Hodnocení tagu: komunistický režim 11 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 28. 10. 2026 – 12. 11. 2026
Tag se dělí na 1 téma (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Podle česko-slovenského průzkumu by návrat před 1989 uvítala téměř pětina Čechů a 37 % Slováků. Nostalgie je nejsilnější u voličů SPD a Stačilo!, u voličů současných opozičních...
Ostatní články
9
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
Reportáž dává slovo oba táborům (protestujícím, Tuskově straně, lokálním hlasům), takže zůstává zpravodajsky vyvážená; redakční rámec ale mírně zlehčuje a dehonestuje opoziční tábor PiS – karikuje jeho protest jako „estrádu a teleshopping
Text je převážně věcný report o výsledcích průzkumu. Mírný náklon spočívá ve volbě slova „nostalgie
Článek je oslavný referát o udělení státního vyznamenání in memoriam. Podání jednostranně vyzdvihuje Věru Čáslavskou jako hrdinku a její morální odvahu; komunistický režim je jako historický pronásledovatel jednoznačně odsouzen. V rámci žánru oslavy státního vyznamenání je toto rámování očekávané a nelze ho označit za tendenčnost; jisté hodnotící lexikální volby autora (např. „fenomenálně rozjetou
Článek je lidskopříběhový portrét 97leté sokolky; politické postoje (anti-komunismus, názor na Rusko) jsou výhradně její citáty. Redakční hlas podává historické události (represe, zákaz Sokola) fakticky bez vlastního politického komentáře. Podání je věcné, nenahrává ani neškodí žádné aktuální politické straně.
Text je oslavný referát o kulturní události (výstava na počest hokejisty Machače). Podání je věcné a pozitivní vůči Machačovi, což je pro žánr (připomínka/propagace výstavy) přirozené. Zmínka o komunistickém režimu jako překážce je historický kontext, ne aktivní spor; nenahrává ani nepoškozuje žádnou aktuální politickou stranu.
Text je vzpomínkový/oceníkový profil Jiřího Dienstbiera staršího u příležitosti propůjčení Řádu TGM in memoriam. Podání je faktograficky věcné a pozitivně laděné, což je v žánru komemorativního profilu očekávané. Komunický režim je líčen jako historický antagonista na základě ustálených faktů. Nejde o tendenční manipulaci, nýbrž o žánrově appropriátní oslavný nekrolog.
Kontemplativně-oslavný text Paměti národa o psychoanalyticích, kteří za komunistického režimu pracovali v utajení. Redakční hlas mírně zjednodušuje alternativní (pavlovovský) přístup k psychice jako redukcionistický a podtrhuje morální odvahu psychoanalytiků. Nejde o aktivní spor — režim je historický, jednostranně odsouzený aktér; text nikomu aktivně nenahrává proti soupeři.
Podání má mírný náklon ke kubánsko-americkým nárokům: používá rámec ukradeného majetku a kritizuje kubánský režim, zatímco kubánská strana není zastoupena vlastním hlasem.
Text je ostrý redakční komentář (glosa) z Reflexu, který Babiše a celou jeho koalici systematicky staví do role komunistického režimu a likvidátora médií. Strana B (studenti, opozice, Milion chvilek) je rámována jako legitimní oběti manipulace a obránci demokracie. Podání jednostranně nahrává straně B a dehonestuje stranu A na úrovni srovnání s normalizačním režimem.