Darek Štalmach 2 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Žánr (deterministicky ze sekce webu, kde vyšel): 50% z názorové sekce 1/2 zařazených čl. — u komentáře je vyšší intenzita/subjektivita legitimní (⌀ 0,55 vs zpravodajství 0,37); čísla výše ber v tomhle kontextu, ne jako faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Žádná pólová entita s osou klastru — směr zatím nelze kalibrovat (autor nemá článek zapojený do porovnání kauzy).
Asymetrie uvození volba uvozovacího slovesa per aktér (§5a/2)
Bere autor jednomu aktérovi neutrální „řekl/uvedl" a druhému distancující „tvrdí/údajně/prý"? Ne-neutrální podíl = kolik % uvození aktéra je distancujících nebo bulvárních. Vysoký rozptyl mezi aktéry uvnitř tvorby autora = selektivní jazyk odstupu — nejpřímější autorský podpis (jeho volba slova, ne redakční agregát).
| aktér | uvození | neutrálních | distancujících | bulvárních | ne-neutrální podíl |
|---|---|---|---|---|---|
| Petr Pavel | 6 (2 čl.) | 6 | 0 | 0 | 0% |
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Petr Pavel | vstřícně +0.50 ×2 | +1.00 | +1.00 | +0.67 | 2 · 57d |
| Vláda ČR | kriticky -0.50 ×2 | +0.50 | -0.33 | -0.17 | 2 · 57d |
| Filip Turek | kriticky -0.50 ×2 | -0.67 | -0.83 | -0.67 | 2 · 57d |
| Petr Macinka | — | -0.50 | -0.67 | -0.17 | 2 |
| Eva Pavlová | — | -0.17 | -0.33 | +0.67 | 2 |
| Libor Bouček | — | +0.00 | +0.50 | +0.00 | 2 |
| Hrad | — | +0.67 | +0.17 | +0.00 | 2 |
Nejčastější techniky sustained
Články autora 2
Podání mírně až středně nahrává straně Petra Pavla. Zdůrazňuje jeho vřelé přijetí, potlesk publika při zmínce o odmítnutí Filipa Turka a Pavlovu umírněnou formulaci vztahu k vládě. Politický spor je přitom popsán téměř výhradně z prezidentovy perspektivy bez vyjádření vlády, Macinky nebo Turka. Část nerovnováhy lze nevinně vysvětlit žánrem reportáže z debaty, jejímž hostem byl prezident.
Podání mírně nahrává Petru Pavlovi. Zdůrazňuje jeho vřelé přijetí, potlesk a přirovnání k rockové hvězdě a nabízí převážně jeho pohled na spory s vládou, aniž by v článku dostala prostor vláda, Petr Macinka nebo Filip Turek. Většina textu je však věcnou reportáží z debaty a ostré formulace jsou řádně připsány jednotlivým mluvčím.