Hodnocení tagu: Václavské náměstí 24 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 2. 7. 2026 – 14. 11. 2026
Tag se dělí na 1 téma (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Ostatní články
22
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
Podání přejímá rámec demonstrantů (titulek 'za zachování nezávislosti', nadpis sekce 'Výrazně méně peněz', 'snahou vlády') a dává vládní perspektivě pouze tři věty na úplném konci. Není to propaganda, ale editorializační volby (výběr rámců, pořadí, sekční nadpisy) mírněfavorizují stranu A a umenšují důvody strany B.
Podání mírně nahrává Báře Basikové: její stanovisko k financování veřejnoprávních médií dostává prostor bez odpovědi vlády a redakce ji současně představuje jako legendu, která musela o úspěch bojovat. Vládě škodí neatributovaný obrat „stále nepovoluje“, jenž její postup rámuje jako zatvrzelost. Ostré obavy v titulku a většině textu jsou však zřetelně stanoviskem Basikové, nikoli samostatným soudem redakce.
Podání mírně nahrává demonstrantům a iniciativě Veřejnoprávně: přebírá jejich argumenty a citace, naopak vládní koalici zmíní stručně a bez vlastní argumentace; text ale zůstává převážně zpravodajský.
Podání je strukturováno jako podpora stávky a demonstrantů: tábor A dostává řadu přímých hlasů a solidárních vyjádření, zatímco pozice tábora B je shrnuta stručněji a převážně nepřímou řečí. Text tak mírně nahrává straně A, aniž by ji přímou chválou ospravedlňoval nebo stranu B explicitně dehonestoval.
Text věcně popisuje demonstraci, ale redaktorským výběrem citátů dává slovo jen jejím příznivcům a kritikům vlády; vládní strana se nevyjadřuje. Podání tím mírně nahrává straně podporující veřejnoprávní média.
Text podává i vládní argumenty, ale rámcem, titulkem, podtitulkem a výběrem podporovaných hlasů sympatizuje více se stávkujícími; vládní stranu prezentuje stručněji a s negativní konotací škrtů.
Text primárně referuje o stávce ČT a ČRo; titulkové „Vláda vyvolala odpor“ je v těle připisováno reportérovi. Podání může mírně nahrávat pracovníkům médií výběrem odhodlaných osobností a studentského davu, zatímco vládní stanovisko je jen stručně shrnuto.
Vyvážené zpravodajství: text přináší požadavky odborů ND a herců i odpověď ministra Klempíře, aniž by redakční hlas některou stranu vysloveně chválil či odsuzoval. Oba tábory dostávají prostor; podání je faktické.
Podání primárně legitimizuje tábor protestujících a podporovatelů veřejnoprávních médií, zatímco vládní návrh, vládní koalice a Andrej Babiš jsou rámováni jako zdroj problémů; vládní strana v textu nemá vlastní repliku.
Text mírně nahrává Praze a realizátorům mapy tím, že představuje její praktické přínosy a cituje náměstkyni Komrskovou. Jde však převážně o věcné informování o službě bez patrného sporu, útoku na protistranu nebo manipulačních prostředků.
Text představuje témata rozhovoru a Urbanovy priority. Ostrý titulek výslovně připisuje Urbanovi a kritiku jeho soupeřů v těle označuje jako jeho názor. Samotná prezentace jednoho hosta nedokládá redakční náklonnost; v dodaném textu nejsou dostatečně doložené manipulační signály.
Podání je převážně věcné a žádnou stranu prokazatelně nezvýhodňuje. Informuje o bezpečnostních opatřeních a programu festivalu. Emotivní hodnocení násilí a kritika politiků jsou připsány ředitelce festivalu; redakce je nepředkládá jako vlastní soud. Historické odpůrce zmiňuje jako kontext, nikoli jako samostatný tábor současného sporu.
Podání je převážně věcné a žádné straně prokazatelně nenadržuje. Informuje o programu, bezpečnosti a podpoře festivalu; hodnotové apely připisuje pořadatelům. Historické výroky konzervativců a Václava Klause jsou atribuované a nezakládají samostatný současný tábor. Popis násilných útoků vysvětluje bezpečnostní opatření a sám nepředstavuje tendenčnost.
aktualne
Víme, jaké pořady padnou za oběť stávce. Pocítí ji diváci téměř všech kanálů České televize
Text primárně referuje o stávce a jejím dopadu na vysílání. Lehce negativně rámuje stávku (pořady 'padnou za oběť'), zároveň ale presupponuje, že vláda má 'ustoupit ze svého plánu'. Většina citací pochází od stávkových organizátorů; vláda ani vedení ČT/ČRo nemají přímý hlas. Podání mírně nahrává stávkujícím.
Podání nahrává demonstrantům a veřejnoprávním médiím: text zvýrazňuje jejich masivní účast, symboliku a závěrečné poselství iniciativy, zatímco vládní koaliční strany jsou zmíněny bez vlastní reakce.
Text je převážně faktické referování sporu mezi odbory ND/demonstranty a ministrem/vládou. Mírně zvýhodňuje stranu B, protože titulek zvýrazňuje Klempířovu poznámku o miliardě, což může výzvy k demisi podávat jako reakci na obavu z peněz, zatímco body sporu jsou atributy aktérům.
Podání primárně informuje o podpoře stávky a veřejnoprávních médií; mírně příznivě rámuje akci jako obranu veřejného zájmu, aniž by uvádělo skutečnou protistranu.
Text konstruuje opozici stát–veřejnost: ministr je líčen jako ten, kdo oslavy odmítl, zatímco veřejnost je líčena jako hrdinský kolektiv v vlně solidarity. Redakční komentář (‚jež by nemohlo být přiléhavější', ‚bezprecedentně') posiluje pozitivní obraz pořadatelů a negativní obraz ministra; ministerovi není dáno slovo.
Podání jednoznačně kritikuje vládní koalici a premiéra a prezentuje protesty jako legitimní odpor; silně hodnotící formulace v autorově hlase nahrávají straně protestujících.
Podání mírně nahrává zastáncům obnovení přímého spojení Holešovic s centrem. Titulek a perex popisují petiční aktivitu jako boj a plánovanou změnu jako dlouho očekávané vyslyšení přání lidí. Tělo článku je však převážně věcné, podrobně vysvětluje dočasnost řešení, provozní omezení i finanční kontext.







