Jan Úšela 19 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: denikn
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).
Asymetrie uvození volba uvozovacího slovesa per aktér (§5a/2)
Bere autor jednomu aktérovi neutrální „řekl/uvedl" a druhému distancující „tvrdí/údajně/prý"? Ne-neutrální podíl = kolik % uvození aktéra je distancujících nebo bulvárních. Vysoký rozptyl mezi aktéry uvnitř tvorby autora = selektivní jazyk odstupu — nejpřímější autorský podpis (jeho volba slova, ne redakční agregát).
| aktér | uvození | neutrálních | distancujících | bulvárních | ne-neutrální podíl |
|---|---|---|---|---|---|
| Andrej Babiš | 8 (3 čl.) | 6 | 2 | 0 | 25% |
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Vláda ČR | kriticky -0.50 ×2 | +0.79 | +0.71 | +0.11 | 16 · 19d |
| Andrej Babiš | kriticky -0.50 ×6 | +0.51 | +0.78 | +0.05 | 14 · 13d |
| ANO | -0.50 ×1 · orientační | +0.35 | +0.50 | -0.09 | 8 · 13d |
| Česká národní banka | +0.50 ×1 · orientační | +0.75 | +0.97 | +0.00 | 5 · 150d |
| Ministerstvo životního prostředí | -0.50 ×1 · orientační | +0.76 | +0.76 | +0.00 | 3 · 111d |
| Karel Havlíček | -0.50 ×1 · orientační | +0.62 | +0.96 | -0.24 | 2 · 3d |
| Jiří Rusnok | +0.50 ×1 · orientační | +0.17 | +1.00 | +0.00 | 2 · 144d |
| Karel Trpkoš | -0.50 ×1 · orientační | +0.83 | +0.83 | -0.17 | 2 · 160d |
| Ministerstvo práce a sociálních věcí | -0.50 ×1 · orientační | +0.83 | +0.83 | -0.17 | 2 · 160d |
| Ministerstvo financí | +0.00 ×1 · orientační | +0.76 | +0.76 | -0.14 | 3 · 118d |
| Motoristé | — | +0.39 | +0.68 | -0.16 | 5 |
| Aleš Michl | — | +0.72 | +0.95 | -0.03 | 5 |
| ČEZ | — | -0.08 | -0.92 | -0.08 | 4 |
| Vít Hradil | — | -0.42 | +0.67 | +0.00 | 4 |
| Alena Schillerová | — | +0.70 | +0.70 | +0.23 | 4 |
| Jan Bureš | — | -0.42 | +0.67 | +0.00 | 4 |
| Petr Hladík | — | -0.22 | +0.42 | -0.24 | 3 |
| Poslanecká sněmovna | — | -0.07 | -0.33 | -0.10 | 3 |
Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)
Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.
-0.63→proti Alena Schillerová (1 kauz); +0.00→Petr Dvořák (1 kauz); +0.00→Oto Klempíř (1 kauz)
Narativní tlak směr × prominence na titulce
Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce
(presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil
nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru.
Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.
-0.62→proti Alena Schillerová =(prostý -0.62, n=1); +0.05→Petr Dvořák =(prostý +0.05, n=1); -0.05→proti Oto Klempíř =(prostý -0.05, n=1)
Nejčastější techniky sustained
Články autora 19
Text je glosa s výrazným ironickým rámem („Díky, Petře Macinko!“, „Prospěšné plky“), která jednostranně dehonestuje Petra Macinku a SPD jako trolly/nejednání slušné společnosti. Podání silně škodí Macinkovi, nikoho jiného nezvyšuje ani neospravedlňuje.
Text rámuje Babišovu vládu a ANO jako v úpadku a podává jejich ztráty jako následky vlastních kroků; opozici sice varuje před slavěním, ale nebuduje jí pozitivní obraz.
Podání mírně až středně nahrává kritikům vlády a regulace. Zdůrazňuje nákladnost, problematické dopady a proměny vládních postojů. Nejvýraznějším zkreslením je titulek: tvrzení, že strop „stál miliardy“, spojuje náklad daňové úlevy s cenovým stropem, zatímco tělo rozlišuje snížení daně, které ekonomové většinou připouštěli, a kritizovaný strop marží. Text však uvádí také vládní zdůvodnění, příznivé účinky a následné úpravy regulace.
Text je jednostranný komentář kritizující vládní koalici za způsob schválení mediální novely a za to, že novela slouží jako záminka k odklonění pozornosti od justičních změn. Žádná protistrana není prezentována jako rovnohodnotný politický protivník; protestující jsou validováni autorovým hlasem („A oprávněně), ale nevystupují jako samostatný tábor s vlastním argumentem. Podání plně škodí vládě/ANO.
Podání mírně až středně poškozuje současné vedení ministerstva životního prostředí a Motoristy. Některé otázky předkládají jejich omezující záměr jako samozřejmost nebo naznačují sabotáž. Většina kritiky však náleží jasně identifikovanému respondentovi, jehož stanoviska novinář také zpochybňuje. Titulek reprodukuje respondentův rámec a sám o sobě náklon nedokládá.
