📰 pepíknews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

11460článků
1701hodnoceno
21327verzí obsahu
69169snímků
69sekcí
13.07.2026 07:02poslední snímek
← všechna témata

Hodnocení tagu: Země 24 článků

📅 Období: 30. 5. 2026 – 12. 7. 2026

Tag se dělí na 5 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, perex a rychlé hodnocení; rozklikni pro grafy a detail.

1 Česká republika poslala přibližně 140 milionů korun do iniciativy PURL na… 81 čl. 2. 7. 2026 – 11. 7. 2026
-0.03 Rámování napříč zdroji vyrovnané (⌀ -0.03)

Česká republika poslala přibližně 140 milionů korun do iniciativy PURL na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Rozhodnutí ministra zahraničí Petra Macinky vyvolalo nesouhlas...

O co jde

Česká republika poslala přibližně 140 milionů korun do iniciativy PURL na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Rozhodnutí ministra zahraničí Petra Macinky vyvolalo nesouhlas koaliční SPD, která požadovala předchozí konzultace; koalice následně věc probrala v užším formátu a shodla se na nutnosti budoucí koordinace.

Osa sporu: Osa sporu: -1 = krok byl zásadní porušení koaličních dohod a vážný rozkol (nahrává Tomiu Okamurovi/SPD); +1 = incident je bagatelizován jako podružný, koalice stabilní a Macinka jednal v pořádku (nahrává Petru Macinkovi/vládě)

Osa sporu kdo komu nahrává

Tomio Okamura ◄ — ► Petr Macinka

◄ Tomio Okamura Petr Macinka ► e15: -0.47 (shoda 1.00, 1 čl.) e15 -0.47 denikto: -0.45 (shoda 0.76, 1 čl.) denikto -0.45 forum24: -0.17 (shoda 0.46, 11 čl.) forum24 (11) -0.17 ceskenoviny: -0.16 (shoda 0.18, 2 čl.) ceskenoviny (2) -0.16 echo24: -0.12 (shoda 0.37, 5 čl.) echo24 (5) -0.12 ct24: -0.11 (shoda 0.35, 5 čl.) ct24 (5) -0.11 seznamzpravy: -0.09 (shoda 0.24, 5 čl.) seznamzpravy (5) -0.09 idnes: -0.08 (shoda 0.40, 7 čl.) idnes (7) -0.08 hn: -0.03 (shoda 0.27, 2 čl.) hn (2) -0.03 lidovky: -0.03 (shoda 0.53, 7 čl.) lidovky (7) -0.03 denikn: +0.03 (shoda 0.45, 6 čl.) denikn (6) +0.03 novinky: +0.07 (shoda 0.48, 7 čl.) novinky (7) +0.07 irozhlas: +0.14 (shoda 0.29, 6 čl.) irozhlas (6) +0.14 cnnprima: +0.15 (shoda 0.55, 6 čl.) cnnprima (6) +0.15 reflex: +0.18 (shoda 0.80, 2 čl.) reflex (2) +0.18 aktualne: +0.21 (shoda 0.42, 6 čl.) aktualne (6) +0.21 parlamentnilisty: +0.37 (shoda 0.64, 2 čl.) parlamentnilisty (2) +0.37

Zúčastněné subjekty 25 aktérů

Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.

−1 0 +1 Tomio Okamura (38) Andrej Babiš (34) Petr Macinka (21) Jaromír Zůna (9) SPD (8) Koaliční vláda … (5) Petr Pavel (4) Alexander Vološ… (1) David Konecký (1) Evropská unie (1) Ivan David (1) Jaroslav Foldyna (1) Tomio Okamura: -0.22 (n=38) Andrej Babiš: -0.37 (n=34) Petr Macinka: +0.00 (n=21) Jaromír Zůna: -0.06 (n=9) SPD: +0.00 (n=8) Koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů: +0.10 (n=5) Petr Pavel: +0.12 (n=4) Alexander Vološin: -0.50 (n=1) David Konecký: +0.50 (n=1) Evropská unie: +0.50 (n=1) Ivan David: -0.50 (n=1) Jaroslav Foldyna: -0.50 (n=1)

Slovní hodnocení na článek

Článek nahrává kritikům vládní pomoci Ukrajině (Tlustý, Okamura) tím, že zdůrazňuje finanční zátěž pro občany a spekuluje o obratu vlády, přičemž poskytuje minimální prostor pro vyjádření vlády nebo vysvětlení kontextu.

Glosa kritizuje vládu za netransparentní odeslání peněz na zbraně pro Ukrajinu a za nekompetentnost ministra obrany za SPD. Paroduje výmluvy ministra i premiéra a vykresluje je jako absurdní, čímž nahrává kritikům vlády a opozici, zejména posiluje obraz vlády jako nepřipravené a pokrytecké.

Článek silně kritizuje chyby Babišovy vlády, zejména spory s prezidentem Pavlem a odklon od podpory Ukrajiny, čímž nahrává prezidentovi a předchozí vládě.

Článek tendenčně vykresluje rozhodnutí ministra Macinky zapojit se do programu PURL jako zradu, přičemž zdůrazňuje rozhořčení SPD a používá emocionální citace a titulek. Tím posiluje narativ SPD, že byla obětí, a zlehčuje argumenty, že šlo o využití již určených prostředků. Nahrává především SPD a Okamurovi.

Článek jednostranně prezentuje kritiku ministra Macinky, zdůrazňuje rozhořčení SPD a spojenců, titulkem vytrhuje radikální citát bez kontextu. Proponenti iniciativy PURL nedostávají prostor, což čtenáře směruje k souhlasu s odpůrci.

Článek mírně nahrává odpůrcům přesunu (SPD, Trikolora) tím, že neposkytuje prostor ministru zahraničí Macinkovi, který rozhodnutí provedl, a zvýrazňuje ignoranci ministra obrany Zůny. Výběr citací Babiše a Zůny zároveň vykresluje vládní komunikaci jako nekoordinovanou a arogantní.

Článek mírně nahrává SPD a Tomiu Okamurovi: vykresluje jejich nesouhlas jako oprávněnou reakci na svévolné rozhodnutí ministra, které nebylo konzultováno. Zdůraznění rozporu s předvolebními sliby a titulní tvrzení o nediskusi bez atribuce posilují SPD.

Text mírně nahrává SPD, protože titulek přisuzuje Andreji Babišovi aktivní zrušení jednání a článek zdůrazňuje nejasnosti kolem odeslání peněz, zároveň však zveřejňuje i argumentaci vlády a Motoristů.

Text zdůrazňuje, že ministr obrany Zůna nevěděl o převodu peněz, čímž vykresluje vládní rozhodnutí jako nekoordinované a netransparentní. To nahrává opozičnímu narativu SPD a Trikolory. Absence přímého vyjádření ministra zahraničí Macinky oslabuje obhajobu vládní strany.

Článek mírně nahrává SPD a Trikoloře. Prostřednictvím rozsáhlých citací jejich kritiky a zlehčováním postoje vlády (tvrzení, že Okamura nerozumí, Babiš se distancuje) vykresluje rozhodnutí Macinky jako porušení slibů a vládní představitele jako nedostatečně odpovědné.

Text mírně nahrává SPD a Okamurovi tím, že výrazně rozpracovává jejich kritiku a rámuje příspěvek jako rozpor s programem a jako trhlinu ve vládní koalici. Zároveň uvádí i stanoviska Babiše a Macinky.

Článek líčí změnu postoje Babišovy vlády k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu jako obrat pod tlakem USA, čímž mírně nahrává kritikům dosavadního odmítavého postoje.

Text vyznívá mírně v neprospěch vlády, jelikož při zprávě o pomoci Ukrajině dává prostor pouze kritikům z opozice, bez vyjádření vládní strany, a v titulku akci označuje jako osobní Macinkovo vyzbrojování. V pasáži o jednacím řádu řadí opoziční jednání mezi "nekonečné obstrukce".

Text vykresluje rozhodnutí Macinky a Babiše posílat peníze do amerického fondu PURL jako podraz na SPD, obcházení koaličních dohod a popření předvolebních slibů. Babiš a Macinka jsou líčeni jako alibisté, kteří se ze strachu před Trumpem podvolují, zatímco Okamura je sice označen za člena prokremelské družiny a bojovníka o křesla, ale celkový narativ nahrává jeho obvinění. Prezident Pavel je zmíněn jako ten, kdo Macinku chválí, čímž se dostává na protistranu SPD. Článek tak favorizuje protivládní kritiku (strana A) a podrývá důvěryhodnost vládních představitelů.

Článek upřednostňuje perspektivu SPD a Andreje Babiše: líčí Macinkovo rozhodnutí jako svévolné a nedostatečně projednané, zdůrazňuje porušení slibů a dává velký prostor emotivním reakcím odpůrců, zatímco argumenty pro zapojení do programu PURL a hlasy podporovatelů zlehčuje.

Článek informuje o neshodě uvnitř vládní koalice ohledně zapojení do iniciativy PURL pro financování amerických zbraní Ukrajině. Hlavní prostor dostává Tomio Okamura (SPD), který tvrdí, že rozhodnutí ministra Macinky nebylo projednáno na koaliční radě. Článek mírně nahrává narativu SPD, přičemž redakční poznámka o porušení předvolebních slibů vládou ohledně muniční iniciativy posiluje obraz nekoherentní vlády. Celkově však poskytuje prostor oběma stranám a kontext.

Článek kritizuje vládu ANO, SPD a Motoristů za údajný rozpor s předvolebními sliby ohledně financování zbraní pro Ukrajinu. Pomocí hodnotícího jazyka, předpokladu porušení slibů a jednostranného výběru faktů i zdrojů nahrává obrazu vlády jako pokrytecké, čímž nepřímo prospívá předchozí vládě Petra Fialy.

Text mírně nahrává SPD: titulkem emocionalizuje spor a zdůrazněním Babišova přezíravého výroku staví vládu do negativního světla.

Text mírně nahrává SPD tím, že připomíná rozpor mezi postupem vlády a jejími předvolebními prohlášeními a zdůrazňuje nejasnou výši příspěvku. Současně ale přebírá koaliční rámování, že šlo jen o komunikační problém a krize je zažehnána.

Článek informuje o požadavku SPD projednat českou účast v iniciativě PURL na koaliční radě. Text je převážně věcný, obsahuje však jednu hodnotící vsuvku („v rozporu s předvolebními prohlášeními“), která mírně nahrává postoji SPD. Celkově zůstává blízko neutrálnímu zpravodajství.

Článek informuje o sporu uvnitř koalice kvůli Macinkovu zapojení do programu PURL. Rámec zdůrazňuje dřívější nedodržení předvolebních slibů vládou, což podkopává její důvěryhodnost, a zařazením kritického citátu Babiše na konec mírně vyznívá v neprospěch Macinky. Jinak poskytuje prostor oběma stranám.

Text mírně nahrává kritikům koaličního postupu a pro-ukrajinskému rámci, protože převod spojuje s utajením, nedostatečným informováním partnerů a snahou zakrýt nepříznivé výsledky. Současně uvádí rozsáhlou obhajobu ze strany ANO a Motoristů a část kritiky SPD rámuje jako přehnanou.

Článek bez vyvážení prezentuje kritiku Tomia Okamury na adresu vlády, že odeslala 140 milionů na vojenské vybavení pro Ukrajinu bez konzultace s koaličním partnerem. Titulek zmírňuje atribuci a podává Okamurův hodnotící soud jako fakt. Text zvýhodňuje Okamurovu stranu.

Text mírně nahrává SPD tím, že připomíná rozpor mezi předchozím odmítáním podpory Ukrajiny a současným rozhodnutím vlády, zároveň však věcně uvádí vysvětlení koaličních představitelů a popisuje spor jako zažehnaný.

Text mírně nahrává vládnímu výkladu, že šlo hlavně o komunikační a marginální koaliční spor, zároveň ale dává výrazný prostor kritice SPD a rámuje pokračování muniční iniciativy jako rozpor s předvolebními prohlášeními.

Článek rámuje spor v koalici jako chybu Macinky, který jednal bez vědomí Zůny a bez projednání. Absence citace Macinky a zdůraznění Zůnovy ignorance v titulku zvýhodňují kritiky přesunu (SPD, Trikolora).

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi a pro-armádnímu stanovisku: zdůrazňuje předchozí odmítavý postoj vlády, připomíná porušení předvolebních slibů a rámuje změnu jako vstřícný krok pod tlakem spojenců. Pohled vlády bez Pavlovy chvály chybí.

Článek mírně nahrává SPD tím, že zdůrazňuje její námitku, že rozhodnutí o účasti v programu PURL neprošlo koaliční radou. Zároveň kritizuje premiéra Babiše za porušení předvolebního slibu o muniční iniciativě, čímž diskredituje současnou vládu a nepřímo potvrzuje správnost předchozího kabinetu ODS.

Text informuje o požadavku SPD projednat na koaliční radě účast ČR v iniciativě PURL. Mírně nahrává SPD zdůrazněním porušení předvolebních slibů vládou a jednostranného rozhodnutí ministra Macinky. Celkově převážně neutrální zpravodajství.

Článek informuje o kontroverzi kolem přesměrování peněz na pomoc Ukrajině; ačkoliv titulek zdůrazňuje neznalost ministra obrany, text je převážně věcný a vyváženě cituje jak vládní představitele, tak opoziční kritiky, bez zjevné tendenčnosti.

Článek je převážně neutrální informace, ale dvě vsuvky (obrazné 'Češi jen přihlížejí' a hodnotící 'Summit bude vrcholem, který by nikdo neměl chtít překonat') přinášejí emotivní rámování. První kritizuje nečinnost ČR a nahrává pro-iniciativnímu postoji, druhá varuje před summitem a nahrává proti-iniciativnímu táboru. Celkově však nepřevažuje vyhraněná tendenčnost.

Článek mírně nahrává SPD/Okamurovi zdůrazněním, že rozhodnutí o zapojení do PURL obešlo koaličního partnera. Babišova snaha svalit odpovědnost na Macinku je popsána jako vyhýbání se a Macinkovo jednání bez konzultace je rovněž kriticky vylíčeno. Současně je SPD nálepkováno jako proruské.

Článek vykresluje vládní krizi jako vážnou a zdůrazňuje rozhořčení voličů SPD. Používáním citově zabarvených výrazů, nadsázky a ironických uvozovek podkopává důvěryhodnost jak vlády (Babiš, Macinka), tak i předsedy SPD Okamury. Celkové vyznění tak nepřímo nahrává opozici, která na rozpory v koalici poukazuje.

Text mírně nahrává SPD a Okamurovi tím, že v titulku i v úvodu zdůrazňuje jeho tvrzení o jednostranném rozhodnutí ministra a reflektuje odpor SPD jako hlavní linii sporu. Hodnotící vsuvka o rozporu s předvolebními sliby podkopává důvěryhodnost celé vlády, ale v kontextu spíše zvýrazňuje nekonzistenci protizbrojní rétoriky. Celkově je publikace opatrně nakloněna perspektivě SPD.

Článek zpravodajsky informuje o změně postoje vlády, přičemž akcentuje rozpor s dřívější rétorikou. Tím mírně nahrává opozici (Fiala, ODS), která dříve prosazovala podporu Ukrajiny, a vykresluje vládu jako nekonzistentní. Text je převážně neutrální, náznak tendenčnosti je v užití slova 'ostře' a ve výběru kontrastních faktů.

Text mírně nahrává SPD a Tomiu Okamurovi tím, že staví do popředí jeho kritiku, požadavek na konzultace a tvrzení o rozporu s programovým prohlášením. Babišova reakce je uvedena pouze zprostředkovaně.

Článek nahrává Petru Fialovi (ODS) a jeho kritice vlády. Využívá emotivní výrazy, zdůrazňuje Fialovu radost a morální převahu, zatímco vládu vykresluje jako lháře a voliče SPD jako oběti. Protistrana dostává minimální prostor.

Článek přináší vyvážené zpravodajství o sporu uvnitř vládní koalice ohledně přesunu peněz na americké zbraně pro Ukrajinu; nezaujímá stranu, pouze reprodukuje vyjádření zúčastněných. Mírně akcentuje Zůnovo vysvětlení, ale nedochází k tendenčnímu rámování.

Článek informuje o schůzce Okamury se Strnadem a Foldynově žádosti o vysvětlení. Podává fakta obou stran bez zjevné tendenčnosti, mírný důraz na Foldynovu překvapenou reakci však může nahrávat dojmu, že schůzka je neobvyklá. Text je jinak věcný a vyvážený.

Článek se věnuje sporu o zastupování Česka na summitu NATO a obranným výdajům. Předkládá perspektivu velvyslance, který hájí pozici Česka. Perex však formou sugestivní otázky naznačuje, že nízké výdaje oslabí pozici země, což může mírně nahrávat prezidentské straně ve sporu o reprezentaci.

Článek přináší výhradně perspektivu prezidenta Pavla a nezahrnuje žádné oponentní hlasy. Strukturálně i obsahově je zvýrazněna role prezidenta na úkor vládní delegace, čímž text jednostranně podporuje Pavlovu pozici a muniční iniciativu.

Článek jednostranně reprodukuje kritiku opozice (ODS) proti premiéru Babišovi a vládě, bez vyjádření druhé strany, a používá expresivní jazyk posilující negativní obraz vlády.

Článek mírně nahrává vládní straně (Babiš/Macinka), protože jim dává výrazně větší prostor pro přímé citace a podrobné vysvětlení mechanismu PURL, zatímco kritika Tomia Okamury je pouze stručně parafrázována bez vlastní přímé řeči. Tón je převážně neutrální, ale nevyvážený poměr hlasů prospívá obhájcům rozhodnutí.

Článek podává vyvážený obraz sporu, ale dává větší prostor obhájcům přesunu, zatímco opozice je zmíněna stručně. Celkově mírně nahrává vládní straně.

Text je věcnou zprávou o překvapení poslance Foldyny nad schůzkou Okamury se zbrojařem. Nevykazuje tendenční rámování ani manipulativní techniky.

Text mírně nahrává vládě (ANO) tím, že jednostranně prezentuje důvody zrušení koaliční rady bez vyjádření SPD a titulek naznačuje záměrné zmaření Okamurova plánu.

Text mírně nahrává koaličnímu výkladu, že spor byl pouze komunikační šum a příspěvek je marginální; kritiku SPD uvádí stručněji a bez přímého Okamurova vyjádření.

Článek stručně informuje o zaslání 140 milionů korun na zbraně pro Ukrajinu, avšak převážně se věnuje reakci předsedy Sněmovny Tomia Okamury, který kritizuje proces. Titulek zdůrazňuje samotné zaslání peněz, nikoli kontroverzi, což může nepatrně nahrávat vládě (zamlčení kritiky). Rovněž článek poskytuje prostor výhradně Okamurovi bez vyjádření vládní strany, což mírně posiluje jeho pozici.

Článek je převážně interview s ministrem Zůnou, který hájí platbu do PURL. Titulkovým rámováním („Okamurův ministr hájí…“) a perexem („zlehčuje význam“) akcentuje rozpor s SPD a vykresluje Zůnu jako bagatelizujícího, čímž mírně nahrává kritikům z SPD.

Text informuje věcně o sporu uvnitř koalice okolo zapojení do programu PURL. Titulkem a citací Babiše však jemně vyzdvihuje Babiše jako toho, kdo Okamuru usadil, což nepatrně nahrává vládnímu křídlu Babiš-Macinka. Jinak vyváženě.

Článek je věcnou zprávou o neshodě v koalici ohledně převodu peněz na nákup zbraní pro Ukrajinu. Informuje o stanoviscích obou stran bez zřetelného stranění; jediným výraznějším prvkem je zdůraznění, že ministr obrany Zůna o rozhodnutí nevěděl, což je ale doložená faktická informace bez manipulativního zabarvení.

Text je převážně věcný a představuje argumenty vlády i SPD. Mírně nahrává vládnímu postupu tím, že zdůrazňuje obranný účel pomoci a Macinku vykresluje jako aktéra, který se snaží koaliční spor urovnat.

Článek obhajuje rozhodnutí Petra Macinky přesměrovat mandatorní výdaje na Ukrajinu do amerického programu PURL, přičemž ho staví do role zachránce, který zabránil plýtvání penězi. Využívá anonymního zdroje a emotivního jazyka ('zlaté záchody'), aby vykreslil Fialovu vládu jako viníka zbytečného výdaje. Opoziční hlasy SPD jsou rámovány jako nedorozumění. Celkově text nahrává Macinkovi a skeptickému postoji k financování Ukrajiny.

Text mírně nahrává vládnímu výkladu, že šlo jen o komunikační nedorozumění a marginální částku. Tento rámec podporuje několika vyjádřeními vládních představitelů, zároveň ale obsahuje dílčí kritické a hodnotící formulace vůči české politice.

Text zvýrazňuje hrozbu SPD odchodem z koalice jako destabilizující, zatímco opoziční ODS je podána jako konstruktivní pomocná síla. Výběr faktů a metafora podávání pomocné ruky mírně nahrávají zastáncům pokračování podpory Ukrajiny proti postoji SPD.

