Hodnocení tagu: Pražský městský soud 28 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 14. 7. 2026 – 9. 11. 2026
Tag se dělí na 5 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Vláda podpořila novelu trestního řádu ministra Jeronýma Tejce (ANO), která odvolacím soudům omezuje pravomoc zavazovat nižší soudy k hodnocení důkazů. Sporné je, zda jde o...
Ústavní soud zamítl stížnost Romana Janouška ve sporu se státem o náhradu zhruba 155 milionů korun za ušlý zisk a inflaci v kauze Chambon; po osvobození mu velká část nároku nepřiznána.
Proruská paramilitární skupina Českoslovenští vojáci v záloze za mír čelila obžalobě za podporu a propagaci terorismu ve prospěch donbaských separatistů; obžaloba žádala...
Pražský městský soud vynesl nevpravomočný rozsudek 12 let vězení pro Filipa Votýpku za pokus o obecné ohrožení s úmyslem způsobit smrt po požáru, jímž podle soudu chtěl upálit...
Pražský městský soud v nepřítomnosti odsoudil Františka Savova k devíti letům vězení za krácení daní a praní peněz, s deseti lety zákazu činnosti a propadnutím majetku. Savov...
Ostatní články
17
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
Text podává osvobozující rozhodnutí soudu převážně věcně a střídavě cituje soud, obžalobu i obhájce. Titulek a perex používají obecný rámec „špionáže“, zatímco tělo upřesňuje trestní paragraf i soudní úvahu o chybějícím úmyslu; podání tak mírně posiluje obžalobní narativ, ale přímo neposuzuje vinu.
Text věcně referuje o pravomocném soudním verdiktu ve prospěch Havlové. Obě strany sporu dostávají prostor (Bauer Media namítá astronomičnost částky), soudní instance jsou citovány. Titulek a perex používají „lživý článek
Podání je převážně věcné: popisuje podnět Diama, důvody i vyjádření ministerstva a dalších institucí. Mírně může zvýrazňovat stanovisko Diama přímým citátem a koncovou zmínkou o kopírování argumentů Ridery; současně však uvádí i nepříznivé skutečnosti o Diiamu a obranné důkazy obhajoby.
Článek podává rozhodnutí soudu, obžalobu i obhajobu vesměs věcně a s jasným přisouzením. Mírné distancování od tvrzení státního zástupce slovesem „tvrdí“ může slabě nahrávat obžalovanému, celkové podání je ale neutrální.
Podání věcně referuje o osvobozujícím rozsudku, uvádí právní důvody soudu i stanoviska obžaloby a obhajoby; redakční rámec nezvýrazňuje žádnou stranu zjevně příznivě či nepřátelsky.
Podání je převážně věcné; obžalobu, soudní důvody osvobození i obhajobu přináší atributivně. Neupřednostňuje zjevně ani obžalovaného, ani žalobce.
Text věcně referuje o osvobozujícím rozsudku pražského městského soudu. Podání je vyvážené: podrobně uvádí odůvodnění soudce (zpravodajská činnost prokázána, chybí trestní úmysl), pozici žalobce (podal odvolání), pozici obhajoby i reakce Číny a českého ministerstva zahraničí. Redakce se nijak nepřiklání k žádné ze stran; jde o standardní právní zpravodajství.
Podání je faktický souhrn; u hlavní armádní zprávy uvádí schválení vládou i kritiku prezidenta jako atribuovaná stanoviska, bez redakčního náklonu.
Text primárně referuje o výroku ředitele BIS před sněmovním výborem. Podání mírně nahrává narativu BIS/prokuratury tím, že v perexu staví osvobození soudu do kontrastu s potvrzenými fakty (‚i přesto'), což naznačuje anomálnost rozsudku. Obžalovaný ani soud nejsou redakčním hlasem hodnoceni; text je převážně věcné referování.
Podání je faktické a vyvážené; popisuje rozhodnutí soudů o volebních stížnostech bez explicitního hodnocení nebo zvýhodňování politických stran.
Věcné krátké zpravodajství o odletu odsouzeného čínského agenta po omilostnění a o diplomatickém očekávání reciprocitní výměny. Podání je neutrální, bez redakčního náklonu k kterékoliv straně.
Podání je převážně věcné a výrazně nenahrává ani neškodí hlavním aktérům. Titulek přesně shrnuje rozhodnutí o vrácení kaucí a širší kontext obžaloby je doplněn přisouzením tvrzení policii či státnímu zástupci i informací, že Redl a Hlubuček vinu odmítají. Žádný protivník není redakčním hlasem líčen příznivě, proto jde o jednoaktérovou strukturu.
Text převážně věcně referuje o odsouzení Věry Santos. Negativní obraz vychází z popisu skutků a soudního rozhodnutí; ostré hodnocení je připsáno žalobkyni. Odmítnutí viny i možnost odvolání zaznívají již v perexu a závěr podrobně představuje obhajobu. Převaha popisu obžaloby sama nedokládá tendenčnost. Soud ani žalobkyně nejsou redakčně vykresleni jako chvályhodná protistrana.
Podání je převážně věcné a žádné straně zřetelně nenahrává. Závěry o vině připisuje soudu a popis mechanismu podvodu policii. Již v perexu uvádí nepravomocnost rozsudku a možnost odvolání. Negativní informace o obžalovaných samy nepředstavují redakční dehonestaci. Opakování perexu ani citování soudní mluvčí zde nedokládají manipulaci.
Podání je převážně věcné a nevykazuje doložené zvýhodňování ani znevýhodňování Jana Cimického. Obvinění a negativní hodnocení připisuje žalobcům či soudu, uvádí nepravomocnost odsouzení, Cimického obhajobu i zrušení prvního rozsudku kvůli vadám dokazování. Závažnost popisovaných skutků sama nepředstavuje tendenčnost.
Text věcně referuje o osvobozujícím rozsudku odvolacího soudu ve věci plakátů SPD. Obě strany – osvobozená SPD i nespokojená obžaloba – dostávají prostor k vyjádření. Redakční hlas nehodnotí; silné formulace (‚skandální inkviziční vyšetřování', ‚pravdivé plakáty') patří citovanému Okamurovi, nikoli redakci. Podání je vyvážené.
Podání mírně nahrává obžalovanému: titulek bez atribuce tvrdí, že nešlo o špionáž, a u státního zástupce je použito uvozovací sloveso 'tvrdí', které jeho tvrzení staví jako sporné.