Podání mírně až středně nahrává navrhovanému Lepšímu penzijku a Ministerstvu financí: opakovaně je staví do role vítězné alternativy, zatímco dosavadní fondy a DIP popisuje soutěžním a ztrátovým jazykem. Text však uvádí i omezení modelu, výhody DIP a legislativní nejistotu.
Text podává odchod poslance Pražáka z ANO především prostřednictvím reakce Taťány Malé; Pražákův vlastní hlas v úryvku chybí, takže podání mu mírně škodí tím, že ponechává výklad překvapení a nespokojenosti na ANO.
Článek je převážně faktický popis novely energetického zákona. Titulek a perex vytvářejí mírně kritický rám (chybějící financování, slabiny podle expertů), ale tělo textu je věcné a riziko uvádí i sám Havlíček. Žádná reálná protistrana není v textu příznivě líčena; Fialova vláda slouží pouze jako historická srovnávací zmínka.
Text mírně nahrává straně ČNB a ekonomů: Babišovy argumenty staví proti rozsáhlejším odborným vysvětlením, která zdůrazňují dočasnost vykázaného poklesu inflace a budoucí rizika. Současně ale připouští, že pokles vykazované inflace nastal a že Babiš má pravdu ohledně aktuálního zlevňování části potravin.
Podání je převážně vyvážené: uvádí Havlíčkovu kritiku nákupu i Síkelovu obhajobu založenou na energetické bezpečnosti, ziskovosti a snížení dluhu. Redakce přidává ověřitelné kontextové údaje pro oba výklady, bez zjevného zvýhodnění některé strany.
Článek je analytická glosa o strategii protestů proti rušení mediálních poplatků. Titulek i perex kladou otázku, zda stávka „spíš uškodí než pomůže
Text je v těle věcné zpravodajství o rozhodnutí ČNB zvýšit sazby; v titulu je na odiv dána kritická formulace Babiše, která je jasně atribuována jako jeho výrok. Redakce žádnou stranu příznivě nelíčí ani neodsuzuje; podání je prakticky neutrální.
Text věcně referuje o záměru vlády uvalit sektorovou daň na banky a o kritice vysokých hypoték ze strany Babiše a Schillerové (jejich citáty). Banky popřely jednání o dani, redaktor však vlastním hlasem dodává, že daň je 'na stole' – tím mírně podkopává důvěryhodnost bankovního popření. Titulek zároveň Babišovu ambici podává jako nedostatečnou pro Brusel. Celkově vyvážené zpravodajství s velmi mírným náklonem k vládnímu narativu (daň je reálná, banky se brání).
Text podává odvolání Dvořáka věcně a zrcadlí argumenty obou stran (Klempířův důvod sporu o hospodaření, Dvořákova reakce s kritikou ministra jasně atribuovaná). Redakční hlas nezvýhodňuje žádnou ze stran; negativní formulace pocházejí z citátů aktérů.
Rozhovor převážně věcně představuje strategii a stanoviska Seznamu a současně je prověřuje kritickými otázkami. Mírně mu nahrává otázka naznačující, že antimonopolní úřad volí snazší domácí cíl. Ostrá hodnocení Googlu a premiéra i zdůvodnění nezpoplatnění médií patří především Huškovi; titulek jeho stanovisko jasně připisuje jemu. Text nevytváří jednotný protilehlý tábor.
Podání nahrává straně B: článek poskytuje rozsáhlý prostor kritice transakce od Jiřího Rusnoka a plnému znění dopisu, zatímco vládní zdůvodnění je zastoupeno jediným stručně reprodukovaným vyjádřením. Negativní a emotivní tvrzení jsou převážně zřetelně atribuována Rusnokovi či signatářům.
Podání celkově nahrává kritikům systému a dodavatelům softwaru: dává rozsáhlý prostor jejich zkušenostem a redakčně rámuje provoz JMHZ hlavně jako soubor selhání. Ministerstvo dostává prostor k reakcím a vysvětlení, ale převládající kompozice i některé formulace zdůrazňují jeho odpovědnost.
Podání mírně nahrává ČNB a ekonomům proti Andreji Babišovi: rozhodnutí je rámováno jako odborně odůvodněný krok, zatímco Babišova kritika je postavena do kontrastu s nezávislostí banky a s převážně nesouhlasnými expertními hlasy.
Podání převážně nahrává neúspěšným žadatelům a poškozuje současné vedení ministerstva. Rozsáhlé osobní příběhy zdůrazňují nejistotu a náklady žadatelů, zatímco změna programu je redakčně rámována jako „studená sprcha“ a v titulku politicky označena ironizujícími uvozovkami. Text však uvádí i opakovanou obhajobu ministra Červeného a spor o odpovědnost s Petrem Hladíkem.