📰 Koniášnews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

Žádné hodnocení tendenčnosti není a nikdy nebude stoprocentní — čísla jsou relativní indexy, ne verdikty, a měří rámování v textu, ne pravdu. jak to číst a meze měření →

87726článků
10783hodnoceno
150110verzí obsahu
870080snímků
69sekcí
16.11.2026 05:04poslední snímek
← všichni autoři

Jan Pánik 66 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

Zdroje: forum24

Intenzita manipulace směrově-agnostická

Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.

2.6signálů / článekmedián 1.7
3.55vážená závažnost / čl.medián 1.87
11%titulek ≠ textmedián 0%
0.45subjektivitamedián 0.36
0.47emotivitamedián 0.31

Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě

Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).

Andrej Babiš vs. ostatní -0.21 95% CI [-0.41, -0.02] ✓ průkazné · 11 spol. kauz · popisně -0.38 [-0.50, -0.23] · shrunk -0.35 · 12 kauz / 16 čl. · konzist. 75% · osc. ±0.24 · 38% dopočet mírně, ale průkazně kritičtější k Andrej Babiš než ostatní (-0.21)
◄ opak Andrej Babiš ► oscilace ±0.24 vychýlení -0.38, oscilace ±0.24 -0.38
Petr Pavel vs. ostatní +0.27 95% CI [+0.06, +0.48] ✓ průkazné · 4 spol. kauz · popisně +0.40 [+0.19, +0.56] · shrunk +0.31 · 5 kauz / 5 čl. · konzist. 80% · osc. ±0.23 · 40% dopočet mírně, ale průkazně vstřícnější k Petr Pavel než ostatní (+0.27)
◄ opak Petr Pavel ► oscilace ±0.23 vychýlení +0.40, oscilace ±0.23 +0.40
Tomio Okamura vs. ostatní -0.27 95% CI [-0.71, +0.17] ✗ neprůkazné · 2 spol. kauz · popisně -0.35 [-0.56, -0.14] · shrunk -0.22 · 2 kauz / 3 čl. · konzist. 100% · osc. ±0.21 · 33% dopočet neprůkazné vůči ostatním (jen 2 spol. kauzy — pod prahem 3 pro průkaznost)
◄ opak Tomio Okamura ► oscilace ±0.21 vychýlení -0.35, oscilace ±0.21 -0.35
Filip Turek vs. ostatní -0.26 95% CI [-0.36, -0.17] ✗ neprůkazné · 2 spol. kauz · popisně -0.53 [-0.61, -0.44] · shrunk -0.36 · 2 kauz / 2 čl. · konzist. 100% · osc. ±0.08 · 50% dopočet neprůkazné vůči ostatním (jen 2 spol. kauzy — pod prahem 3 pro průkaznost)
◄ opak Filip Turek ► oscilace ±0.08 vychýlení -0.53, oscilace ±0.08 -0.53
Petr Macinka vs. ostatní -0.26 95% CI [-0.54, +0.02] ✗ neprůkazné · 2 spol. kauz · popisně -0.37 [-0.66, -0.09] · shrunk -0.25 · 2 kauz / 2 čl. · konzist. 100% · osc. ±0.28 neprůkazné vůči ostatním (jen 2 spol. kauzy — pod prahem 3 pro průkaznost)
◄ opak Petr Macinka ► oscilace ±0.28 vychýlení -0.37, oscilace ±0.28 -0.37

Asymetrie uvození volba uvozovacího slovesa per aktér (§5a/2)

Bere autor jednomu aktérovi neutrální „řekl/uvedl" a druhému distancující „tvrdí/údajně/prý"? Ne-neutrální podíl = kolik % uvození aktéra je distancujících nebo bulvárních. Vysoký rozptyl mezi aktéry uvnitř tvorby autora = selektivní jazyk odstupu — nejpřímější autorský podpis (jeho volba slova, ne redakční agregát).
Rozptyl 37%: nejostřeji Tomáš Zdechovský (57%) vs. nejneutrálněji Tomio Okamura (20%).

aktéruvozeníneutrálních distancujícíchbulvárníchne-neutrální podíl
Tomáš Zdechovský 7 (3 čl.) 3 4 0 57%
Petr Pavel 8 (4 čl.) 5 3 0 38%
Petr Macinka 11 (7 čl.) 7 4 0 36%
Jana Černochová 7 (2 čl.) 5 2 0 29%
Andrej Babiš 44 (18 čl.) 35 9 0 20%
Tomio Okamura 5 (2 čl.) 4 1 0 20%

Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc

Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.

