Kancelář prezidenta republiky od ministerstva zahraničí těsně před summitem NATO v Ankaře konečně obdržela podklady ke všem jednáním, která na místě zástupci České republiky povedou. Prezident Petr Pavel už dříve řekl, že se jich hodlá držet, byť má problém například s tím, kolik peněz dává vláda Andreje Babiše na armádu. Ve změti dohadů vlády a Hradu o tom, jaké složení bude mít naše delegace na summitu NATO v Ankaře, případně kdo ji povede a kolik si s sebou může vzít prezident Petr Pavel svých lidí, ve veřejné debatě zaniklo to hlavní: s čím tam naši politici pojedou, jak chtějí hájit naši obrannou politiku a zda dokážou spojencům vysvětlit, proč neplníme závazky týkající se peněz, které dáváme na zbrojení. Redakce Aktuálně.cz má k dispozici dokument, který doputoval na Hrad a který bude prezidentovi – a nejen jemu – sloužit jako podklad pro všechna jednání. „Summit proběhne v době složité bezpečnostní situace, kdy euroatlantický prostor již čtvrtým rokem ohrožuje válka Ruska proti Ukrajině. Na bezpečnost spojenců také negativně dopadá vývoj situace na Blízkém východě,“ píše se hned v jeho úvodu. Ministerstvo zahraničí si také všímá dalšího významného posunu. A tím jsou nejen výroky diskutující pevnost transatlantické vazby, ale i reálný přesun hlavní pozornosti USA z Evropy: „Zatímco předchozí summity potvrdily potřebu vyrovnanějšího podílu na zajištění bezpečnosti mezi USA a zbylými spojenci, v tuto chvíli je již na místě hovořit o přesunu odpovědnosti za bezpečnost a obranu Evropy, jakož i za pomoc Ukrajině od USA směrem k evropským spojencům.“ Z formálního hlediska resort Petra Macinky během summitu v Ankaře očekává zejména hodnocení úkolů loňského summitu v Haagu a debatu o třech klíčových tématech. Prvním jsou obranné investice, kde by spojenci měli ukázat pokrok směrem k 5 % HDP na obranu, jak se zavázali v Haagu; druhým obecně obranný průmysl a třetím podpora Ukrajiny. V obecné rovině ministerstvo zahraničí zdůrazňuje, že ČR zůstává plně zavázána kolektivní obraně a aliančním závazkům v rámci NATO. Avšak pokud jde o obranné výdaje, vláda tvrdí, že je zasazuje do dlouhodobého a širšího rámce bezpečnosti a stability. Zrovna tak se v dokumentu píše, že má Česká republika zájem na tom, aby NATO potvrdilo svůj závazek k dlouhodobé podpoře Ukrajiny – a to i v případě dosažení příměří, potažmo míru. Vychází přitom z přesvědčení, že dobře vyzbrojená ukrajinská armáda a ukotvení Ukrajiny v demokratickém civilizačním prostoru je nejlepším odstrašením a ochranou proti případné budoucí ruské agresi vůči euroatlantickému prostoru. „ČR se na podpoře Ukrajiny dlouhodobě podílí. Trvající koordinační role ČR v muniční iniciativě je z hlediska potřeb Ukrajiny nadále zásadním příspěvkem, ale není jediným.“ Následuje pasáž týkající se našich obranných výdajů. A tady Babišova vláda naším spojencům slíbí, že v roce 2026 vynaloží na přímé obranné účely 2 % HDP. Otázka je, do jaké míry je tento slib realistický. Plán je v každém případě takový, že se z této částky vyčlení více než 20 % na investice do hlavních druhů techniky. Následně, po schválení nové Koncepce výstavby Armády ČR a také s ohledem na přijetí Dlouhodobého výhledu pro obranu, vytyčí trajektorii nárůstu výdajů na přímé obranné účely tak, aby v roce 2035 dosahovaly podílů 3,5 % HDP. Kdy se tak stane, dokument ale neuvádí. Premiér Andrej Babiš nicméně v minulosti opakovaně řekl, že prioritou jsou pro vládu „naši lidi“. Pokud jde o obranné plánování, vláda pojede na summit s tím, že bude vycházet především z národního zájmu, spojeneckých závazků a národních řídicích procesů. „V souladu s dlouhodobou strategií zajistíme odpovídající investice do obrany. Výše rozpočtu na obranu bude vždy zohledňovat aktuální potřebu státu a bezpečnostní situaci, včetně aliančních cílů výstavby schopností,“ píše se v dokumentu. Za priority autoři dokumentu označují posílení protivzdušné obrany státu, zmiňují třeba pořízení komplexního systému protidronové ochrany a rozšíření kapacity protivzdušné obrany. Česká republika se také údajně zapojí do evropského obranného projektu protivzdušné obrany. A vedle protivzdušné obrany státu náleží k prioritám české vlády i budování dvou pozemních brigád nebo navýšení zásob rozhodující munice. Salah si troufl na Panenkův dloubák. Egypt je po penaltách v osmifinále Fotbalisté Egypta zdolali v prvním kole play off světového šampionátu Austrálii v penaltovém rozstřelu 4:2, když v normální hrací době i prodloužení skončil zápas 1:1. Africký tým tak poprvé postoupil do osmifinále MS. Australané při své premiéře ve vyřazovacích bojích na turnaji končí. Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645. Přes 50 tisíc lidí se stále pohřešuje Počet obětí dvou zemětřesení, která minulý týden zasáhla sever Venezuely, vzrostl na 2645. Předchozí bilance činila 2595 mrtvých. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně 15 tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou, napsaly s odvoláním na ministerstvo informací v pátek agentury Reuters a AFP. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje. Na ostrově Rhodos zemřel po srážce s vozidlem 19letý Čech Na řeckém ostrově Rhodos v pátek zemřel 19letý Čech, kterého osobním vozidlem srazil Řek. S odvoláním na policii o tom informoval web Rodiaki. Proti Češce použiju jakékoli zbraně, hlásí Krejčíková. Bartůňková ji ale zaskočila Znají se moc dobře. Často proti sobě trénují. Přesto se Barbora Krejčíková nestačila divit, jak rychle k ní ve třetím kole Wimbledonu lítají míče od Nikoly Bartůňkové. Nakonec ji porazila ve dvou setech, ale mladou krajanku dlouho chválila. ŽIVĚ Rusko na Ukrajině dále stagnuje. Frontová linie v červnu zamrzla Frontová linie na Ukrajině, která se pátým rokem brání ruské invazi, zůstala v červnu převážně zamrzlá. Rusko ve své snaze o postup nadále stagnuje. Napsala to v pátek agentura AFP na základě analýzy dat amerického Institutu pro studium války. Ukrajina i Rusko získaly zhruba 30 kilometrů čtverečních území.