📰 Koniášnews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

Žádné hodnocení tendenčnosti není a nikdy nebude stoprocentní — čísla jsou relativní indexy, ne verdikty, a měří rámování v textu, ne pravdu. jak to číst a meze měření →

37576článků
5176hodnoceno
61012verzí obsahu
345053snímků
69sekcí
15.08.2026 18:33poslední snímek
← všechna témata

Hodnocení tagu: Spory 13 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

📅 Období: 29. 6. 2026 – 24. 7. 2026

Tag se dělí na 0 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.

📄 Všechny články tagu (13) na jedné stránkované stránce →

Zatím žádná vícečlánková témata — je potřeba víc analyzovaných článků, které se potkají na téže události.

Ostatní články 13

Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.

Podání nahrává vlastníkům garáží. Titulek jejich interpretaci nátlaku převádí do neatributovaného ultimáta, jejich argumenty a citace dostávají výrazně více prostoru a stanovisko radnice přichází až na konci. Radnice sice dostává možnost postup vysvětlit a perex označuje nátlak za údajný, celkové pořadí a rámování však posilují perspektivu vlastníků.

Text převážně reprodukuje spor obou stran a dává prostor i prezidentské kanceláři. Mírně nahrává vládní straně tím, že v titulku podává Macinkovo sporné tvrzení o přístupu k mandátu jako hotovou věc a redakčně popisuje prezidentovu účast jako „vymoženou“.

Podání nahrává obyvatelům Bosonoh a zastáncům urychleného obchvatu. Jejich zkušenosti dostávají výrazný prostor a redakční popisy zdůrazňují hluk, bezmoc a dlouhé čekání. Instituce dostávají prostor k popisu opatření a plánů, avšak zejména hygienická stanice nemá možnost reagovat na soudní kritiku. Faktické jádro o dopravní a hlukové zátěži je doloženo; tendenční prvek spočívá hlavně v emotivním a obětním rámování.

Podání společně poškozuje Pavla, Babiše a Macinku tím, že jejich spor opakovaně označuje za hádky a v titulku mu přisuzuje potenciálně „nebezpečnou dohru“. Číselné výsledky průzkumu jsou jinak prezentovány převážně věcně a článek nezvýhodňuje žádného z politických soupeřů.

Text převážně věcně referuje o sporu vlády a prezidenta a připisuje ostré hodnocení konkrétně Pellegrinimu a Babišovi. Samotné redakční podání bez dostatečně doslovného důkazu nenahrává výrazně žádné straně.

Podání výrazně nahrává straně prezidenta Petra Pavla a jeho veto představuje jako odpovědné upozornění na fiskální riziko. Vládu Andreje Babiše naopak redakční hlas rámuje jako nezodpovědnou, rozpornou a ochotnou svévolně utrácet. Vládní stanoviska jsou sice citována, ale následně je vyvracejí výhradně kritičtí ekonomové.

Text spadá do žánrové brány humoru, proto se jeho tendenčnost nehodnotí.

Podání mírně nahrává prezidentovi a Hradu tím, že spor rámuje rozhodnutím Ústavního soudu ve prospěch akreditace Petra Pavla a dává výrazný prostor pouze Topolánkově kritické reakci; samotné popsané soudní rozhodnutí je však věcný, relevantní fakt.

Podání mírně nahrává Pavlovi: titulek staví jeho smířlivé vyjádření proti redakčně hodnotícímu označení Babišova projevu za útok. Tělo však poskytuje přímé citace oběma stranám a Babišův postoj popisuje konkrétně.

Podání mírně nahrává kritikům Dagmar Tobolové, zejména tím, že titulek staví do popředí facky žákovi a odchody učitelů a redakční vyprávění představuje fyzický kontakt jako uskutečněný fakt navzdory ředitelčině popření. Text však dává značný prostor i ředitelce a jejím zastáncům a uvádí její podporu zastupitelstvem, takže výsledné rámování je poměrně vyvážené.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi: jeho výklad sporu a kritika komunikace vlády dostávají výrazný prostor, zatímco reakce premiéra či vlády chybí. Ostřejší hodnocení jsou však převážně věrně reprodukovány jako Pavlovy výroky, nikoli předkládány redakcí jako fakt.

Podání nahrává prezidentu Pavlovi: redakce opakovaně rámuje vládu a Andreje Babiše jako původce sporu, který prezidentovi aktivně brání v cestě, zatímco prezidentovu pozici spojuje s rozhodnutím Ústavního soudu a jeho ústavní rolí.

Glosa výrazně nahrává Ústavnímu soudu a prezidentově straně sporu. Vládní koalici, zejména Andreje Babiše, Filipa Turka a Pavla Šika, vykresluje jako aktéry cíleného útoku na demokratickou pojistku, používá vůči nim zesměšňující nálepky, připisuje jim nekalé motivy a předpovídá další eskalaci. Ústavní soud naopak představuje převážně jako důvěryhodného ochránce demokracie, byť stručně připouští jeho omylnost a legitimitu odborné kritiky.