Nejvyšší platy mají ve státní sféře zaměstnanci ministerstev, úředníků v posledních letech ubývá STÁTNÍ ZAMĚSTNANCI Státní rozpočet reguluje zaměstnanost v organizacích, které dohromady čítají cca 491 tisíc zaměstnanců státu. Nejvyšší platy mají zaměstnanci ministerstev, naopak nejnižší platy mají zaměstnanci „neústřední státní správy“, tedy převážně organizací poskytujících přímé služby občanům. Vyplývá to z dat think-tanku IDEA při CERGE-EI. "Čistokrevných" úředníků v roce 2025 bylo celkem cca 61 tisíc, respektive 75 tisíc při započtení ministerstev zahraničních věcí a vnitra, což ale není údaj srovnatelný v čase. Nejvíce úředníků bylo v roce 2019, od nového desetiletí jejich počet postupně klesá. Z téměř půlmilionového počtu státních zaměstnanců tvoří úředníci cca 15 % a 1,4 % pracovní síly v zemi. Celkem výdaje na platy zaměstnanců regulovaných státním rozpočtem činí 265 miliard korun bez mimoplatových složek příjmů vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů (například výsluhové nároky, náborové příspěvky, kázeňské odměny, u vojáků stabilizační příspěvek a příspěvek na bydlení). Celkově do platů minulý rok putovalo 284,2 miliardy korun, tedy 12 procent státních výdajů a 3,3 procenta HDP. Při pohledu na jednotlivé kapitoly dominuje v počtu zaměstnanců Ministerstvo školství (MŠMT), přes které jdou výdaje na zaměstnance v regionálním školství, včetně učitelů. MŠMT čítalo v loňském roce 283 tisíc zaměstnanců a celkové výdaje přesáhly 155 miliard korun. Průměrné platy se výrazně liší jak mezi kategoriemi organizací, tak mezi organizacemi uvnitř těchto kategorií. Nejvyšší průměrné platy měli v roce 2025 zaměstnanci ministerstev (62 587 Kč), dále pak zaměstnanci ‚ostatních ústředních orgánů‘ (56 276). Konkrétně na nejvíce peněz si přišli zaměstnanci ministerstva obrany (průměrně 70 106 korun), dále ministerstva financí (průměrně 69 721 korun) a úřadu vlády (průměrně 67 715 korun). Nejméně si ze zaměstnanců ministerstev vydělají zaměstnanci ministerstva zahraničních věcí (v průměru 51 066 korun). Velmi široký rozptyl (od průměru 40 195 korun do 77 509 korun) měly podle analýzy průměrné platy organizací zařazených do kategorie ‚ostatní organizační složky státu‘, což odráží velkou rozmanitost funkcí a personálního složení těchto organizací. Nejnižší platy pak mají zaměstnanci ‚Neústřední státní správy‘, tedy převážně organizací poskytujících přímé služby občanům. Zhruba uprostřed spektra průměrných platů se pak pohybují ‚sbory‘ (54 606 Kč), které si jsou co do průměrného platu podobné. Ve srovnání s průměrnou mzdou v národním hospodářstvím se průměrné platy v jednotlivých kategoriích a rozpočtových kapitolách také výrazně odlišují. Průměrné platy zaměstnanců většiny ministerstev přesahují průměrnou mzdu v Praze, rozpětí ale sahá od -22 % do +7 %. Přesné důvody této platové nerovnosti nelze podle analytiků z dostupných dat vysledovat. Obecně hraje roli rozdílné personální složení co do odbornosti i věkové struktury a historicky dané rozdíly, které systém rozpočtování a platové politiky jednotlivých úřadů v průběhu času zachovávají. Za klasické státní úředníky, o kterých se často hovoří v médiích, se považují zaměstnanci ‚ústředních orgánů‘ (ministerstev a ostatních) a ‚neústřední státní správy‘. V roce 2025 jich bylo celkem cca 61 tisíc (cca 75 tisíc při započtení MZV a MV, tento údaj ale není srovnatelný v čase). Z nich téměř 47 tisíc pracovalo v ‚neústřední státní správě‘, cca 10 tisíc na ministerstvech (cca 23 tisíc při započtení MZV a MV, kde je ale zahrnuto velká část bezpečnostních sborů) a přes 4 tisíce na ‚ostatních ústředních orgánech‘. Počet státních úředníků v posledních třech letech klesl cca o 3 tisíce, především kvůli snižování počtů zaměstnanců v ‚neústřední státní správě‘. Nejvyšší od roku 2003 byl celkový počet státních úředníků v roce 2019 (65 406 bez MV a MZV), nejnižší naopak v roce 2011 (58 050 bez MV a MZV). Podobný profil v čase jako počty státních úředníků mají i výdaje na jejich platy. Ty nejvíce rostly v období let 2014 až 2019, kdy růst nákladů odrážel růst počtů i reálných průměrných platů (po zohlednění inflace). Nárůst výdajů mezi lety 2022 až 2025 byl tažen snahou alespoň částečně kompenzovat inflaci. V roce 2020 byl výdaj na platy celkem za rok těsně přes 32 miliard korun, v roce 2025 už necelých 36,3 miliardy korun. Výdaje na platy státních úředníků ve stálých cenách (tedy po zohlednění inflace) byly v roce 2020 vyšší o 40–65 % než v roce 2003. Poté, během poměrně krátké doby výrazně poklesly na 120–135 % úrovně roku 2003. Za dvě dekády mezi lety 2003 a 2025 nejvíce narostly výdaje na platy v neústřední státní správě a nejméně na ministerstvech. Reálné průměrné platy (očištěné o vliv inflace, tedy vyjádřené v cenách roku 2025) od roku 2003 vzrostly u všech kategorií státních úředníků. Od roku 2021 ale výrazně klesají, přičemž u zaměstnanců ministerstev pokles začal už v roce 2020. Tento pokles je výraznější než v období po finanční krizi mezi lety 2010 až 2012. Reálné výdaje na platy státních úředníků v cenách roku 2025 klesly ze zhruba 44,6 miliardy v roce 2020 na zmíněných necelých 36,3 miliardy. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení avizovala, že provede vnitřní audity provozních výdajů ústředních orgánů státní správy. Chce také snížit provozní výdaje státu a omezit nadbytečné agendy. K prvnímu červenci měla proběhnout další systemizace státní správy, mluvčí vlády Karla Mráčková nicméně na dotaz redakce na konkrétní čísla nereagovala. Ministerstvo financí pro Echo24 například uvedlo, že k 1. 7. 2026 zruší devět systemizovaných míst, z toho šest služebních míst a tři pracovní místa. Jedná se o řadová místa, přičemž 8 z těchto 9 míst bylo neobsazeno. Faktický dopad této změny do počtu zaměstnanců tak bude minimální. Předpokládaná úspora do konce roku 2026 činí cca 3 miliony. V roce 2027 a v následujících letech bude předpokládaná úspora cca 7 milionů korun. Usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce má zákon, který minulý týden sněmovna schválila hlasy vládních poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce touto normou nahradit od letošního listopadu zákon o státní službě. Opozice podle očekávání neprosadila zamítnutí zákona, který podle ní politizuje státní správu a loajalitu nadřazuje odbornosti. Neuspěla až na jednu výjimku ani s úpravami normy, kterou nyní posoudí Senát.