Ondřej Houska 10 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: hn
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Marine Le Penová | kriticky -0.75 ×2 | +0.13 | +0.33 | -0.39 | 5 · 68d |
| Jordan Bardella | kriticky -0.75 ×2 | +0.50 | +0.66 | +0.33 | 2 · 68d |
| Andrej Babiš | kriticky -0.50 ×4 | +0.34 | +0.48 | -0.28 | 7 · 63d |
| Česko | kriticky -0.32 ×3 | — | — | — | 3 · 56d |
| Evropská komise | -1.00 ×1 · orientační | +0.50 | +0.51 | -0.15 | 4 · 56d |
| Národní sdružení | -0.50 ×1 · orientační | +0.33 | +0.50 | +0.17 | 4 · 69d |
| Petr Pavel | -0.50 ×1 · orientační | +0.00 | +0.22 | -0.22 | 3 · 66d |
| Vladimir Putin | -0.50 ×1 · orientační | +0.67 | +0.78 | -0.24 | 3 · 60d |
| Vláda Petra Fialy | -0.50 ×1 · orientační | +0.33 | +0.33 | -0.33 | 2 · 63d |
| Ondřej Houska | +0.50 ×1 · orientační | +0.16 | +0.16 | +0.00 | 2 · 69d |
| NATO | — | +0.25 | -0.07 | -0.11 | 8 |
| Evropská unie | — | +0.43 | +0.01 | -0.08 | 7 |
| Donald Trump | — | +0.45 | +0.33 | -0.11 | 3 |
| ANO | — | +0.11 | +0.00 | -0.44 | 3 |
| Robert Fico | — | -0.33 | +0.17 | -0.33 | 2 |
| Patrioti pro Evropu | — | +0.17 | +0.00 | +0.17 | 2 |
| Kreml | — | +0.36 | -0.18 | -0.51 | 2 |
| Viktor Orbán | — | -0.33 | +0.17 | -0.33 | 2 |
Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)
Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.
-0.47→proti Marine Le Penová (1 kauz); +0.61→Miloš Rakušan (1 kauz); -0.61→proti Andrej Babiš (1 kauz); -0.17→proti Evropská komise (1 kauz)
Narativní tlak směr × prominence na titulce
Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce
(presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil
nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru.
Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.
-0.24→proti Marine Le Penová ↓(prostý -0.31, n=3); +0.52→Miloš Rakušan =(prostý +0.52, n=1); -0.52→proti Andrej Babiš =(prostý -0.52, n=1); -0.34→proti Evropská komise =(prostý -0.34, n=1)
Nejčastější techniky sustained
Články autora 10
Podání nahrává straně B: Bardellovy návrhy soustavně interpretuje jako hrozbu pro české ekonomické a bezpečnostní zájmy a Babišovo spojenectví s ním staví do tohoto rámce. Článek přitom uvádí i některé Bardellovy umírněnější postoje, celkové hodnotící vyznění je však vůči straně A výrazně kritické.
Podání v části o Chat Control nahrává Evropskému parlamentu a jeho postoji k výjimce pro šifrované služby. Redakce autoritativně odmítá kritiku parlamentního postupu a následně připisuje části kritiků neznalost či instinktivní odpor k EU; opačná strana nedostává srovnatelně rozvedené odůvodnění.
Podání nahrává straně B: redakce soustavně vykládá program Národního sdružení jako ekonomické a bezpečnostní riziko pro Česko a nepřímo tak zatěžuje i jeho spojení s ANO. Část závěrů je formulována jako jistý či prakticky jediný následek, bez rozpracování alternativních interpretací.
Podání mírně nahrává politickým soupeřům Marine Le Penové. Redakce její kandidaturu rámuje jako možnou vlastní ránu volebním ambicím Národního sdružení a opakovaně využívá obraz náramku jako zbraně či viditelného důkazu v rukou oponentů. Faktické informace o odsouzení a odvolání jsou převážně uvedeny věcně, tendenčnější jsou zejména metafory, spekulativní otázky a hodnotící formulace redakce.
Text je především propagační anotací podcastu a jeho autorů. Zvýrazňuje jejich výlučnou informovanost a nabízí pozitivní pohled na vazby Česka a Itálie, ale nepopisuje jasný spor dvou stran.
Podání je smíšené. Titulek a perex rámují český požadavek jako postup proti snižování škodlivých emisí, což nahrává odpůrcům odkladu. Tělo však podrobně rozvádí české argumenty o cenách, dostupnosti plynu a právních problémech, zatímco důvody Evropské komise pro odmítnutí odkladu neuvádí; tím mírně nahrává zastáncům odkladu.
Podání výrazně nahrává straně B: redakce hodnotícími nálepkami a moralizujícím rámem vykresluje postoje vlády a jejích politických opor jako nezodpovědné, sobecké a mezinárodně ostudné. Nejde jen o popis konkrétních rozhodnutí, ale o jejich soustavné zasazení do obrazu českého selhání.
Podání nahrává ostatním evropským a transatlantickým partnerům: Německo rámuje jako potenciálně znepokojivou vojenskou mocnost a Česko jako zemi, která se vlastními chybami ocitla mimo hlavní proud. Jde však o úryvky a upoutávky, nikoli o plný článek.
Podání výrazně nahrává straně kritizující český postup: bez doložení v dodaném textu jej rámuje jako katastrofu, souhrn tří pochybení a vybočení z transatlantického hlavního proudu. Zároveň zlehčuje spor premiéra s prezidentem jako „trapný“.
Podání nahrává Ukrajině: zdůrazňuje úspěšnost jejích útoků a ruské vojenské ztráty, zatímco Putina rámuje jako původce agrese, který odmítá příměří a připravuje další eskalaci. Nejvýraznější tendenční prvky jsou emotivní titulek, neatributované tvrzení o Putinových záměrech a opření prognózy eskalace o anonymní zdroj.