Není to nic nového, tak to dělali často i politici v minulosti. Například v 19. století, když se volební právo postupně rozšiřovalo na nemajetné. Tehdy někteří kritici tohoto kroku tvrdili, že se tak někteří politici snaží získat náklonnost budoucích voličů, a měli pravdu. A zároveň varovali, že rozšíření volebního práva pro nemajetné povede k vládě davu a k iracionální politice. Moderně řečeno, k vládě populistů. Mimochodem, možné emotivní chování v politice bylo jedním z důležitých argumentů proti volebnímu právu žen. Nejen v obecních volbách Někde skutečně vedlo rozšíření volebního práva k nástupu nebezpečných populistů, ale spíše až po nějaké době. Zpočátku z rozšíření volebního práva profitovali „tradiční politici“, byť u nich často hrál velkou roli nacionalismus až xenofobie. Stačí si vzpomenout na britský jingoismus. Z překreslení volební obvodů a z rozšíření volebního práva například ve Velké Británii těžili liberálové, z hlasovacího práva málo majetných, a nakonec i nemajetných mužů v Rakousku-Uhersku sociální demokracie. Zkrátka, noví voliči často volili strany, které jim zajistily volební právo a které podle nich i tím zastupovaly jejich zájmy. Na to TOP 09 zřejmě sází. Jenže v tom případě by snížení volebního věku mělo platit nejen v obecních volbách. Pokud výhledově snižovat věk pro výkon volebního práva, pak je třeba to udělat všude. Jsou pro to totiž i racionální důvody, především demografické, nikoliv však placení daní. Vyrovnání extrémů Populace na Západě totiž stárne a volí si pochopitelně do vrcholných postů většinou poměrně staré politiky. U nás je už nyní skoro polovina voličů ve věku nad 50 let a podle demografických projekcí to bude v roce 2101 více než 67 procent, 40 procentům voličů bude přes 65 let a oproti současnosti se zvýší i podíl velmi starých lidí. Mladým se asi nebude dobře žít ve společnosti, která je celkově poměrně stará, a kde staří voliči dominantně určují její priority. Vždyť už teď je na Západě politická vlna, kterou vedou lidé, kteří se vracejí ke „starým osvědčeným věcem“ a nemají moc pochopení pro moderní technologie a někdy ani pro budoucnost státu. Mladší voliči sice nemají tolik zkušeností a jsou často impulzivní, ale staří lidé zase mají jiné problémy, třeba s používáním moderních technologií či s umanutostí a lpěním na starých zvycích. Takže si nemají příliš co vyčítat. Snížení věku pro účast ve volbách by proto mohlo oba tyto extrémy vyrovnat. Což může být někdy v budoucnu přínosné bez ohledu na to, že za návrhem na změnu volební hranice je populismus a sny některých politiků o získání hlasů mladých.