Text mírně nahrává vládní straně sporu tím, že zdůrazňuje rozpory v postupu SPD a absenci jejího místopředsedy, zároveň však uvádí i její nesouhlas a kritiku.

Článek je neutrální zpravodajské referování o reakci poslance Foldyny na schůzku Okamury se Strnadem. Neprojevuje výraznou tendenčnost, byť zdůrazněním Foldynova překvapení a připomenutím kontextu muniční iniciativy jemně naznačuje možný střet zájmů, čímž mírně nahrává Foldynově otázce.

Text mírně nahrává straně podporující zapojení Česka do PURL (vláda, prezident) tím, že opozici SPD líčí jako emocionálně zainteresovanou („uklidňuje Babiš“) a její odpor zdůrazňuje slovem „ostře“, zatímco vládní stanoviska podává bez hodnotících výrazů.

Článek rámcuje plán ministra Macinky jako zdroj koaličního napětí a akcentuje emotivní reakce odpůrců (Okamura zuří). Titulkem vytahuje nejostřejší citát Foldyny, čímž vykresluje SPD jako extremistické. Chybí vyjádření iniciátora, zatímco kritici dostávají široký prostor. Médium tak podporuje dojem, že racionální rozhodnutí naráží na iracionální odpor koaličních partnerů.

Článek straní vládní koalici (ANO a Motoristé). SPD je upozaděno, její námitky jsou prezentovány bez přímých citací a ihned bagatelizovány slovy spojenců. Zdrojová nevyváženost posiluje dojem, že jde o zbytečný spor, čímž text brání jednu stranu.

Článek jednostranně prezentuje hodnocení ODS o Babišově vládě jako arogantní a nekompetentní; široký prostor dostávají opoziční lídři bez protireakce vlády. Vláda je vykreslena negativně a Okamura jako vyděšený extremista. Prospěch má opoziční ODS.

Článek mírně nahrává skeptickému pohledu na schůzku Tomia Okamury se zbrojařem Strnadem. Titulek zdůrazňuje Foldynovo vyjádření překvapení, zatímco tělo textu obsahuje i ujištění, že setkání je vysvětlitelné, a vyvrací podezření o vlivu na výběr ministra. Celkově text mírně poškozuje Okamurovu pozici.

Článek je věcnou reportáží televizní debaty, nicméně poskytuje výrazně větší prostor přímým citacím ministra Macinky, zatímco hlasy opozice a prezidenta jsou zastoupeny méně. Tím mírně nahrává vládní perspektivě.

Text mírně nahrává vládní straně. Ministr Macinka dostává prostor k přímé obhajobě, jeho jednání je rámováno jako uklidňování, zatímco kritika SPD je líčena jako přehnaná a Macinka je zprostředkován jen parafrází.

Článek mírně nahrává vládnímu pohledu: podrobně cituje obhajobu Macinky a Zůny, zatímco reakce SPD je popsána emotivnějším slovem 'zuřil' a označena jako přehnaná. Celkové vyznění staví Macinku jako rozumně vysvětlujícího a Okamuru jako iracionálně rozzlobeného.

Článek mírně nahrává vládě (Macinka, Babiš) – označuje kritiku SPD jako „prskání“, čímž ji dehonestuje, a poskytuje výrazně více prostoru Macinkově obhajobě, zatímco SPD je stručně citována. Podpora ze strany prezidenta i opozice dále posiluje legitimitu vládního postupu.

Článek nenápadně nahrává pro-ukrajinskému táboru (Pavel, mezinárodní spojenci) a zobrazuje Babiše jako pokrytce, jenž doma kritizuje Ukrajinu, zatímco v zahraničí slibuje pomoc. Okamuru vykresluje jako izolacionistu s malým vlivem.

Text zvýrazňuje neobratnost a nekonzistentnost zástupce SPD, čímž vyznívá příznivěji pro vládní partnery (ANO, Motoristé), kteří prosazují zapojení do iniciativy PURL.

Text klade otázky o podezřelém setkání šéfa SPD se zbrojařem a naznačuje možný střet zájmů; nahrává tak Foldynovi jako legitimnímu kritikovi.

Text celkově nahrává straně podporující evropskou a vojenskou pomoc Ukrajině: zdůrazňuje ruské využití Babišova postoje a následně uvádí český finanční příspěvek, který ruské zdroje nezmínily. Titulek navíc rámuje reakci v Rusku jako radost, ačkoli tělo článku pouze popisuje ruské komentáře.

Text nahrává Babišovi (ANO) – cituje pouze jeho výroky a odmítavý komentář k Okamurovi, zatímco Okamura nedostává prostor k vlastnímu vyjádření. Titulek vyzdvihuje Babišovo odmítnutí „kartáče“ a jeho kritiku Okamurovy domnělé neznalosti.

Text mírně nahrává vládní koalici, protože titulkem a dominantním rámcem prezentuje spor jako bezvýznamný a již vyřešený, přestože tělo uvádí pokračující nesouhlas SPD a nedořešené okolnosti.

Text výrazně nahrává Babišovi a pragmatickému pokračování podpory Ukrajiny. Okamuru a SPD vykresluje jako ideologické, neúspěšné a koaličně problematické, zatímco Babiše prezentuje jako zkušenějšího a mezinárodně strategičtějšího aktéra.

Článek mírně nahrává ministru Zůnovi a vládní pozici, neboť vykresluje Okamuru jako neupřímného a manipulativního, zatímco Zůnu jako oběť koaličního napětí. Kritika se dotýká i premiéra Babiše. Text obsahuje hodnotící jazyk a rámování, které zvýrazňuje rozpor mezi oficiální vládní linií a SPD.

Text nahrává kritikům schůzky Tomia Okamury s Michalem Strnadem. Vykresluje ji jako podezřelou, tajnou a citlivou, čímž poškozuje Okamuru a SPD. Využívá k tomu především slovník a rámování zdůrazňující utajení a překvapení i uvnitř vlastní strany.

Text mírně nahrává Macinkovi a jeho interpretaci sporů, protože mu poskytuje výrazně více prostoru než Okamurovi či Pavlovi; prezident je navíc představen především prostřednictvím Macinkových závažných obvinění.

Komentář zesměšňuje Tomia Okamuru a jeho hrozbu koaliční krizí jako prázdné divadlo motivované vlastním prospěchem. Text systematicky diskredituje Okamurovu osobu i argumenty, bez věcného prostoru pro jeho stranu. Narativ tak nahrává zbytku koalice (Babiš, Macinka), protože sugeruje, že Okamurova pozice je bezvýznamná a vláda nepadne. Styl je silně hodnotící a jednostranný.

Glosa jednostranně vykresluje SPD jako jediný protiukrajinský subjekt ve vládě, zdůrazňuje její vnitřní rozpory, ponižující situace a iracionalitu voličů (označovaných za „fanoušky“), čímž oslabuje legitimitu strany a nahrává proukrajinským silám Motoristů a ANO.

Text pomocí titulku a výrazů jako „utajované setkání“ vykresluje schůzku Strnada s Okamurou jako podezřelou a tajenou. To poškozuje především aktéry schůzky a nepřímo nahrává Babišovi, který podobné kontakty dříve kritizoval; jeho vlastní nekonzistence je zmíněna, ale spíše jako doplněk.

Článek je tendenčně namířen proti Tomiu Okamurovi. Používá expresivní jazyk (zuřil, tvrdý protiútok), zesměšňující titulek a dává výrazný prostor kritice Roberta Šlachty, čímž podporuje narativ o Okamurově neschopnosti a pokrytectví.

Text výrazně nahrává Petrovi Macinkovi a pro-ukrajinskému stanovisku, zatímco Tomia Okamuru a SPD vykresluje jako účelové, nevěrohodné a motivované především mocenskými a materiálními zájmy. Současně silně zpochybňuje kompetenci a soudržnost Babišovy vlády.

2 Petr Pavel a Andrej Babiš vedou spor o to, kdo má zastupovat Česko na summitu… 48 čl. 29. 6. 2026 – 12. 7. 2026
+0.33 Rámování výrazně nahrává: Petr Pavel (⌀ +0.33; 12× Petr Pavel, 2× Andrej Babiš)

Petr Pavel a Andrej Babiš vedou spor o to, kdo má zastupovat Česko na summitu NATO v Ankaře. Spor vyústil v oddělenou účast, napětí a vzájemné ignorování; Pavel později na...

O co jde

Petr Pavel a Andrej Babiš vedou spor o to, kdo má zastupovat Česko na summitu NATO v Ankaře. Spor vyústil v oddělenou účast, napětí a vzájemné ignorování; Pavel později na festivalu Pohoda vyjádřil naději, že se vztahy uklidní.

Osa sporu: -1 = nahrává Andreji Babišovi (rámuje ho jako oprávněného hájit vládní pozici, Pavla jako narušitele), +1 = nahrává Petru Pavlovi (rámuje ho jako smířlivého státníka a Babiše jako konfliktního)

Osa sporu kdo komu nahrává

Andrej Babiš ◄ — ► Petr Pavel

◄ Andrej Babiš Petr Pavel ► parlamentnilisty: -0.60 (shoda 0.52, 5 čl.) parlamentnilisty (5) -0.60 cnnprima: -0.19 (shoda 0.51, 1 čl.) cnnprima -0.19 idnes: +0.30 (shoda 0.41, 3 čl.) idnes (3) +0.30 ct24: +0.32 (shoda 0.37, 1 čl.) ct24 +0.32 seznamzpravy: +0.32 (shoda 0.78, 1 čl.) seznamzpravy +0.32 lidovky: +0.35 (shoda 0.51, 3 čl.) lidovky (3) +0.35 ceskenoviny: +0.37 (shoda 0.34, 2 čl.) ceskenoviny (2) +0.37 aktualne: +0.40 (shoda 0.55, 3 čl.) aktualne (3) +0.40 forum24: +0.49 (shoda 0.54, 13 čl.) forum24 (13) +0.49 echo24: +0.50 (shoda 0.37, 2 čl.) echo24 (2) +0.50 reflex: +0.55 (shoda 0.90, 1 čl.) reflex +0.55 denik: +0.58 (shoda 0.71, 3 čl.) denik (3) +0.58 irozhlas: +0.58 (shoda 0.51, 3 čl.) irozhlas (3) +0.58 novinky: +0.60 (shoda 0.61, 7 čl.) novinky (7) +0.60

Zúčastněné subjekty 14 aktérů

Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.

−1 0 +1 Andrej Babiš (36) Petr Pavel (33) Petr Macinka (6) SPD (6) Vláda České rep… (3) Miloš Zeman (2) Ústavní soud (2) ANO (1) Alexej Žuravlev (1) Andreš Babiš (1) Maďarská státní… (1) Motoristé (1) Andrej Babiš: -0.50 (n=36) Petr Pavel: +0.23 (n=33) Petr Macinka: -0.50 (n=6) SPD: -0.50 (n=6) Vláda České republiky: -0.67 (n=3) Miloš Zeman: +0.00 (n=2) Ústavní soud: +0.25 (n=2) ANO: -0.50 (n=1) Alexej Žuravlev: -0.50 (n=1) Andreš Babiš: -0.50 (n=1) Maďarská státní televize: -0.50 (n=1) Motoristé: -0.50 (n=1)

Slovní hodnocení na článek

Článek ironicky vykresluje prezidenta Pavla jako patologického sluhu, který slouží komukoli bez ohledu na zájem ČR; nahrává tak kritikům prezidenta, zejména Andreji Babišovi.

Článek prostřednictvím jediného zdroje (ústavního právníka Gerlocha) jednostranně kritizuje rozhodnutí Ústavního soudu jako neodůvodněné zvýhodnění prezidenta; chybí jakýkoliv protinázor, čímž text nahrává vládě, která rozhodnutí považovala za neoprávněné.

Text jednostranně vyznívá ve prospěch Andreje Babiše a proti Petru Pavlovi. Babiš je titulkem i otázkami vykreslován jako pragmatik a člověk dohody, zatímco Pavel jako voják prosazující zastrašení a sílu. Výběr jediného zdroje (Prorok) a jazykové rámování nahrávají Babišovu postoji k summitu NATO a vojenským výdajům.

Text přetiskuje výhradně vyjádření premiéra Babiše bez jakékoli protiváhy. Titulek zdůrazňuje emotivní výrok o zesměšnění, čímž nahrává Babišově narativu a vykresluje prezidenta v negativním světle.

Článek výběrem výhradně kritických expertních hlasů a rámováním přímé volby prezidenta jako „neštěstí“ posiluje pozici vlády v aktuálním sporu o prezidentské pravomoci. Chybí opačný pohled. Odkaz na kritiku vlády kvůli summitu NATO částečně vyvažuje celkové vyznění, ale zůstává odděleným prvkem.

Text je převážně referátem z debaty a rozsáhle reprodukuje hodnotové postoje Pavla a Čaputové. Mírně nahrává straně A tím, že bez reakce premiéra zařazuje Pavlovu spekulaci o Babišově motivaci; titulek zároveň lehce znevažujícím obratem rámuje Pavlovo vyjádření o Havlovi.

Text je převážně věcný souhrn videí. Mírně nahrává ukrajinské straně tím, že ruského poslance charakterizuje hodnotícím výrazem a zdůrazňuje rozpor mezi jeho výzvami k válce a vlastní účastí.

Článek téměř výhradně cituje ministra Macinku z vládního tábora, který prezidenta Pavla opakovaně shazuje a bagatelizuje jeho účast na summitu jako bezvýznamnou. Zásadní informace, že prezident se účastní i na základě rozhodnutí Ústavního soudu, je uvedena až v závěru. Titulkem i rámováním text nahrává vládě (A), zatímco prezidenta (B) vykresluje jako osobu, která si vyvzdorovala účast nad rámec své role.

Komentář ironizuje mediální sebestylizace obou politiků ze summitu NATO, vyzývá nebrat je vážně, čímž relativizuje narativy obou táborů a nepřímo zpochybňuje ostré hodnocení kohokoli z nich.

Text je kompilace několika zpráv. Nejsilnější tendenčnost je v maďarské části, která jednostranně kritizuje bývalé vedení veřejnoprávní televize a Fidesz bez hlasu druhé strany. Úryvek o Pavlovi a Babišovi zdůrazňuje oddělené cestování a může podsouvat nesoulad. Zbytek je neutrální nebo sportovně-pozitivní. Celkově nahrává proreformní a proevropské narativní rovině.

Článek je v zásadě neutrální reportáží o protokolárních peripetiích české delegace na summitu NATO, avšak výběrem slova „propásl“ a popisem incidentu s odjezdem mírně nahrává prezidentovi, zatímco premiéra vykresluje jako pasivního či neobratného.

Článek jednostranně reprodukuje pohled politoložky Klusové, která ostře kritizuje politické útoky na prezidenta a Ústavní soud. Chybí prostor pro druhou stranu, vládní důvody nezahrnutí Pavla do delegace nejsou vysvětleny. Tendenčně nahrává pozici prezidenta Pavla a institucí.

Text popisuje spor a vzájemné míjení delegací premiéra a prezidenta na summitu NATO. Věcně informuje, avšak výběrem detailů a drobnými frázemi („propásl“, „hlava státu čekala“) mírně nahrává prezidentovi jako tomu, kdo se snažil o koordinaci, zatímco premiéra ukazuje jako brzdícího.

Text mírně nahrává Petru Pavlovi: dává prostor především jeho výkladu sporů a uvádí, že vláda prezidenta původně nezařadila do delegace a že se do ní dostal až po zásahu Ústavního soudu. Perspektiva Andreje Babiše ani SPD v článku zazněna není.

Text výrazně rámuje týden prostřednictvím konfliktu mezi Babišem a Pavlem a mírně více kriticky vykresluje vládní hnutí, zejména použitím slovesa „rozpitval“ a zdůrazněním koaličního neklidu. Současně však negativně popisuje i vztah Babiše s Pavlem, takže nejde o jednostranné vyzdvižení prezidenta.

Text je převážně věcnou zprávou o Pavlově vystoupení. Mírně nahrává straně prezidenta Pavla tím, že rozsáhle reprodukuje jeho interpretace sporů s vládou a SPD, aniž by v textu zazněla reakce druhé strany; hodnotící výrazy jsou však řádně atribuovány Pavlovi, nikoli podány jako hlas redakce.

Text mírně nahrává Petru Pavlovi: poskytuje mu výrazně více prostoru, zdůrazňuje jeho ochotu ke spolupráci a připomíná, že vláda jej původně nezařadila do delegace. Babiš ani SPD nedostávají přímý prostor k reakci, přesto však text jejich postoje nepřekrucuje.

Článek drtivou většinou prostoru dává hlasu opozičních politiků kritizujících premiéra Babiše a ministra Macinku za lhaní spojencům NATO, rozhádanost a poškozování prezidenta Pavla. Vlastní Babišovo oznámení o navýšení výdajů na obranu je stručně zmíněno a ihned podkopáno. Toto jednostranné rámování nahrává opozici a prezidentovi a vykresluje vládu jako nezodpovědnou a škodlivou.

Článek upřednostňuje perspektivu prezidenta Pavla rozsáhlými citacemi, zatímco vládě dává jen omezený prostor; titulek rámuje spor jako banální záležitost, což mírně nahrává prezidentovi.

Text rámuje spor jako iniciativu Pavla o uklidnění, zatímco Babiše vykresluje jako opakovaně útočícího a bránícího zklidnění. Tím podání nahrává prezidentově straně.

Článek jednostranně shromažďuje kritiku opozičních politiků na adresu Babiše a vlády, bez prostoru pro jejich vyjádření. Titulek i výběr citací vyznívají silně proti Babišovi. Text tak nahrává prezidentovi Pavlovi a opozici.

Článek rozsáhle cituje politoložku Klusovou, která ostře kritizuje útoky na Ústavní soud a prezidenta a varuje před ohrožením demokracie. Hlasům druhé strany (Macinka, Zeman) je věnován jen minimální prostor, ačkoli článek uvádí faktické protiargumenty. Text tak nahrává obhajobě Ústavního soudu a prezidenta a zlehčuje kritiku.

Text reprodukuje reportáž CNN, která označuje spor jako bizarní a obskurní. Bez vyjádření vlády či prezidenta vykresluje situaci jako trapnou pro vládu, čímž nahrává prezidentovi (strana B).

Článek jednostranně prezentuje spor o účast prezidenta na summitu NATO, přičemž dává prostor výhradně opozičním kritikům vlády. Neobsahuje vyjádření vlády, čímž nahrává opozici a vytváří dojem, že vláda selhala a zesměšnila se.

Článek jednostranně prezentuje video Jana Tuny kritizujícího premiéra Babiše, přičemž mu dává nepoměrně větší prostor než Babišově pozici. Výběr faktů a emocionální citace zdůrazňují Babišovy negativní stránky a Pavlova pozitiva. Náznaková oprava nepřesnosti zmírňuje dopad, ale celkově text nahrává prezidentovi Pavlovi a Tunovi.

Článek informuje o roztržce mezi prezidentem Pavlem a premiérem Babišem na summitu NATO, přičemž výběrem citací zahraničních médií a titulkem naznačujícím skandální podtext mírně nahrává prezidentu Pavlovi tím, že vykresluje Babiše jako původce trapné situace.

Článek jednostranně vybírá pouze kritické zahraniční ohlasy, které spor líčí jako bizarní a trapný. Tím vytváří dojem mezinárodního zesměšnění, jež poškozuje především vládu, která v příběhu figuruje jako viník – prezident Pavel působí spíše jako oběť obstrukcí.

Text jemně nahrává prezidentu Pavlovi, který je vykreslen jako aktivní diplomat, zatímco premiér Babiš je zobrazen méně aktivní a jako původce sporu o oddělenou účast.

Text líčí průběh summitu NATO v Ankaře s důrazem na napětí mezi prezidentem a premiérem. Prezentuje prezidenta Pavla jako úspěšnějšího a jeho krok jako správný, zatímco Babišovu stranu zobrazuje jako méně úspěšnou a ne zcela připravenou. Nahrává tak prezidentovi.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi: zdůrazňuje jeho smířlivost, institucionální argumentaci a skutečnost, že vláda prezidenta původně nezařadila do delegace. Reakce Babiše ani vlády zde zastoupena není.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi, protože mu poskytuje výrazně více prostoru a představuje jeho postoj jako smířlivý a pragmatický, zatímco vláda a Babiš jsou popsáni hlavně prostřednictvím kroků vedoucích ke sporu.

Článek jednostranně cituje kritiky vlády a prezidenta Pavla líčí jako vítěze sporu o summit NATO. Vládní strana nedostává žádný prostor; redakční formulace („urážel“, „vypálil ostře“) umocňují negativní vyznění vůči Babišovi a Macinkovi.

Text jednostranně zdůrazňuje kritiku opozičních politiků vůči Babišovi a Macinkovi kvůli sporu s prezidentem Pavlem a plnění výdajů na obranu. Vláda dostává minimální prostor k obhajobě, zatímco titulek přehání Hřibovo vyjádření o „lhání“. Celkové vyznění tak nahrává opozici a prezidentovi.