Co znamená barva — u postoje hodnotí (pro/proti), u moci a aktérství jen ukazuje stranu škály:
  • zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
  • oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
  • šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
Hodnotící („straní / kritizuje") je hlavně postoj. U moci a aktérství zelená není pochvala — jen říká, na kterou stranu aktéra vykresluje. Ostrá kritika aktéra zrovna v kauze může být věcná — sledujeme vzorec napříč aktéry.
aktérpostojmocaktérství dopadvyjádření
Filip Turek kriticky -0.83 ×3 +0.33 +0.89 -0.45 3 · 122d
Petr Macinka kriticky -0.55 ×5 +0.12 +0.51 -0.56 17 · 6d
Andrej Babiš kriticky -0.52 ×22 +0.55 +0.60 -0.28 54 · 3d
Vláda ČR kriticky -0.50 ×4 +0.56 +0.33 -0.27 30 · 10d
Petr Pavel vstřícně +0.50 ×4 +0.38 +0.57 +0.13 17 · 18d
Petr Fiala vstřícně +0.50 ×2 +0.08 +0.38 -0.06 13 · 7d
Tomio Okamura kriticky -0.50 ×3 +0.67 +0.92 +0.06 10 · 112d
Martin Kupka vstřícně +0.50 ×3 +0.14 +0.52 -0.13 10 · 113d
Alena Schillerová kriticky -0.50 ×2 +0.53 +0.44 -0.40 5 · 113d
Miroslav Kalousek vstřícně +0.50 ×2 +0.53 +0.86 +0.24 4 · 109d
Ewa Farna vstřícně +0.50 ×2 +0.17 +0.89 +0.23 2 · 10d
Boris Šťastný kriticky -0.43 ×2 +0.40 +0.75 +0.08 5 · 12d
Jan Lipavský +1.00 ×1 · orientační +0.23 +0.77 +0.16 6 · 125d
Vít Rakušan +1.00 ×1 · orientační +0.26 +0.59 +0.04 4 · 122d
ANO -0.50 ×1 · orientační +0.46 +0.34 -0.13 27 · 19d
ODS +0.50 ×1 · orientační +0.06 +0.28 -0.09 15 · 117d
SPD -0.50 ×1 · orientační +0.27 +0.21 -0.16 13 · 129d
Česká televize +0.50 ×1 · orientační -0.38 -0.29 -0.53 9 · 10d

Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)

Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.

-0.37→proti Andrej Babiš (12 kauz); +0.37→Petr Pavel (5 kauz); -0.32→proti Tomio Okamura (2 kauz); -0.21→proti Petr Macinka (2 kauz); +0.51→Helena Truchlá (1 kauz); -0.45→proti Filip Turek (2 kauz); +0.50→Rezignující experti (1 kauz); +0.43→Petr Fiala (1 kauz); +0.54→Renáta Zajíčková (1 kauz); +0.60→Koalice devíti (1 kauz); +0.63→Oběti domácího násilí (1 kauz); -0.63→proti Jaroslav Foldyna (1 kauz); +0.38→Michaela Šebelová (1 kauz); -0.38→proti Alena Schillerová (1 kauz); -0.14→proti Ministerstvo zdravotnictví (1 kauz); +0.38→Kritická média (1 kauz); +0.25→Sev.en (1 kauz); -0.33→proti ANO (1 kauz); +0.00→Andrej Babiš a Robert Fico (1 kauz); +0.00→Tomáš Zdechovský (1 kauz); +0.00→Čína (1 kauz)

Narativní tlak směr × prominence na titulce

Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce (presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru. Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.

