Hodnocení tagu: městská část 20 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 30. 6. 2026 – 12. 8. 2026
Tag se dělí na 2 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Výkonná rada ODS jednomyslně ukončila členství Filipa Dvořáka, předsedy místní organizace ODS Praha 1. Důvodem bylo neobjasněné dědictví v hodnotě přibližně 230 milionů Kč a...
Praha 1 žádá, aby novela zákona o cestovním ruchu umožnila obcím regulovat krátkodobé ubytování typu Airbnb pomocí konkrétních nástrojů, jako je přístup k datům, kontrola...
Ostatní články
15
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
Podání nahrává vlastníkům garáží. Titulek jejich interpretaci nátlaku převádí do neatributovaného ultimáta, jejich argumenty a citace dostávají výrazně více prostoru a stanovisko radnice přichází až na konci. Radnice sice dostává možnost postup vysvětlit a perex označuje nátlak za údajný, celkové pořadí a rámování však posilují perspektivu vlastníků.
Podání mírně nahrává Praze 1 a zastáncům regulace. Jejich požadavky, argumenty, referendum i finanční a zahraniční srovnání dostávají rozsáhlý prostor, zatímco stanovisko platforem nebo provozovatelů krátkodobého ubytování zcela chybí. Převážná část textu je však věcná a postoje Prahy 1 řádně atribuuje.
Text lehce nahrává organizátorovi a účastníkům tím, že událost líčí hravě („párty bazén“, „dováděly“, „křepčící zpěváci“) a vyznění zmírňuje citacemi mluvčího městské části o absenci poškození a postihu. Celkově je ale vyvážený, dává prostor všem stranám.
Podání nahrává obyvatelům Bosonoh a zastáncům urychleného obchvatu. Jejich zkušenosti dostávají výrazný prostor a redakční popisy zdůrazňují hluk, bezmoc a dlouhé čekání. Instituce dostávají prostor k popisu opatření a plánů, avšak zejména hygienická stanice nemá možnost reagovat na soudní kritiku. Faktické jádro o dopravní a hlukové zátěži je doloženo; tendenční prvek spočívá hlavně v emotivním a obětním rámování.
Text souběžně tlačí na Prahu 3 rámováním jejího postupu jako opožděné reakce na mediální zjištění a na Tünde Barthu tím, že možné nepovolené podnajímání podává jako hotový fakt, ačkoli později uvádí jen „důvodné podezření“ a potřebu dalšího prověření. Celkově proto nemá jednoznačný stranický sklon.
parlamentnilisty
Hlaváček (STAN): Čtvrti, kde obyvatelé najdou vše
Text výrazně nahrává Petru Hlaváčkovi, STAN a metodice spoluúčasti investorů. Jde o otevřeně označený a atribuovaný komentář, který zdůrazňuje dosažené příjmy a veřejnou vybavenost, používá sebechvalné a optimistické výrazy a nezmiňuje náklady, sporné aspekty ani kritické stanovisko. Hodnotící výroky jsou převážně hlasem Petra Hlaváčka, nikoli neatributovanými tvrzeními redakce.
Text rámuje výstavbu tramvajové trati primárně optikou obtíží místních obyvatel. Dává výrazný hlas stěžujícím si občanům a opozičnímu zastupiteli, zatímco vysvětlení investora a zhotovitele jsou stručná a v závěru článku. Dlouhodobý přínos tratě je odsunut na úplný konec. Celkové podání tak zvýrazňuje nespokojenost a staví projekt do role narušitele každodenního života.
Článek mírně nahrává Janu Čížkovi a jeho domobraně. Klade důraz na jejich iniciativu, údajné úspěchy a frustraci, zatímco radnici prezentuje jako nesouhlasící, ale méně emocionálně. Volí dramatický jazyk, dává Čížkovi první i poslední slovo a více prostoru. Titulní vyznění je jednostrannější než tělo článku.
Podání mírně nahrává vlastníkům garáží. Redakční text označuje nabídku radnice za ultimátum, představuje garáže jako překážku a podrobně rozvíjí argumenty vlastníků i s příklady výkupů v jiných částech Brna. Stanovisko radnice a magistrátu je sice poměrně rozsáhle uvedeno, přichází však až po dlouhém bloku rámovaném z perspektivy vlastníků.
Podání mírně nahrává opoziční straně B tím, že už v titulku a perexu staví do popředí plný plat, výhody a vzdálené bydliště Nikol Kroužek. Tělo článku však náklon výrazně zmírňuje: poskytuje rozsáhlý prostor jejímu vysvětlení, stanovisku radnice i Pirátům, uvádí její pracovní výsledky a konstatuje, že nevznikají provozní komplikace a cestovní náklady si hradí sama.
Podání mírně nahrává vedení ODS: jeho rozhodnutí a zdůvodnění dostávají větší prostor a několik přímých citací, zatímco Dvořákova obhajoba je převážně stručně parafrázována. Negativní obraz Dvořáka posiluje také výrazný mezititulek a připomenutí starších podezření. Text však uvádí, že Dvořák není obviněn ani vyšetřován, zaznamenává jeho odmítnutí výtek a výslovně dodává, že dřívější podezření nebyla prokázána.
Podání převážně nahrává projektu muralu a jeho realizátorům. Zdůrazňuje jeho monumentalitu, mezinárodní ambice, zapojení veřejnosti a pozitivní estetický dopad. Text sice upozorňuje na absenci širší debaty a zpochybňuje podloženost tvrzení o spokojenosti místních, závěrečné autorské hodnocení je však jednoznačně příznivé.
Podání mírně až středně nahrává kritikům odstranění cedulí. Argumenty Prahy 3 a Ondřeje Ruta sice uvádí poměrně podrobně, ale titulek, perex a závěrečná série výhrad anonymních diskutujících rámují rozhodnutí jako nepochopitelné, převážně odmítané a potenciálně nebezpečné.
Podání nahrává straně B, která prosazuje delší přístup dětí na hřiště. Omezení a jeho vymáhání rámuje především perspektivou dětí nucených odejít, možné pokuty za tiché hraní a přínosů pobytu venku. Důvody radnic jsou uvedeny, ale závěr článku je oslabuje zdravotním stanoviskem, normativním tvrzením o tolerování hluku do 22 hodin a doporučením psycholožky.
Článek je silně tendenční, jednostranně kritizuje hnutí ANO za údajné zneužívání městských bytů. Používá emotivní a ironický jazyk, vykresluje politiky jako pokrytecké elity a zcela jim upírá právo na obhajobu. Celkově nahrává mediální kritice ANO a opozičnímu narativu.


