📰 Koniášnews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

Žádné hodnocení tendenčnosti není a nikdy nebude stoprocentní — čísla jsou relativní indexy, ne verdikty, a měří rámování v textu, ne pravdu. jak to číst a meze měření →

42506článků
5176hodnoceno
68454verzí obsahu
387532snímků
69sekcí
15.09.2026 05:51poslední snímek
← všichni autoři

Martin Ehl 6 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

Zdroje: hn

Intenzita manipulace směrově-agnostická

Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.

2.0signálů / článekmedián 2.0
3.67vážená závažnost / čl.medián 2.71
0%titulek ≠ textmedián 0%
0.47subjektivitamedián 0.44
0.38emotivitamedián 0.37

Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě

Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).

Andrej Babiš vs. ostatní — · popisně -0.66 [-0.66, -0.66] · shrunk -0.33 · 1 kauz / 1 čl. · konzist. 100% · osc. ±0.00 málo dat (<2 kauzy)
◄ opak Andrej Babiš ► vychýlení -0.66, oscilace ±0.00 -0.66
Donald Trump vs. ostatní — · popisně -0.33 [-0.33, -0.33] · shrunk -0.26 · 1 kauz / 1 čl. · konzist. 100% · osc. ±0.00 málo dat (<2 kauzy)
◄ opak Donald Trump ► vychýlení -0.33, oscilace ±0.00 -0.33
Andy Burnham vs. ostatní — · popisně -0.21 [-0.21, -0.21] · shrunk -0.15 · 1 kauz / 1 čl. · konzist. 100% · osc. ±0.00 málo dat (<2 kauzy)
◄ opak Andy Burnham ► vychýlení -0.21, oscilace ±0.00 -0.21

Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc

Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.

Co znamená barva — u postoje hodnotí (pro/proti), u moci a aktérství jen ukazuje stranu škály:
  • zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
  • oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
  • šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
Hodnotící („straní / kritizuje") je hlavně postoj. U moci a aktérství zelená není pochvala — jen říká, na kterou stranu aktéra vykresluje. Ostrá kritika aktéra zrovna v kauze může být věcná — sledujeme vzorec napříč aktéry.
aktérpostojmocaktérství dopadvyjádření
Andrej Babiš kriticky -0.67 ×3 -0.05 +0.29 -0.10 6 · 68d
Donald Trump -0.50 ×1 · orientační +0.58 +0.43 +0.09 4 · 68d
Vláda ČR -0.50 ×1 · orientační -0.48 -0.05 -0.62 2 · 55d
Vladimir Putin -0.50 ×1 · orientační +0.17 +0.00 -0.50 2 · 68d
Petr Pavel +0.00 ×1 · orientační -0.12 +0.07 -0.06 5 · 74d
NATO +0.33 +0.23 +0.19 7
Mark Rutte +0.33 +0.42 +0.33 4
Donald Tusk +0.24 +0.56 +0.24 3
Jan Jireš +0.17 +0.50 +0.00 2
Volodymyr Zelenskyj -0.17 +0.33 +0.50 2
Ministerstvo obrany -0.17 -0.33 +0.00 2

Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)

Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.

-0.57→proti Andrej Babiš (1 kauz); -0.11→proti Donald Trump (1 kauz); +0.16→Andy Burnham (1 kauz)

Narativní tlak směr × prominence na titulce

Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce (presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). = vychýlené články tlačil nahoru, = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru. Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.

-0.66→proti Andrej Babiš =(prostý -0.66, n=1); -0.33→proti Donald Trump =(prostý -0.33, n=1); -0.21→proti Andy Burnham =(prostý -0.21, n=1)

Nejčastější techniky sustained

loaded_language ×5presupposition ×3labeling ×2victim_hero_villain ×1hyperbole ×1

Články autora 6

Text nahrává kritickému pohledu na českou vládu: evropské nákupy a spolupráci staví do kontrastu s českou neaktivitou a tento kontrast v titulku vyhrocuje. Uvádí sice české navýšení rozpočtu i dílčí kroky, dominantní rám je však nedostatek konkrétních akvizic.

Podání mírně nahrává evropským spojencům a Ukrajině: Trumpovo jednání redakce opakovaně rámuje jako zdroj napětí a nejistoty, zatímco evropský výsledek jako úspěch. Vedlejším způsobem nepříznivě rámuje i omezenou českou účast na vojenské pomoci za Babišovy vlády.

Podání je smíšené, ale mírně nahrává Burnhamovým kritikům. Uznává jeho popularitu a regionální úspěchy, větší prostor však věnuje pochybnostem o zkušenostech, programu, financování a ideologické proměnlivosti. Některé z těchto výhrad redakce předkládá vlastním hodnotícím hlasem nebo prostřednictvím neurčitě označených kritiků.

Text stručně propaguje rozhovor a dává prostor pohledu Jana Jireše na evropskou obranu. Výraznější tvrzení jsou připsána expertovi; redakční podání samo nepřináší dost doslovných důkazů tendenčnosti.

Text výrazně nahrává táboru prosazujícímu razantnější obrannou politiku, zejména skrze idealizované srovnání Polska s hanlivě vykresleným českým přístupem. Andreje Babiše a českou vládu rámuje jako hlavní nositele selhání; Petr Pavel je kritizován podstatně mírněji.

Podání mírně nahrává straně evropské a spojenecké spolupráce. Titulek předpokládá, že se Česko bez spojenců neobejde, a text následně vybírá technické, finanční a výrobní důvody podporující tuto tezi. Rozhodnutí české vlády nepřistoupit k iniciativě je uvedeno bez jejího vysvětlení či stanoviska.