-0.37→proti Andrej Babiš ↓(prostý -0.42, n=16); +0.38→Petr Pavel ↓(prostý +0.40, n=5); -0.14→proti Tomio Okamura ↓(prostý -0.42, n=3); -0.66→proti Petr Macinka ↑(prostý -0.37, n=2); +0.56→Helena Truchlá =(prostý +0.56, n=2); -0.51→proti Filip Turek =(prostý -0.53, n=2); +0.50→Rezignující experti =(prostý +0.50, n=1); +0.26→Petr Fiala =(prostý +0.26, n=1); +0.58→Renáta Zajíčková =(prostý +0.58, n=1); +0.58→Koalice devíti =(prostý +0.58, n=1); +0.68→Oběti domácího násilí =(prostý +0.68, n=1); -0.68→proti Jaroslav Foldyna =(prostý -0.68, n=1); +0.39→Michaela Šebelová =(prostý +0.39, n=1); -0.39→proti Alena Schillerová =(prostý -0.39, n=1); -0.33→proti Ministerstvo zdravotnictví =(prostý -0.33, n=1); +0.41→Kritická média =(prostý +0.41, n=1); +0.06→Sev.en =(prostý +0.06, n=1); -0.50→proti ANO =(prostý -0.50, n=1); -0.23→proti Andrej Babiš a Robert Fico =(prostý -0.23, n=1); +0.10→Tomáš Zdechovský =(prostý +0.10, n=1); -0.10→proti Čína =(prostý -0.10, n=1)

Nejčastější techniky sustained

loaded_language ×47attribution_verbs ×44source_imbalance ×19presupposition ×14card_stacking ×8labeling ×5insinuation ×5argument_ordering ×4

Články autora 66

Text redakčním hlasem rámuje Macinkovy výroky jako pobuřující a pozici fotbalistů/hokejistů jako vtipnou a morálně nadřazenou reakci. Kritika je sice převážně v citátech aktérů, ale redakční rámující fráze (baví se na účet, dobírají si, pobouřila, vtípkem reagovali) systematicky staví Macinku do role terče a kritiky do role chytřejších/morálně vyspělejších. Macinka dostává prostor pouze s původním výrokem, bez obrany.

Podání nahrává Janě Černochové a ODS tím, že Babišovo přátelské setkání s Ursulou von der Leyenovou rámuje titulkem jako ponížení a vedle něj skládá výčet jeho dřívějších urážek. Babišovi a ANO škodí hlavně implikací pokrytectví; jejich současné vysvětlení či reakce v textu chybí.

Podání nahrává kritikům Andreje Babiše: soustředí se na posměšné reakce opozice a dalších odpůrců a fotografovanou situaci redakčně popisuje tak, že premiér působí přehnaně nadšeně, zatímco Trump nezaujatě.

Podání jednostranně míří na Dostála a Davida jako jediný cíl: kritické citáty (Vrecionová, Zdechovský) dostávají dominantní prostor, oba kritizovaní nemají slovo. Redakce je nechválí ani neodsuzuje vlastním hlasem, ale strukturou (umístění kritiky před fakta o hlasování, zdůraznění 'jako jediní zástupci Česka', uvození 'odmítli podpořit' místo pozdějšího 'zdrželi se') vytváří jednoznačně negativní rám bez protihlasu.

Podání výrazně nahrává straně B. Vinu Filipa Turka sice opírá o kamerové záznamy a dopravní značení, současně ji však zesiluje dramatickými slovesy, titulkovým označením jízdy za hazardní a zlehčujícím uvedením Turkovy obhajoby. Zařazuje také informace o vlastníkovi vozu a dřívější platbě Turkovi, které přímo nevysvětlují nehodu, ale dále zhoršují jeho obraz.

Podání mírně nahrává Černochové a bývalé vládě Petra Fialy: titulek i rozsáhlý prostor dávají přednost její kritice Babiše, zatímco Babišovy výroky jsou převážně jen reprodukovány. Většina nejostřejších soudů je ale řádně atribuována Černochové či Fialovi, nikoli vyslovena redakcí.

Text je rozhovor s expremiérem Fialou, jehož otázky a titulek reflektují opoziční rámování. V hlasu redakce (titulek, perex, formulace otázek) je Babišova vláda prezentována jako selhávající a nedemokratická; opozice a Fiala dostávají výhradní slovo a pozitivní prostor. Podání nahrává straně A, poškozuje stranu B.

