Tomáš Cafourek 5 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Žánr (deterministicky ze sekce webu, kde vyšel): 60% z názorové sekce 3/5 zařazených čl. — u komentáře je vyšší intenzita/subjektivita legitimní (⌀ 0,55 vs zpravodajství 0,37); čísla výše ber v tomhle kontextu, ne jako faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Žádná pólová entita s osou klastru — směr zatím nelze kalibrovat (autor nemá článek zapojený do porovnání kauzy).
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Evropská unie | — | +0.67 | +0.33 | -0.18 | 2 |
Nejčastější techniky sustained
Články autora 5
Text převážně věcně popisuje výsledky a obtíže českého autoprůmyslu. Příznivý titulek má oporu v historickém srovnání výroby; meziroční pokles je uveden již v perexu. Sebepochvala představitele AutoSAP je jasně atribuovaná a text uvádí také propouštění a rozdíly ve mzdách. Samotné zaměření na pohled odvětví nedokládá manipulativní zvýhodnění.
Podání je převážně neutrální. Zpoždění a sankce Českých drah zasazuje do kontextu zlepšující se dochvilnosti, příčin mimo dopravce a rozdílných pravidel objednatelů. Negativní údaje ani informace o zlepšení nepředstavují morální hodnocení dopravce. Opakovaný odstavec o odškodnění může být převzatým informačním boxem; sám nedokládá manipulační opakování. Jednoznačné zvýhodnění či poškození aktéra podáním není doloženo.
Podání mírně poškozuje Radomíra Lašáka: už perex jej prostřednictvím neurčitého odkazu na „mnohé“ spojuje s úpadkem ČSA. Jinak text věcně reprodukuje výhrady odborů i obhajobu jmenování a dává prostor samotnému Lašákovi. Odbory redakce vlastním hlasem nechválí; jejich kritika sama nezakládá zvýhodněnou protistranu.
Text je standardní rozhovor s ministrem dopravy, který si v delších odpovědích prezentuje úspěchy resortu (úspory, transparentnost, digitalizaci), ale redaktor klade i kritické otázky (provizorní stav výtoňského mostu, problém s vážěním, nedostupnost mýtných dat pro zastupitele). Podání je v podstatě vyvážené; mírně pozitivní rám perexu je atribuován ministru. Podání nijak výrazně nenahrává ani nepoškozuje.
Podání mírně nahrává kritikům novely: přebírá jejich rámování návrhu jako problematicního, zejména kvůli údajnému shromažďování velkého množství dat, a dává kritikům přímý prostor, zatímco navrhovatel z MMR je prezentován hlavně coby terč kritiky.