Aleš Michal 21 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: reflex
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Motoristé | kriticky -0.64 ×3 | +0.35 | +0.56 | +0.04 | 8 · 102d |
| Tomio Okamura | kriticky -0.56 ×6 | +0.22 | +0.42 | +0.17 | 14 · 11d |
| AfD | kriticky -0.50 ×2 | +0.51 | +0.56 | +0.04 | 7 · 104d |
| Vládní koalice | kriticky -0.50 ×2 | -0.20 | +0.33 | -0.60 | 2 · 11d |
| Mikuláš Minář | vstřícně +0.50 ×2 | +0.33 | +0.83 | -0.00 | 2 · 0d |
| Milion chvilek | vstřícně +0.50 ×2 | +0.50 | +1.00 | +0.33 | 2 · 0d |
| Andrej Babiš | kriticky -0.43 ×9 | +0.21 | +0.32 | -0.41 | 19 · 0d |
| Vláda ČR | kriticky -0.43 ×3 | +0.39 | +0.40 | -0.34 | 14 · 0d |
| Petr Macinka | kriticky -0.42 ×7 | +0.35 | +0.68 | -0.06 | 12 · 1d |
| Filip Turek | -1.00 ×1 · orientační | -0.15 | -0.05 | -0.33 | 3 · 121d |
| SPD | -0.50 ×1 · orientační | +0.26 | +0.35 | +0.06 | 12 · 113d |
| ANO | -0.50 ×1 · orientační | +0.12 | +0.20 | -0.37 | 9 · 132d |
| Václav Klaus | -0.50 ×1 · orientační | +0.48 | +0.37 | +0.33 | 9 · 137d |
| Petr Pavel | +0.50 ×1 · orientační | +0.50 | +0.37 | +0.37 | 7 · 139d |
| prezident republiky | +0.50 ×1 · orientační | +0.25 | +0.50 | -0.42 | 4 · 136d |
| Sudetoněmecký landsmanšaft | +0.50 ×1 · orientační | -0.33 | -0.33 | +0.11 | 3 · 193d |
| Miloš Zeman | -0.50 ×1 · orientační | +0.78 | +1.00 | +0.56 | 3 · 193d |
| Hrad | — | +0.37 | +0.20 | -0.07 | 8 |
Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)
Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.
+0.41→Petr Pavel (2 kauz); -0.38→proti Andrej Babiš (2 kauz); +0.79→Ústavní soud (1 kauz); -0.58→proti Václav Klaus a Tomio Okamura (1 kauz); -0.61→proti Filip Turek (1 kauz); -0.71→proti AfD (1 kauz); +0.71→Německá vládní koalice (1 kauz); +0.79→novinářská stavovská obec (1 kauz); -0.79→proti Petr Macinka (1 kauz)
Narativní tlak směr × prominence na titulce
Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce
(presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil
nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru.
Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.
+0.64→Petr Pavel ↑(prostý +0.49, n=2); -0.59→proti Andrej Babiš ↑(prostý -0.46, n=2); +0.67→Ústavní soud =(prostý +0.67, n=1); -0.55→proti Václav Klaus a Tomio Okamura =(prostý -0.55, n=1); -0.66→proti Filip Turek =(prostý -0.66, n=1); -0.82→proti AfD =(prostý -0.82, n=1); +0.82→Německá vládní koalice =(prostý +0.82, n=1); +0.83→novinářská stavovská obec =(prostý +0.83, n=1); -0.83→proti Petr Macinka =(prostý -0.83, n=1)
Nejčastější techniky sustained
Články autora 21
Podání poškozuje AfD a ruskou moc a podporuje postup německé spolkové vlády. Vedle věcného vysvětlení pravomocí text vlastním hlasem předpokládá předávání tajných informací Moskvě, paušalizuje postoje AfD a reformu uzavírá jako morální povinnost Německa. Tendenčnost nespočívá v samotném informování o bezpečnostním riziku ani v citovaných výrocích.