Text rámuje neúčast Česka v evropském protiraketovém deštníku jako selhání vlády, která podle kritika (Fleka) pouze mluví o obraně, ale nekoná. Vládě není dán prostor k reakci, vynechány jsou důvody rozhodnutí. Celkově podání nahrává opoziční kritice a poškozuje obraz kabinetu Andreje Babiše.

Podání výrazně nahrává opozičním kritikům Babiše. Před věcným vysvětlením vyšetřování řadí několik ostrých reakcí Nerudové, Rakušana, Hřiba a Bartoše, zatímco stanovisko Babiše, ANO či Agrofertu chybí. Redakční uvozovací formulace některé útoky dále dramatizují. Až později text uvádí důležitou korekci, že zahájení řízení nemusí vést ani k obvinění.

Podání nahrává Kalouskovi a kritikům změny rozpočtových pravidel. Redakce Kalouskovu odpověď označuje za vyškolení Macinky a ministrovu reakci předem hodnotí jako nevěcnou a urážlivou. Stanovisko ekonomů dostává výrazně větší prostor a argument vlády přichází až na konci. Samotné ostré výroky citovaných aktérů nejsou redakční manipulací.

Titulek a perex rámují klidné, vděčné odchodové prohlášení poslance Pražáka jako „špatnou zprávu pro Babiše

Podání mírně až středně nahrává Martinu Kupkovi a ODS. Redakce charakterizuje Schillerové obhajobu jako zuřivou, její vystupování rámuje jako urážení a Kupkovu odpověď jako oprávněnou obranu. Nejostřejší obvinění však pocházejí z jasně připsaných citací, nikoli z vlastního hlasu redakce. Text také poskytuje prostor Schillerové reakci a uvádí širší časový kontext problémů ČSA.

Podání nahrává straně B, především výrazným titulkem, dramatickým slovesem „smetl“, rámujícími uvozovacími slovesy a opakovaným zdůrazněním nebezpečných následků. Text však zároveň přináší Turkovu verzi i rozsáhlé stanovisko Petra Macinky a výslovně uvádí, že o viníkovi má rozhodnout policie.

Text podává polskou ústavní krizi převážně zprostředkovaně; mírně nahrává straně Tuskovy vlády tím, že uvádí její zdůvodnění a verdikty EU, zatímco ostrý útok na Orbána je dán do úst Zdechovského.

Podání zúžuje téma na Kolovratníkovu obhajobu a Kalouskovo napomenutí; redakční formulace jako „pořádně schytal“ a „vpálil“ zvýrazňují napadenou pozici Kolovratníka, zatímco Topolánek a Hůle jsou uvedeni spíše jako kontext.

Podání škodí Andreji Babišovi: redakce opakovaně rámuje krátké podání ruky jako jeho jednostranné nadšení a Trumpův přehlíživý nezájem. Petr Fiala je citován jako kritik, ale redakční hlas jej příznivě nehodnotí, proto nejde o skutečný dvoustranný spor.

Text převážně reprodukuje vzájemné výpady obou političek. Mírně poškozuje Malou formulacemi, které její argumentaci představují jako stěžování a přehazování viny. Decroix redakce výslovně nechválí; ostrý titulek i většina hodnotících soudů patří citovaným političkám. Bojovná uvozovací slovesa používá text u obou.

Podání mírně poškozuje Sáncheze a jeho vládu převahou rozsáhlých kritických vyjádření bez jejich reakce na hlavní obvinění. Ostré formulace titulku i perexu jsou však v těle připsány Zdechovskému, a nelze je proto považovat za vlastní soud redakce. Zdechovský a Meloniová nejsou redakčním hlasem výslovně chváleni.

Podání mírně znevýhodňuje především Motoristy: Macinkovo vysvětlení uvádí jako přiznání a plánované rušení dotací označuje slovem „údajném“. Ostré nálepky v titulku a úvodu jsou však připsané Lipavskému, nikoli vlastní soud redakce. Text poskytuje prostor také Macinkovu vysvětlení a Babišovým výrokům; srovnání rozpočtových plánů se sliby samo o sobě není manipulací. Lipavský není redakčním hlasem výslovně vyzdvihován, proto netvoří samostatný zvýhodněný tábor.