Článek přebírá kritické zahraniční ohlasy na spor o účast na summitu NATO, vykresluje Babišovu vládu jako tu, která bezdůvodně blokuje prezidenta. Používá hodnotící výraz v titulku a nevyvažuje stanoviska, čímž celkově nahrává prezidentu Pavlovi.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi: výrazněji představuje jeho snahu o spolupráci a jeho kritiku SPD, zatímco stanovisko Babiše ani SPD neuvádí. Negativní vyznění vůči vládní straně plyne hlavně z jednostranného výběru zdrojů a z popisu, že Pavel byl do delegace zařazen až po zásahu Ústavního soudu.

Článek dává výlučný prostor bývalému premiérovi Topolánkovi k ostré kritice vlády Andreje Babiše ve sporu s prezidentem Zemanem, přičemž vládu vykresluje jako viníka a prezidenta jako oběť. Absence vládního vyjádření a jednostranný výběr emotivních citací nahrávají prezidentově straně.

Text nahrává prezidentu Pavlovi a kritizuje vládu Andreje Babiše. Vybírá zdroje jednostranně, bez vyjádření vlády, a zdůrazňuje negativní charakteristiky vlády.

Článek jednostranně přináší Pavlovo kritické hodnocení vlády bez protistrany; rámuje Pavla jako konstruktivního státníka a vládu jako překážku, čímž straní prezidentovi.

Článek jednostranně reprodukuje ostrou kritiku opozice vůči vládě A. Babiše a Motoristům. Bez vyjádření vlády vyznívá text jako odsudek vládního postoje a podpora opozice a prezidenta Pavla.

Komentář silně zaujatý proti Andreji Babišovi. Jeho výroky líčí jako nebezpečné, hloupé a prospěšné jen ruské propagandě. Používá expresivní jazyk, osobní útoky a jednostranné podání, aby Babiše zdiskreditoval a podpořil narativ o nezodpovědné politice poškozující české spojenectví v NATO.

Text nahrává opozici a prezidentovi, protože selektivně cituje pouze kritiku vůči vládě bez prostoru pro vyjádření vlády, a vykresluje vládní představitele jako nezodpovědné a nedůstojné.

Článek je shrnutím zprávy CNN o sporu mezi Babišem a Pavlem. Mírně nahrává Pavlovi tím, že konflikt vykresluje jako trapný střet, v němž Babiš vystupuje jako osobně motivovaný, zatímco Pavlovu pozici zdůrazňuje jeho expertizu v NATO. Využívá hodnotícího lexika a jediného zdroje kritického k Babišovi.

Text je publicistickým komentářem otevřeně stranícím prezidentu Pavlovi. Proti Babišovi a vládě používá silně negativní charakteristiky, emotivní slovník a ad personam útoky, zatímco Pavlovu účast na summitu rámuje jako jedinou záchranu před Babišovou nezodpovědností a mezinárodní izolací.

Článek přináší výhradně perspektivu prezidenta Pavla, bez vyjádření vlády, a zdůrazňuje vládní neochotu spolupracovat. Celkově nahrává prezidentovi.

Článek nahrává prezidentovi Pavlovi: zdůrazňuje jeho ústavní roli, líčí ho jako aktivního a oddaného, zatímco vládu prezentuje jako nekooperativní a odmítavou. Nevyvážený prostor pro citace a chybějící kontext pro vládní postoj podporují jednostranné vyznění.

Článek dramaticky upřednostňuje kritiku vlády Andreje Babiše ze strany senátora Fischera a vykresluje Babiše jako nezodpovědného hokynáře a uličníka, zatímco prezidenta Pavla jako respektovanou autoritu. Nezahrnuje žádné vyjádření vládní strany, čímž vytváří jednostranný negativní obraz Babišovy administrativy.

Článek systematicky straní prezidentu Pavlovi a odsuzuje vládu v čele s Babišem a Macinkou. Přebírá narativ 'malého mužika', akcentuje urážky a ponížení a ignoruje vládní verzi sporů o kompetence, čímž posiluje obraz vlády jako nedůstojné a škodlivé.

Článek jednostranně reprodukuje ostrou kritiku vlády a premiéra Babiše ze strany bývalého ministra Lipavského, přičemž zcela chybí vyjádření druhé strany sporu. Titulek i výběr citací nahrávají negativnímu vyznění pro vládu a pozitivnímu pro prezidenta Pavla.

3 Prezident Petr Pavel a vláda Andreje Babiše se dlouhodobě přou o účast hlavy… 179 čl. 23. 6. 2026 – 12. 7. 2026
+0.13 Rámování mírně nahrává: Petr Pavel (⌀ +0.13; 12× Petr Pavel, 4× Andrej Babiš)

Prezident Petr Pavel a vláda Andreje Babiše se dlouhodobě přou o účast hlavy státu na summitu NATO v Ankaře. Vláda prezidenta původně nezařadila do delegace, Ústavní soud však...

O co jde

Prezident Petr Pavel a vláda Andreje Babiše se dlouhodobě přou o účast hlavy státu na summitu NATO v Ankaře. Vláda prezidenta původně nezařadila do delegace, Ústavní soud však předběžným opatřením jeho účast zajistil. Babiš a ministr zahraničí Macinka před odletem zpochybňovali prezidentovu roli a odmítli koordinaci.

Osa sporu: -1 = nahrává vládě/Babišovi, +1 = nahrává prezidentovi/Pavlovi

Osa sporu kdo komu nahrává

Andrej Babiš ◄ — ► Petr Pavel

◄ Andrej Babiš Petr Pavel ► parlamentnilisty: -0.64 (shoda 0.57, 6 čl.) parlamentnilisty (6) -0.64 irozhlas: -0.18 (shoda 0.50, 2 čl.) irozhlas (2) -0.18 denikto: -0.10 (shoda 0.55, 4 čl.) denikto (4) -0.10 idnes: -0.06 (shoda 0.42, 13 čl.) idnes (13) -0.06 echo24: +0.02 (shoda 0.34, 10 čl.) echo24 (10) +0.02 hn: +0.03 (shoda 0.17, 1 čl.) hn +0.03 reflex: +0.10 (shoda 0.53, 3 čl.) reflex (3) +0.10 ceskenoviny: +0.10 (shoda 0.47, 9 čl.) ceskenoviny (9) +0.10 cnnprima: +0.10 (shoda 0.46, 16 čl.) cnnprima (16) +0.10 lidovky: +0.14 (shoda 0.47, 15 čl.) lidovky (15) +0.14 ct24: +0.19 (shoda 0.26, 6 čl.) ct24 (6) +0.19 denik: +0.23 (shoda 0.53, 12 čl.) denik (12) +0.23 novinky: +0.25 (shoda 0.46, 25 čl.) novinky (25) +0.25 e15: +0.26 (shoda 0.53, 4 čl.) e15 (4) +0.26 aktualne: +0.31 (shoda 0.41, 9 čl.) aktualne (9) +0.31 forum24: +0.43 (shoda 0.51, 31 čl.) forum24 (31) +0.43 seznamzpravy: +0.50 (shoda 0.65, 7 čl.) seznamzpravy (7) +0.50 denikn: +0.60 (shoda 0.58, 6 čl.) denikn (6) +0.60

Zúčastněné subjekty 16 aktérů

Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.

−1 0 +1 Petr Pavel (118) Andrej Babiš (109) Petr Macinka (20) Filip Turek (3) Jindřich Rajchl (2) Vláda ČR (2) Jaroslav Macinka (1) Josef Baxa (1) Karel Havlíček (1) Koalice (1) Miroslav Ševčík (1) Ota Klempíř (1) Petr Pavel: +0.11 (n=118) Andrej Babiš: -0.36 (n=109) Petr Macinka: -0.40 (n=20) Filip Turek: -0.83 (n=3) Jindřich Rajchl: -0.75 (n=2) Vláda ČR: -0.25 (n=2) Jaroslav Macinka: -0.50 (n=1) Josef Baxa: -0.50 (n=1) Karel Havlíček: -0.50 (n=1) Koalice: -0.50 (n=1) Miroslav Ševčík: -0.50 (n=1) Ota Klempíř: -0.50 (n=1)

Slovní hodnocení na článek

Článek jednostranně vykresluje Andreje Babiše jako oběť koordinovaného totálního útoku ze strany prezidenta Pavla, opozice a médií, čímž vysvětluje a omlouvá jeho konfrontační chování. Protiargumenty či pohled druhé strany zcela chybí.

Text jednostranně kritizuje prezidenta Pavla a jím jmenovaný Ústavní soud za údajný „ústavní půlpuč“ a zánik právního státu, a tím nahrává vládě Andreje Babiše. Používá silně emotivní jazyk, ad hominem útoky, selektivní citace a hyperbolické metafory.

Text přebírá kritiku Andreje Babiše vůči prezidentu Pavlovi, vykresluje jej jako hrozbu pro národní zájmy a dává minimální prostor pro Pavlovu obhajobu. Titulek bez uvedení zdroje prezentuje obvinění jako fakt.

Text nahrává Babišovi: výrazně větší prostor pro jeho argumenty, rámování sporu jako Babišova plnění soudního nařízení bez nutnosti další debaty a umístění Pavlovy hlavní protiargumentace na okraj.

Článek na Neviditelném psu vyznívá jednostranně ve prospěch vlády. Autor bagatelizuje roli prezidenta, zlehčuje rozhodnutí Ústavního soudu a citací pouze vládního experta posiluje vládní pozici. Jazyk obsahuje ironické uvozovky, idiom 'hlavu si neláme' a metaforu 'malého dvorku' snižující význam sporu. Tendenčnost je patrná i v apelu na velké světové konflikty, který odvádí pozornost od neúspěchu prezidenta.

Článek nahrává vládě a premiérovi Babišovi: cituje výhradně zástupce vlády, vynechává stanoviska prezidenta Pavla, vykresluje prezidentovu žalobu jako přitěžující okolnost a neuvádí kontext, který by mohl vysvětlit prezidentovy kroky.

Článek jednostranně kritizuje Hrad a prezidenta Pavla, používá emotivní výrazy, ironii a odvádí pozornost k jiné kauze, aby posílil negativní obraz Hradu. Nahrává kritikům Hradu.

Článek je zprávou o rozhovoru s premiérem Babišem, ve kterém bez protiváhy prezentuje jeho úhel pohledu na spor s prezidentem Pavlem a výkon ministrů. Absence reakce druhé strany posiluje Babišovo vyznění, text proto nahrává vládní straně.

Článek jednostranně prezentuje výhradně Babišovu kritiku prezidenta Pavla, bez jakékoli reakce druhé strany či ověření faktů. Rámování perexu mírně podporuje Babišovo tvrzení jako fakt, zatímco výběr uvozovacích sloves ('postěžoval si') lehce nahrává Pavlovi. Celkově však text nahrává Babišovi, protože jeho útoky zůstávají bez protiváhy a vyvolávají dojem, že Pavel jedná neústavně a škodí zemi.

Článek jednostranně reprodukuje kritiku Petra Sodomky vůči prezidentu Pavlovi a rámuje ji jako „důkazy“ poškozování ČR, čímž nahrává komentáři premiéra Babiše. Chybí jakékoli vyjádření Pavlovy strany a text akceptuje Sodomkovy názory jako fakta.

Text jednostranně prezentuje Babišův argumentační postoj ke sporu o účast prezidenta na summitu NATO; stručný závěr nevyvažuje absenci jakékoliv reakce Pavla. Výsledné vyznění nahrává premiérovi jako rozumnému a otevřenému, zatímco prezident působí jako tvrdohlavý iniciátor sporu.

Článek převážně reprodukuje vyjádření ministra Macinky, který tvrdí, že prezident měl k mandátu přístup a choval se hystericky. Prezidentova strana nedostává prostor k reakci. Text nahrává vládnímu narativu, že prezident jedná iracionálně a draze.

Článek přináší jednostranný pohled na spor o účast na summitu NATO, poskytuje prostor jen vládě (Babiš, Macinka) a neuvádí žádné vyjádření prezidenta Pavla. Tím nahrává vládě, jejíž argumenty a výzvy k odstoupení prezidenta znějí nekriticky.

Článek bez kritického odstupu reprodukuje výhradně vyjádření premiéra Babiše z Instagramu. Zarámovává prezidenta Pavla a ústavní žalobu jako zdroj zbytečných sporů, zatímco Babiš a jeho vládní partneři jsou vykresleni jako ti, kdo chtějí pracovat. Nenabízí žádný protinázor, čímž jednostranně nahrává vládní koalici.

Článek je zpravodajský, ale díky rozsáhlému prostoru věnovanému citacím premiéra Babiše a jen krátké reakci prezidenta Pavla na konci působí mírně nevyváženě ve prospěch Babišovy argumentace. Poznámka o „netradičně“ vedené delegaci naopak mírně nahrává Pavlovi. Celkově text lehce přeje premiérově pozici.

Text výrazně nahrává premiéru Babišovi a vládě. Dává prostor výhradně Babišovým výrokům, nezahrnuje žádné vyjádření prezidenta Pavla a zařazuje citaci od Macinky, která označuje Pavlovo podání za pokus o ústavní puč. Použití slovesa „rýpl si“ navíc Babišův komentář zlehčuje, zatímco celkové rámování vykresluje Pavla jako toho, kdo udržuje zbytečný spor.

Článek je faktickým zpravodajstvím o sporu, mírně zvýhodňuje vládní stranu díky většímu prostoru pro její vyjádření a struktuře, která končí ústupkem. Techniky jako zdůraznění druhé řady a nevyváženost zdrojů posilují vládní narativ.

Článek jednostranně reprodukuje vyjádření ministra Macinky a vládní kritiku prezidenta Pavla, aniž by dal prostor prezidentově straně. Tím vyznění nahrává vládě a poškozuje prezidenta, jehož kroky líčí jako svévolné a poškozující obraz Česka.

Článek vychází z rozhovoru s premiérem Babišem, čímž mu dává disproporční prostor k prezentaci kritiky prezidenta Pavla. Pavlova reakce je stručná a bez možnosti vyjádřit se k dalším Babišovým výtkám. Celkové vyznění tak mírně nahrává vládní straně.

Text nahrává vládní straně (Babiš/Macinka) tím, že jako hlavní téma prezentuje Macinkovo kritické vyjádření k prezidentovi, zdůrazňuje údajný nepořádek v prezidentské kanceláři a i titulkem činí z Macinky arbitra situace. Odpověď KPR je uvedena později a kratší formou.

Text nahrává vládní straně sporu: rozsáhle cituje kritiku prezidenta z úst Klause a Babiše, zatímco Hrad dostává pouze oznámení o účasti bez možnosti obhájit svůj postup. Chybí kontext prezidentovy právní argumentace.

Text zdůrazňuje vůdčí postavení premiéra Babiše a upozaďuje prezidenta Pavla jako pouhého člena delegace; jednostranně cituje Babišovu kritiku bez reakce Pavla, čímž nahrává vládní pozici.

Článek vychází vstříc vládní straně sporu tím, že upřednostňuje a zvýrazňuje vyjádření ministra Macinky, zatímco stanovisko prezidenta a jeho kanceláře je odsunuto až na konec a v menším rozsahu.

Článek je jednostranným přetlumočením rozhovoru s premiérem Babišem. Bez jakéhokoli prostoru pro druhou stranu prezentuje sérii jeho obvinění vůči prezidentu Pavlovi, čímž zřetelně nahrává Babišově rétorice a poškozuje obraz hlavy státu.

Článek jednostranně vykresluje Petra Macinku jako neodpovědného provokatéra a Andreje Babiše jako toho, kdo ho kroti. Text těží z anonymních vládních zdrojů a vynechává obhajobu Motoristů, čímž nahrává Babišovi a hnutí ANO.

Článek je postaven výhradně na dopise a facebookovém příspěvku premiéra Babiše; Prezidentská kancelář nedostala prostor. Text tak fakticky nahrává Babišovi, který bez protiváhy prezentuje svůj pohled na spor.

Text tvrdí, že bez ohledu na účast prezidenta na summitu utrpí zahraniční vztahy nezvratné škody. Kritizuje přímou volbu prezidenta za kompetenční spory a vykresluje prezidenta Pavla jako hyperaktivního politika, který si na kontroverzním Turkovi buduje image strážce morálky. Zároveň uvádí, že vláda nebude spolupracovat. Řešení vidí v častějším využívání Ústavního soudu. Celkově text mírně nahrává vládě, protože zpochybňuje prezidentovu motivaci a smysl jeho právního úspěchu.

Článek poskytuje výrazný prostor premiérovi a jeho ministrovi, zatímco prezidentovu stranu necituje. Vládní argumenty o škodlivosti sporu a výzva k prezidentově velkorysosti dominují, zatímco perspektiva prezidenta chybí. To nahrává vládě, která je líčena jako ta, jež hledá smír, a prezident jako ten, kdo by měl ustoupit.

Článek mírně nahrává vládě a premiéru Babišovi, a to zejména výběrem citátu do titulku a slovesem „připustil“, které rámují výrok prezidentova poradce jako přiznání nutnosti podřídit se vládě.

Článek věcně informuje o letu a sporu, ale nevyváženě dává mnohem větší prostor argumentům premiéra Babiše, zatímco prezidentův pohled omezuje na jedinou větu; to nahrává vládě.

Text vychází z rozhovoru s Babišem a jeho vládní kolegové dostávají výrazný prostor, zatímco prezidentův pohled je redukován na jednu stručnou citaci. Tím článek nahrává vládní straně sporu.

Text je založen na rozhovoru s premiérem Babišem, který je kritický k prezidentu Pavlovi. Redakce nechává Babiše dominovat a neposkytuje vyvážený prostor druhé straně, čímž text nahrává Babišově vládě.

Článek jednostranně reprodukuje kritiku ministra Macinky vůči prezidentu Pavlovi. Volbou citací a absencí vyjádření druhé strany vyznívá text v neprospěch prezidenta a nahrává vládnímu narativu o obstrukcích.

Článek podává spor o mandát převážně z pohledu vlády, prezidentův argument je relativizován a dostává menší prostor; celkově nahrává vládní straně.

Článek rámuje spor o vedení delegace na summitu NATO v neprospěch prezidenta Pavla: zdůrazňuje, že vláda splnila soudní povinnost, zatímco prezident je vykreslen jako původce konfliktu, který by měl projevit velkorysost a neúčastnit se. Většinu prostoru dostávají vládní představitelé, prezidentův pohled je pouze shrnut.

Článek prostřednictvím struktury, výběru a rámování citací vyznívá silně ve prospěch prezidenta Pavla a kritizuje vládu. Navzdory titulku, který útočí na Pavlovu minulost, text poskytuje dominantní prostor obhajobě Pavla a útokům na vládu jako na protiústavní a nenávistnou. Použité techniky zahrnují zavádějící titulek, nevyvážený prostor pro zdroje, citově zabarvená uvozovací slovesa a manipulativní anketu.

Článek reprodukuje jednostranný rozhovor s exprezidentem Klausem, který kritizuje vyhrocení sporu Macinkou i Pavlovu cestu k Ústavnímu soudu. Titulek akcentuje Macinkovu neohrabanost, ale celkově absence protistrany nahrává spíše vládnímu táboru, neboť autoritativní hlas Klause kritizuje prezidenta bez možnosti reakce.

Článek převážně cituje ministra Macinku kritizujícího prezidenta Pavla a jeho účast na summitu NATO, čímž posiluje pozici vlády. Prezident dostává jen omezený prostor a jeho vyjádření je rámováno jako obava, na niž Macinka reaguje sarkastickou nabídkou. Toto jednostranné podání nahrává vládě (strana A).

Článek informuje o sporu mezi prezidentem Pavlem a vládou ohledně mandátu na summit NATO a cestování. Uvádí tvrzení obou stran, ale titulkem a výběrem detailů mírně zvýrazňuje Macinkovu kritiku prezidenta, čímž lehce nahrává vládní straně.

Článek jednostranně prezentuje spor o vedení delegace z pohledu ministra Macinky, čímž nahrává vládě a Andreji Babišovi. Prezident Pavel je vykreslen jako příčina zbytečného konfliktu, aniž by dostal prostor k vyjádření.

Článek mírným způsobem nahrává vládní straně (A): titulek i perex zdůrazňují Macinkovo tvrzení o druhořadé roli prezidenta a zvýšení nákladů, zatímco reakce Hradu je uvedena až v závěru. Celkově vyznívá vládní výklad jako primární, byť obě strany dostávají prostor.

Text relativně vyváženě informuje o sporu, ale perex používá výraz 'bezprecedentně' bez uvozovek a pro Pavlova tvrzení volí sloveso 'tvrdí', čímž mírně nahrává prezidentské straně.

Rozhovor s bývalým premiérem Nečasem rámuje spor o účast prezidenta na summitu NATO jako věc politické zvyklosti, čímž nepřímo podporuje pozici prezidenta Pavla, zároveň však kritizuje oba aktéry za eskalaci napětí. Článek neposkytuje prostor druhé straně, což vytváří jednostranný obraz.

Článek informuje o sporu mezi prezidentem Pavlem a premiérem Babišem ohledně zastoupení na summitu NATO. Tendenčnost se projevuje ve výběru výsměšného citátu jako titulku a jeho umístění na konec textu, čímž nahrává Babišově straně, neboť zesměšňuje prezidentovu účast.

