Hodnocení tendenčnosti AI vrstva
+0.76
fúze přiklonění (prezident Pavel ↔ ministr Macinka a vláda)
· jistota 1.00
Článek nahrává prezidentu Pavlovi – zdůrazňuje jeho výraznou podporu v průzkumu, oslabuje pozici Macinky (ani mezi vládními voliči nemá většinu) a připomíná pokles hodnocení vlády. Kontext právního sporu je zmíněn jen okrajově.
Zachycené signály (3)
card_stacking
S3/moderate
→ A
„Právě počet neutrálních odpovědí naznačuje, že část vládního elektorátu nepřijímá konflikt s Hradem jako jednoduchý souboj vlády s opozicí."
us_vs_them
S2/mild
→ A
„Výsledky jsou však výrazně rozdělené podle politických táborů."
loaded_language
S1/mild
→ A
„Pavel má ve střetu výrazně silnější podporu veřejnosti."
Celé hodnocení kauzy:
Andrej BabišNATOPavelPrezident
Rámování aktérů · moc / aktérství (Sap et al. 2017)
Jak text líčí aktéry nezávisle na tom, komu nahrává: moc
(mocný ↔ bezmocný) a aktérství (aktivní/koná ↔ pasivní/oběť).
| aktér | moc | aktérství | doklad |
| Petr Pavel |
▲ mocný |
aktivní |
Prezident proto podal kompetenční žalobu a Ústavní soud předběžným... |
| Andrej Babiš |
▲ mocný |
aktivní |
Premiér Andrej Babiš (ANO) i Macinka prohlásili, že rozhodnutí... |
| vláda |
▲ mocný |
aktivní |
Kabinet původně rozhodl, že Pavel nebude součástí české delegace. |
| Ústavní soud |
▲ mocný |
aktivní |
Ústavní soud předběžným opatřením vládě nařídil jeho účast zajistit. |
| Jaromír Zůna |
▼ bezmocný |
pasivní/oběť |
Vládní speciál s delegací složenou z premiéra Andreje Babiše... |
| Motoristé |
▼ bezmocný |
pasivní/oběť |
Motoristický elektorát je pestřejší a část jeho voličů může... |
| Petr Macinka |
▼ bezmocný |
neutrál |
Macinka nemá většinu ani mezi voliči vládních stran, ukázal... |
| ANO |
▲ mocný |
neutrál |
Premiér Andrej Babiš (ANO) i Macinka prohlásili... voliči ANO... |
Text článku
aktuální verze · 03.07.2026 15:06 · 676 slov
Ve sporu prezidenta Petra Pavla s ministrem zahraničí Petrem Macinkou stojí 46 procent voličů na straně hlavy státu, zatímco ministra podporuje 27 procent. Macinka nemá většinu ani mezi voliči vládních stran, ukázal exkluzivní průzkum STEM/MARK pro Seznam Zprávy. Data však vznikla ještě před podáním kompetenční žaloby a zásahem Ústavního soudu.
Jádrem konfliktu se stala účast prezidenta na summitu NATO v Ankaře. Kabinet původně rozhodl, že Pavel nebude součástí české delegace. Prezident proto podal kompetenční žalobu a Ústavní soud předběžným opatřením vládě nařídil jeho účast zajistit.
Spor se následně přesunul k otázce, kdo bude českou delegaci vést a jakou roli na summitu prezident dostane. Premiér Andrej Babiš (ANO) i Macinka prohlásili, že rozhodnutí soudu budou respektovat, vedoucím výpravy však navzdory nesouhlasu Hradu zůstává Babiš. Zúčastnit se má neformální večeře i hlavního jednání summitu.
Průzkum ukazuje, že Pavel má ve střetu výrazně silnější podporu veřejnosti. Na jeho stranu se postavilo 46 procent dotázaných, zatímco Macinku podpořilo 27 procent. Dalších 22 procent se nepřiklání ani k jednomu z nich a šesti procentům je spor lhostejný nebo na něj nemají názor.