Podání mírně poškozuje Motoristy porovnáním jejich rozpočtových slibů s vládními plány a redakčním zpochybněním plánovaného rušení dotací slovem „údajném“. Ostré odsudky v titulku a úvodu jsou připsány Marku Ženíškovi, a nejsou proto samy o sobě hodnoceny jako stanovisko redakce. Ženíška text vlastním hlasem nechválí; samostatný zvýhodněný tábor proto nevzniká.

Podání je převážně faktické, ale lead a titulek přednostně akcentují Němcové kritiku; editorially jen mírně zdůrazňují ostrý tón (např. „vzkázala ostře“), takže mírně poškozuje aktéry odhalení sochy. Pozitivní výroky Babiše jsou prezentovány jako jeho vlastní výrok.

Podání mírně znevýhodňuje Okamuru a Babiše bojovným slovesem „cupuje“ v titulku. Ostré soudy o jejich argumentaci jsou však připsány kritikům, nikoli vysloveny redakcí. Text zároveň poskytuje oběma zastáncům návrhu rozsáhlý prostor k vysvětlení. Kritici nejsou redakčním hlasem výslovně vyzdvihováni, proto netvoří samostatnou zvýhodněnou stranu.

Podání mírně poškozuje ministra a odpovědné instituce, zejména slovesem „přiznal“, které evidenci výpadku rámuje jako doznání. Ostré odsudky i motiv ministrových videí však pocházejí z výroků opozice. Text uvádí také ministrovo vyjádření a systémové vysvětlení problému; opozici vlastním hlasem výslovně nechválí.

Rozhovor reprodukuje převážně výrok Tomáše Zdechovského; redakční titulek, perex a otázky zvýrazňují kritiku Babiše a Orbána a pozitivní rámování Magyarovy změny, aniž by podání dávalo slyšet jejich vlastní odpověď.

Podání mírně poškozuje obraz vládních představitelů expresivním popisem premiérova jednání a slovesem „přiznal“ u ministrova překvapení. Sev.en redakce nestaví do příznivého světla, proto není zvýhodněnou protistranou. Hlavní dramatické formulace titulku mají oporu v atribuovaných výrocích zdroje; jejich obsah sám o sobě není dokladem tendenčnosti redakce. Text poskytuje prostor vysvětlení firmy i reakci ministerstva.

Článek referuje o projevu prezidenta Pavla a podáním mírně nahrává jeho pozici: poskytuje mu plný text proslovu, zatímco kritizovaný premiér Babiš nedostane slovo a je redakčním hlasem zařazen mezi ty s „vlažným

Podání mírně nahrává Zdechovskému: titulek i perex vedou vulgárním osobním útokem, redakční rámující slovesa („vypálil na adresu

Text je krátké faktické referování o výroku Vondráčka na CNN Prima News. Všechna hodnotící slova („demonstrace na klíč

Text je věcný živý report z demonstrace. Mírný náklon k protestujícím (B) prozrazuje perex, který přijímá jejich rámec za nezávislost, a titulek zesilující protestní slogan bez uvozovek. Pozice vládní koalice (A) je přítomna, ale jen jedinou shrnující větou o odmítnutí obav. Redakční hlas v těle je převážně faktický (logistika, doprava, časový harmonogram).

Podání mírně nahrává opozici: titulek i perex vedou citátem opozičního popření (přestože atribuovaným), Babišův výrok je jediná citace na straně A, zatímco opozice dostává pět samostatných citací a narativní struktura „tvrzení → okamžité vícenásobné vyvrácení

Text je prakticky nezkráceným otiskem presidentialního projevu s minimálním redakčním zasahem. Titulek i perex citují Pavlova vlastní slova; redakční hlas se omezuje na atribuci „varoval

Text převážně věcně referuje o postoji Andreje Babiše k pomoci Ukrajině a o závěrech summitu. Neobsahuje dostatečný doslovný důkaz redakčního rámování, které by systematicky nahrávalo některé straně sporu.

Text reprodukuje ostrou výměnu mezi senátorem Šlachtou a ministrem Macinkou. Výběrem citací a titulkem s vulgární urážkou vyznívá v neprospěch Macinky a celkově nahrává Šlachtově kritice. Redakční volba zdůraznit „lež“ a „arogantního zmetka“ staví Macinku do negativního světla.

