📰 Koniášnews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

Žádné hodnocení tendenčnosti není a nikdy nebude stoprocentní — čísla jsou relativní indexy, ne verdikty, a měří rámování v textu, ne pravdu. jak to číst a meze měření →

84987článků
9572hodnoceno
145613verzí obsahu
837517snímků
69sekcí
11.11.2026 15:04poslední snímek
← všechna témata

Hodnocení tagu: Sparta 13 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

📅 Období: 1. 7. 2026 – 5. 8. 2026

Tag se dělí na 0 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.

📄 Všechny články tagu (13) na jedné stránkované stránce →

Zatím žádná vícečlánková témata — je potřeba víc analyzovaných článků, které se potkají na téže události.

Ostatní články 13

Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.

Podání nahrává především Spartě, Plzeňskému Prazdroji a Kozlu. Změnu představuje jako vyslyšení fanoušků a rozsáhle přebírá přísliby nového dodavatele o kvalitě, rychlejší obsluze a dalších výhodách. Staropramen je naproti tomu spojen téměř výhradně s kritikou ceny a kvality a jeho stanovisko chybí. Část propagačních tvrzení je řádně atribuována pivovaru, ale redakční text je místy přebírá v marketingovém tónu.

Podání nahrává Ivanu Grégrovi: redakce jej představuje jako slavnou a autoritativní legendu, zatímco výkony kritizovaných rozhodčích rámuje expresivními výrazy jako „kiksy“, „masakrovaly“ a „beztrestně pokopají“. Většina nejostřejších osobních soudů sice pochází z Grégrových odpovědí, redakční otázky a perex však jeho kritický rám místy samy přebírají.

Glosa výrazně škodí Slavii, Tomáši Chorému a jejím vedoucím představitelům. Návrat hráče rámuje jako účelovou milost motivovanou sportovní potřebou, Tvrdíkovo původní rozhodnutí jako nepromyšlené divadlo a jeho pozdější postup jako alibistický únik před odpovědností. Žádného skutečného protivníka přitom redakční hlas nestaví do příznivého světla.

Převážně věcné zpravodajství místy poškozuje obraz české reprezentace expresivním hodnocením jejích neúspěchů a kategorickým znevýhodňujícím srovnáním hráčů. Náklady nového trenérského projektu dramatizuje. Pochvaly Denii a obhajoba jeho angažování jsou připsány konkrétním mluvčím; samy nedokládají redakční podporu. Text nevytváří příznivě vykreslený protitábor.

Podání Spartě škodí především expresivním hodnocením výkonu a nadsazeným zpochybněním titulových vyhlídek po prvním kole. Kritika citovaných aktérů sama o sobě není redakční tendenčnost. Závěr negativní rámování částečně vyvažuje připomenutím dřívějšího titulu po úvodní porážce. Žádný další tábor není redakčně soustavně zvýhodňován.

Podání zvýrazňuje dominanci Slavie a úspěch Hradce Králové. Slavii pomáhá formulacemi, které její prvenství a Provodovu volbu představují jako téměř samozřejmé. Naopak Spartu a Plzeň rámuje jako zklamání: jejich trenéry hodnotí neatributovanými subjektivními soudy a jedinou cenu Sparty podává jako pouhý zbytek. Titulek navíc zmiňuje Chorého, kterého dodané tělo článku nejmenuje.

Podání je vůči Sigmě celkově smíšené a přibližně vyvážené. Zdůrazňuje neúspěchy předchozí sezony expresivním jazykem, ale současně chválí evropské vystoupení a přestupové úspěchy. Citace vedení převažují přirozeně vzhledem k žánru předsezonního profilu a samy o sobě nepředstavují redakční souhlas.

Podání mírně poškozuje Budweis Jugend především závěrečným přiřazením sporné symboliky k hajlování a odkazu na Ku-klux-klan. Historické souvislosti názvu jsou relevantní a článek poskytuje značný prostor obhajobě fanoušků i politiků. Ostré výroky kritiků jsou atribuované; jejich reprodukce sama nedokládá tendenčnost redakce. Kritici nejsou redakčním hlasem vyzdvihováni jako samostatný zvýhodněný tábor.

Text je sportovní rozhovor, který představuje Augustovy plány a jeho pohled na Spartu. Pochvaly hráčů a realizačního týmu i obhajoba počtu posil patří Augustovi, nikoli redakci. Titulek jeho postoje věrně shrnuje. Redakční otázky připomínají také dlouhé čekání na titul a konkurenční posilování. Bez přesvědčivého dokladu manipulace nelze určit, že podání Spartě či Augustovi tendenčně pomáhá nebo škodí; Pardubice jsou pouze kontextovým soupeřem.

Podání nevykazuje doložený redakční náklon. Text rozebírá penaltový verdikt prostřednictvím jasně atribuovaných názorů rozhodcovského experta a uvádí i okolnosti umožňující jeho zpochybnění. Titulek odpovídá citovanému vysvětlení; expertovo hodnocení nelze samo o sobě přičítat redakci.

Jde o sportovní profil/rozhovor s Martinem Suchomelem, žánrově standardní formát, kde hlavní prostor dostává sám hráč. Perex jej charakterizuje jako „skromného dříče“, jinak text převážně tlumočí jeho vlastní výpovědi. Žádná skutečná protistrana není přítomna – zmínka o Slavii je jen sportovním kontextem (soupeř, kterého porazili), učitelé jsou epizodní pozadí bez vlastního hlasu. Podání je vůči Suchomelovi mírně sympatizující, což odpovídá profilovému žánru.

Podání výrazně nahrává vládě a poškozuje Petra Pavla i Petra Koláře. Autor vládu výslovně chválí a ospravedlňuje omezování prezidentovy cesty. Prezidentskou stranu zesměšňuje, Kolářovi připisuje skutečné rozhodování a bez doloženého složení delegace spojuje její členy se zákulisními obchodními zájmy. Závěrečné přiznání nejistoty tyto předchozí kategorické formulace vyvažuje jen omezeně.

Komentář nahrává Otu Klempířovi a Čestmíru Strakatému tím, že rozruch kolem jejich fotografie vykresluje jako nepřiměřený projev zaslepenosti obou soupeřících politických táborů. Oba tábory poškozuje expresivními nálepkami, zobecněním na „celou společnost“ a přirovnáním jejich jednání ke svazáctví a rétorice 50. let.