Co vydrží Česko v krizi? Bezpečnostní rada řešila připravenost státu i kyberútoky - Bezpečnostní rada státu řešila krizové řízení, odolnost státu i kybernetickou bezpečnost. - Na jednání poprvé dorazil nový náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč. - Summit NATO v Ankaře tentokrát na programu vůbec nebyl. Bezpečnostní rada státu dnes za účasti prezidenta Petra Pavla projednávala koncepční a strategické otázky krizového řízení, odolnosti České republiky, připravenosti na mimořádné situace, akceschopnosti bezpečnostních složek i otázky kybernetické bezpečnosti, sdělil ředitel odboru komunikace prezidentské kanceláře Vít Kolář. Tématem naopak nebyl summit Severoatlantické aliance (NATO), který se příští týden koná v Ankaře. „Vnější i vnitřní bezpečnost naší země patří mezi priority pana prezidenta, proto se jednání Bezpečnostní rady státu pravidelně účastní. Chce být o těchto otázkách informován, vést s vládou otevřenou komunikaci a přispívat svým pohledem i dlouholetými zkušenostmi z oblasti bezpečnosti a obrany,“ uvedl Kolář. Bezpečnostní strategie se vrací na stůl vlády Rada ve čtvrtek měla podle dřívějších informací pokračovat v debatě o nové armádní koncepci, kterou začala v polovině června. Související agenda byla podle premiéra Andreje Babiše (ANO) tehdy tak široká, že bylo potřeba radu svolat znovu, aby se diskusi podařilo dokončit. Pavel s Babišem se ve čtvrtek měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) při příchodu do Strakovy akademie novinářům řekl, že na programu bezpečnostní rady je asi dvacítka bodů. Vedle armádní koncepce třeba policejní koncepce, ale i obecná bezpečnostní koncepce. Další účastníci jednání však s novináři nemluvili. Poprvé po převzetí funkce se rady zúčastnil nový náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč. Bezpečnostní rada státu je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti země. Členy jsou premiér a další členové kabinetu podle rozhodnutí vlády. Obvykle se zasedání účastní policejní prezident, generální ředitel hasičů, náčelník generálního štábu armády či šéfové tajných služeb.