Text věcně referuje o potvrzeném připsání cizích výroků Zdechovskému čínskými státními médii a podává jeho reakci. Podání mírně hraje ve prospěch Zdechovského (A) prostřednictvím jednostranného výběru zdrojů – on sám dostává desítky přímých citací, zatímco obviněná strana (B) nemá prostor k reakci. Editorialní hlas je převážně faktický; jediný výrazněji zatížený výraz („čínské propagandy

Text referuje spor uvnitř koalice (Babiš vs. Okamura o to, zda vláda rozhodla o neúčasti na cvičení) s přímými citacemi obou stran. Titulek 'Babiš to schytává' mírně rámuje Babiše jako cíl útoků, ale tělo článku je vyvážené a poskytuje prostor všem aktérům. Kritici Němcová a Hřib jsou externí komentátoři, ne vlastní tábor sporu. Celkově jde o věcné referování s minimálním editorializačním zásahem.

Podání nahrává Petru Fialovi a táboru podporujícímu pomoc Ukrajině: redakce vedle jeho kritiky doplňuje neatributované negativní hodnocení SPD a rámuje postup vlády jako rozpor s jejími předvolebními prohlášeními. Ostré výroky o „lhaní“ a „podvodu“ jsou však citacemi Fialy, nikoli vlastními tvrzeními redakce.

Podání mírně nahrává ODS proti Andreji Babišovi: titulek a úvod výrazně exponují její zesměšňující reakci, zatímco věcný zdravotní a ekonomický kontext případné daně přichází až později. Text však Babišovu odpověď cituje rozsáhle a uvádí také argumenty zastánců i odpůrců regulace, takže celková tendenčnost je omezená.

Podání mírně poškozuje Vojtěcha a příslušné úřady uvozováním informace o výpadku jako přiznání. Ostrá obvinění však patří citovaným kritikům, nikoli redakci. Text zároveň poskytuje prostor ministrovu vysvětlení a konkrétním opatřením. Opoziční poslankyně redakce výslovně nechválí; z jejich kritiky proto nelze odvozovat samostatný zvýhodněný tábor. Titulek přebírá výrok Šebelové.

Podání mírně nahrává Kalouskovi a straně hájící prezidentovo veto. Redakční sloveso „vyškolil“ předem představuje Kalouskovu reakci jako přesvědčivou opravu Okamury a Okamuru staví do podřízené pozice. Výrazná část ostatní ostrosti pochází z jasně připsaných výroků politiků; článek poskytuje prostor také argumentům Okamury a Schillerové. Titulkový odsudek politického faulu vychází z Kalouskova citátu, sám proto není dokladem redakčního odsudku.

Podání mírně nahrává kritikům Babišova postoje: jeho výroky jsou editoračně rámovány jako přiznání nejistoty a ironicky zhodnocené, zatímco Babišův vlastní plán je sice popsán, ale ne ospravedlněn.

Podání mírně poškozuje Alenu Schillerovou: redakce její varování sama označuje za strašení, čímž přebírá část kritického rámce Šebelové. Ostré formulace titulku a úvodu jsou však připsané Šebelové a prezidentovy argumenty jsou řádně atribuované; samy o sobě nedokládají souhlas redakce ani zvýhodnění samostatného protitábora.

Podání mírně až středně nahrává Kupkovi a ODS. Redakce sama označuje Lašákovo jmenování za podivné, reakce Schillerové rámuje jako útoky a rozsah zveřejněných informací zlehčuje zobecněním. Současně přináší konkrétní výčet chybějících dokumentů i obsáhlé reakce Schillerové. Ostré osobní výroky včetně titulkové hranolky jsou atribuované aktérům a samy nejsou důkazem tendenčnosti redakce.

Podání mírně až středně poškozuje Andreje Babiše: jeho vyjádření redakce rámuje jako stěžování a hrozbu a předem zpochybňuje avizované příklady manipulací. Kalouskovy ostré soudy jsou připsané jejich autorovi, a samy proto nejsou důkazem redakční tendenčnosti. Text vlastním hlasem nikoho výslovně nechválí ani neospravedlňuje, proto není vymezena strana B.