Článek referuje o slovní přestřelce mezi prezidentem Pavlem a vládou ohledně mandátu na summit NATO. Vyznění je v zásadě vyvážené, ale titulek zvýrazňuje kritiku prezidenta ze strany ministra Macinky, což mírně akcentuje vládní narativ.

Věcná zpráva o vládním záměru navýšit rozpočet na obranu a splnit závazek 2 % HDP vůči NATO. Text je neutrální, bez tendenčnosti.

Článek nahrává vládě, protože jednostranně reprodukuje stanovisko ministra Macinky a neposkytuje prostor prezidentovi. Zdůrazňuje nejasnost prezidentovy role a dřívější odpor vlády.

Text je smyšlenou scénou sloužící jako pretext pro debatu právníků; nejde o zpravodajství, a proto se tendenčnost nehodnotí.

Článek přináší souhrn krátkých zpráv. Hlavní zpráva o odtajnění maďarských archivů cituje výhradně vládní zdroje (mluvčí, server Budapest Times), neobsahuje žádné vyjádření opozice, historiků či lidskoprávních organizací. Ostatní zprávy jsou věcné a nevykazují zjevnou tendenčnost.

Text neutrálně informuje o průzkumu veřejného mínění, uvádí kontext sporu a upozorňuje na časové omezení sběru dat. Mírně vyznívá ve prospěch prezidenta Pavla, protože zdůrazňuje jeho náskok a nižší podporu ministra Macinky i vlády.

Článek neutrálně zpravuje o výměně názorů mezi Babišem a Pavlem, dává prostor oběma stranám. Titulek označuje výroky Babiše jako ‚nařčení‘, což mírně implikuje nepodloženost, ale celkové podání je věcné a vyvážené.

Článek prezentuje výrok Miroslava Ševčíka jako výbuch a útok pomocí emotivních výrazů a nálepek, čímž straní obráncům Ústavního soudu.

Satirický text z Divokého kačera, nehodnoceno na tendenčnost.

Článek je satira, nehodnotí se tendenčnost.

Text je neutrálním perexem k rozhovoru, klade otevřené otázky bez hodnotícího rámování. Nezvýhodňuje prezidenta ani vládu.

Článek věcně informuje o soudním rozhodnutí a protichůdných názorech politiků, neprojevuje tendenčnost.

Článek věcně informuje o sporu mezi vládou a prezidentem ohledně vedení delegace na summit NATO po rozhodnutí Ústavního soudu. Uvádí argumenty obou stran a zdržuje se hodnocení. Celkově nepřispívá ani jedné straně sporu.

Článek vyváženě shrnuje dvě protichůdná vyjádření z televizní debaty: kritiku vlády od Bartoše a obhajobu od Vondráčka, bez zjevné tendenčnosti.

Článek je vyváženou zpravodajskou zprávou, která představuje vyjádření obou stran sporu (Babišovy výtky a Pavlovu reakci). Žádná strana není zvýhodněna, text nepoužívá zjevné manipulační techniky.

Text mírně nahrává Babišovi: dává mu výrazně více prostoru (citace dopisu), zatímco prezidentova reakce je kusá; klíčové pozadí sporu (vláda původně prezidenta do delegace nezařadila, muselo zasáhnout předběžné opatření ÚS) je odsunuto na konec, čímž se oslabuje váha Pavlovy pozice.

Text mírně nahrává vládě a premiéru Babišovi. Zdůrazňuje nejasný program prezidenta, jeho podřízenou roli v delegaci navzdory soudnímu nařízení a končí Babišovým výrokem, že prezidentova účast poškodí Česko, což vytváří negativní dojem o prezidentovi.

Článek přináší spekulace o možné další žalobě prezidenta Pavla. Převažuje citace Vaňkové (STAN) kritizující vládní rozhodnutí, opačný názor tlumočí Hrnčíř (SPD). Použití expresivního 'zpražila' a rámcování jedné Vaňkové poznámky jako 'spekulace' jemně naklání text ve prospěch prezidenta.

Text celkově věcně představuje stanoviska obou táborů a dává jim přímý prostor. Mírně však nahrává straně prezidenta Pavla tím, že vedle postoje vlády podrobně připomíná konfliktní epizody a pozdní příchody Babiše a Okamury, což může posilovat dojem, že problém koordinace vzniká hlavně na vládní straně.

Text podává vyvážený přehled sporu, avšak titulek frazémem „pustil se do“ mírně nahrává Babišovi: Pavel je vykreslen jako agresor, což oslabuje jeho pozici.

Článek přináší náhled na debatu s premiérem Babišem, akcentuje Babišovu kritiku prezidenta Pavla, ale současně klade premiérovi nepříjemné otázky o ministrech a naznačuje možné porušení soudního opatření. Celkově spíše zpochybňuje vládní pozici, ale výrazněji nestraní.

Článek informuje o sporu mezi premiérem Babišem a prezidentem Pavlem ohledně výkladu ústavy a účasti na summitu NATO. Dává prostor oběma stranám, autorův text je věcný. Mírně zvýrazňuje Babišovo obvinění umístěním do titulku a úvodu perexu, ale okamžitě přináší i Pavlovu reakci. Celkově jde o neutrální zpravodajský výstup bez zjevné manipulace.

Článek referuje o interpelacích ve Sněmovně, dává prostor premiérovi i opozici. Redakce nehodnotí ani nerámuje výroky, pouze je reprodukuje. Obsah je vyvážený, bez skryté tendence.

Článek věcně referuje o letových plánech obou stran sporu o účast na summitu NATO a rekapituluje pozice vlády a prezidenta včetně soudního opatření. Obsahuje vyhrocený výrok Babiše, je však podán jako citace a protistrana dostává rovnocenný prostor. Celkově neutrální, bez zjevné tendenčnosti.

Text mírně nahrává prezidentské straně tím, že na závěr uvádí Babišovo odmítavé vyjádření bez otázky, což ho vykresluje jako neochotného komunikovat.

Článek poskytuje výrazně více prostoru prezidentu Pavlovi, který podrobně vysvětluje své důvody a reaguje na spekulace o počtu doprovodu, zatímco premiér Babiš dostává jen stručný prostor bez hlubšího kontextu. Mírně tak nahrává prezidentově pozici.

Článek vyváženě informuje o sporu, závěrečné vysvětlení Hradu a úvodní prezidentovo popření fámy mírně nahrávají Pavlovi. Babišovo tvrzení je prezentováno jako nepodložené, přestože dokument uvádí číslo 35.

Článek je převážně neutrálním zpravodajstvím o parlamentní interpelaci. Jediný patrný signál tendenčnosti je označení 'ruského diktátora' v redakčním textu, které mírně nahrává opozičnímu narativu proti premiérovi. Jinak je prezentace faktická a obě strany dostávají prostor.

Článek je relativně vyvážený, ale titulek používá expresivní sloveso ‚osočil‘, které podrývá Babišovo obvinění a mírně nahrává prezidentu Pavlovi.

Článek neutrálně informuje o sporu mezi prezidentem Pavlem a premiérem Babišem ohledně výkladu ústavy a účasti na summitu NATO. Uvádí vyjádření obou stran, bez výrazné redakční tendenčnosti. Mírně větší prostor dostává prezidentova obhajoba, což odráží zpravodajskou hodnotu aktuální reakce. Jediným jemným signálem je volba slovesa 'vyčetl' namísto neutrálního 'řekl', která může snižovat váhu Babišova vyjádření.

Článek nahrává prezidentské straně tím, že zdůrazňuje urážlivý výrok ministra Macinky na adresu Pavla a cituje kritiku vládního postupu ze strany opozice, což vykresluje vládní tábor jako arogantní a neprofesionální.

Podání je převážně neutrální: dává prostor Babišovu odmítnutí i Pavlovu argumentu pro koordinaci a uvádí kontext sporu. Negativně zabarvené výroky jsou důsledně připisovány oběma aktérům, nikoli předkládány jako hodnocení redakce.

Text je většinou neutrálním přehledem politických událostí. Titulní uvozovky okolo 'NATO' a použité výrazy jako 'prý' či 'demonstrativně' však lehce zpochybňují vládní kroky a nahrávají spíše prezidentu Pavlovi.

Článek informuje o sporu Babiše a Pavla ohledně účasti na summitu NATO. Uvedením Pavlovy zkušenosti v NATO a marginální role na summitu implicitně rámuje Babiše jako toho, kdo neoprávněně vylučuje zkušeného prezidenta, čímž mírně nahrává Pavlovi.

Článek přináší faktické informace o sporu mezi Hradem a vládou ohledně doprovodu prezidenta na summit NATO. Mírně nahrává straně vlády (Babiše) používáním hovorových výrazů pro handrkování Hradu a tím, že dává přímou citaci Babišovi, zatímco prezidentův argument je jen parafrázován. Celkově je ale poměrně vyvážený.

Text nahrává prezidentu Pavlovi rámováním vlády jako odpůrce soudního rozhodnutí a zdůrazněním jeho ústavní vstřícnosti, zatímco vládní tvrzení o respektování soudu upozaďuje.

Článek věcně referuje o sporu mezi prezidentem a vládou o vedení delegace a účast na neformální večeři summitu. Uvádí argumenty obou stran bez zjevného zkreslování; mírně vyznívá ve prospěch prezidenta díky zmínce o jeho kompromisním návrhu, ale celkově je informačně vyvážený.

Článek je převážně neutrální. Mírně nahrává prezidentu Pavlovi zmínkou o odděleném bydlení manželů Babišových, která může vyvolávat dojem, že účast manželky je nestandardní.

Článek věcně informuje o cestě prezidenta a vládní delegace na summit NATO, shrnuje spor a zahrnuje vyjádření obou stran. Nenahrává výrazně žádné straně.

Článek jednostranně zdůrazňuje kritiku vlády, opakovaně používá citově zabarvené výrazy a upírá vládní straně přímý hlas. Vyprávění staví prezidenta Pavla do role oběti obstrukcí, zatímco vládu (zejména Babiše a Macinku) vykresluje jako viníka, který záměrně porušuje předběžné opatření ÚS a poškozuje obraz státu. Celkově nahrává straně prezidenta (B).

Článek mírně nahrává prezidentské kanceláři, neboť líčí vleklý spor, nutnost zásahu Ústavního soudu a ignorování prezidentova kompromisu vládou. Obě strany však dostávají prostor.

Text jednostranně podporuje prezidenta Petra Pavla a opozici, označuje vládní koalici za „pokrokáře“ a „dobroděje“, kteří vnucují lidem své představy. Kritizuje Ústavní soud za eskalaci sporu, ale celkově vyznívá pro svobodný, opoziční tábor. Využívá výrazná zabarvená označení, metafory, insinuace a silný emotivní apel.

Článek prezentuje Babišovu kritiku prezidenta Pavla a jeho následný ironický obrat; podání autora (označení 'říká Babiš ironicky') snižuje Babišovu důvěryhodnost a nahrává Pavlovi.

Text dokumentuje vývoj výroků ministra Macinky ohledně účasti prezidenta Pavla na summitu NATO. Výběrem citací a jejich chronologickým řazením bez protistrany ukazuje, že Macinka opakovaně měnil svá vyjádření a že se jeho sebevědomé předpovědi nenaplnily. Tendenčně nahrává prezidentu Pavlovi (zobrazuje ministra jako nespolehlivého) a oslabuje Macinku.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi: zdůrazňuje, že vláda musela být Ústavním soudem donucena umožnit prezidentovi účast, dává větší prostor přímým citacím Babiše, které jej vykreslují jako konfrontačního, a zmiňuje Pavlovu dřívější pravidelnou účast na summitech NATO, čímž podporuje dojem, že vláda neoprávněně omezuje prezidenta.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi, neboť ho rámuje jako oběť sporů vyvolaných vládou. Výběr Babišových sarkastických citací a zdůraznění soudního sporu posilují dojem, že vláda jednala neférově.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi: vykresluje ho jako někoho, kdo si musel účast na summitu vymoci soudně, zatímco premiéra Babiše staví do role obstrukce; dále zdůrazňuje nekonzistentnost Babišových výroků o obranném rozpočtu a neplnění závazků Česka.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi, líčí ho v ponižující roli „sedět v koutě“ a Babiše jako nekomunikativního. Celkově jde o analytický přehled scénářů, který dává prostor hlavně reportérce Jelínkové, ale emočně nabité obraty v titulku a vybrané hodnotící pasáže zvýhodňují prezidentovu stranu.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi zvýrazněním omezení jeho role na summitu navzdory ústavnímu postavení, označením Babišova obvinění za extrémní a zdůrazněním, že vláda neplní obranné výdajové cíle NATO.

Článek jednostranně přebírá perspektivu prezidenta Pavla. Vláda nedostala prostor k vyjádření, jednání kabinetu je líčeno jako bezprecedentní a omezující. Text tak nahrává prezidentově straně sporu.

Článek mírně nahrává Kanceláři prezidenta republiky a Petru Pavlovi (strana B). Pomocí hodnotícího výrazu 'vleklý spor' a důrazem na to, že vláda ignorovala kompromisní návrh prezidenta, rámuje vládu jako tu, která nese vinu za zbytečné zvýšené náklady. Vláda sice dostává prostor k vysvětlení bezpečnostních důvodů, ale celkové vyznění podporuje narativ prezidentovy strany.

Text nahrává prezidentu Pavlovi tím, že z televizní debaty vybírá výhradně kritické hlasy na adresu premiéra Babiše, aniž by nabídl jakoukoli obhajobu nebo protinázor. Vytváří tak dojem, že Babiš spor prohrál a šlo o jeho chybu.

Článek poskytuje vyvážený prostor oběma stranám sporu, mírně však akcentuje perspektivu prezidenta Pavla. Výběr citací a narativního rámce zdůrazňuje jeho kritiku vlády jako bezprecedentní a absurdní, zatímco vládní stanovisko je prezentováno omezeně prostřednictvím ministra a interpretace prezidenta.

Text zaměřením na osobní půtky a použitím emočně zabarvených sloves (útočil, korunoval) vyznívá zaujatě proti Rajchlovi a Motoristům; vykresluje je jako agresivní či malicherné, zatímco druhá strana je podána věcně. Tím článek nahrává prezidentovi a jeho podporovatelům.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi: titulní sloveso „rázně“ rámuje jeho reakci jako důraznou, závěr s rozhodnutím Ústavního soudu podporuje jeho pozici a Babišova slova jsou kladena do konfrontace s Pavlovou výzvou k důkazům.

Článek podává faktografický popis sporu o vedení delegace, dává prostor oběma stranám. Zarámováním (vláda musela na základě soudu prezidenta „dopsat“ na seznam, Babiš ho nadále přesvědčuje, aby nejel) a označením kroků vlády za „nevstřícné“ lehce nahrává prezidentovi Pavlovi jako racionálnější a kompromisnější straně.

Článek podává věcný popis sporu, mírně nahrává vládní straně umístěním Babišova ostrého tvrzení o poškození Česka na konec bez protireakce prezidenta.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi: zdůrazňuje jeho snahy o schůzku a neústupnost vlády, rámuje spor jako pokračování politické rivality. Vládní argumenty jsou sice uvedeny, ale celkové vyznění podporuje prezidentovu pozici. Hlavní technika: victim_hero_villain.

Článek formátu odpovědi AI analyzuje spor obou stran relativně vyváženě, ale mírně zvýhodňuje Pavla jazykovými volbami („kreativní účetní triky“) a hodnocením Babišova výroku jako pouhého politického útoku.

Článek přináší převážně vyjádření Andreje Babiše, redakční jazyk lehce ironizuje jeho výroky a upozorňuje na změnu tónu. Zvýhodňuje tak prezidenta Pavla, přičemž zároveň neposkytuje prostor Pavlově straně, což nahrává Babišovi. Celkově mírně protibabišovské, ale nejednostranné.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi, protože vykresluje premiéra Babiše jako autoritativního politika, který se snaží ovládnout prezidentovu zahraniční reprezentaci. Využívá k tomu výběr citací, absenci vyjádření druhé strany a titulek zdůrazňující dominanci vlády.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi zdůrazněním omezování jeho delegace vládou a vykreslením ministra Macinky jako toho, kdo porušuje zvyklosti, aniž by dal prostor druhé straně.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi: jeho obhajoba je uvedena jako první a dostává výrazně větší prostor, zatímco Babišova obvinění jsou shrnuta a rámována jako nepodložená.

Článek vyznívá mírně ve prospěch prezidenta Pavla. Hojně cituje jeho argumentaci o ústavní povinnosti a kompromisních návrzích, zatímco vláda je líčena skrze kritiku opozice („alibismus“, „trapné divadlo“) a prezidentův výpad proti ministru Macinkovi. Postoje kabinetu jsou sice zaznamenány, ale celkové vyznění podporuje prezidentovo právo delegaci vést.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi zdůrazněním Babišovy ironické rétoriky a potenciální kritiky Česka na summitu, zatímco Pavlova argumentace je podána věcně a bez vlastních citací. Vyváženost narušuje výběr přímých citací pouze pro stranu vlády.

Text mírně nahrává Hradu a prezidentu Pavlovi. Titulek a úvod staví do popředí tvrzení KPR, že za náklady může vláda. Narativ vykresluje prezidenta jako aktéra nabízejícího kompromis, který vláda odmítá („ignorovala“). Spor je označen za „vleklý“, což implicitně diskredituje vládu. Vláda dostává prostor k vysvětlení bezpečnostních důvodů, ale celkové vyznění favorizuje Hrad.

Článek vcelku věcně informuje o sporu, ale mírnou preferenci prezidenta Pavla signalizuje úvodem jeho výzvou a použitím citově zabarveného slovesa 'vyčetl' při reprodukci Babišovy výtky.

Text lehce nahrává straně prezidenta, který je rámován jako umírněný aktér nucený bojovat o důstojnou delegaci, zatímco vláda je vykreslena jako neústupný oponent s absurdním původním návrhem. Citovaný Babišův výrok je konfrontační, ale redakce jej nekomentuje. Neutrální referent by mohl podrobněji vysvětlit vládní argumentaci.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi. Výrazný titulek s ‚osekala‘ a úvodní pasáže zdůrazňují jeho perspektivu, zatímco vládní argumenty se objevují až později; celkově vyznívá kritičtěji vůči vládě.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi: titulkem a perexem ho staví do pozice, kdy ministerstvo „ustoupilo“, což naznačuje, že jeho požadavky byly oprávněné. Hrad dostává v textu výrazně větší prostor k vyjádření, zatímco stanovisko vlády je pouze stručně parafrázováno. Pozitivně je vykresleno i Pavlovo zdůraznění hospodárnosti společného letu.

Článek přebírá kritický komentář Jiřího Lobkowicze a jednostranně ho předkládá bez vyvážení; redakční volby (titulek, obraty jako „svalil vinu“, ironické uvozovky) podporují prezidenta Pavla a poškozují premiéra Babiše.

Text líčí let ministra Macinky v malém letadle a propojuje to se sporem o účast prezidenta Pavla na summitu NATO. Popis nepohodlného letu a Macinkovy nemoci nepřímo zpochybňuje úsporné opatření vlády a volbu letadla, zatímco Macinkův útok na prezidenta je zarámován jako agresivní. Prezidentova strana dostává prostor k obhajobě. Celkově text mírně nahrává prezidentovi.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi, neboť redakční poznámka přímo označuje Babišovo tvrzení za nepravdivé a poskytuje protiargumenty, čímž podkopává jeho kritiku.

Článek mírně nahrává prezidentovi Pavlovi, kterému dává výrazný prostor pro vysvětlení jeho postoje, zatímco vláda a premiér Babiš jsou citováni minimálně a jejich pozice zůstává podrobně nerozvedena. Titulek zdůrazňuje ostrou reakci a definuje spor jako test pro vládu, čímž ji staví do možné defenzivy.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi: dává mu výraznější prostor, jeho pozici líčí jako právně podloženou a kompromisní, zatímco Babiše ukazuje stručněji, s náznakem, že se tématem nechce zabývat.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi, protože líčí Babišovu vládu jako zlovolnou a neschopnou, a to prostřednictvím emotivního jazyka a jednostranného výběru kritických citací Marka Bendy.

Text přináší výhradně stanoviska prezidenta Pavla, který kritizuje vládu a Andreje Babiše za porušení protokolu při delegaci na summit NATO. Vláda nedostala prostor vyjádřit se, což posiluje prezidentovu verzi sporu.

Text informuje o úpravě podmínek pro prezidentovu delegaci na summitu NATO. Titulek však sugestivní otázkou 'Další Macinkův ústupek?' naznačuje opakované ústupky ministra Macinky, čímž vykresluje prezidenta Pavla jako vítěze sporu a ministra jako slabého. Článek tak mírně nahrává prezidentovi a snižuje reputaci ministra.

Text jednostranně favorizuje prezidenta Pavla a vykresluje vládu/Macinku jako arogantní a zasluhující si ponížení. Nahrává prezidentově pozici ve sporu o účast na summitu NATO.

