Měly uspořit miliardy korun. Lékaři by totiž díky nim přestali dělat opakovaná vyšetření a pacienti by se zase rychleji dostali ke správné léčbě – dřív by se tak uzdravili a vrátili do práce. Premiér Andrej Babiš proto tlačí na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (oba ANO), aby elektronické žádanky konečně zprovoznil. Jenomže jejich příprava vázne. „Obracím se na vás s žádostí o bezodkladné zahájení opatření, jejichž cílem je posílení finanční udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění.“ Přesně tak začíná ostrý dopis, který v polovině června poslal premiér Babiš svému ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi. Důrazně ho v něm žádá, aby našel miliardové úspory. Z podkladové analýzy, která vznikla pro potřeby vlády, totiž vyplývá, že z balíku peněz na zdravotnictví zbytečně uniká 15 až 18 miliard korun ročně. Vedení resortu zdravotnictví přitom letos žádalo peníze navíc. Poptávalo celkem 24 miliardy korun. Vláda mu sice nakonec vyhověla – platby za státní pojištěnce se zvednou o 21 miliard korun –, Vojtěch ale dostal „nůž na krk“. Musí co nejrychleji spustit alespoň elektronickou žádanku. Podle předběžných odhadů zdravotních pojišťoven totiž může tato jednoduchá aplikace uspořit až deset miliard korun ročně. Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška to může být i víc. „A to nejenom díky tomu, že se přestanou dělat duplicitní vyšetření, ale hlavně proto, že bude možné sledovat čekací doby u konkrétních vyšetření. Pacient se tak rychleji dostane ke klíčovému vyšetření, které potřebuje. Rychleji také zahájí léčbu a vrátí se do práce,“ vysvětluje Dušek. Nejdřív za rok Jenomže podle kritiků přípravy elektronických žádanek váznou. Zatímco podle původních plánů je mělo ministerstvo spustit už v červenci tohoto roku, byť jen v nepovinné formě, nakonec muselo ostrý start odložit. Šéf resortu Adam Vojtěch minulý týden oznámil, že s jejich startem počítá až za rok. Nespustí navíc všechny. Žádanky na laboratorní vyšetření se mají digitalizovat ještě později: až v lednu roku 2028. Podle řady odborníků je ale i tento termín nereálný. „Některé základní části systému ještě nejsou dořešené nebo provázané,“ vysvětluje například finanční ředitel společnosti Synlab Tomáš Halousek. Číselníky laboratorních vyšetření jsou podle něj stále nejednotné, vyřízená není ani jednoznačná identifikace lékařů. „Jasná nejsou ani pravidla pro sdílení výsledků z vyšetření prováděných přímo v ordinacích,“ spílá ministerstvu. Systém podle něj nepočítá ani se samoplátci. „Pokud se tedy někdo nechá vyšetřit za vlastní peníze, nebude mít výsledky svých testů dostupné ve sdíleném zdravotním záznamu. Z pohledu systému tedy může vypadat, jako by se prevence neúčastnil. Ve skutečnosti ji ale absolvuje, jenom jiným způsobem,“ upozorňuje Halousek. „Pokud stát něco chce, ať to také zaplatí“ Podobně to vidí i šéf Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. „Je to opravdu problém. Z pohledu ambulantních lékařů není připravené skoro nic,“ prohlásil na semináři, který minulý týden pořádala organizace Občan v síti. Pro redakci Aktuálně.cz pak doplnil, že největší potíž tkví v penězích. „Nikdo neví, kdo nám zaplatí úpravy softwarů. Ani takto základní věc není dořešená. Stát nám sice vymýšlí novou povinnost, prostředky si ale na to máme najít sami,“ uvedl Jojko. Podle šéfa České stomatologické komory Romana Šmuclera měl stát původně na elektronizaci zdravotnictví načerpat tučnou evropskou dotaci. Jenže peníze si nakonec rozdělily jen fakultní nemocnice. „Všechno to nakonec skončilo tam. Předchozí vedení ministerstva dalo veškeré peníze jim, na ambulantní sektor nikdo nemyslel. Neposlali nám ani korunu,“ řekl Šmucler Aktuálně.cz. Současné vedení resortu tak podle něj musí nejprve vyřešit, kde na zavedení e-žádanek vůbec vezme prostředky. „Vzhledem k tomu, že jsem členem profesní neziskové organizace The Council of European Dentists, která pravidelně zasedá v Bruselu, se jim v tom snažím alespoň nějak pomoct. Po lítém boji jsme ministerstvu pomohli vyjednat alespoň nějaké peníze navíc,“ dodal Šmucler. Česko už totiž podle něj za zbytkem Evropy výrazně pokulhává. Se sdílením dat v digitální podobě přitom počítá i jednotná evropská legislativa – a to napříč celým