Článek ironicky připomíná dřívější právní výklad SPD, že prezident může odvolat vládu, a podsouvá ho současnému sporu Babišovy vlády s prezidentem Pavlem. Titulek bez přisouzení aktérům zjednodušuje spornou interpretaci do zdánlivě jasného tvrzení, čímž nahrává Pavlově pozici. Text celkově vyznívá mírně kriticky vůči vládě.

Podání negativně rámuje Rajchl a jeho hrozby vůči advokátní komoře; vlastní hodnocení redakce zdůrazňují „zastrašování“, „útok“ a „nepodložená obvinění“, čímž nahrává spíše advokátní komoře a v textu jako poškozená líčené Stárek.

Titulek a perex přebírají Haškovo extrémní rámování vládního rozhodnutí jako fakt (pomoc s legalizací zločinů, genocida), zatímco tělo článku dává Šťastnému prostor k plnému vysvětlení. Podání mírně nahrává kritické straně (Hašek/Hadamczik) prostřednictvím nadpisu, ale tělo je fakticky vyvážené.

Titulek i redakční atributy verbálně znevýhodňují premiéra Babiše (strašil, hlásal, 'ostře schyta' implikující zasloužený trest) a strukturálně otevírají text sérií opozičních útoků, zatímco Babišovo vysvětlení přichází až po nich. Opoziční reakce jsou prezentovány jako odůvodněná odpověď. Text ale oboustranně cituje a nevynechává Babišovy argumenty, jde tedy o mírný, ne zásadní náklon ku straně B.

Podání nahrává prezidentu Pavlovi a kritikům vlády: vybírá a výrazně rozvíjí jejich ostré výtky, zatímco stanovisko vlády či Babiše k nim vůbec nepřináší. Část redakčních uvozovacích formulací navíc kritiku stylizuje konfliktně a posiluje její útočný tón.

Článek jednostranně prezentuje kritiku vlády za přesun lidskoprávních agend. Hovoří pouze odpůrci (opozice, rezignující experti), chybí prostor pro vyjádření vlády. Emotivní jazyk a výběr citací vykreslují vládu jako destruktivní a lhostejnou. Text tak výrazně nahrává opoziční/expertní straně.

Podání nahrává straně B: staví Babišova dřívější slova vedle současného využití muniční iniciativy a dává výrazný prostor ironickým či ostrým reakcím opozičních politiků. Babišovy výroky text uvádí, ale převládajícím rámem je jeho nekonzistence a neochota podporovat iniciativu.

Text je silně zaujatý proti Tomiu Okamurovi. Redakce volí emočně zabarvený slovník, vyzdvihuje negativní aspekty jeho chování a rámuje ho jako útočníka na svobodu médií. Jednoznačně nahrává straně B (novinářka/Česká televize).

Podání nahrává straně prezidenta a zastáncům konzultací: titulek podává sporný ústavní závěr jako hotový fakt, zatímco samotný text obsahuje právní podmínku, že by porušení záleželo na tom, zda Babiš odmítá kontakt s prezidentem úplně. Článek také výrazněji rozvíjí kritické hlasy než Babišovo vysvětlení.

Podání mírně nahrává straně B (veřejnoprávní média a odpůrci vládního návrhu): vládní záměr je rámován jako riziko bez záruk a jeho kritikové jsou prezentováni údernými autorskými slovesy, zatímco podrobnější argumenty vlády pro změnu financování chybí.

Podání mírně disadvantageuje vládu (strana A): titulek používá zesměšňující 'rozpovídal', perex obsahuje loaded frázi 'smetl ze stolu' a redakce přidává vlastní soud o nesouvislosti Babišova projevu. Na druhou stranu text dává Babišovi a ministrům rozsáhlý prostor s citacemi a kritické hlasy (Selinger, Hřebecký, Beneš) uvádí věcně jako vyjádření obavy, nikoli jako dominantní rámování. Celkově jde o faktické zpravodajství s mírným editorializačním zabarvením proti deregulaci.

Text výrazně nahrává kritikům Borise Šťastného: zdůrazňuje jejich ostré a emotivní reakce a používá hodnotící rámování, zatímco věcná vysvětlení vlády a informace, že zařízení nebylo vyhodnoceno jako bezpečnostní riziko, přicházejí později.