Podání podporuje protestní hnutí a opoziční strany, zatímco vládu Andreje Babiše a její koaliční aktéry rámuje jako následovníky autoritářských vzorů a jako zdroj ohrožení demokracie. Nahrává tedy straně A a poškozuje stranu B.
Podání převážně nahrává obhajobě španělské vlády před jejími migračními kritiky a prosazuje společné evropské řešení. Kritiky redakce opakovaně vykresluje jako pokrytecké, emocionální a motivované mobilizací voličů; Macinku výslovně chválí za zdrženlivost. Sánchez přitom není bezvýhradně hájen: text kritizuje španělské obranné výdaje. Tendenčnost spočívá především v dehonestujících soudech a nepodloženém připisování motivů, nikoli v samotném referování o ostrých politických výrocích.
Podání výrazně znevýhodňuje Filipa Turka, Petra Macinku a Motoristy. Redakční hlas jim bez atribuce připisuje dětinskost, alibismus, porušování slibů, záměr ponižovat odpůrce, polarizovat společnost a účelově manipulovat svou veřejnou viditelností. Andrej Babiš a ANO jsou rovněž kritizováni, ale převážně jako mocenský partner a volební konkurent Motoristů; hlavní negativní rámování míří proti straně A, a tím relativně nahrává straně B.
Podání převážně škodí ministerstvu vnitra a vládní koalici včetně SPD. Titulek vydává politicky motivované omezení zprávy za hotovou věc, zatímco tělo připouští několik vysvětlení a skutečný záměr označuje za neznámý. Kritiku zesilují odsuzující výrazy a závěrečné naznačení dalšího politického zasahování. Text současně uznává soudní námitky i přínos pozornosti věnované online radikalizaci. Jde o hodnotící komentář, nikoli satiru; příznivě vykreslenou protistranu nevytváří.
Text podává debatu v EP relativně vyváženě, ale mírně nahrává straně A (kritikům): titulek presupponuje adversaritu vlády vůči médiím, obhájci plánu jsou označeni jako 'radikální pravice', Knotkův projev je rámován jako 'půjčené argumenty' a Mazurek jako 'nejhlasitější a nejradikálnější'. Kritici dostávají více prostoru a neutrálnější popis.
Text kriticky sleduje vnitřní krizi ANO a Babišovu ztrátu kontroly, přičemž část viny externalizuje na SPD/Okamuru. Titulek mluví o 'rozpadu', tělo ale explicitně popírá očekávání větší rebelie. Redakční hlas používá ohňovou a válečnou metaforiku k rámování Babiše jako neopatrného strůjce požáru, zároveň ho částečně staví do role oběti 'Okamurovy pasti'. SPD/Motoristé jsou líčeni jako agresivní radikálové – tím se částečně přenáší vina z ANO na koaliční partnery. Celkově podání mírně poškozuje Babiše/ANO zdůrazněním slabosti a ztráty iniciativy, s částečnou kompenzací přes externí vinu.
Podání mírně nahrává Petru Pavlovi: představuje jeho pravomoci jako silné karty proti vládě a bez doložení připisuje vládě přání prezidenta bez účinných pravomocí. Samotný výklad nejmenování ministra je zdrženlivější a výslovně připouští ústavní nejednoznačnost.
Podání výrazně nahrává prezidentovi Pavlovi a zejména kritice SPD: redakce konflikt rámuje jako účelovou odvetu a fungování vlády jako rozpad společné zahraniční politiky. SPD je vykreslena jako proruská, defenzivní a poražená, zatímco vláda je popisována jako komunikující své závazky neupřímně.
Článek podporuje novelu omezující obstrukce, líčí ji jako racionalizační krok v souladu s Ústavním soudem. Obviňuje ANO a SPD z minulých obstrukcí, zároveň ale kritizuje současnou vládu za autoritářskou rétoriku. Celkově nahrává vládní iniciativě, ovšem s výhradami.