Článek dává prostor oběma stranám, ale zásadní kontext – že vláda prezidenta původně do delegace nenapsala a musel se obrátit na Ústavní soud – je odsunut na konec. Spojením vlažného postoje vlády a ironické citace ministra působí text mírně ve prospěch prezidenta, zatímco vláda vyznívá jako obstrukční.

Článek jednostranně přebírá vyhrocenou kritiku slovenského diplomata Káčera na adresu Babišovy vlády, aniž by poskytl prostor pro vyjádření dotčené strany. Tím nahrává táboru kritiků vlády a prezidentu Pavlovi.

Text nahrává prezidentské straně. Titulek mluví o „válce s Hradem“, ačkoli v těle článku jde pouze o spor o způsob dopravy. Článek zdůrazňuje plýtvání, dává prostor hlavně prezidentovým argumentům a neposkytuje vyjádření premiéra ani vlády, takže rozhodnutí působí jako neopodstatněné a motivované animozitou.

Článek reprodukuje ironický komentář Mirka Topolánka zesměšňující vládní ministry a připomíná jejich kontroverze; zdůrazňuje, že spor kolem delegace musel řešit Ústavní soud ve prospěch prezidenta. Tím mírně nahrává prezidentské straně.

Článek výběrem zdrojů a zdůrazněním kritiky bez prostoru pro vládní vysvětlení jednoznačně nahrává prezidentu Pavlovi a opozici proti vládě Andreje Babiše, vykresluje premiéra jako slabého a ohrožujícího ústavní pořádek.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi: titulkem uvádí jako fakt, že nedostal mandát, ač to vláda zpochybňuje; dává větší prostor jeho stížnostem a konstruuje ho do role konstruktivního aktéra, zatímco vládu vykresluje jako omezující a neústupnou.

Článek vyváženě předkládá postoje obou stran. Mírně nahrává prezidentu Pavlovi díky volbě výrazů 'vzepřela' a 'formálně' a zařazení kontextu o Macinkových zprávách, který staví vládu do negativního světla.

Článek převážně prezentuje pohled prezidenta Petra Pavla a pomocí odborníků zdůrazňuje kritiku vládních kroků, čímž vytváří dojem nespravedlivého zablokování prezidenta. Vládní strana nemá v textu prostor, což nahrává Pavlovi.

Článek jednostranně přináší kritiku vlády od Martina Stropnického a Anny Shavit, bez vyvážení reakcí zástupců vlády. Tím celkově nahrává prezidentově straně sporu.

Komentář používá metaforu školního výletu a třídního učitele Hnízda k zpochybnění schopnosti premiéra Babiše zvládnout spory s prezidentem Pavlem o zastoupení na summitu NATO. Text mírně nahrává prezidentovi, naznačuje nezralost a opožděnou reakci Babiše.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi. Spor o účast na summitu NATO líčí jako vládní omezování prezidentské role a zbytečně hlučný konflikt. Vládní rozhodnutí označuje za mezinárodní ostudu a používá hodnotící jazyk, který znevažuje postoj vlády a posiluje pozici prezidenta.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi – zprostředkovává převážně jeho pohled a vyjádření sympatizujících expertů, zatímco vládní strana prakticky nedostává prostor. Jazyk a rámování vykreslují vládu jako bezprecedentně obstruující a omezující hlavu státu.

Článek silně nahrává opozici a prezidentské straně sporu. Už titulek hodnotí jednání vlády jako „trapné trucování a citové vydírání“. Redakce přejímá opoziční rámec, zdůrazňuje porušení zvyklostí, dává prostor kritickým citacím, zatímco zdůvodnění vlády jen shrnuje. Tendenčně tak staví vládu do negativního světla.

Text mírně nahrává straně prezidenta Pavla – zvýrazňuje jeho nárok na vedení delegace protokolárními argumenty, volí lehce zatížené výrazy ('na poslední chvíli') a poskytuje o něco více prostoru odborníkům kritickým k vládě.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi, vykresluje vládu jako agresora a prezidentovu pozici jako spravedlivou, opírá se o kritické názory právníků a vládě neposkytuje přímý prostor k vysvětlení.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi. Výběrem posměšného úryvku pro titulek a citováním pouze vládních představitelů (minister zahraničí, Babiš) vláda působí zlovolně a konfliktně, zatímco Pavlova strana je pouze parafrázována a vykreslena jako oběť vládní obstrukce.

Článek rámuje spor o účast na summitu NATO jako obtěžující telenovelu, za kterou může premiér. Redakční výrazy (postěžoval si, marné přání) vykreslují Babiše jako nerealistického a stěžujícího si, čímž celkově nahrávají prezidentovi.

Text mírně nahrává prezidentské straně (A) použitím neověřené výtky o obstrukci, větším prostorem pro kritiky vlády (Kysela, Jireš) a omezenou prezentací vládního pohledu.

Text nahrává prezidentu Pavlovi. Dává velký prostor expremiérovi Topolánkovi, který kritizuje vládu pro neochotu dohodnout se a zastává se prezidenta. Vláda je představena stručně a v závěru, což posiluje jednostranné vyznění ve prospěch prezidentské strany.

Text silně straní prezidentu Pavlovi, Macinku a Motoristy vykresluje jako pomstychtivé, umíněné a směšné, zatímco prezidenta vyzdvihuje jako obhájce svých práv. Manipulativní prvky zahrnují emotivní nálepky, ironii a jednostranný výběr zdrojů. Celkově text nahrává prezidentově pozici a dehonestuje opozici.

Článek jemně nahrává prezidentu Pavlovi. Vláda je vykreslena jako ta, která neplní obranné závazky, eskaluje spor a odchyluje se od dlouholeté praxe. Pavel je naopak prezentován jako zkušený odborník a obhájce národních zájmů. Historické a zahraniční srovnání podporují jeho pozici.

Článek formou rozhovoru nechává prezidenta Pavla bez výhrad kritizovat vládu. Redakční otázky používají emotivní výrazy a rámování („peskovat“, „únos státu“), které posilují prezidentovu pozici a znevýhodňují vládu.

Článek jednostranně kritizuje Babišovu vládu za obstrukce vůči prezidentu Pavlovi. Rámuje spor jako důsledek Babišovy „liknavosti“ a nekalé motivace, čímž nahrává prezidentovi.

Článek jednostranně prezentuje pohled prezidenta Pavla na spor o vedení delegace na summit NATO, přičemž vládu Andreje Babiše vykresluje jako nedodržující nařízení soudu a neústupnou. Vybrané citace a emotivní titulek nahrávají prezidentově pozici.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi: zdůrazňuje jeho snahu o dialog a předběžné opatření Ústavního soudu, zatímco premiéra Babiše vykresluje jako odmítavého a nerespektujícího soud.

Článek jednostranně vykresluje spor jako Babišovo zneužití moci a autoritářství, cituje pouze kritiky a používá hodnotově zatížený jazyk; nahrává tak prezidentu Pavlovi a opozici.

Text nahrává prezidentu Pavlovi a kritikům vlády. Vláda je líčena jako arogantní, porušující protokol a zesměšňovaná, zatímco prezident je prezentován jako ten, kdo hájí ústavní pořádek a nabízí kompromis. Výběr citátů a titulků silně diskredituje premiéra Babiše.

Komentář ironicky shazuje ministra Macinku jako hlavní zdroj aféry a podsouvá mu pokrytectví, čímž nahrává prezidentu Pavlovi a podkopává vládní pozici.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi, když prezentuje Babišova tvrzení jako nepodložená a končí Pavlovou výzvou k doložení důkazů.

Text rámuje spor jako snahu vlády (Babiše) upozadit prezidenta (Pavla), přičemž Pavla vykresluje jako konstruktivního a vládu jako obstrukční. Užití sloves jako 'vyšachovat' a 'reputační debakl', anonymní zdroje o vládních taktikách a kontrastní shrnutí zvýhodňují stranu prezidenta.

Článek silně favorizuje prezidenta Pavla. Vláda je líčena jako zlovolná, tajnůstkářská a argumentačně slabá (volání prezidentem opozice je 'nesmysl'), zatímco Pavel je vykreslen jako svědomitý státník. Redakční komentář využívá hodnotící přívlastky, sarkasmus, jednostranné zdroje a rámující slovesa k budování dojmu vládní obstrukce.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi – jeho argumentaci a návrh kompromisu věnuje rozsáhlý prostor, zatímco vládní zdůvodnění absentuje nebo je odsunuto na konec. Spor rámuje jako pochybení vlády vůči rozhodnutí Ústavního soudu.

Text nahrává prezidentu Pavlovi – poskytuje prostor jeho výzvě a rozvádí argumenty (škrty v obraně, neplnění závazků NATO, soudní příkaz), zatímco Babišova pozice je redukována na holé tvrzení bez kontextu a bez možnosti reakce.

Text nahrává straně prezidenta Pavla a Topolánka díky titulku zdůrazňujícímu porušování ústavy ze strany Babiše, preferenčnímu umístění a rozsahu Topolánkovy kritiky, autorovým hodnotícím jazykovým prostředkům („ostře postavil“, „dodává váhu“) a zmínce o rozhodnutí Ústavního soudu ve prospěch prezidenta. Babišovy argumenty jsou odsunuty až na konec článku.

Článek přetiskuje vyjádření opozičních politiků, která ostře kritizují Babiše a Macinku a chválí prezidenta Pavla. Nezahrnuje žádnou reakci vlády. Titulek i výběr citací vykresluje Babišovu vládu jako dětinskou a neschopnou, zatímco Pavla jako státníka. Celkově text nahrává opozici a prezidentovi.

Komentář obhajuje legitimitu kompetenční žaloby a autoritu Ústavního soudu. Babiše a vládu líčí jako ty, kdo bezdůvodně kritizují a nevyužívají dostupné právní nástroje. Text tak zvýhodňuje prezidenta Pavla.

Článek systematicky nahrává prezidentu Pavlovi: výběrem experta zdůrazňuje kritiku vládního rozhodnutí, dává mu nepoměrně velký prostor, vládní zdůvodnění odsouvá na konec a titulkem i výrazy redakce znevěrohodňuje vládu.

Článek výrazně nahrává prezidentu Pavlovi tím, že staví jeho omezení do kontrastu s privilegii Babiše (manželka na večeři), rámuje vládu jako nespolupracující a používá rozhorlené citace Pavla. Vláda dostává minimální prostor a je líčena jako malicherná a neústavní.

Článek systematicky vykresluje prezidenta Pavla jako vstřícného a konstruktivního, zatímco premiéra Babiše a jeho vládu jako obstrukční a motivované pomstou. Užití expresivních výrazů a zkreslující titulek posilují dojem, že vinu nese vláda.

Text systematicky rámuje jednání vlády jako malichernou odvetu a šikanu prezidenta. Prezidentovi a jeho zdrojům dává výrazně větší prostor, vládní perspektiva je redukována na strohé odůvodnění. Vyprávění tak nahrává prezidentu Pavlovi coby oběti obstrukcí premiéra Babiše.

Článek prostřednictvím jazykových prostředků a výběrového citování vykresluje Babišovu vládu jako nespolehlivou v plnění obranných závazků a nahrává tak prezidentu Pavlovi, který je prezentován jako kritik vládní nečinnosti.

Článek ostře kritizuje způsob řešení sporu o summit NATO, jasněji přisuzuje vinu vládě za obstrukce a nedostatečnou komunikaci. Vykresluje Babiše a Macinku jako strůjce patové situace, zatímco Pavla částečně omlouvá snahou o kompromis. Celkově vyznívá jako rozhořčená obžaloba politické neschopnosti, z níž viní hlavně vládní stranu.

Komentář kritizuje vládu Andreje Babiše a Motoristy za snahu oslabit prezidenta a převzít kontrolu nad státem. Prezident Pavel je líčen jako nucený obránce ústavy a nový lídr opozice, ačkoli má podle autora posílit svou politickou roli. Text jednoznačně nahrává straně prezidenta.

Text je glosou, která jednostranně kritizuje premiéra Babiše za to, že na summit NATO bere odděleně žijící manželku místo prezidenta Pavla. Pomocí ironie, výsměšných citací a emotivního jazyka vykresluje Babiše jako arogantního a neodpovědného, a tím nahrává prezidentu Pavlovi jako legitimnímu vedoucímu delegace.

Komentář Josefa Koukala silně straní prezidentu Pavlovi a kritizuje vládní koalici, ministra Macinku a Andreje Babiše. Text rámuje jejich kroky jako podpásové útoky na prezidenta a ústavní systém, používá silnou démonizaci a apel na strach z maďarského scénáře.

Text je silně názorový komentář útočící na Filipa Turka a Jindřicha Rajchla. Pomocí sarkasmu, nálepek, metafor a ironie je vykresluje jako prázdné a nebezpečné osoby, čímž nahrává demokratické opozici vůči těmto proruským politikům a podporuje autoritu prezidenta a Ústavního soudu.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi, vykresluje vládní rozhodnutí jako plýtvání, zdůrazňuje kritiku a potenciální aféry, zatímco bezpečnostní důvody bagatelizuje.

Silně tendenční glosa jednostranně útočí na vládu Andreje Babiše a hnutí ANO, zesměšňuje její představitele a vykresluje je jako hrozbu pro demokracii. Naopak hájí prezidenta Pavla a Ústavní soud. Text je plný expresivních výrazů, ironických popisů a posměchu, čímž nahrává straně B a poškozuje stranu A.

Silně tendenční názorový článek, který jednostranně podporuje prezidenta Pavla a vykresluje premiéra Babiše a jeho vládu jako pomstychtivé, nevybíravé a podlé aktéry. Používá válečnou metaforiku, emotivní jazyk, jednostranný výběr faktů a nálepky, aby vyvolal odpor vůči Babišovi a sympatie k Pavlovi.

Ostře zaujatá glosa proti Filipu Turkovi a vládě Andreje Babiše. Pomocí pejorativních označení, ironie, selektivních citací a nadsázky vykresluje Turka jako hochštaplera a Babišovu vládu jako ničitele prozápadní zahraniční politiky. Text tak prospívá straně prezidenta Pavla a kritice vládní koalice.

Text je jednostranné interview s poradcem prezidenta Kolářem, které bez protiváhy vykresluje vládu jako agresora používajícího mafiánské praktiky s cílem ponížit prezidenta. Silně nahrává prezidentské straně.

Článek jednostranně kritizuje vládu Andreje Babiše za nedemokratické postupy, destrukci institucí a ignorování odborné veřejnosti. Systematicky zvýrazňuje negativa, vynechává vyvážené hlasy vlády a používá silně emotivní jazyk, čímž nahrává opozičním a kritickým postojům.

Text je jednostranně zaměřen proti vládě Andreje Babiše a ve prospěch prezidenta Petra Pavla; pomocí emocionálně silných výrazů, metafor, nálepek a osobních útoků vykresluje Babiše jako hysterického, malicherného a neschopného státníka, zatímco Pavla jako oběť a ochránce české reputace. Celkové vyznění posiluje pozici prezidenta na úkor vlády.

Text je jednostranný názorový komentář, který jednoznačně nahrává prezidentu Pavlovi a kritizuje premiéra Babiše. Používá emotivní jazyk, nálepkování, hyperbolu a vybírá fakta tak, aby vyzněla v neprospěch Babiše. Celkově jde o ostrou polemiku, nikoli vyvážené zpravodajství.

Text výrazně straní prezidentu Pavlovi a kritizuje vládu v čele s Babišem za jízlivost a nedostatek spolupráce. Situaci líčí jako katastrofální, vinu dává vládní straně, apeluje na vlastenectví a vyvolává obavy z ohrožení státního zájmu. Citace z vládních představitelů jsou rámovány jako únavné pokusy o ironii, zatímco prezident je prezentován jako ten, kdo projevuje dobrou vůli.

4 Summit NATO v Ankaře proběhl v poklidné atmosféře, spojenci potvrdili… 201 čl. 29. 6. 2026 – 11. 7. 2026
-0.09 Rámování napříč zdroji vyrovnané (⌀ -0.09)

Summit NATO v Ankaře proběhl v poklidné atmosféře, spojenci potvrdili vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 70 miliard eur na rok 2025 a závazek navyšovat výdaje na obranu. Český...

O co jde

Summit NATO v Ankaře proběhl v poklidné atmosféře, spojenci potvrdili vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 70 miliard eur na rok 2025 a závazek navyšovat výdaje na obranu. Český premiér Andrej Babiš na summitu oznámil, že se Česko na tomto balíku pomoci podílet nebude, a zdůraznil odlišný přístup (důraz na mír či evropskou protivzdušnou obranu).

Osa sporu: Hodnocení postoje české vlády (premiéra Babiše) k závazkům NATO a podpoře Ukrajiny na summitu v Ankaře. -1 = vláda selhává, Česko je černý pasažér/vyvrhel, Babiš lže a neplní závazky; +1 = vláda jedná zodpovědně, Babiš hájí české zájmy, má vlastní plán (evropský Patriot), kritika je přehnaná nebo motivovaná domácí politickou scénou.

Osa sporu kdo komu nahrává

Petr Pavel ◄ — ► Andrej Babiš

◄ Petr Pavel Andrej Babiš ► reflex: -0.62 (shoda 0.63, 5 čl.) reflex (5) -0.62 denikn: -0.58 (shoda 1.00, 1 čl.) denikn -0.58 forum24: -0.54 (shoda 0.56, 10 čl.) forum24 (10) -0.54 irozhlas: -0.33 (shoda 0.35, 4 čl.) irozhlas (4) -0.33 aktualne: -0.24 (shoda 0.23, 6 čl.) aktualne (6) -0.24 denik: -0.23 (shoda 0.35, 7 čl.) denik (7) -0.23 novinky: -0.19 (shoda 0.35, 17 čl.) novinky (17) -0.19 e15: -0.13 (shoda 0.32, 3 čl.) e15 (3) -0.13 ceskenoviny: -0.11 (shoda 0.23, 3 čl.) ceskenoviny (3) -0.11 lidovky: -0.10 (shoda 0.35, 14 čl.) lidovky (14) -0.10 seznamzpravy: -0.01 (shoda 0.14, 84 čl.) seznamzpravy (84) -0.01 cnnprima: +0.02 (shoda 0.35, 6 čl.) cnnprima (6) +0.02 echo24: +0.02 (shoda 0.51, 10 čl.) echo24 (10) +0.02 idnes: +0.11 (shoda 0.41, 12 čl.) idnes (12) +0.11 ct24: +0.18 (shoda 0.38, 2 čl.) ct24 (2) +0.18 parlamentnilisty: +0.45 (shoda 0.43, 10 čl.) parlamentnilisty (10) +0.45 denikto: +0.82 (shoda 1.00, 1 čl.) denikto +0.82

Zúčastněné subjekty 34 aktérů

Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.

−1 0 +1 Andrej Babiš (85) Petr Pavel (79) Donald Trump (28) Mark Rutte (20) Petr Macinka (7) NATO (6) Rusko (2) Vláda Andreje B… (2) Andor Šándor (1) David Svoboda (1) Estonsko (1) Evropa (1) Andrej Babiš: -0.26 (n=85) Petr Pavel: +0.00 (n=79) Donald Trump: -0.21 (n=28) Mark Rutte: +0.35 (n=20) Petr Macinka: -0.36 (n=7) NATO: -0.08 (n=6) Rusko: -0.50 (n=2) Vláda Andreje Babiše: -0.75 (n=2) Andor Šándor: +0.50 (n=1) David Svoboda: +0.50 (n=1) Estonsko: +0.50 (n=1) Evropa: -0.50 (n=1)

Slovní hodnocení na článek

Text výrazně nahrává prezidentu Pavlovi a proalianční a proukrajinské pozici. Vládu Andreje Babiše a její ministry popisuje pomocí silně hodnotících nálepek, připisuje jim neúspěch, neupřímnost a poškozování Česka, zatímco prezident je vykreslen jako věcný a důstojný aktér.

Článek silně nahrává Petru Pavlovi, líčí ho jako seriózního státníka, zatímco Andreje Babiše zesměšňuje jako povrchního a nepatřičného. Využívá kontrastní strukturu, ironii a nálepky k vykreslení Babiše jako zbytečného.

Text je silně tendenční glosou, která zesměšňuje a odsuzuje Andreje Babiše za účast jeho odloučené manželky na summitu NATO místo prezidenta Pavla, čímž nahrává prezidentovi a vyvolává rozhořčení proti Babišovi.

Článek zřetelně upřednostňuje prezidenta Pavla: líčí ho jako zkušenějšího, klidného a konstruktivního, zatímco Babiš je vykreslen jako neklidný, útočný a pasivní. Volba jazyka, hodnotící komentáře a kontrastní rámování zdůrazňují rozdíl ve prospěch Pavla.

Článek silně kritizuje Babišovu vládu za nepřipravenost na summit NATO a chronické neplnění spojeneckých závazků. Vybírá jen negativní fakta, používá expresivní jazyk a ironii, vládu zesměšňuje a nedává prostor jejím argumentům. Výsledkem je jednostranné vyznění ve prospěch kritiků vlády (spojenců, NATO).