kontinentem. Opoziční poslanec a člen sněmovního zdravotního výboru Štěpán Slovák (ODS) nicméně upozorňuje, že se současné vedení resortu pustilo do práce až po „vytýkacím“ dopisu od Andreje Babiše. „Do té doby se nic nedělo. Za celého půl roku, co zasedá zdravotní výbor, nám zástupci ministerstva žádné materiály nepředstavili. Nebylo to ani tématem žádného z výborů,“ řekl Slovák. Funkční dokonce není ani kmenový registr pacientů, který má zajistit jednoznačnou a bezpečnou identifikaci všech pacientů. Zákon o elektronizaci zdravotnictví z roku 2021 přitom předpokládal jeho spuštění už v lednu 2023. Vedení resortu ho ale nedokončilo. Také podle Slováka je proto červencový termín roku 2027 s velkým otazníkem. „A to jsme měli mít e-žádanku už od letošního července spuštěnou, i když jen nepovinnou,“ připomíná. Nedotažené dědictví Vedení resortu zdravotnictví se ovšem brání. Podle náměstka ministra Ladislava Švece převzal Adam Vojtěch agendu po svém předchůdci Vlastimilu Válkovi (TOP 09) nedotaženou. „Bylo tam hodně mezer. Dosavadní koncepce třeba vůbec nepočítala se zdravotními pojišťovnami. O tom, že by měly být do elektronizace zdravotnictví zapojeny, jsme začali uvažovat teprve až my. Právě zdravotní pojišťovny mají totiž na digitalizaci zdravotnictví největší zájem,“ řekl Švec na semináři organizace Občan v síti. Podle Petra Foltýna, který na ministerstvu vede Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCEZ), se nakonec podařilo najít i další peníze. „Ty už budou směřovat i na podporu ambulantního sektoru a zapojení menších poskytovatelů,“ reagoval na kritiku z úst lékařů. Úprava ambulantních informačních systémů by podle něj měla být hotová ještě letos. „V průběhu příštího roku by se tak mohla služba elektronické žádanky využívat plošně,“ je přesvědčen Foltýn. Redakce Aktuálně.cz oslovila i bývalého ministra Vlastimila Válka, ten ale na dotazy neodpověděl. Loni v srpnu ovšem tvrdil, že jsou elektronické žádanky na lékařská vyšetření prakticky připravené a od ledna 2026 se začnou testovat. „Od července 2026 už budou i povinné,“ řekl tehdy v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Válek také odhadoval, že se díky elektronickým žádankám ušetří 30 až 35 miliard korun. „Zabrání totiž zbytečným duplicitním vyšetřením a zkrátí čekání na vyšetření,“ vysvětlil. E-žádanka je podle něj také jediný způsob, jak čekací lhůty sledovat. Mohlo by vás zajímat: Náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec vysvětluje, jak bude vypadat reforma hygienické služby Salah si troufl na Panenkův dloubák. Egypt je po penaltách v osmifinále Fotbalisté Egypta zdolali v prvním kole play off světového šampionátu Austrálii v penaltovém rozstřelu 4:2, když v normální hrací době i prodloužení skončil zápas 1:1. Africký tým tak poprvé postoupil do osmifinále MS. Australané při své premiéře ve vyřazovacích bojích na turnaji končí. Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645. Přes 50 tisíc lidí se stále pohřešuje Počet obětí dvou zemětřesení, která minulý týden zasáhla sever Venezuely, vzrostl na 2645. Předchozí bilance činila 2595 mrtvých. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně 15 tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou, napsaly s odvoláním na ministerstvo informací v pátek agentury Reuters a AFP. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje. Na ostrově Rhodos zemřel po srážce s vozidlem 19letý Čech Na řeckém ostrově Rhodos v pátek zemřel 19letý Čech, kterého osobním vozidlem srazil Řek. S odvoláním na policii o tom informoval web Rodiaki. Proti Češce použiju jakékoli zbraně, hlásí Krejčíková. Bartůňková ji ale zaskočila Znají se moc dobře. Často proti sobě trénují. Přesto se Barbora Krejčíková nestačila divit, jak rychle k ní ve třetím kole Wimbledonu lítají míče od Nikoly Bartůňkové. Nakonec ji porazila ve dvou setech, ale mladou krajanku dlouho chválila. ŽIVĚ Rusko na Ukrajině dále stagnuje. Frontová linie v červnu zamrzla Frontová linie na Ukrajině, která se pátým rokem brání ruské invazi, zůstala v červnu převážně zamrzlá. Rusko ve své snaze o postup nadále stagnuje. Napsala to v pátek agentura AFP na základě analýzy dat amerického Institutu pro studium války. Ukrajina i Rusko získaly zhruba 30 kilometrů čtverečních území.