📰 Koniášnews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

Žádné hodnocení tendenčnosti není a nikdy nebude stoprocentní — čísla jsou relativní indexy, ne verdikty, a měří rámování v textu, ne pravdu. jak to číst a meze měření →

42506článků
5176hodnoceno
68454verzí obsahu
387532snímků
69sekcí
15.09.2026 05:51poslední snímek
← všichni autoři

Daniel Kraus 13 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

Zdroje: aktualne

Intenzita manipulace směrově-agnostická

Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.

2.2signálů / článekmedián 2.0
2.31vážená závažnost / čl.medián 2.71
0%titulek ≠ textmedián 0%
0.45subjektivitamedián 0.44
0.38emotivitamedián 0.37

Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě

Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).

Petr Pavel vs. ostatní +0.26 95% CI [+0.08, +0.49] ✓ průkazné · 4 spol. kauz · popisně +0.36 [+0.23, +0.48] · shrunk +0.28 · 4 kauz / 5 čl. · konzist. 100% · osc. ±0.12 · 80% dopočet mírně, ale průkazně vstřícnější k Petr Pavel než ostatní (+0.26)
◄ opak Petr Pavel ► oscilace ±0.12 vychýlení +0.36, oscilace ±0.12 +0.36
Andrej Babiš vs. ostatní -0.13 95% CI [-0.33, +0.07] ✗ neprůkazné · 2 spol. kauz · popisně -0.29 [-0.42, -0.17] · shrunk -0.25 · 2 kauz / 2 čl. · konzist. 100% · osc. ±0.12 · 50% dopočet neprůkazné vůči ostatním (jen 2 spol. kauzy — pod prahem 3 pro průkaznost)
◄ opak Andrej Babiš ► oscilace ±0.12 vychýlení -0.29, oscilace ±0.12 -0.29

Asymetrie uvození volba uvozovacího slovesa per aktér (§5a/2)

Bere autor jednomu aktérovi neutrální „řekl/uvedl" a druhému distancující „tvrdí/údajně/prý"? Ne-neutrální podíl = kolik % uvození aktéra je distancujících nebo bulvárních. Vysoký rozptyl mezi aktéry uvnitř tvorby autora = selektivní jazyk odstupu — nejpřímější autorský podpis (jeho volba slova, ne redakční agregát).
Rozptyl 11%: nejostřeji Andrej Babiš (11%) vs. nejneutrálněji Miloš Zeman (0%).

aktéruvozeníneutrálních distancujícíchbulvárníchne-neutrální podíl
Andrej Babiš 9 (4 čl.) 8 1 0 11%
Petr Macinka 9 (6 čl.) 9 0 0 0%
Miloš Zeman 6 (2 čl.) 6 0 0 0%

Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc

Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.

Co znamená barva — u postoje hodnotí (pro/proti), u moci a aktérství jen ukazuje stranu škály:
  • zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
  • oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
  • šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
Hodnotící („straní / kritizuje") je hlavně postoj. U moci a aktérství zelená není pochvala — jen říká, na kterou stranu aktéra vykresluje. Ostrá kritika aktéra zrovna v kauze může být věcná — sledujeme vzorec napříč aktéry.
aktérpostojmocaktérství dopadvyjádření
Miloš Zeman kriticky -0.75 ×2 +0.39 +1.00 +0.00 6 · 74d
Vláda ČR kriticky -0.50 ×2 +0.57 +0.19 +0.06 13 · 56d
Petr Macinka vstřícně +0.33 ×5 +0.42 +0.23 +0.14 16 · 56d
Andrej Babiš kriticky -0.27 ×4 +0.55 +0.32 +0.24 17 · 55d
Petr Pavel neutrálně -0.06 ×4 +0.11 +0.27 -0.09 17 · 56d
Pavel Šámal +0.50 ×1 · orientační +0.30 +0.33 -0.57 3 · 74d
Donald Trump -0.50 ×1 · orientační +0.67 +0.56 +0.22 3 · 66d
Tomio Okamura -0.50 ×1 · orientační +0.33 +0.67 -0.50 2 · 67d
Pavel Šik -0.50 ×1 · orientační +0.00 +1.00 -0.67 2 · 74d
Ústavní soud +0.51 +0.64 -0.20 13
Volodymyr Zelenskyj +0.24 +0.04 -0.25 8
NATO +0.37 +0.09 +0.00 7
Ministerstvo zahraničních věcí +0.25 +0.07 -0.12 6
Hrad -0.09 +0.01 -0.25 5
Recep Tayyip Erdoğan +0.67 +0.58 +0.17 4
Radek Vondráček -0.22 -0.44 +0.33 3
Aktuálně.cz +0.17 +0.33 +0.00 2
Tomáš Pernický -0.50 -0.67 -0.67 2

Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)

Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.

