Jan T Beránek 7 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: hn
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| České dráhy | -0.50 ×1 · orientační | +0.38 | +0.46 | +0.10 | 5 · 104d |
| RegioJet | -0.50 ×1 · orientační | +0.45 | +0.84 | +0.17 | 3 · 109d |
| Radim Jančura | +0.00 ×1 · orientační | +0.50 | +0.84 | -0.33 | 3 · 109d |
| Ministerstvo dopravy | — | +0.58 | +0.57 | +0.09 | 5 |
| Ivan Bednárik | — | +0.54 | +0.73 | +0.06 | 5 |
| Filip Medelský | — | +0.18 | +0.51 | +0.00 | 2 |
| Správa železnic | — | +0.50 | +0.67 | -0.33 | 2 |
| Hospodářské noviny | — | +0.00 | +0.51 | +0.00 | 2 |
| Martin Kupka | — | +0.07 | +0.26 | +0.00 | 2 |
Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)
Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.
+0.44→Ivan Bednárik (1 kauz); -0.44→proti Dopravci (1 kauz)
Narativní tlak směr × prominence na titulce
Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce
(presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil
nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru.
Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.
+0.07→Ivan Bednárik =(prostý +0.07, n=1); -0.07→proti Dopravci =(prostý -0.07, n=1)
Nejčastější techniky sustained
Články autora 7
Článek převážně věcně vysvětluje převod, jeho historii a finanční dopady. Podání však mírně poškozuje účastníky transakce, zejména České dráhy: titulek předkládá jako jistotu, že záchrana památek musela ustoupit převodu, zatímco tělo přímo dokládá pouze demolici a určení pozemku k převodu. Metafora větší hry tento podezřívavý rámec posiluje. RegioJet dostává prostor pro kritiku, redakce jej však sama příznivě nehodnotí.
Text převážně věcně vysvětluje nejasnosti v evidenci vlastnictví a dává prostor vysvětlení úřadů. Mírně negativní podání vytváří označení problému za bizarní a závěrečný redakční rámec omezeného přínosu stavby. Žádný skutečný protitábor není příznivě vykreslen; výroky úředníků samy o sobě nepředstavují souhlas redakce.
Podání se soustředí na Leo Express a jeho finanční/provozní problémy (podceněná nabídka, žádost o navýšení, nesplacené faktury, stojící soupravy). Redakce problém normalizuje srovnáním s konkurenty (RegioJet, České dráhy), čímž částečně zmírňuje vinu, ale celkové zaměření na negativní aspekty a řada anonymních zdrojů popisujících platební potíže firmu mírně poškozuje. Ministerstvo dopravy ani konkurence nejsou redakcí zvýhodněni.
Text je věcné zpravodajství o prodeji odstavených lokomotiv na Ukrajinu. Jediný mírný náklon spočívá v titulkovém/perexovém rámování obchodu s tržní cenou jako „humanitární pomoci
Podání mírně nahrává vládě (strana A): perex líčí Bednárika jako toho, kdo 'zvedl sazby na úplné maximum', nadpis přebírá ministrův negativní rámec ('ráj kamionů', 'chtěla ale víc'), editorialek chválí Babišův telefonát jako hýbající věcmi, a unijní předpisy jsou podány jako objektivní limity ospravedlňující, žeincrease není větší. Kritika autodopravců (B) je prezentována, ale rámována jako reakce na správný krok.
Podání je převážně faktické a popisuje tendry jako soutěž dvou dopravců. Mírně emotivní a anonymní formulace mohou mírně poškodit stranu A, zatímco slovem „přiznal“ o RegioJetu mírně poškozuje stranu B.
Převážně věcná analýza vysvětluje konkurenční výhody obou dopravců. Mírně však poškozuje RegioJet a Jančuru expresivním rámováním polského neúspěchu, spekulací anonymního zdroje o reakci bank a psychologizující interpretací Jančurova vyjádření. České dráhy tím získávají příznivější srovnávací pozici. Text současně oceňuje Jančurův podnikatelský úsudek a popisuje další příležitosti RegioJetu; samotné finanční výsledky ani rating nejsou projevem tendenčnosti.