Text je silně kritický vůči vládě Andreje Babiše kvůli nízkým výdajům na obranu. Používá emotivní nálepky, metafory a apely na strach, aby vykreslil Česko jako nebezpečného „vyvrhele“ ohrožujícího celé NATO. Vybírá názory expertů podporujících toto hodnocení a zlehčuje jakékoli úspěchy či vysvětlení vlády, čímž nahrává pozici spojenců požadujících rázné zvýšení výdajů.

Komentář jednostranně kritizuje vládu a ministra Macinku za obstrukce vůči prezidentu Pavlovi a označuje je za osobní jízlivost. Obhajuje prezidentovu účast na summitu a zlehčuje protiargumenty. Celkově vyznění nahrává prezidentovi a znevažuje vládní stranu.

Článek kritizuje premiéra Babiše za nevážné chování na summitu NATO a vykresluje prezidenta Pavla jako odpovědnějšího. Používá ironii, hodnotící jazyk a selektivní výběr informací, aby Babiše vykreslil v negativním světle, a tím nahrává opozičnímu narativu vůči vládě.

Text výrazně nahrává prezidentu Pavlovi. Spor vykresluje jako vyvolaný mocenskou rozpínavostí Babiše a vlády, zlehčuje jejich argumenty a celý konflikt označuje za malicherný domácí pří, zatímco Pavla staví do role obhájce ústavy a zahraničních závazků.

Článek líčí chování Babišovy vlády jako podivné a plné naschválů. Používáním expresivních výrazů, selektivním výběrem Babišových výroků a absencí vyjádření prezidenta Pavla podporuje obraz Babiše jako malicherného politika, a tím nahrává prezidentovi.

Článek ostře kritizuje premiéra Andreje Babiše a jeho přístup k summitu NATO. Pomocí silně emotivního jazyka, metafor a usvědčujících narativů jej vykresluje jako nekompetentního manipulátora, který si veze „obětního beránka“ a nedokáže dostát závazkům. Text systematicky nahrává jeho kritikům (prezident Pavel, Američané, NATO) a démonizuje Babišovu stranu.

Text je komentář výrazně kritický vůči premiérovi Babišovi. Zobrazuje ho jako nerealistického, nechápajícího realitu mezinárodní politiky a jako černého pasažéra v NATO, kterému hrozí vyloučení. Autor systematicky zdůrazňuje Babišovy chyby a karikuje jeho politiku, čímž nahrává pozici Spojených států/NATO a podporuje dojem, že Babiš je pro Českou republiku přítěží.

Článek nahrává Pavlovi – líčí ho jako státnicky zaměřeného na bezpečnost a obranu, zatímco Babiše redukuje na povrchního politika, který na summitu NATO řešil jen fotbal, manželky a jmenovky. Kontrast budí dojem, že Babiš nezvládá roli premiéra v mezinárodním kontextu.

Text zvýrazňuje zdánlivě triviální komunikaci Babiše na summitu (dotaz na Melanii Trumpovou), zatímco Pavla rámuje jako seriózního státníka řešícího Ukrajinu a obranu. Perex bez atribuce tvrdí, že jedinou komunikací bylo popřání hezkého večera, a redakční výběr citací Babiše zesměšňuje. Celek mírně nahrává prezidentu Pavlovi a poškozuje premiéra Babiše.

Článek vykresluje Česko pod Babišovou vládou jako premianta v zaostávání za závazky NATO. Upřednostňuje negativní vyznění (Babišova slova o nesplnění) před aliančním odhadem, který cíl těsně plní. Používá ironii, zpochybňuje Babišovy důvody („údajný deficit“) a pochybuje o jeho tvrzeních. Výsledkem je obraz selhávající vlády, což prospívá představitelům a státům, které závazky plní.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi. Babišovo chování je líčeno jako dětinská hra a snaha být o krok napřed, zatímco Pavel působí důstojněji a drží se protokolu. Rétorické otázky o „světové ostudě“ a popis bizarních situací znevýhodňují vládní stranu.

Článek stojí převážně na výrocích prezidenta Pavla, který kritizuje vládní plán obranných výdajů jako nedostatečný a neplnící závazky. Vládní perspektiva je potlačena – jediné vyjádření Andreje Babiše je odsunuto na konec bez reakce na výhrady. Tento rámec posiluje Pavlovu pozici a znevýhodňuje vládu.

Komentář jednostranně kritizuje ministra Macinku a SPD jako xenofobní a neschopné aktéry, kteří ohrožují bezpečnost Česka, a konfrontuje je s jednotou a odpovědností NATO. Text nahrává pro-NATO stanovisku a diskredituje koaliční partnery pomocí emotivních nálepek a falešného dilematu.

Článek vyznívá v neprospěch Andreje Babiše a české vlády, které jsou vykresleny jako neplnič závazků a spoléhající na neexistující vztahy s Trumpem. Text zvýrazňuje varování USA a neposkytuje prostor pro obhajobu české strany, čemuž nahrává i výběr zdrojů a hodnotící výrazy.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi a kritickému pohledu na vládu Andreje Babiše. Pomocí titulku, kontrastního ‚ale‘ a závěrečného slova zvýrazňuje české zaostávání v obranných výdajích a Babišovo odmítnutí pomoci Ukrajině, aniž by je explicitně hodnotil.

Text rozsáhle cituje prezidenta Pavla o evropské bezpečnosti a zdůrazňuje, že si účast na summitu musel vymoci soudně poté, co jej vláda nezařadila do delegace. Absence vyjádření vlády a verbální formulace mírně nahrává Pavlovi a vykresluje vládu jako obstruujícího aktéra.

Článek jednostranně reprodukuje kritiku prezidenta Pavla na adresu vlády, aniž by dal prostor druhé straně. To nahrává Pavlovi, jehož verze událostí působí jako objektivní popis situace.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi tím, že zvýrazňuje jeho výzvu k finančnímu příspěvku a rámuje odmítavý postoj vlády jako neodůvodněný, čímž implicitně kritizuje vládu a Andreje Babiše.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi tím, že zdůrazňuje jeho vyloučení z hlavního jednání navzdory ústavnímu postavení a naznačuje nepodloženost Babišových obvinění. Premiér Babiš však dostává výrazně větší prostor k vyjádření a implicitní zmínka o neobvyklé rychlosti Ústavního soudu může oslabovat legitimitu Pavlovy účasti. Celkově vyznění je informativní s náznaky rámování ve prospěch prezidenta.

Článek ironicky komentuje rozkol v české delegaci na summitu NATO mezi premiérem Babišem a prezidentem Pavlem. Oběma sice přiznává status vítěze, ale celkově vyznění prezentuje spor jako malicherný, poškozující pověst Česka. Text nahrává prezidentu Pavlovi tím, že Babišovy kroky vykládá jako snahu kazit prezidentovu radost a kritizuje vládní politiku, zatímco Pavla vykresluje jako aktivního účastníka. Používá ironii a hodnotící jazyk.

Text nahrává prezidentovi Pavlovi, protože zdůrazňuje jeho aktivní účast na recepci a opožděný příchod Babiše, zatímco Babišovy výroky rámuje s humorným podtónem a pořadím argumentů jej staví do defenzivy.

Článek tendenčně vykresluje Českou republiku (vládu Andreje Babiše) jako černého pasažéra, který nedodržuje závazky vůči NATO. Používá silně negativní metaforu („černý pasažér“), hodnotící sloveso („přiznal“) a vsuvku „mimochodem“ akcentující porušení zákona. Tím nahrává kritickému postoji NATO a USA.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi: rozsáhle cituje jeho projevy a názory, zatímco vláda a premiér Babiš jsou zmíněni jen okrajově, bez možnosti vyjádření. Zmiňuje se také obstrukce vlády vůči Pavlově účasti a nerovný přístup k vystoupení na summitu, což Pavla vykresluje jako hrdinu a Babiše jako překážku.

Článek vykresluje premiéra Babiše jako nezodpovědného, který na summitu NATO řešil místo bezpečnostních témat jídlo a filmy, a zdůrazňuje jeho chladný vztah s prezidentem Pavlem. Nahrává tím Petru Pavlovi a kritikům Babiše.

Článek rámuje účast na summitu jako osobní souboj Babiše s Pavlem a používá trivializující metafory (hraní na schovávanou, domácí telenovela). Zdroj informací je výhradně z delegace prezidenta Pavla, čímž mírně nahrává prezidentské straně.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi důrazem na pochybnosti o vládní obranné politice a závěrečným vyzněním slabin plánu. Vládní optimismus je relativizován kritikou.

Text mírně nahrává americké straně a kritikům Babiše. Rámuje premiérovu reakci jako agresivní („ostře se vymezil“) a zlehčující, zatímco kontext selhání Česka v plnění závazků je zdůrazněn. Babišovy citace jsou sice uvedeny, ale autorovo zarámování podrývá jeho důvěryhodnost.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi, protože připomíná spory o složení delegace a uvádí, že vláda nechtěla prezidenta vzít, soud musel zasáhnout, a přesto Pavel nebude vedoucím delegace; zdůrazňuje odklon od dosavadní praxe. Vládní strana není citována přímo, zatímco prezident dostává přímou pozitivní citaci.

Text nahrává Spojeným státům a NATO: zdůrazňuje selhání Česka při plnění výdajových závazků a legitimizuje tlak na zvýšení obranných investic. Autor titulku a perexu používá citově zabarvený jazyk, aby vykreslil Česko jako nezodpovědné a nutně potřebující „kartáč“.

Text mírně nahrává prezidentovi Pavlovi. Vykresluje ho jako důstojného aktéra, jehož se vláda (Babiš) snaží odsunout, a neposkytuje prostor vyjádření druhé strany. Využívá emocionálně zabarvených slov („nestála“, „ponížení“) a narativ oběti/hrdiny, čímž vytváří jednostranný obraz sporu.

Článek dává rozsáhlý prostor prezidentu Pavlovi a jeho výzvám k vyšším výdajům na obranu, zatímco informaci o tom, že mu vláda původně nechtěla účast na summitu umožnit a musel to nařídit až Ústavní soud, uvádí bez jakéhokoli vyjádření vládní strany. Tato nerovnováha zvýrazňuje Pavla jako státníka a staví vládu do nepříznivého světla.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi, protože věnuje značný prostor vysvětlení významu neformální večeře a jeho obavám, zatímco stanovisko premiéra Babiše a vlády zůstává stranou, čímž Pavel působí jako aktivnější a odpovědnější činitel.

Článek vyznívá ve prospěch prezidenta Pavla, kterého staví do role respektovaného a protokolárně lépe postaveného aktéra, zatímco Babišovu vládu zobrazuje jako nekoordinovanou a s problematickou minulostí v pomoci Ukrajině.

Text nahrává prezidentu Pavlovi. Rámuje vládu jako problematickou, protože ho do delegace přidala až po verdiktu Ústavního soudu a nekoná koordinační schůzky. Pavlovy postoje jsou prezentovány nekriticky a bez protiváhy, zatímco vládě není dán prostor k vyjádření.

Text jednostranně reprodukuje pozitivní hodnocení prezidenta Pavla o summitu NATO, aniž by předložil jakýkoli protichůdný názor, čímž implicitně posiluje jeho vyznění.

Článek cituje pouze prezidenta Pavla a nevyzývá druhou stranu k vyjádření, čímž mu mírně nahrává tím, že nechává jeho gesto vstřícnosti nekontrováno.

Text nahrává prezidentu Pavlovi, který dostal nepoměrně více prostoru a cituje se, zatímco premiér Babiš je zmíněn jen krátce v závěru, aniž by dostal slovo. Tím snižuje váhu vládní delegace a soustředí pozornost na prezidenta.

Text je věcnou zprávou o sporu a summitu, ale mírně nahrává prezidentu Pavlovi – spor popisuje jako vleklý, Babišovy snahy jako přetrvávající navzdory rozhodnutí soudu, a vyzdvihuje Pavlovu ústavní roli a kompromisní nabídku.

Článek informuje o sporu a účasti, mírně nahrává prezidentu Pavlovi rozsáhlejšími přímými citacemi a zdůrazněním jeho kompromisní nabídky, zatímco premiérovy argumenty reprodukuje spíše nepřímo.

Text mírně favorizuje postoj prezidenta Pavla a kriticky vyznívá vůči Babišově vládě – zdůrazňuje neplnění výdajů na obranu, ironizuje účast premiérovy manželky a pomocí částice „dokonce“ naznačuje přehnanost Babišových obvinění.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi – vyzdvihuje jeho poselství o jednotě a konstruktivní atmosféře summitu a naznačuje Babišovu nespolupráci i odmítavý postoj k pomoci, což Pavla nepřímo staví do lepšího světla.

Text vyznívá mírně v neprospěch vlády (strana A) a ve prospěch prezidenta Pavla. Zdůrazňuje snahu vlády zablokovat prezidentovu účast na summitu, neposkytuje prostor Pavlovým vyjádřením a vybírá citace, které vládu ukazují jako malichernou či slabou.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi: věnuje rozsáhlý prostor jeho pozitivním vyjádřením, zatímco spor o vedení delegace referuje pouze z jeho perspektivy a bez vyjádření vlády. Užití slova "vymohl" a "tvrdí" mírně posiluje narativ o úřední obstrukci a zpochybnění nároku.

Text je silně subjektivním, opovržlivým komentářem k české účasti na summitu NATO; všechny české politiky líčí jako trapné, bezvýznamné a selhávající. Celkově nahrává kritickému pohledu na českou vládu, ale nikomu přímo nepomáhá – spíše posiluje negativní náladu vůči politické reprezentaci.

Článek poskytuje faktické zpravodajství ze summitu NATO, mírně nahrává perspektivě evropských spojenců a Ukrajiny (rámování Ruska jako agresora a Trumpa jako narušitele), v české části dává více prostoru prezidentu Pavlovi na úkor vlády.

Text reprodukuje vyjádření premiéra Babiše, ale narativu nahrává prezidentu Pavlovi, protože redakce přidává ironizující poznámku o filmovém propadáku, čímž zlehčuje Babišovu pozitivní charakteristiku schůzky s Trumpem a připisuje mu trivialitu.

Článek rámuje Babišovo vyjádření o odmítnutí pomoci Ukrajině jako zavádějící. Titulek zdůrazňuje odmítnutí bez kontextu, že přislíbených 70 miliard eur není novým balíkem a Česko si již dříve vyjednalo opt-out z unijní půjčky. Tím nahrává pohledu EU/NATO, že Babiš zbytečně vystupuje proti alianční solidaritě, a současně Babiše ukazuje v horším světle.

Článek je převážně věcný, avšak poskytuje výrazně větší prostor vyjádřením premiéra Babiše, zatímco prezident Pavel není přímo citován, a zároveň zpochybňuje vládní zdůvodnění oddělené cesty („údajné“ pravidlo). Výsledný dojem mírně nahrává prezidentu Pavlovi, protože vláda je zobrazena jako méně vstřícná a premiér jako ten, kdo musí na summitu čelit kritice za nízké výdaje na obranu.

Článek informuje o tiskové konferenci Babiše a o sporu ohledně prezidentovy účasti na summitu NATO. Mírně nahrává prezidentu Pavlovi volbou uvozovacích sloves a vyzněním, že Babiš ignoruje rozhodnutí soudu, a absencí přímého vyjádření prezidentovy strany k obvinění.

Text referuje věcně, ale závěrečná věta s hodnotícím příslovcem 'ostře' mírně poškozuje obraz Donalda Trumpa, a tím nepřímo i Andreje Babiše, který s ním jednal. Jinak není tendenční.

Text výrazně nahrává Šándorově kritice vlády a formalistického financování obrany. V konfliktu mezi vládou a Hradem vyznívá hůře vláda, zatímco prezident je rámován jako ústavně přirozený šéf delegace. Podání je silně založeno na jediném odborném zdroji a používá hodnotící jazyk.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi, protože jeho prohlášení o důležitých tématech jsou uvedena jako první a následně kontrastují se sarkastickým komentářem ministra Macinky, který je tím vykreslen jako neinformovaný a neuctivý.

Text mírně nahrává vládě/Babišovi, neboť zdůrazňuje Pavlovu nespokojenost jako subjektivní, zmiňuje Pavlovu neprůhlednost ohledně programu a používá hodnotící slovesa jako 'vymohl', která prezidenta vykreslují jako vynucujícího. Celkově je však článek relativně vyvážený, informuje o sporu i obranných výdajích bez silné manipulace.

Článek mírně upřednostňuje prezidenta Pavla tím, že zdůrazňuje vyhýbavé chování Babiše a vládní delegace a líčí Pavla jako vstřícného, čekajícího na setkání.

Text je převážně neutrálním souhrnem sporu o delegaci a prohlášení obou aktérů. Mírně však nahrává prezidentu Pavlovi použitím metafory „přetahovaná“, která spor vykresluje jako dětinské hašteření, čímž snižuje vážnost vlády.

Článek je převážně faktickým live reportem, ale výběrem scén (oddělený odjezd, míjení delegací) a citací (Macinkova jízlivá poznámka, Babišova poznámka s nadsázkou) vytváří vyznění, že vládní strana je méně konstruktivní a že rozkol poškozuje českou reprezentaci. V souhrnu text mírně nahrává prezidentu Pavlovi (straně A) tím, že ho ukazuje jako vstřícnějšího a pragmatičtějšího.

Článek vysvětluje, proč Česko navzdory neplnění výdajových závazků nebylo na summitu kritizováno, a zdůrazňuje české vojenské příspěvky. Tím mírně nahrává české delegaci, celkově však působí věcně.

Text nahrává spíše oponentům Babiše tím, že jeho uklidňující slova konfrontuje s faktem, že Česko bylo na chvostu kvůli nízkým výdajům. Přestože cituje pouze premiéra, skladba informací podrývá jeho obranu.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi zdůrazňováním rozkolu v české delegaci a citováním kritiky vládních investic do obrany. Vláda (Babiš) je vyobrazena jako nekooperativní a nedostatečně investující.

Článek věcně informuje o tom, že ČR se nezúčastní vojenské pomoci NATO Ukrajině, a shrnuje vyjádření premiéra Babiše. Mírnou tendencí je zdůraznění odmítavého postoje ČR hned v perexu, ale celkové podání je neutrální, bez výrazné manipulace či náklonnosti k jedné straně.

Článek věrně reprodukuje vyjádření prezidenta Pavla, bez kritického odstupu. Tím nepřímo nahrává jeho pozitivnímu obrazu, avšak neobsahuje zjevné manipulativní techniky. Mírná tendenčnost pramení z jednostranného výběru optimistických citací bez oponentury.

Komentář silně nahrává zastáncům razantní podpory Ukrajiny a masivního zbrojení. Autor vykresluje západní politiku jako alibistickou a morálně slabou, používá emocionální jazyk, strach z Ruska a jednostranné citace, aby delegitimizoval opatrnější postoje (např. Vondráčka) a vyzdvihl nutnost nekompromisní obrany.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi, protože podrobně cituje jeho argumenty pro účast na neformální večeři, zatímco pohled vlády (Babiše) zůstává nevyjádřen. Spor je definován s náznakem, že jej inicioval Pavel, ale celkově je Pavlova pozice zvýrazněna.

Komentář kritizuje české mediální pokrytí summitu NATO, které se soustředilo na rivality Pavla a Babiše, zatímco opomíjí zásadní proměnu aliance (NATO 3.0) pod tlakem USA. Text jednostranně vyzvedává perspektivu německých zdrojů a Merze, čímž nahrává názoru, že česká optika je malicherná a zaostalá. Zamlčuje hlasy hájící důraz na složení delegace a celkově zesměšňuje politickou senzaci kolem Pavla a Babiše.

Článek jednostranně šíří Trumpovy kritické výroky o Evropě a Itálii, aniž by poskytl prostor druhé straně. Tím nahrává Trumpově narativu a oslabuje obraz evropských spojenců.

Text je věcnou zprávou o vystoupení prezidenta Zelenského na Fóru obranného průmyslu v Ankaře. Nepřináší vlastní komentář ani neupřednostňuje žádný tábor, pouze reprodukuje výzvu a popisuje setkání. Není tendenční.

Text kritizuje systém přímé volby prezidenta, který podle autora změnil úřad ve zdroj napětí a polarizace, a nahrává tak parlamentnímu modelu volby, přestože ho označuje za neprůchozí.

Komentář kritizuje spory mezi vládní koalicí a prezidentem a vyzývá k jednotě před summitem NATO. Obě strany líčí jako nezodpovědné, takže text nenahrává ani jedné z nich, ale volání po jednotě staví nad jejich partikulární zájmy.

Článek mírně nahrává evropské perspektivě a prezidentu Pavlovi. Trump je vykreslen jako šokující a nerespektující spojence, zatímco evropští představitelé a Pavel dostávají prostor pro zdůvodnění svých postojů. Domácí politický spor je popsán bez přímého hlasu vlády, co nepatrně zvýhodňuje prezidenta.

Článek využívá jednostranného experta k vykreslení Trumpa jako nerespektujícího spojence a ignoruje možný odlišný pohled, čímž posiluje negativní obraz Trumpa ve prospěch evropských spojenců.

Článek jednostranně tlumočí kritiku evropských spojenců ze strany Donalda Trumpa, aniž by poskytl jejich reakci. To nahrává Trumpovu narativu.