Výsledky jsou však výrazně rozdělené podle politických táborů. Mezi voliči opozičních stran stojí za prezidentem 88 procent dotázaných. Osm procent se nepřiklání ani k jedné straně a jen zanedbatelná část podporuje Macinku nebo nemá názor.
Ani mezi voliči vládních stran ale ministr zahraničí většinu nezískal. Na jeho stranu se postavilo 48 procent z nich. Prezidenta podpořilo 11 procent, třetina se nepřiklání ani k jednomu z aktérů a osm procent odpovědělo, že neví nebo je jim konflikt lhostejný.
Právě počet neutrálních odpovědí naznačuje, že část vládního elektorátu nepřijímá konflikt s Hradem jako jednoduchý souboj vlády s opozicí. Podle analytika STEM/MARK Jana Buriance jsou zejména „voliči ANO celkově trošku umírněnější“. Nemusejí souhlasit se všemi kroky kabinetu, přesto pro ně hnutí při sněmovních volbách představovalo nejlepší možnost.
Macinku výrazněji podporují voliči Motoristů a SPD. U příznivců SPD je jeho podpora podle průzkumu dokonce vyšší než mezi voliči vlastní strany. Motoristický elektorát je pestřejší a část jeho voličů může vystupování představitelů strany proti prezidentovi hodnotit kriticky.
Nejméně jednoznačný postoj mají voliči stran, které se do sněmovny nedostaly. Macinku podporuje 33 procent z nich a Pavla 25 procent. Dalších 28 procent nestojí ani na jedné straně a 14 procent nemá názor.
Průzkum zachytil také pokles hodnocení Babišovy vlády. Zatímco v lednu hodnotili všichni voliči její úspěšnost v průměru 50 procenty, při květnovém a červnovém šetření to bylo 46 procent.
Ještě výraznější je propad u vlastních voličů kabinetu. Jejich průměrné hodnocení kleslo ze 73 na 64 procent. Mezi voliči stran mimo sněmovnu se snížilo z 56 na 46 procent. Jedinou skupinou, u níž vláda mírně posílila, jsou voliči opozice. Jejich hodnocení vzrostlo z 23 na 26 procent.
Zhoršilo se rovněž hodnocení samotného premiéra. Za silného vůdce považuje Babiše 57 procent dotázaných, zatímco v lednu to bylo 64 procent. Podíl lidí, podle nichž premiér zlepšuje ekonomickou situaci země, klesl ze 47 na 38 procent.
Postoj k prezidentovi se proti lednu výrazně nezměnil. Pavlovu práci hodnotí výborně nebo chvalitebně 47 procent dotázaných, zatímco 41 procent mu udělilo dvě nejhorší známky. Mezi voliči opozice ho pozitivně hodnotí 89 procent lidí. U vládních voličů naopak 69 procent zvolilo dvě nejnižší známky.
Hrad v pátek oznámil, že prezident Pavel na summit NATO do Ankary odletí v úterý ráno vládním letadlem z armádního letiště v pražských Kbelích. Vládní speciál s delegací složenou z premiéra Andreje Babiše (ANO), ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) a ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) podle informací ČTK odlétá ze stejného letiště krátce předtím.
Kancelář zatím prezidentův program neupřesnila. Neformální večeře v úterý se zúčastní předseda vlády, který vede českou delegaci, se svojí manželkou. Zatím není jasné, kdo ve středu vystoupí na formální části druhý den summitu. Při čtvrtečních interpelacích Babiš řekl, že na summitu bude Česko mluvit 27. v pořadí.
Výzkum, kterého se zúčastnilo 1385 lidí hlasujících ve sněmovních volbách 2025, probíhal od 13. května do 2. června, tedy ještě před podáním kompetenční žaloby a před rozhodnutím Ústavního soudu. Jeho výsledky proto neukazují, jak voliči hodnotí samotný právní střet ani následné podmínky Pavlovy účasti na summitu.