Článek nahrává kritikům Tomia Okamury, zejména Tomáši Zdechovskému, Petře Peckové a České televizi. Vykresluje Okamurovo chování jako skandální a verbálně útočné, zdůrazňuje odsouzení a cíleně volí emotivní formulace a nevyváženou strukturu zdrojů, čímž posiluje negativní obraz předsedy SPD a vyvolává rozhořčení.

Podání nahrává straně prezidenta Pavla a jeho politickým zastáncům: titulkem i výběrem několika převážně posměšných kritických reakcí staví Macinku a Babiše do role poražených. Většina nejostřejších soudů je sice řádně atribuována politikům, redakční rámování je však přebírá a doplňuje neatributivním označením Macinkových slov za urážku.

Podání nahrává kritikům kulturní obce a poškozuje ministra a resort; redakční výběr a formulace prakticky potaji zdůrazňují negativní rámování bez vlastní reakce ministerstva.

Podání nahrává straně B: po stručném uvedení Babišova stanoviska dává rozsáhlý prostor několika kritikům vlády a redakčními mezititulky přebírá zesměšňující rámování Andreje Babiše. Výrazně negativní výroky jsou většinou řádně atribuovány jejich autorům, nejde tedy samy o sobě o redakční hodnocení.

Text nahrává opozici (Kupka, ODS) tím, že bez vyjádření vlády dává prostor její ostré kritice zahraniční politiky kabinetu Andreje Babiše, zdůrazňuje absenci Česka u důležitého dopisu a připomíná EPPO vyšetřování Babiše. Kritika je rámována jako oprávněná.

Podání výrazně znevýhodňuje Jaroslava Foldynu. Redakce staví jeho veřejné odsouzení zneužívání dětí vedle dosud neuzavřeného podezření z domácího násilí a už v titulku tuto souvislost interpretuje jako „dvojí metr“. Samotné podezření a policejní úkony jsou převážně popsány věcně, tendenčnost však vzniká z hodnotícího titulku, insinuujícího řazení faktů a expresivního uvození Foldynova výroku.

Podání mírně nahrává opoziční straně (B). Tři opoziční politici dostávají rozsáhlé citáty v úvodu článku, expertka varuje, zatímco vládní obhajoba (Šťastný) přichází až v závěru. Editorální hlas přidává rámování vládního kroku jako kapitulace před potravinářským lobbi a používá anonymního zdroje podporujícího kritickou interpretaci. Titulek s 'vrchní uzenář' je echo citace Zajíčkové, nikoli vlastní redakční nálepka.

Podání výrazně nahrává straně B. Vedle věcných kamerových a zdravotnických údajů používá redakce vůči Filipu Turkovi zesměšňující formulace, přebírá do titulku osobní urážku opozičního politika a zpochybňuje Turkovy zdravotní problémy. Kritiku Víta Rakušana navíc rámuje odkazem na odbornou literaturu, čímž posiluje její autoritu.

Podání čerpá převážně z kritického tábora a používá slovní zásobu, která negativně rámuje vládní koalicii (Babiš, ANO, SPD, Okamura) a kladně prezentuje kritiku Ewy Farne, stávku a podporu médií. Text tedy mírně nahrává straně B a poškozuje stranu A.

Podání výrazně nahrává straně Jana Lipavského. Redakční rámování představuje Macinku jako vulgárního útočníka, který otálí s bezpečnostním opatřením a jedná proti doporučením bezpečnostních složek, zatímco Lipavského ostré výroky zasazuje převážně do role obrany a péče o bezpečnost. Macinkovy věcné námitky text sice uvádí, ale následně je rozsáhle vyvrací Lipavského argumentací a jednostranně zvoleným bezpečnostním kontextem.

Podání výrazně nahrává umělcům vymezujícím se proti Andreji Babišovi. Redakce jejich interpretaci přebírá jako fakt, když bez atribuce píše o zneužívání kapel, a současný výskyt trička rámuje sérií starších konfliktů, protestů a ostrých citátů. Babiš dostává prostor hlavně prostřednictvím staršího výroku proti Fialově vládě, nikoli k vysvětlení aktuálního použití trička.