Text mírně nahrává vládě/Macinkovi. Vyzdvihuje vtipkování ministra na adresu prezidenta, aniž by dával prezidentovi prostor k reakci. Popíchnutí je rámováno jako nevinné, ale výběr citace bez dalšího kontextu zvýrazňuje kritiku.

Text je výběrem fotogalerie s neutrálními popisky zpráv, celkově bez tendenčnosti. Titulek odkazuje na jiné fotografie, než jsou v poskytnutém těle, což může být neúplnost.

Text jednostranně spoléhá na kritiku odborníka Goldgeiera, aniž by poskytl prostor americké administrativě. Výběr citací vykresluje Trumpa jako nevděčného a ohrožujícího spojence, čímž nahrává pohledu NATO.

Článek poskytuje prostor výhradně Okamurovi a nezahrnuje vyjádření tvůrců mandátu ani koaličních partnerů. Tím fakticky nahrává Okamurově kritice vládního mandátu, aniž by konfrontoval jeho názory s oficiálními zdroji.

Text upřednostňuje východní křídlo NATO jako zodpovědné spojence a staví je do kontrastu s českou vládou, která nedosahuje ani 2 % HDP na obranu. Trumpa líčí jako nevyzpytatelného a těžko uspokojitelného, čímž posiluje narativ ohrožených zemí, jež se snaží získat si jeho přízeň. Celkově text nahrává východnímu křídlu a mírně kritizuje Babišovu vládu i Trumpa.

Článek je věcnou zprávou o příletu prezidenta Pavla a premiéra Babiše na summit NATO. Nepodporuje žádnou stranu sporu, fakta podává neutrálně.

Text čistě reprodukuje Trumpovy výroky bez reakce evropských spojenců, čímž lehce nahrává jeho narativu.

Článek je věcnou zprávou o Trumpových výrocích, ale postrádá vyjádření evropské strany, takže jeho kritika zůstává bez protiváhy.

Článek jednostranně přebírá Trumpovu kritiku evropských spojenců, aniž by poskytl protistraně prostor. Tím nahrává Trumpově agendě a vykresluje Evropu jako pasivní a chybující.

Článek přináší výhradně vyjádření Donalda Trumpa kritizující evropské spojence a neposkytuje prostor jejich reakci, čímž jednostranně nahrává Trumpovu pohledu.

Článek jednostranně reprodukuje Trumpovu kritiku evropských spojenců a Itálie bez jakékoli protireakce, čímž jeho pohled působí jako nekontroverzní fakt.

Text je neutrální zpravodajská informace bez náznaku tendenčnosti; pouze reprodukuje výroky Donalda Trumpa na summitu NATO.

Text mírně nahrává spojencům NATO tím, že Donalda Trumpa vykresluje jako destabilizujícího a necitlivého k alianci, přičemž oporu nabízí stanovisko experta.

Článek jednostranně cituje experta kritizujícího Trumpa, čímž nahrává spojencům NATO a podporuje pohled na Trumpa jako nespolehlivého partnera.

Text nahrává kritikům Trumpa a evropskému pohledu. Cituje pouze experta, který Trumpa kritizuje za neúctu a nedostatek závazku k evropské bezpečnosti, bez vyjádření druhé strany. Pomocí slovesa 'stěžoval si' bagatelizuje Trumpovy argumenty. Titulek slibuje ukázat změnu názoru, ale článek ji vyvrací.

Článek jednostranně prezentuje pohled kritizující Trumpa; prostřednictvím výběru zdrojů (pouze expert Goldgeier) a emotivního jazyka („šokoval“) nahrává evropským spojencům a vykresluje Trumpovo chování jako destabilizující.

Článek věcně informuje o summitu NATO, bez tendenčního vyznění ve sporu mezi prezidentem a vládou o účast, pouze popisuje fakta a výroky.

Text jednostranně odsuzuje summit NATO a zbrojní průmysl, používá démonizující a emotivní jazyk, čímž nahrává autorovi (Miroslav Kavij, KSČM) jako hlasu míru a obhájce běžných lidí.

Text je neutrální zpravodajskou zprávou o brífinku ministra Macinky na summitu NATO. Všechny výroky – včetně sarkastické poznámky na adresu prezidenta – jsou připsány mluvčím, redakce nepřidává vlastní hodnocení ani rámování. Zpráva nenahrává žádné ze stran.

Článek je věcnou agenturní zprávou o příletu politických představitelů na summit NATO. Informace jsou podány neutrálně a nezvýhodňují ani jednu ze stran sporu (vláda/Babiš vs. prezident Pavel).

Článek věcně popisuje doprovodný program pro Moniku Babišovou na summitu NATO. Zmínka o rozchodu je faktická, neobsahuje hodnotící prvky. Text nepreferuje žádnou stranu sporu.

Článek neutrálně informuje o projevu prezidenta Pavla v Ankaře, bez zjevné tendenčnosti ve prospěch jakékoli strany.

Článek je neutrální fotoreportáž z prvního dne summitu NATO v Ankaře. Neprojevuje žádnou náklonnost ke sporovým stranám, pouze informuje o účastnících a nabízí vizuální průřez.

Text je v těle zcela neutrálním přehledem programu summitu NATO, avšak titulek slibuje projev Andreje Babiše, který se v článku vůbec neobjevuje. Tento clickbaitový nesoulad narušuje očekávání čtenáře a je jediným znakem tendenčnosti, jinak článek neobsahuje žádnou manipulaci.

Text je vesměs neutrální zprávou o summitu NATO, bez zabarvení. Jediným problémem je titulek slibující Babišův projev, který v článku zcela chybí – jde o nesoulad titulku s tělem, což může neoprávněně zvýraznit Babiše.

Článek je věcným souhrnem programu summitu NATO, neobsahuje zjevnou zaujatost. Titulkový nesoulad však zvýrazňuje Andreje Babiše, ačkoli text se mu nevěnuje, což působí jako mírný clickbait nahrávající jeho zviditelnění.

Text je věcný, ale titulek láká na Babišův projev, který se v článku neobjevuje. Tělo jemně vyvažuje Trumpovu kritiku evropských výdajů Rutteho argumentem o jejich růstu, čímž mírně nahrává evropské straně sporu.

Věcná zpráva o summitu NATO. Trumpova kritika nízkých výdajů evropských spojenců je vyvážena Rutteho zdůrazněním růstu výdajů, čímž text mírně nahrává evropské straně. Titulek slibuje Babišův projev, který se v článku neobjevuje, a vytváří tak falešné očekávání.

Text mírně nahrává evropským spojencům, protože dává prostor přímé argumentaci generálního tajemníka Rutteho, zatímco Trumpovu kritiku jen sumarizuje. Titulek navíc slibuje projev Andreje Babiše, který v článku zcela chybí, což může odvádět pozornost.

Text jednostranně cituje pouze Marka Rutteho, čímž nahrává obrazu NATO bez kritického odstupu. Titulková zmínka o Babišovi je zavádějící, protože tělo článku se o něm vůbec nezmiňuje.

Článek bez dalšího kontextu reprodukuje pouze stanoviska generálního tajemníka NATO a jeho pozitivní líčení aliančních výdajů; chybí jakákoli oponentura či kritická perspektiva. Titulek zcela nesouvisející s obsahem působí jako zavádějící clickbait.

Text je věcná zpráva o zasedacím pořádku a programu summitu NATO. Neupřednostňuje žádnou stranu, pouze konstatuje fakta včetně sporu mezi prezidentem a premiérem. Neutral.

Článek věcně popisuje zasedací pořádek na neformální večeři před summitem NATO. Titulek akcentuje, že Babiš seděl u stolu s prezidentem Zelenským, což může jemně naznačovat diplomatickou prestiž, ale samotný text je neutrální a nemanipuluje ve prospěch žádné strany.

Text je neutrální zprávou, která dává prostor oběma politikům. Lehce však kontrastuje Babišovy neformální konverzace s Pavlovým vážným jednáním o obraně, což mírně nahrává prezidentu Pavlovi.

Článek je faktickou reportáží o summitu NATO, která jednostranně vyznívá pozitivně pro alianci a generálního tajemníka Rutteho. Titulní titulek je zcela nesouvisející klikací návnada o Babišovi a Trumpovi, která do textu láká pod falešnou záminkou, a tím nahrává propagovanému obrazu NATO.

Článek zdůrazňuje pokles podpory NATO a Ukrajiny, rámuje problematiku v souladu s Trumpovou kritikou. Ačkoli v textu uvádí i celkově vysokou podporu Aliance, titulek a perex vytvářejí dojem vážného oslabení, zejména nepravdivým tvrzením o většině Američanů nevěřících NATO. Výběr faktů a řazení posiluje proti-NATO narativ.

Článek je přepisem rozhlasové debaty, v níž dostávají prostor obě strany; redakční zásahy (mezititulky, upoutávka) jsou převážně neutrální, jen závěrečná avizující otázka mírně předpokládá Rajchlovu nedůvěru vůči expertům, což lehce nahrává Žáčkově pozici.

Článek je věcným zpravodajským shrnutím vyjádření prezidenta Pavla na summitu NATO. Neobsahuje tendenční rámování ani neupřednostňuje žádnou stranu.

Titulek slibuje informaci o polském prezidentovi a megaprojektu, zatímco článek výhradně cituje Marka Rutteho o výdajích NATO. Tělo je neutrální, ale titulek je zcela zavádějící.

Titulek slibuje atraktivní politickou historku s Babišem a Trumpem, ale text je standardní zprávou z tiskové konference šéfa NATO. Tímto nesouladem redakce nahrává oficiální linii NATO (strana A), protože čtenáři zasaženému bulvárním titulkem podsunuje pozitivně laděný obsah o navyšování obranných výdajů bez kritického odstupu.

Článek přináší výhradně prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, bez kritických či opozičních hlasů. Vykresluje NATO v pozitivním světle úspěšného navyšování výdajů a schopnosti odstrašení. Nahrává vedení NATO.

Titulek referuje o Trumpově odmítání jednat s Íránem a trestu pro „hrozného spojence“, čímž vůči Trumpovi vyznívá negativně. Samotný text je však neutrální zprávou o summitu NATO, která Trumpovu roli naopak zmiňuje pozitivně (tlak na vyrovnání výdajů). Tento ostrý nesoulad mate čtenáře a vnáší do článku nevyvážené emoční vyznění v neprospěch Trumpa.

Text bez výhrad přejímá perspektivu generálního tajemníka Rutteho a pozitivně referuje o závěrech summitu NATO. Titulek je zcela neodpovídající obsahu a navozuje dojem o úplně jiném tématu, což výrazně zkresluje čtenářovo očekávání.

Článek je oslavným přepisem prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho; jeho úspěchy jsou nekriticky zdůrazňovány bez jakékoli protiváhy. Titulek atakuje Trumpa, ale v textu se téma neřeší, čímž vyznívá jako zavádějící. Výsledně text posiluje pozitivní obraz aliance a Rutteho na úkor vyváženosti.

Text je převážně neutrální zpravodajskou zprávou o summitu NATO. Jediným výrazným manipulativním signálem je naprostý nesoulad titulku s obsahem – titulek referuje o Trumpově postoji vůči Íránu a trestu pro „hrozného spojence“, zatímco článek pouze shrnuje Rutteho výroky o obranných výdajích aliance. Tento mismatch nahrává dojmu, že Trump jedná nepřátelsky vůči spojencům, přestože text jeho roli vykresluje spíše pozitivně.

Článek je věcnou reportáží o summitu NATO s citacemi generálního tajemníka Rutteho, která vyznívá pro NATO příznivě. Titulní titulek však zcela nesouvisí s obsahem a vyvolává negativní dojem o Trumpovi, což je manipulační clickbait.

Článek je převážně neutrální zprávou o vyjádření Marka Rutteho na summitu NATO. Tendenčnost vykazuje pouze titulek, který odkazuje na zcela jinou událost (Trump, Írán) a nekoresponduje s tělem textu. Tělo textu je věcné a pozitivně vykresluje NATO a jeho spojence, ale bez manipulativních prvků.

Titulek a perex vykreslují Trumpa negativně (trest pro spojence, zbytečná jednání), zatímco tělo článku přináší pozitivní vyznění summitu NATO a vyzdvihuje roli Evropy. Nesoulad mezi titulkem a tělem zvýrazňuje kritiku Trumpa a nahrává straně NATO/Evropa.

Text nahrává NATO a Rutteovi, protože celé tělo je věnováno Rutteho pozitivnímu projevu, zatímco titulek a perex tvrdí o Trumpovi negativní věci, které nejsou v textu rozvedeny. Tím se vytváří dojem Trumpovy problematičnosti a posiluje se Rutteho narativ.

Článek reprodukuje Trumpovy výroky. Titulek používá citově zabarvené slovo 'plísnil' a text neobsahuje vyjádření kritizovaných stran, což vytváří dojem nevyváženosti. Tyto prvky mírně zvýhodňují Trumpa tím, že jeho narativu poskytují nerušenou platformu, ale zároveň jej vykreslují jako konfrontační osobnost.

Titulek a perex popisují Trumpovo oznámení trestu pro „hrozného spojence“ a přerušení vztahů se Španělskem, avšak článek samotný obsahuje pouze Rutteho prohlášení o NATO, bez jakékoli zmínky o Trumpovi, Íránu či Španělsku. Tím poškozuje obraz Trumpa jako nepředvídatelného a agresivního lídra, a nahrává narativu NATO o jednotě a pozitivním vývoji.

Text je fakticky přepisem Rutteho projevu bez jakékoli oponentury. Nejvýraznější manipulací je naprostý nesoulad titulku a perexu s obsahem, který láká čtenáře na Trumpovu kritiku a místo toho servíruje oslavnou řeč šéfa NATO. To zvýhodňuje obraz aliance.

Titulek slibuje informaci o Pavlově nepřítomnosti na společné fotce, avšak text článku se skládá výhradně z výroků Marka Rutteho a neobsahuje o Pavlovi ani fotografii žádnou zmínku. Tělo je jinak věcné, ale titulek zavádí.

Text nahrává narativu o jednotě a posilování NATO (evropští spojenci, Kanada), zatímco titulek zdůrazňuje absenci prezidenta Pavla a perex informuje o kontroverzních krocích prezidenta Trumpa. Tím vzniká dojem, že ČR a USA alianční jednotu narušují, ačkoli tělo článku tento rámec nerozvádí. Nesoulad titulku a perexu s obsahem působí matoucím dojmem a nepřímo diskredituje absentující aktéry.

Text je věcným zpravodajským shrnutím summitu NATO, bez zjevného stranění. Zmínka o absenci prezidenta Pavla na společné fotografii je vysvětlena jeho účastí na neformálních schůzkách, a není prezentována tendenčně.

Článek je věcným přehledem ze summitu NATO. Upozornění, že Petr Pavel chybí na oficiální fotografii, je ihned vysvětleno jeho účastí na neformálních schůzkách, čímž text nenaznačuje žádné pochybení. Obsah neupřednostňuje ani nepoškozuje Andreje Babiše, ani Petra Pavla.

Převážně neutrální výčet klíčových bodů, ale zařazení domácí perličky o účasti Babiše a absenci Pavla na oficiální fotografii jemně nahrává Babišovi. Titulek slibuje chválu Zelenského, kterou tělo nezmiňuje.

Stručný neutrální přehled událostí summitu NATO; mírné jazykové zabarvení ve slovesu „opřel do“ v pasáži o Trumpově kritice Španělska, jinak faktografický.

Text je věcný přehled ze summitu NATO, bez zjevné tendenčnosti. Jediným signálem je nesoulad mezi titulkem, který slibuje informaci o chystaném telefonátu Trumpa s Putinem, a tělem článku, které ji neobsahuje; to mírně nahrává Trumpovi, neboť titulek zvyšuje dojem jeho diplomatické aktivity.

Článek mírně nahrává španělské vládě (a spojencům) poukázáním na Trumpovu ostrou kritiku a jeho vyčlenění z aliance. Zároveň zmínkou o absenci Pavla na formálním jednání a fotografii nepřímo upřednostňuje Babiše jako jediného českého představitele na klíčové části summitu.

Titulek tvrdí, že Trump pochválil Zelenského a bude mluvit s Putinem, ale text článku o tom neobsahuje žádnou zmínku, což vytváří zavádějící pozitivní obraz Trumpa. Jinak je text věcný, bez výrazné jazykové manipulace. Zmínka o absenci Pavla na oficiální fotografii je neutrální.

Text je krátký zpravodajský nástřel bez zjevné tendenčnosti. Fakticky informuje o výroku Babiše a obsahu deklarace NATO. Přes jemný kontrast není patrná manipulace ani vyhrocení sporu.

Článek je věcným přehledem klíčových bodů summitu NATO. Jedinou tendenční vadou je titulek, který avizuje telefonát Trumpa s Putinem, ačkoli se o něm v těle článku vůbec nepíše – jde o clickbait bez zjevného prospěchu konkrétní straně sporu.

Text je stručný zpravodajský přehled. Potenciálně tendenční je titulek, který tvrdí potvrzení jednoty NATO, zatímco tělo článku tento výrok nedokládá a zaměřuje se na rozporuplné momenty (Trumpova kritika). Jinak text zachovává neutrální tón.

Text je věcným shrnutím událostí summitu NATO, bez zjevného stranění či manipulativních technik. Informace o účasti Andreje Babiše a absenci Petra Pavla na oficiální fotografii je podána neutrálně, bez hodnotících komentářů.

Článek vyznívá převážně neutrálně, avšak užití výrazu „opřel se“ Trumpovu kritiku Španělska podbarvuje přehnanou agresí, a tím lehce nahrává španělské straně. Titulek o úspěchu summitu není v textu opřen o přímé tvrzení. Nerovnováha zdrojů u Íránu (chybí íránská reakce) zvýhodňuje Trumpův narativ.

Článek věrně reprodukuje Babišovo prohlášení o neúčasti Česka na pomoci Ukrajině. Mírná tendenčnost ve prospěch Babiše vzniká absencí jakéhokoli protihlasu, což jeho pozici nechává nezpochybněnou.

Článek je neutrálním zpravodajským přehledem: reprodukuje vyjádření premiéra Babiše a následně je doplňuje o analytický kontext, že avizovaná pomoc není novou zátěží. Text nenahrává žádné straně sporu, neobsahuje hodnotící jazyk redakce, citace jsou věrně reprodukovány a protistrana je zmíněna věcným odkazem na experty.

Text vyzdvihuje pohled ukrajinisty Davida Svobody, který obviňuje západní země včetně českých vlád z vypočítavosti a nedostatečné pomoci Ukrajině, zatímco oficiální prohlášení summitu NATO jen stručně shrnuje. Tím vytváří dojem, že Západ jen předstírá podporu a ve skutečnosti profituje, čímž nahrává kritikům západní politiky.

Článek je převážně neutrálním přehledem událostí. Tendenčnost vykazuje titulek, který tvrdí, že Trump považuje summit za úspěšný, aniž to v textu doloží, a nepřímé srovnání účasti Babiše a Pavla, kde chybí kontext k absenci prezidenta na oficiální fotografii, což může nahrávat Babišovi.

Článek informuje o summitu NATO převážně neutrálně, ale vykazuje mírnou tendenčnost: titulek je v rozporu s tělem (připisuje Trumpovi hodnocení summitu, které text neobsahuje), autor použil výraz „opřel se“ vykreslující Trumpa negativně (což drobně nahrává Španělsku) a v závěrečné zmínce o české účasti výraz „jen premiér“ zdůrazňuje výhradní roli Babiše a upozaďuje prezidenta Pavla; to jemně prospívá Babišovi a straně ANO.

Článek je převážně věcný, ale titulek tvrdí, že Trump považuje summit za úspěšný, přestože to v textu chybí. To mírně nahrává Trumpovi. V tuzemské rovině zmínka o absenci Pavla na oficiální fotografii a přítomnosti Babiše na formálním jednání lehce favorizuje Babiše.

Článek je věcnou reportáží ze summitu NATO bez známek tendenčnosti. Jediná zmínka o české politické reprezentaci (Babiš × Pavel) popisuje neutrálně, kdo se účastnil jaké části jednání; neobsahuje hodnotící výrazy ani manipulativní techniky.

Text je neutrální zpravodajský přehled summitu NATO, nenahrává žádné straně sporu, pouze věcně cituje aktéry a popisuje účast českých zástupců.

Titulek tvrdí, že Trump považuje summit za úspěšný, ale text o tom neinformuje a zaměřuje se na kritiku spojenců a napětí. Tento nesoulad mírně nahrává Trumpovi nepodloženým pozitivním rámováním.

Článek je převážně věcným shrnutím summitu NATO, ale titulek tvrdí, že Trump považuje summit za úspěšný, což tělo článku neobsahuje a zbytek textu spíše ukazuje na napětí se spojenci. Mírně tak nahrává Trumpovi pozitivním rámováním, které fakta nepodkládají.