+0.35→Petr Pavel (4 kauz); -0.36→proti Andrej Babiš (2 kauz); +0.28→novináři The New York Times (1 kauz); +0.28→Petr Macinka (1 kauz)

Narativní tlak směr × prominence na titulce

Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce (presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). = vychýlené články tlačil nahoru, = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru. Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.

+0.39→Petr Pavel =(prostý +0.39, n=5); -0.28→proti Andrej Babiš =(prostý -0.29, n=2); +0.37→novináři The New York Times =(prostý +0.37, n=1); +0.36→Petr Macinka =(prostý +0.36, n=1)

Nejčastější techniky sustained

loaded_language ×14source_imbalance ×4presupposition ×3attribution_verbs ×2metaphor_frame ×2labeling ×1victim_hero_villain ×1scare_quotes ×1

Články autora 13

Podání nahrává straně A: přejímá její obraz pavilonu jako ostudy a demolice jako jediného řešení, zdůrazňuje obvinění předchozího vedení a podpírá je reakcemi japonských médií. Lipavského odmítnutí zaznívá až později a stručně, zatímco reakce Ondřeje Sošky chybí.

Podání mírně nahrává straně Babiše a Macinky: jejich postup rámuje jako technické plnění aliančních závazků, zatímco Okamurovo veřejné otevření sporu spojuje s vyvoláním koaličního konfliktu. Text však poskytuje prostor i argumentu SPD a uvádí úplné relevantní pasáže programového prohlášení.

Text mírně nahrává straně podporující česko-izraelskou spolupráci a Macinkovu misi: vedle faktického popisu používá oslavné charakteristiky a vybírá převážně hlasy účastníků a diplomatů, bez kritického či nezávislého protihlásku.

Článek je reportáží z rozhovoru, kde Miloš Zeman kritizuje Petra Pavla a Ústavní soud a chválí Babišovu vládu. Výběr citací a jejich umístění v titulku a v úvodu zvýrazňují negativní hodnocení Pavla, zatímco protiargumenty (Zemanovy vlastní kontroverze) jsou jen stručně shrnuty bez přímých vyjádření druhé strany. Celkově mírně nahrává Zemanovu táboru.

Článek nahrává Zemanově straně – dává velký prostor jeho kritice Pavla a vlády, aniž by zaznělo vyjádření druhé strany. Kontext Zemanových vlastních kontroverzí je sice zmíněn, ale v souhrnu převažuje rámování založené na Zemanových slovech bez oponentury.

Text věcně informuje o účasti Moniky Babišové na doprovodném programu summitu NATO a popisuje jeho obsah. Nevytváří skutečný spor ani zjevně nestraní žádné straně.

Podání mírně nahrává straně prezidenta a napadeného soudce: redakce staví do popředí popření autenticity snímku, reakce Ústavního soudu a osobní vyjádření dotčených lidí, zatímco jednání poradce ministra rámuje jako šíření neověřeného tvrzení.

Text mírně nahrává Hradu a prezidentu Pavlovi: spor podává hlavně jako omezování jeho pracovního doprovodu a praktické komplikace. Vláda však dostává prostor i pro svůj přímo citovaný nesouhlas.

Text mírně nahrává Petru Macinkovi: formou zákulisní reportáže soustavně zdůrazňuje jeho pracovní nasazení, přípravu a diplomatickou aktivitu, zatímco jeho stanoviska dostávají prostor bez nezávislé protiváhy. Nejde však o otevřeně útočné ani silně hodnotící podání.

Text mírně nahrává kritikům Trumpovy iniciativy: zdůrazňuje její sporné právní označení, obavy ze zneužití pravomocí a názor, že důraz na levicový extremismus je přehnaný. Současně však uvádí i bezpečnostní argumenty administrativy.

Podání mírně nahrává Petru Pavlovi: redakce staví jeho popis večeře do rámce obrany a „závažných věcí“, zatímco Babišův popis soustavně kontrastuje s fotbalem, jídlem a Melanií Trumpovou. Většina těchto lehčích motivů však pochází z Babišových vlastních citovaných vyjádření.

Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: redakce vládní argumentaci opakovaně rámuje jako neobvykle ostrou a jako ultimátum a zvýrazňuje rozpor mezi Babišovým výrokem a obsahem vládního dokumentu. Většina kritiky prezidenta je však zřetelně atribuována vládnímu podání.

Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi a opozici: redakční jazyk opakovaně rámuje vládu a zejména Babiše jako stranu eskalující spor, zatímco prezidentův postoj je uveden převážně věcně a v rámci výzvy ke zklidnění. Výrazná část ostrých výroků však jsou řádně označené citace aktérů, nikoli stanovisko redakce.