Hodnocení tagu: Hormuzský průliv 30 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 30. 6. 2026 – 24. 7. 2026
Tag se dělí na 7 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Spojené státy od února vedou válku proti Íránu, která si vyžádala americké oběti (přes 500 zraněných, 17–18 mrtvých) a náklady v řádu miliard dolarů. Konflikt pokračuje pátým...
Vláda k 20. červenci ukončila několikaměsíční regulaci cen benzinu a nafty, obnovuje původní spotřební daň na naftu a ceny pohonných hmot po uvolnění porostou, zejména nafta...
Vláda premiéra Babiše ukončuje po třech měsících regulaci cen pohonných hmot s odůvodněním, že mimořádná tržní situace pominula. Ministryně Schillerová potvrzuje, že opatření...
Vláda rozhodla o ukončení regulace cen pohonných hmot a snížené spotřební daně na naftu; od 20. července se ceny vrací na tržní principy. Ministryně Schillerová uvedla, že...
USA podnikly sérii úderů na íránské cíle v reakci na íránské útoky na obchodní lodě v Hormuzském průlivu; Írán odpověděl raketovými útoky na americké základny v Bahrajnu a...
Ostatní články
15
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
Podání nahrává Janečkově kritice energetické politiky EU. Redakce používá dramatický titulek o „plynové zlodějině“, plán ukončit ruské dodávky rámuje jako „vyšachování Ruska“ a doporučení Komise ke snížení cíle interpretuje jako doklad očekávaného neúspěchu. Janeček dostává rozsáhlý prostor, zatímco postoje institucí EU jsou převážně zasazeny do skeptického redakčního rámce. Titulkové tvrzení o „zlodějině“ a tom, že „válka pomáhá“, přitom tělo článku přímo nedokládá.
cnnprima
Co dál s Íránem? Trump už má na výběr jen špatná a ještě horší řešení, vysvětluje analýza CNN
Podání výrazněji znevýhodňuje Trumpa a USA: jejich postup rámuje jako důsledek Trumpových vlastních činů a jeho možnosti líčí znevažujícími formulacemi. Írán je také podán negativně, zejména jako hrozba pro plavbu a mír, ale redakční hodnotící jazyk se soustředí hlavně na Trumpa.
Podání mírně poškozuje americké vedení války a jeho izraelského spojence tím, že zdůrazňuje rostoucí náklady, potřebu dalších peněz a jejich odpovědnost za rozpoutání bojů. Írán však redakce příznivě nelíčí, takže nejde o vyvažovaný dvoustranný spor.
Podání je převážně věcné a důsledně připisuje tvrzení jejich zdrojům. Mírně nahrává americké straně tím, že podrobně reprodukuje její popis cílů a vložené prohlášení o úspěšném dokončení úderů, zatímco íránská strana nedostává srovnatelný prostor k vysvětlení svého postoje. Text však zároveň uvádí americko-izraelské údery jako počátek konfliktu a íránské útoky označuje za odvetné.
irozhlas
Země OPEC+ opět navyšují těžbu ropy. Její dodávky jsou stále pod úrovní před útokem na Írán
Článek je věcnou a neutrální zprávou o rozhodnutí OPEC+ navyšovat těžbu a o vývoji na trhu s ropou. Nevykazuje tendenčnost ani manipulaci ve prospěch žádné strany.
Podání je převážně věcné a nikomu politicky nenadržuje. Konflikt a konec vládních opatření představuje jako příčiny očekávaného zdražení pohonných hmot, aniž by morálně hodnotilo Spojené státy, Írán nebo české aktéry.
Podání je převážně věcné a reprodukuje řádně připsané názory Petra Hladíka. Mírně znevýhodňuje Írán tím, že zdůrazňuje závislost jeho režimu na vývozu ropy a otevřeném průlivu, nejde však o zřetelnou redakční manipulaci.
Text podává růst maximálních cen, příčiny zdražení ropy i vládní opatření převážně věcně. Izraelsko-americký útok i následná íránská odveta jsou uvedeny jako součást příčinného řetězce bez zjevného zvýhodňování jedné strany. Redakční podání výrazně nenahrává žádnému táboru.
Podání je převážně neutrální a věcně popisuje růst cenových stropů, mechanismus jejich výpočtu, vládní opatření i vnější příčiny zdražení. Žádné straně zřetelně nenahrává.
Podání mírně nahrává perspektivě řidičů a spotřebitelů: zdražování rámuje jako nevyhnutelnou hrozbu a zdůrazňuje nejhorší scénář. Vláda dostává prostor vysvětlit regulaci, text však současně akcentuje, že její ukončení a návrat daně mohou ceny dále zvýšit. Faktické jádro článku je podloženo citovanými zdroji, tendenční prvek spočívá především v alarmistickém redakčním rámování.
Podání je převážně věcné, mírně však nahrává vládě: ukončení mimořádných opatření zasazuje do rámce uklidnění trhu, rozpočtové úspory a postupu dříve doporučeného ekonomem. Současně nezamlčuje možnost následného růstu cen pohonných hmot.
parlamentnilisty
Ekonom Kovanda: Nebude nafta
Podání nahrává Lukáši Kovandovi a jím tlumočené prognóze Morgan Stanley: jejich varování přebírá bez oponentního odborného pohledu a alarmisticky je zesiluje titulkem „Nebude nafta“. Tělo přitom nepředpovídá úplné vymizení nafty, nýbrž mimořádný nedostatek, pokles zásob a růst cen.
Text vykresluje Donalda Trumpa jako lháře a chaotického vůdce, jehož politika přináší válečné zločiny, tragédie a ekonomickou nestabilitu. Silné negativní výrazy a jednostranný výběr faktů celkově nahrávají kritikům Trumpa a obětem jeho kroků.
e15
Zažíváme druhé nejmenší zdražování v Evropské unii. Jak se nám to podařilo? A jak dlouho to vydrží?
Podání uznává vládě zásluhu na části poklesu inflace, v závěrečném konfliktu však výrazněji nahrává České národní bance a Aleši Michlovi. Michla staví do role odhodlaného ochránce nízké inflace, zatímco Andreje Babiše líčí jako rozhněvaného původce politického tlaku.
Podání výrazně nahrává elektromobilitě a Škodě: růst prodejů líčí jako dlouho očekávaný průlom, technologickou vyspělost elektromobilů předkládá kategoricky a úspěch Škody rámuje vítězným jazykem. Spalovací vozy naopak spojuje s úpadkem. V závěru text obrací pozornost proti čínským značkám, jejichž růst prezentuje jako kaňku a potenciální hrozbu pro Evropu.



