Tamara Kejlová 6 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: ct24
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).
Asymetrie uvození volba uvozovacího slovesa per aktér (§5a/2)
Bere autor jednomu aktérovi neutrální „řekl/uvedl" a druhému distancující
„tvrdí/údajně/prý"? Ne-neutrální podíl = kolik % uvození aktéra je distancujících nebo
bulvárních. Vysoký rozptyl mezi aktéry uvnitř tvorby autora = selektivní jazyk odstupu —
nejpřímější autorský podpis (jeho volba slova, ne redakční agregát).
Rozptyl 0%:
nejostřeji David Borek (0%)
vs. nejneutrálněji Michal Lebduška (0%).
| aktér | uvození | neutrálních | distancujících | bulvárních | ne-neutrální podíl |
|---|---|---|---|---|---|
| David Borek | 6 (1 čl.) | 6 | 0 | 0 | 0% |
| Michal Lebduška | 5 (1 čl.) | 5 | 0 | 0 | 0% |
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Petr Pavel | — | +0.33 | +0.33 | +0.06 | 2 |
| Evropská unie | — | +0.33 | +0.16 | -0.16 | 2 |
Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)
Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.
+0.00→Petr Macinka (1 kauz); +0.22→Donald Tusk (1 kauz); -0.22→proti Karol Nawrocki (1 kauz)
Narativní tlak směr × prominence na titulce
Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce
(presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil
nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru.
Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.
+0.00→Petr Macinka =(prostý +0.00, n=1); +0.42→Donald Tusk =(prostý +0.42, n=1); -0.42→proti Karol Nawrocki =(prostý -0.42, n=1)
Nejčastější techniky sustained
Články autora 6
Podání je převážně analytické a atribuující, ale mírně negativně rámuje protestní vývoj jako chaos a opoziční křídla jako extremisty; tím může nepatrně nahrát straně A (francouzský establishment) a znesnadnit stranám B a C. Zahraniční aktéři jsou prezentováni spíše jako ti, kdo z nestability těží, zatímco legitimní požadavky protestujících a policejní násilí jsou textem také citovány.
Podání zřetelně nenahrává žádné straně. Text věcně představuje Macinkovy plány, uvádí jeho dřívější odlišná vyjádření a poskytuje prostor kritice i reakci odvolané ředitelky. Ostré soudy o vedení, hospodaření a politickém aktivismu jsou připsány konkrétním mluvčím. Redakce je nepřebírá jako vlastní hodnocení a nevytváří příznivě rámovaný protitábor.
Text je v zásadě vyvážené zpravodajství o vzájemných útocích: popisuje ruské údery na ukrajinská města (Dnipro, Černihiv, Kremenčuk, Bileňke, Charkov) i ukrajinské dronové útoky na ruské cíle (Baškortostán, Tula, Moskva). Obě strany dostávají prostor; ruské neověřitelné nároky jsou označeny „tvrdí
Text je z velké části vyvážené zpravodajství s mnoha citovanými stránkami. Mírný náklon k straně B (Izrael) vzniká v perexu a titulku volbou rámců: Izrael je opakovaně označován za „klíčového spojence
Podání je převážně věcné a odděluje výroky vlády od kritiky. Mírně zvýhodňuje ekonomy podporující prezidentovo veto tím, že je redakčním hlasem označuje za špičkové. Ostré soudy opozičních politiků i vládní argumenty jsou atribuované; jejich reprodukce sama nedokládá tendenčnost redakce.
Podání mírně nahrává straně A (Tuskova vláda): primární vina za eskalaci je připsána Nawrockimu, cíl vlády je rámován jako „obnova právního státu