Prokop Vodrážka 11 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: denikn
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).
Asymetrie uvození volba uvozovacího slovesa per aktér (§5a/2)
Bere autor jednomu aktérovi neutrální „řekl/uvedl" a druhému distancující „tvrdí/údajně/prý"? Ne-neutrální podíl = kolik % uvození aktéra je distancujících nebo bulvárních. Vysoký rozptyl mezi aktéry uvnitř tvorby autora = selektivní jazyk odstupu — nejpřímější autorský podpis (jeho volba slova, ne redakční agregát).
| aktér | uvození | neutrálních | distancujících | bulvárních | ne-neutrální podíl |
|---|---|---|---|---|---|
| Andrej Babiš | 7 (2 čl.) | 7 | 0 | 0 | 0% |
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Petr Macinka | kriticky -0.50 ×2 | +0.24 | +0.29 | -0.01 | 12 · 61d |
| Filip Turek | kriticky -0.50 ×5 | +0.08 | +0.52 | -0.48 | 9 · 59d |
| Petr Pavel | vstřícně +0.50 ×2 | -0.01 | +0.44 | -0.30 | 8 · 77d |
| Andrej Babiš | kriticky -0.35 ×3 | +0.74 | +0.73 | +0.03 | 15 · 61d |
| Tünde Bartha | kriticky -0.24 ×2 | +0.09 | +0.09 | -0.39 | 6 · 76d |
| Motoristé | -0.50 ×1 · orientační | -0.04 | -0.10 | +0.01 | 11 · 59d |
| Vláda ČR | -0.50 ×1 · orientační | +0.74 | +0.51 | -0.08 | 11 · 84d |
| ANO | -0.50 ×1 · orientační | +0.43 | +0.07 | -0.20 | 8 · 81d |
| Boris Šťastný | -0.50 ×1 · orientační | +0.04 | +0.30 | +0.00 | 5 · 77d |
| Ondřej Prokop | -0.50 ×1 · orientační | -0.67 | +0.00 | -0.67 | 3 · 81d |
| Praha 3 | +0.00 ×1 · orientační | +0.67 | +0.67 | -0.22 | 3 · 76d |
| Deník N | — | +0.47 | +0.77 | +0.20 | 7 |
| Ústavní soud | — | +0.50 | +0.35 | +0.05 | 7 |
| NATO | — | +0.00 | +0.00 | +0.00 | 4 |
| Zuzana Mrázová | — | +0.78 | +0.56 | -0.33 | 3 |
| Rada městské části Prahy 3 | — | +0.78 | +0.67 | -0.33 | 3 |
| Miloslav Ludvík | — | +0.22 | +0.67 | -0.44 | 3 |
| Michal Vronský | — | +0.22 | -0.11 | -0.22 | 3 |
Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)
Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.
-0.14→proti Petr Pavel (2 kauz); +0.14→Andrej Babiš (2 kauz); -0.31→proti Filip Turek (2 kauz); +0.43→publikum folklorního festivalu a kritici Motoristů (1 kauz); -0.43→proti Oto Klempíř a Petr Macinka (1 kauz); +0.00→Veřejnost (1 kauz)
Narativní tlak směr × prominence na titulce
Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce
(presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil
nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru.
Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.
-0.26→proti Petr Pavel ↑(prostý -0.01, n=2); +0.26→Andrej Babiš ↑(prostý +0.01, n=2); -0.36→proti Filip Turek =(prostý -0.36, n=2); +0.52→publikum folklorního festivalu a kritici Motoristů =(prostý +0.52, n=1); -0.52→proti Oto Klempíř a Petr Macinka =(prostý -0.52, n=1); +0.00→Veřejnost =(prostý +0.00, n=1)
Nejčastější techniky sustained
Články autora 11
Podání nahrává straně B. Turkova verze sice dostává značný prostor, redakce ji však soustavně staví proti vlastnímu kategorickému výkladu záběrů a zdůrazňuje jeho absenci a nekomunikaci. Motoristy rámuje jako aktéry, kteří se vyhýbají podstatě věci a odvádějí pozornost.
Podání výrazně znevýhodňuje Filipa Turka: redakce jeho jednání popisuje pomocí hodnotících soudů, ironických nálepek, nadsázky a metafor a jako samozřejmost předkládá jeho neohleduplnost i problematický vztah k pravidlům. V druhém sporu text nahrává Petru Pavlovi tím, že Babišovo jednání rámuje jako tvrdé útoky, výpady a možný emocionální výbuch a neurčitě naznačuje skryté pozadí.
Podání mírně poškozuje Filipa Turka a jeho politické spojence. Vedle věcného popisu manévru zdůrazňuje indicie, že se chtěl předřadit před kolonu, a reakci Jiřího Bartáka hodnotí jako vyhýbavou. Současně výrazně uvádí Turkovu ochotu respektovat policejní závěry a případně rezignovat, takže rámování není jednostranně odsuzující.
Text souběžně tlačí na Prahu 3 rámováním jejího postupu jako opožděné reakce na mediální zjištění a na Tünde Barthu tím, že možné nepovolené podnajímání podává jako hotový fakt, ačkoli později uvádí jen „důvodné podezření“ a potřebu dalšího prověření. Celkově proto nemá jednoznačný stranický sklon.
Podání mírně nahrává kritikům městské správy. Opakovaně zdůrazňuje, že Praha o havarijním stavu dlouho věděla a avizované rozhodnutí neuskutečnila, přičemž zanedbávání údržby podává jako ustálenou příčinu. Text však zároveň poskytuje vedení města prostor k vysvětlení zdržení a popisuje plán na vytvoření repliky.
Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: titulek a závěrečný kontext zvýrazňují jeho výklad, že vláda nerespektuje soudní opatření, jeho nabídku kompromisu a dřívější postup vlády. Článek však zároveň dává značný prostor i Babišovu vysvětlení a jeho citacím.
Podání mírně nahrává ANO: Macinkovu omluvu rámuje jako reakci na tlak ANO a obrat po předchozím nevhodném vystupování. Text zároveň uvádí Macinkovo vlastní vysvětlení i jeho omluvu, takže nejde o jednostranné líčení bez prostoru pro druhou stranu.
Text systematicky rámuje Filipa Turka jako bezohledného řidiče a nepoctivého politika, čímž mu ubližuje a nahrává jeho kritikům.
Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: rozhodnutí vlády opakovaně rámuje jako překážku či „stopku“ prezidentovi a vybízí k představě jeho protiútoku. Vládu zároveň hodnotí slovy „lavírování“ a ironizuje údajný úspěch Motoristů.
Podání nahrává kritikům hnutí ANO: skládá několik bytových kauz do obrazu strany a jejího okolí jako privilegovaných „papalášů“, přičemž používá ironii a skeptické formulace. Zároveň uvádí i skutečnost, že Andrej Babiš Prokopa kritizoval.
Komentář výrazně nahrává zastáncům důslednějšího vymáhání dopravních pravidel a omezení dominance automobilů. Filipa Turka a další motoristy spojuje s bezohledností, zatímco pražské instituce a politické strany vykresluje jako ideologicky motivované viníky. Podání využívá emotivní nálepky, karikaturu opačného postoje, zobecněný kauzální rámec a jednostranný výběr hlasů.