivní tábor sporu.
Text podává jmenování Karla Řehky převážně příznivě: zdůrazňuje jeho zkušenosti a očekávaný přínos prostřednictvím vyjádření Řehky a rektora. Jde však o věcně pojatou zprávu o nekonfliktním personálním kroku a redakční text nepoužívá dostatečně průkazné manipulační prostředky.
Podání škodí straně A (vláda/koalice, Babiš, Zůna): text ji rámuje jako nedostatečně financující armádu, Babiše jako tlačícího a Zůnu jako vyhýbajícího se odpovědnosti. Generálové a prezident nejsou explicitně zvýhodněni, jsou jen uvedeni jako varující kritici.
Jde o názorový komentář, který jednostranně kritizuje vládu (Babiš, Zůna) za podfinancování a nereálnost armádní koncepce; žádná protistrana není redakčním hlasem líčena příznivě (srovnání s Ficem/Polskem slouží jen k zesílení kritiky). Podání tedy vládě škodí.
Podání mírně nahrává straně A: potřebu modernizace a vyšších obranných kapacit rámuje jako danou reakci na ruskou hrozbu a dlouhodobé nedostatečné investice. Hlavní nejistotu spatřuje ve volbě konkrétních technologií, nikoli v samotné potřebě posilovat armády. Tendenčnost je omezená; převážná část článku věcně popisuje technologická a rozpočtová dilemata.
Přehled je převážně věcný a žádnému táboru soustavně nenadržuje. Dílčí náklon ve prospěch sankčního konsenzu EU vytváří titulek „Řecko ustoupilo“, zatímco tělo popisuje kompromis, v němž Řecko získalo požadovanou roční výjimku.
Text shrnuje podcast Seznam Zpráv s reportéry Cirokovou a Valáškem varujícími před ruským vlivem. Podání míří na český stát (armáda, vláda) jakožto pasivního aktéra; kritika je atribuovaná reportérům. Autorovo hlas přidává mírně nálepkující formulace (vzal zpátečku, nikdy problém neviděl), celkově jde ale o věcné referování investigativního zjištění s atribucí.
Podání relativně nahrává Miroslavu Hlaváčovi: vedle jeho členství v KSČ zdůrazňuje ochotu odpovídat a obsáhle předkládá jeho vysvětlení. Výrazně hůře rámuje Jaromíra Zůnu, jehož spojuje s pokusem vstoupit do vojenské rozvědky a označuje expresivními formulacemi. Petr Pavel slouží hlavně jako kontrast při srovnání kariér v někdejší zpravodajské službě.
Text věcně referuje o armádním dokumentu popisujícím slabé stránky a kritizuje vládní rozpočtové rozhodnutí (nedostatečné navyšování výdajů) a průtahy ministra Zůny. Redakční hlas je převážně faktický; mírný náklon spočívá v rámování Hlaváčovy výpovědi jako 'přiznání' a v osobním vyzdvižení Zůnovy selhání na deadline. Nahrává obrazu vlády jako nedostatečně odpovědné za obranu.
Článek věcně referuje o obsahu nové obranné koncepce, stručně uvádí prezidentovu kritiku i odpověď Generálního štábu. Podání je vyvážené; mírný záporný tón směřuje k aktuálnímu stavu armády (materiální deficity, skluz v cílech NATO), ale ten je doložen citacemi dokumentu, nikoli redakčním soudem.
Podání je věcné a bez sporu; popisuje plán armády oslovit studenty a navýšit aktivní zálohy. Nikdo není morálně hodnocen ani zvýhodňován oproti protistraně.
Podání je převážně věcné a bez zřetelného celkového příklonu. Text zdůrazňuje nenaplněnou informační povinnost armády, ale to samo není tendenčnost. Ve sporu o odpovědnost dostávají prostor vojenští představitelé i Černochová. Její verzi podporuje anonymní zdroj; závěrečný legislativní kontext zároveň umožňuje kriticky posoudit její argument o pravomocích.
Podání žádnou stranu zřetelně nezvýhodňuje ani nepoškozuje. Text věcně popisuje přípravu převodu pozemků, zdroje informací a dosud neuzavřené otázky. Formulace o možné vojenské nemocnici a vykazování obranných výdajů jsou výslovně označené jako nejisté závěry, nikoli jako obvinění nebo podsouvání motivu.
Podání zřetelně nenahrává žádné straně. Věcně informuje o odkladech dodávky a rozhodování o náhradě havarovaného vrtulníku; stanoviska představitelů obrany jsou atribuována. Závěrečný kontext obranných výdajů přidává kritické vyznění, ale samotný text nedokládá manipulativní odvedení pozornosti ani morální odsuzování aktérů.
Text je převážně věcnou zprávou o výcviku a možnostech následného uplatnění. Mírně příznivému obrazu cvičení napomáhá formulace, že výcvik vzdalo „jen několik“ studentů, zatímco tělo uvádí pokles ze 129 na 108 účastníků. Pozitivní hodnocení spolupráce a budoucnosti armády je připsáno citovaným aktérům; samo o sobě nedokládá tendenčnost redakce.
Podání mírně nahrává armádě výběrem výhradně jejích představitelů jako zdrojů hodnocení výcviku. Příznivá hodnocení jsou však jasně atribuována a text uvádí také psychické obtíže účastníků. Redakční hlas zůstává převážně věcný; samotné citované výroky o odpovědnosti, obraně státu a osobním rozvoji nejsou redakční manipulací. Údaj „tisícovky“ v perexu není doložen uvedeným počtem 998 účastníků k 23. červenci, ale odlišné časové vymezení neumožňuje bezpečně určit zveličení.
Podání jednostranně dává slovo třem opozičním poslancům, kteří kritizují vládu za nedostatečné financování armády a odkládání schopností; vláda ani ANO nedostanou prostor k reakci. Titulek s 'jenže Babišova vláda…' a redakční sloveso 'přiznává' rámují dokument jako přiznání viny a vládu jako viníka, čímž podání nahrává opozici.
Podání je vůči Petru Čepelkovi a armádě smíšené. Čepelku představuje jako zkušeného a osobně statečného velitele, současně však otázky opakovaně rámují armádu jako personálně podvyživenou, logisticky zanedbanou, administrativně pomalou a zatíženou alibismem. Kritické premisy jsou často vloženy přímo do otázek, čímž podání jedinému posuzovanému táboru spíše škodí; žádný skutečný protitábor přitom redakce příznivě nevykresluje.
Komentář silně poškozuje vládu Andreje Babiše, kterou líčí jako nezodpovědnou a neschopnou, a naopak posiluje prezidenta Petra Pavla a vojenské kritiky schválené koncepce jako kompetentní hlas.