Podání nahrává především Andreji Babišovi: zpochybňuje označení jeho setkání s Trumpem za trapas a jeho drobnou nepřirozenost zlehčuje. Naopak výrazně nepříznivě rámuje Marka Rutteho, NATO a evropský politický mainstream jako servilní, bezmocné a hodnotově pokrytecké; Trumpovo jednání je místy popsáno negativně, ale převážně vysvětleno jako reakce na evropskou opozici.

Článek mírně nahrává proevropskému křídlu (Pavel) a staví premiéra Babiše do méně příznivého světla, např. zdůrazněním jeho ideologických spojenců, pasivity Česka ve zbrojení a Babišova sebechválení.

Článek rámuje spor o vedení delegace jako bizarní a zastiňující podstatu. Zvýrazňuje slabou pozici Česka a selektivně vypočítává selhání vlády, čímž nahrává vládní kritice (strana A). Současně absence hlasů aktérů a nálepka nesmyslnosti sporů do určité míry prospívá i vládnímu narativu o bezpředmětnosti sporu. Obecně text kritizuje politickou reprezentaci, avšak fakta o vládních neplněních prospívají prezidentově opozici.

Článek jednostranně vykresluje polskou delegaci jako profesionální a koncepční, zatímco českou politiku líčí jako krátkozrakou, sobeckou a trapnou. Bez prostoru pro vyjádření druhé strany tak systematicky nahrává polské straně.

Článek je neutrálním přepisem rozhovoru s expertem, neobsahuje redakční manipulace ani tendenční rámování ve prospěch žádné strany. Titulek odpovídá obsahu.

Text vyznívá v neprospěch české vlády a premiéra Babiše, kteří jsou vykresleni jako pasivní a zaostávající ve zbrojení oproti aktivním evropským spojencům. Zdůrazňuje se absence konkrétních velkých zakázek a jen obecné sliby, čímž se podporuje narativ, že Česko nedostatečně reaguje na bezpečnostní výzvy.

Článek jednostranně cituje pouze vládního ministra, čímž nechává zaznít jen vládní verzi. Klíčová informace o soudním nařízení účasti prezidenta je odsunuta na konec, což zvýhodňuje vládu.

Článek lehce nahrává vládě a znevažuje roli prezidenta na summitu. Titulek naznačuje, že prezident svůj program tajil, ačkoli to z textu nevyplývá. Zahrnutí ironické citace ministra Macinky podtrhuje dojem, že prezidentova úloha je spíše ceremoniální.

Článek o Pavlových vyjádřeních před summitem NATO stručně zmiňuje i kompetenční spor s Babišovou vládou. Autor použil u Pavlova tvrzení o vedení delegace sloveso „tvrdí“, které může naznačovat pochybnost, a vláda nedostala v článku vlastní citovaný prostor. Tím lehce nahrává vládní straně.

Článek zprostředkovává vyjádření předsedy Senátu Vystrčila, který chválí součinnost prezidenta a vlády na summitu NATO a oceňuje obrat vlády v obranných výdajích a pomoci Ukrajině. Text je nestranný, pouze tlumočí názory zdroje, bez vlastních hodnotících prvků. Celkově vyznění nahrává vládě i prezidentovi, zdůrazňuje spolupráci.

Článek reportuje výroky Babiše a Macinky před odletem na summit NATO. Označení Macinkova přání jako „ironické“ je mírně hodnotící a může vyznívat v neprospěch vládní strany. Text je příliš krátký na výraznou tendenčnost.

Článek zvýhodňuje Andreje Babiše, neboť mu poskytuje podstatně větší prostor a přímé citace, zatímco prezidenta Pavla zmiňuje jen stručně, čímž vytváří dojem, že Babiš je hlavní postavou české delegace na summitu.

Text je věcnou zprávou, která informuje o rozhodnutí Česka nepřipojit se k pomoci NATO pro Ukrajinu. Poskytnutím kontextu (expertní vysvětlení, že nejde o zcela nové prostředky, a vyjednané výjimky z unijní půjčky) mírně nahrává pozici premiéra Babiše, aniž by otevřeně stranilo.

Článek věcně informuje o vyjádření generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na summitu v Ankaře. Titulek však slibuje informace o rozhovoru Andreje Babiše s Donaldem Trumpem a účasti se Zelenským, což v textu zcela chybí. Dochází tak k nesouladu titulku a obsahu, který může sloužit jako clickbait. Samotný text je neutrální a nenahrává žádné straně sporu, s výjimkou titulku, který zvyšuje pozornost k Babišově osobě bez opory v článku.

Článek nahrává Andreji Babišovi. Titulek i převážná část textu reprodukuje Babišův monolog z videa, včetně osobních výpadů vůči prezidentu Pavlovi, zatímco Pavlova strana dostává jen krátký, věcný prostor bez možnosti na výpady reagovat. Výsledkem je dojem, že Babiš je suverénním mluvčím, zatímco Pavel je pasivní postavou bez legitimní pozice.

Text mírně nahrává vládní straně tím, že přisuzuje prezidentovi aktivní roli ve sporu a uvádí posměšný výrok ministra Macinky, čímž podporuje vládní narativ.

Článek víceméně vyváženě referuje o vyjádřeních Pavla a Babiše, avšak titulek zdůrazňuje Babišův komentář o správnosti zastoupení vládou a text končí jeho pozitivním zhodnocením, čímž mírně favorizuje vládní linii.

Článek popisuje chronologicky příjezd obou představitelů, ale podrobným líčením okázalého přivítání Babiše a absencí vyjádření prezidentské kanceláře vytváří dojem, že klíčovou roli hraje premiér. Pozornost je tak mírně vychýlena ve prospěch vládní strany.

Stručná zpráva z Babišova brífinku, která pouze reprodukuje jeho výroky o omezeném kontaktu s prezidentem a setkání s Trumpem. Jediným rysem je jednostranné podání bez reakce druhé strany, což mírně nahrává Babišovi, jinak text působí věcně.

Text subtlečně favorizuje premiéra Babiše zdůrazněním jeho účasti na formálním jednání summitu a nápadnou absencí prezidenta Pavla na oficiální fotografii, aniž by poskytl vyjádření Pavlovy strany nebo kontext o rozdělení rolí obou ústavních činitelů.

Článek je převážně věcnou reportáží z fóra NATO. Ačkoli přebírá rámování aliance (nutnost posílení obrany kvůli hrozbám), neobsahuje výraznou redakční tendenčnost. Mírně emotivní výraz „vojenské mašinérie“ při popisu Ruska mírně nahrává straně NATO.

Článek jednostranně cituje Petra Macinku, který zesměšňuje prezidenta Pavla. Neobsahuje vyjádření prezidenta ani vyvážený pohled. Titulek navíc nesouvisí s obsahem, takže text nahrává vládní straně.

Text objektivně informuje o summitu NATO, avšak titulek avizující Babišův projev není v těle článku naplněn, což Babišovi poskytuje publicitu bez věcného základu a mírně mu nahrává.

Titulek článku avizuje Babišovo přivítání s Leyenovou a večeři lídrů, tělo článku však tyto události nezmiňuje a obsahuje pouze obecné informace o summitu NATO. Tento nesoulad nahrává Andreji Babišovi, protože mu dává mediální prostor, aniž by článek poskytl odpovídající obsah.

Článek převážně reprodukuje výroky premiéra Babiše, včetně ironické narážky na prezidenta Pavla, čímž mírně nahrává vládnímu pohledu na spor o účast na summitu. Neposkytuje vyjádření druhé strany.

Článek mírně nahrává vládní straně (Babiš): zdůrazňuje Babišovo čestné místo a vřelé přijetí, zatímco prezidenta Pavla vykresluje jako toho, kdo se nepřipojuje k delegaci a jehož kroky ministr nechápe. Klíčovou informaci o pomoci prezidentovy kanceláře Babišovi však zahrabává na konec, čímž udržuje dojem napětí.

Text nahrává Andreji Babišovi: titulek zmiňuje Pavlovu absenci bez kontextu, článek výhradně reprodukuje Babišovy neformální historky, čímž ho zlidšťuje a petra Pavla zamlčuje; perex je navíc zcela nesouvisející, rušivý.

Článek s nevyváženým titulkem, který naznačuje, že Trumpův příjezd okamžitě negativně dopadá na spojence, ačkoli text žádné takové informace neobsahuje. Titulek tak manipuluje čtenáře v neprospěch Trumpa.

Článek o summitu NATO je převážně neutrální, ale v závěru zmiňuje formální účast Babiše a absenci Pavla na oficiální fotografii bez vysvětlení kontextu, čímž nenápadně vyznívá ve prospěch Babiše.

Text jednostranně kritizuje prezidenta Pavla jako loutku nadnárodních struktur, čímž nepřímo podporuje vládní postoj v jeho sporu o účast na summitu NATO; ačkoli nešetří ani vládu nebo Babiše, hlavní tíha útoku míří na Pavla.

Článek mírně nahrává vládě/Babišovi, protože výběrem a rozsahem citací i uspořádáním textu dává větší prostor jeho perspektivě a prezentuje jej jako hlavní postavu summitu, zatímco prezidenta Pavla vykresluje spíše jako vedlejšího aktéra, který se účastní díky soudnímu rozhodnutí.

Text mírně nahrává evropské společné protivzdušné obraně a návrhu Andreje Babiše tím, že zdůrazňuje evropskou závislost na amerických dodávkách, výrobní limity USA a možnost levnějšího či samostatnějšího řešení. Návrh je však převážně připisován aktérům a doplněn věcným kontextem.

Článek slibuje zprávu o summitu NATO a dronové alianci, ale ve skutečnosti otevírá útokem ministra Macinky na prezidenta Pavla, čímž bez vyvážení zdůrazňuje jednostrannou kritiku a nahrává Macinkově lince.

Rozhovor s Lubomírem Zaorálkem, který jednostranně kritizuje prezidenta Pavla, zatímco obhajuje vládu premiéra Babiše. Redakce nedává prostor opačnému názoru, čímž vytváří tendenční vyznění ve prospěch vlády a proti prezidentovi.

Text mírně nahrává Andreji Babišovi tím, že jej titulkem i kompozicí staví do centra summitu, zatímco prezidenta Pavla upozaďuje a zmiňuje s implikací dodatečné, tj. méně prestižní pozvánky. Chybí vyvážení zdrojů ve prospěch Babišova tábora.

Článek výhradně tlumočí výroky premiéra Babiše bez prostoru pro vyjádření prezidenta Pavla, čímž posiluje Babišovo narativní rámování vleklého sporu jako zbytečného. Mírně nahrává premiérovi.

Článek jednostranně předkládá kritiku prezidenta Pavla ze strany vládního politika Tomia Okamury, bez vyjádření protistrany. Titulkem a výběrem expresivních citací posiluje negativní obraz prezidenta jako nedůvěryhodné osoby jednající proti zájmům země, čímž nahrává vládě.

Článek mírně nahrává vládní straně (Babišovi) tím, že vykresluje Pavlovu účast jako vynucenou a neuvádí jeho perspektivu.

Článek vykazuje tendenčnost především nesouladem titulku a perexu s tělem textu. Titulek 'Pavel chybí' sugeruje negativní informaci o Petru Pavlovi, avšak tělo článku se jeho absencí nijak nezabývá – místo toho nekriticky reprodukuje pozitivní vyjádření Marka Rutteho o síle NATO. Tím text vyvolává dojem, že Pavel je vyloučen či nepodstatný, ačkoli to ničím nedokládá, a zároveň nechává vyznít obhajobu NATO bez jakékoli oponentury.

Text jednostranně vyzdvihuje úspěch Babiše a zpochybňuje věrohodnost prezidenta Pavla pomocí anonymních zdrojů a selektivního výběru informací, čímž celkově nahrává premiérovi.

Text nenápadně zvýhodňuje premiéra Babiše: titulek líčí jeho okázalé přivítání bez opory v textu, zdůrazňuje jeho klíčovou roli v obou hlavních akcích a bez vysvětlení zmiňuje, že prezident nebude u hlavního stolu, což vyvolává dojem jeho upozadění.

Článek celkově vyznívá ve prospěch premiéra Babiše a vlády. Výběr odborníků a jejich komentáře rámují Pavlovu snahu o tradiční roli hlavy státu jako nestandardní a problematickou, zatímco Babiš je prezentován jako legitimní vedoucí delegace. Prezidentovy argumenty jsou odsunuty na konec a ihned zpochybněny.

Článek formou rozhovoru s exprezidentem Zemanem jednostranně prezentuje kritiku prezidenta Pavla. Titulek vydává Zemanovo tvrzení za fakt a celková kompozice bez protistrany nahrává vládě a poškozuje obraz prezidenta Pavla.

Článek jednostranně vykresluje prezidenta Pavla jako dětinského a ponižujícího se při získávání pozvání na večeři, čímž nahrává vládě a Andreji Babišovi, s nimiž je Pavel v konfliktu ohledně koordinace zahraniční politiky. Používá emotivní komentář a anonymní zdroj bez reakce Pavlovy kanceláře.

Článek jednostranně útočí na prezidenta Pavla a západní alianci; líčí Pavla jako bezmocnou loutku, neschopného porozumět vlastním slovům a hájícího zájmy americké Demokratické strany. Sugestivní otázky, vyhrocený výběr citátů a absence oponentů celkově nahrávají protizápadnímu a vládně kritickému narativu, přestože Babišova vláda je také označena za jen dočasnou. Text podporuje pozici kritiků Pavla.

Text je čistě popisný doprovod k fotogalerii z NATO summitu. Neobsahuje žádné hodnotící prvky, stranění ani manipulativní techniky.

Článek jednostranně prezentuje Babišovo líčení summitu, zdůrazňuje absenci mírových témat a zpochybňuje Pavlův pohled. Výběrem citací, rámováním a anketou posiluje Babišův narativ, čímž mu nahrává.

Text výrazně nahrává systémově kritické pozici Tomáše Vyorala. Instituce, jejich představitelé a mainstreamová média jsou rámováni jako pokrytečtí, manipulativní nebo ovládaní skrytými zájmy; protistraně není poskytnut samostatný prostor k reakci.

Text výrazně nahrává Donaldu Trumpovi, Andreji Babišovi a diplomatickému řešení. NATO, evropská podpora Ukrajiny a zastánci vojenského postupu jsou rámováni jako eskalující, neefektivní a sledující vlastní zájmy.

5 Předseda Sněmovny Tomio Okamura navštíví v druhé polovině července Čínu na… 5 čl. 4. 7. 2026 – 6. 7. 2026
-0.17 Rámování mírně nahrává: Petr Pavel (⌀ -0.17; 1× Tomio Okamura, 2× Petr Pavel)

Předseda Sněmovny Tomio Okamura navštíví v druhé polovině července Čínu na pozvání předsedy čínského parlamentu. Doprovodí ho Renata Vesecká a podnikatelé, účelem je podpora...

O co jde

Předseda Sněmovny Tomio Okamura navštíví v druhé polovině července Čínu na pozvání předsedy čínského parlamentu. Doprovodí ho Renata Vesecká a podnikatelé, účelem je podpora hospodářské spolupráce a cestovního ruchu.

Osa sporu: -1 = rámuje cestu jako ostudný příklon vlády k autoritářskému Východu, +1 = rámuje cestu jako standardní oficiální návštěvu bez ideologického podtextu

Osa sporu kdo komu nahrává

Petr Pavel ◄ — ► Tomio Okamura

◄ Petr Pavel Tomio Okamura ► aktualne: -0.52 (shoda 0.75, 1 čl.) aktualne -0.52 forum24: -0.39 (shoda 0.81, 3 čl.) forum24 (3) -0.39 ceskenoviny: +0.38 (shoda 0.50, 1 čl.) ceskenoviny +0.38

Zúčastněné subjekty 3 aktérů

Příznivost rámování (van Dijkův čtverec), (n) = počet článků.

−1 0 +1 Tomio Okamura (5) Andrej Babiš (2) Miloš Vystrčil (2) Tomio Okamura: -0.20 (n=5) Andrej Babiš: +0.00 (n=2) Miloš Vystrčil: +0.50 (n=2)

Slovní hodnocení na článek

Komentář kritizuje vládu a Tomia Okamuru za údajný příklon k Východu – cestu do Číny líčí jako podlézavou a bezvýslednou, zatímco úspěšnou cestu na Tchaj-wan vyzdvihuje. Text nahrává prozápadní orientaci a diskredituje současnou zahraniční politiku jako nehodnotovou.

Glosa se vysmívá Tomiu Okamurovi a jeho plánované cestě do Pekingu, vykresluje ho jako pokryteckého a neschopného, a dává přednost politickým postojům Miloše Vystrčila a Petra Fialy. Text jednoznačně straní zastáncům prozápadní orientace a kritikům komunistické Číny.

Text implicitně znevažuje cestu Tomia Okamury do Číny tím, že ji označuje za překvapivou a směřující do „ostře sledované země“, a naznačuje, že vláda její schválení tajila. Tím nahrává kritikům čínské politiky a opozičnímu narativu o netransparentnosti kabinetu.

Článek rámcuje návštěvu Okamury v Číně jako součást obratu vlády k pragmatické politice. Použitím slova „údajnému“ mírně zpochybňuje čínskou kritiku Tchaj-wanu, čímž nepřímo podporuje ty, kdo Tchaj-wan navštěvovali. Celkově spíše předává vládní narativ, ačkoli v závěru uvádí krátký protiargument senátora Vystrčila.

Článek prezentuje cestu Tomia Okamury do Číny jako pozitivní ekonomickou příležitost, přičemž implicitně viní předchozí vlády z poklesu čínské turistiky, aniž by zohlednil pandemii covid-19. Názory zastánců hodnotové politiky jsou uvedeny okrajově na konci textu, celkově text mírně nahrává pragmatickému přístupu vlády Andreje Babiše.

Ostatní články 11

Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.

Komentář ostře kritizuje Jindřicha Rajchla za jeho návrh na odebrání Řádu bílého lva Zelenskému a za historický revizionismus. Text vykresluje Rajchla jako manipulátora překrucujícího historii a vzdělávání, čímž nahrává obhájcům Ukrajiny a prezidenta Pavla.

Text mírně až středně nahrává odpůrcům návrhu, zejména volbou hodnotících formulací o jeho neúspěchu, slabé podpoře a překvapení předkladatele. Současně ale věcně uvádí argumenty obou stran.

Komentář kritizuje Donalda Trumpa za zasahování do rozhodování FIFA prostřednictvím telefonátu prezidentovi Infantinovi, což vedlo k porušení pravidel a negativním důsledkům pro americký tým. Autor vykresluje Trumpa jako arogantního mocenského hráče a Infantina jako servilního, čímž zvýrazňuje negativní dopady jejich jednání a nabádá k odolnosti vůči nátlaku. Text nahrává kritickému pohledu na Trumpa a jeho spojence.

Text shrnuje podcast silně kritický k Petru Pavlovi, bývalé vládě a neziskovému sektoru. Jazykové prostředky a výběr témat nahrávají perspektivě kritiků establishmentu (zde představovaných podcastem a Andrejem Babišem), bez prostoru pro protistranu.

Článek výrazně nahrává straně hájící ukrajinské uprchlíky a kritizující poslance Rajchla. Používá emotivní jazyk („zaútočil“, „neúspěšní pornoherci“), jednostranně vybraná data, nápadnou nerovnováhu zdrojů a staví Rajchla do role padoucha, který zneužívá traumata běženců. Titulkový citát vytržený z kontextu slouží jako laciné očernění.

Článek mírně straní Ukrajině, protože zdůrazňuje ruské útoky s vysokými civilními oběťmi a dává prostor Zelenského apelům, zatímco ukrajinský dronový úder je prezentován bez zmínky o obětech a ruská strana má jen omezený hlas.

Článek jednostranně přejímá ostrou kritiku vědce Daniela Kortuse vůči Filipu Turkovi. Bez prostoru pro Turkovo vyjádření nebo vyvážení perspektivy využívá emotivní citáty, titulkový šok a narativní rámec vědec-hrdina vs. politik-padouch, aby Tureka diskreditoval jako nedůvěryhodného šiřitele dezinformací. Tím posiluje pozici vědecké obce a oslabuje politického oponenta.

Text je jednostranně oslavným profilem Václava Klause, využívá dramatických metafor ('sarazevský atentát'), emotivního jazyka ('zhubné ideje', 'ničivé následky') a nekriticky zdůrazňuje jeho pozitivní přínos, zatímco opomíjí opoziční perspektivu. To nahrává Klausovi.

Text výrazně nahrává Petru Pavlovi: Kubáskovu interpretaci rámuje jako hloupou či manipulativní a jeho i Motoristy opakovaně označuje silně pejorativními výrazy.

Podání nahrává Petru Pavlovi a Babišovým kritikům: titulek i výběr a řazení reakcí soustředí pozornost na ostře negativní hodnocení Babiše, zatímco jeho tvrzení je v závěru redakčně označeno za vyvrácené.

Článek formou rozhovoru s politologem Jurkem jednostranně vykresluje Babiše a vládu jako viníky rozkolu na summitu NATO. Prezident Pavel je stavěn jako státnicky vyspělejší, zatímco Babiš prezentován jako povrchní a prospěchářský. Text nahrává prezidentovi a opozici vůči vládě.