Markéta Boubínová 13 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: denikn
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).
Asymetrie uvození volba uvozovacího slovesa per aktér (§5a/2)
Bere autor jednomu aktérovi neutrální „řekl/uvedl" a druhému distancující
„tvrdí/údajně/prý"? Ne-neutrální podíl = kolik % uvození aktéra je distancujících nebo
bulvárních. Vysoký rozptyl mezi aktéry uvnitř tvorby autora = selektivní jazyk odstupu —
nejpřímější autorský podpis (jeho volba slova, ne redakční agregát).
Rozptyl 25%:
nejostřeji Petr Macinka (25%)
vs. nejneutrálněji Petr Pavel (0%).
| aktér | uvození | neutrálních | distancujících | bulvárních | ne-neutrální podíl |
|---|---|---|---|---|---|
| Petr Macinka | 8 (6 čl.) | 6 | 2 | 0 | 25% |
| Andrej Babiš | 8 (6 čl.) | 7 | 1 | 0 | 12% |
| Petr Pavel | 5 (4 čl.) | 5 | 0 | 0 | 0% |
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Pavel Šik | kriticky -0.75 ×2 | -0.00 | +0.90 | -0.29 | 7 · 73d |
| Andrej Babiš | kriticky -0.50 ×8 | +0.70 | +0.73 | +0.11 | 28 · 68d |
| Petr Pavel | vstřícně +0.50 ×6 | -0.03 | +0.28 | -0.18 | 24 · 68d |
| Petr Macinka | kriticky -0.42 ×6 | +0.44 | +0.55 | +0.04 | 26 · 68d |
| Vláda ČR | -0.50 ×1 · orientační | +0.68 | +0.60 | +0.21 | 21 · 69d |
| Ministerstvo zahraničních věcí | -0.50 ×1 · orientační | +0.50 | +0.50 | +0.05 | 14 · 73d |
| ANO | -0.50 ×1 · orientační | +0.47 | +0.61 | -0.18 | 7 · 80d |
| Tomio Okamura | -0.50 ×1 · orientační | -0.13 | -0.07 | -0.20 | 5 · 68d |
| Ondřej Prokop | -0.50 ×1 · orientační | -0.83 | -0.42 | -0.75 | 4 · 80d |
| NATO | — | +0.38 | +0.06 | +0.14 | 18 |
| Ústavní soud | — | +0.76 | +0.38 | +0.09 | 15 |
| Deník N | — | +0.11 | +0.44 | +0.00 | 9 |
| Hrad | — | -0.63 | +0.17 | -0.46 | 8 |
| Pavel Šámal | — | +0.47 | -0.24 | -0.43 | 7 |
| Petr Kolář | — | +0.28 | -0.29 | -0.38 | 7 |
| PURL | — | +0.10 | -0.24 | +0.52 | 7 |
| Donald Trump | — | +0.87 | +0.60 | +0.34 | 5 |
| Barbora Rázga | — | -0.25 | -0.33 | +0.17 | 4 |
Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)
Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.
-0.32→proti Andrej Babiš (6 kauz); +0.44→Petr Pavel (5 kauz); +0.43→publikum folklorního festivalu a kritici Motoristů (1 kauz); -0.43→proti Oto Klempíř a Petr Macinka (1 kauz); +0.07→Tomio Okamura (1 kauz)
Narativní tlak směr × prominence na titulce
Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce
(presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil
nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru.
Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.
-0.23→proti Andrej Babiš ↓(prostý -0.27, n=8); +0.37→Petr Pavel ↓(prostý +0.41, n=6); +0.52→publikum folklorního festivalu a kritici Motoristů =(prostý +0.52, n=1); -0.52→proti Oto Klempíř a Petr Macinka =(prostý -0.52, n=1); +0.26→Tomio Okamura =(prostý +0.26, n=1)
Nejčastější techniky sustained
Články autora 13
Text celkově nahrává SPD v jejím sporu s Babišem a Macinkou: vládní krok rámuje jako „otočku“ a Babišův postoj jako přehazování odpovědnosti. Současně ale SPD oslabuje označením „proruské“ a zdůrazněním Okamurova překvapení.