Podání výrazně nahrává prezidentovi a Hradu: jejich postup oslavuje jako úspěšný a strategický, zatímco vládu, Babiše, Macinku a Motoristy vykresluje pomocí urážlivých nálepek, připsaných motivů a předpokladu jejich neschopnosti.
Text kritizuje českou radikální levici a pravici za využívání tématu sudetských Němců a vykresluje je jako zastaralé a vyčpělé, zatímco spolupráci se Sudetoněmeckým landsmanšaftem líčí pozitivně. Nahrává tak straně přeshraniční spolupráce a evropské integrace.
Podání nahrává kritické straně vůči AfD a jejím českým podporovatelům: AfD je opakovaně rámována jako radikální a její vazby na Klause a Okamuru jako problematické spojenectví. Základní popis vývoje strany je doplněn ironizujícími a hodnotícími formulacemi.
Text je komentářový,explicitně usiluje o vyvážení a kritizuje polarizaci obou táborů. Přesto volba lexika pro spolek Svatopluk ("pseudointelektuální banda", "nemocnou vizi", "bolševické jho", "komunistické rýmovačky") a ironické uvozovky kolem jeho programových cílů vytvářejí mírný rámcový náklon proti straně A. Kaiser je líčen jako komplexní, sympatická postava; oba tábory jsou kritizovány za černobílé zjednodušování.
Text podáním nahrává orgánům EU. Činnosti ESN a jejích členů jednostranně rámuje jako extremistické a škodlivé, přičemž hlas obviněných je redukován na obrannou deklaraci, již sám autor interpretuje jako PR manévr. Zastánci ESN by text vnímali jako nevyvážený a zatížený negativními nálepkami.
Podání poškozuje vládní koalici a relativně zvýhodňuje Petra Pavla. Prezidenta představuje jako široce přijatelného, zatímco koalici rámuje jako spojení vedené osobními zájmy a Motoristy jako stranu usilující o převýchovu voličů. Samotné údaje o prezidentově podpoře nejsou manipulačním signálem.
Podání silně nahrává straně prezidenta a Ústavního soudu: vládní koalici rámuje jako aktéra směřujícího k demontáži demokracie a její představitele opakovaně osobně znevažuje. Nejde o neutrální referování o sporu, ale o hodnotící komentář s jednostranně negativním výběrem a interpretací jednání vlády.
Text je ostře kritický k Tomiu Okamurovi a SPD, vykresluje jej jako neúspěšného na mezinárodní scéně ve srovnání s Václavem Klausem, který je líčen jako respektovaný státník. Autor používá silně zabarvený jazyk, nálepkování, metafory, ironii a jednostranně zdůrazňuje kontrast ve prospěch Klause.
Text podání výrazně favorizuje protestní stranu a opozici. Vláda je líčena jako viník (noční hlasování, ignorace, prázdné fráze, mašinerie), zatímco opoziční politici jsou chváleni jako 'skutečně příkladní'. Titulek presupozčně přisuzuje Babišovi roli původce, který 'vyhání' lidi do ulic. Neutrální referent by rovněž zmiňoval legálnost hlasování i argumentaci vlády.
Podání výrazně podporuje protestující a veřejnoprávní média a poškozuje vládní koalici, zejména Babiše, Okamuru a Macinku, silně hodnotícím a morálním rámcem.
Podání výrazně poškozuje Macinku a Motoristy a podporuje odmítnuté novinářky i profesní žurnalistiku. Redakční hlas připisuje ministrovi pomstychtivé a účelové motivy, zesměšňuje jeho jednání a rámuje je jako součást autokratizace. Novinářskou práci naopak vyzdvihuje jako důležitou demokratickou pojistku. Tendenčnost spočívá především v dehonestujících formulacích, nepodmíněném připisování motivů a kategorických prognózách, nikoli v samotném informování o odmítnutí akreditací.