Text mírně nahrává kritikům z SPD tím, že už v titulku a perexu rámuje Zůnovu obhajobu jako hájení kroku, který SPD vadí, a jako zlehčování jeho významu. Samotný rozhovor však Zůnovi poskytuje rozsáhlý prostor k vysvětlení jeho postoje.
Podání mírně nahrává Petru Pavlovi: už v perexu jej staví do pozice spokojenějšího účastníka summitu, zatímco Macinkovo jednání popisuje jako výsměch. Text zároveň kriticky zachycuje i Pavlovy podporovatele, kteří jeho přijetí „glorifikovali“.
Podání mírně nahrává vedení ANO a Andreji Babišovi: Prokopův pád rámuje jako důsledek jeho kauz a Babišovo rozhodování jako určující pro celý výběr. Některé redakční formulace však zbytečně dramatizují Prokopovo vyřazení a centralizaci rozhodování.
Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: opakovaně zdůrazňuje Babišovo odmítání schůzky a redakčně charakterizuje prezidentovu roli jako „marginální“, zatímco Pavel dostává prostor s praktickým návrhem na společný let. Jde však převážně o věcné zpravodajství o Babišově dopisu.
Podání mírně nahrává Petru Pavlovi: titulek a výběr kontrastu staví jeho rozhovory o obraně a Ukrajině proti Babišovu popisu hovoru o jídle, čímž premiéra rámují jako méně soustředěného na politická témata. Většina hodnotících formulací je však buď oboustranná, nebo jde o řádně atribuované výroky.
Podání nahrává straně B: redakce už v titulku a opakovaně v textu rámuje Šikova tvrzení jako lži, nepodložená tvrzení a manipulaci, zatímco Šámalovi, Kolářovi a Witovské dává rozsáhlý prostor k jejich popření. Tento rám může být věcně podložený, ale není formulován zcela neutrálně.
Text dramatizuje institucionální spor jako osobní soutěž o prestiž a neschopnost spolupráce. Mírně více znevýhodňuje vládní stranu/Babiše, zejména rámováním jeho postoje k výdajům na obranu a Macinkových kroků vůči prezidentovi; negativní rámování se ale týká i Pavla.
Podání nahrává Pavlovi a Hradu: prezident je vykreslen jako aktér nabízející kompromisy, zatímco vláda a Babiš jako strana, která spor prodlužuje, tají informace a usiluje o prezidentovo upozadění. Část nejzávažnějších tvrzení o motivech vlády stojí na anonymních zdrojích bez její věcné odpovědi.
Podání mírně nahrává ANO: Macinkovu omluvu rámuje jako reakci na tlak ANO a obrat po předchozím nevhodném vystupování. Text zároveň uvádí Macinkovo vlastní vysvětlení i jeho omluvu, takže nejde o jednostranné líčení bez prostoru pro druhou stranu.
Podání výrazně nahrává prezidentovi a Hradu: vládní postup rámuje jako osobní Babišovu odplatu a úmyslné vytlačování prezidenta, zatímco prezidentovy kroky převážně představuje jako snahu o jednání či praktické řešení. Titulek navíc zveličuje míru doloženého omezení prezidentovy účasti.
Podání mírně nahrává straně B: změnu postoje vlády rámuje opakovaně jako „otočku“ po dřívějším odmítání a spojuje ji s neplněním závazků a tlakem USA. Text však dává prostor i přímým výrokům vládních představitelů a hlavní změnu politiky dokládá konkrétními informacemi.
Text výrazně nahrává kritikům Pavla Šika a nepřímo poškozuje i ministra Macinku a ministerstvo. Vedle ověřovacích informací soustavně řadí negativní souvislosti, používá hodnotící nálepky a ve shrnutí podává sporné závěry jako hotové skutečnosti; Šikův pohled je převážně přítomen jen v dřívějších citacích.