Hodnocení tagu: Sametová revoluce 9 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 29. 6. 2026 – 23. 7. 2026
Tag se dělí na 1 téma (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Psychiatr a sexuolog Jaroslav Zvěřina zemřel ve věku 83 let, oznámila to Sexuologická společnost ČLS JEP, která vyzdvihla jeho přínos moderní české sexuologii a psychiatrii.
Ostatní články
7
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
Podání celkově nahrává Ludvíku Vaculíkovi romantizujícím obrazem rebela, významného autora a morálně neústupného kritika moci. Současně mu částečně škodí senzační zdůraznění obvinění jeho dcery a neurčitě atribuovaná charakteristika jeho soukromého chování.
Podání mírně nahrává Václavu Klausovi: zdůrazňuje nepoměr kritiky obou amnestií, Klausovu amnestii líčí jako neprůkazně podezíranou a žalobu Senátu rámuje jako pokus jej vyřadit. Havel je naopak spojován s osobním odporem ke Klausově politické vizi a se vstřícností k „sarajevskému atentátu“.
parlamentnilisty
Větrníky ohrozí pacienty nemocnice. Lékař Obrtel bije na poplach
Text je jednostranným rozhovorem s lékařem a kandidátem do Senátu Markem Obrtelem, který varuje před poškozením pacientů větrnými elektrárnami. Redakce rámuje projekt jako hrozbu, zveličuje rizika bez ověření nezávislými autoritami, užívá emotivní nálepky („větrní baroni“, „zločin za bílého dne“) a klade sugestivní otázky. Vláda, investoři ani odborníci z druhé strany nedostávají prostor. Text proto soustavně nahrává odpůrcům větrných parků a diskredituje zastánce.
Článek obhajuje vypískání ministrů Klempíře a Macinky na folklorním festivalu jako projev široké nespokojenosti s vládou. Pomocí historických analogií a dehonestujícího jazyka delegitimizuje vládní politiky a rámuje protest jako legitimní a mainstreamový, nikoli okrajový. Text tak jednoznačně nahrává protestující veřejnosti a kritizuje vládní garnituru.
Text je komentář kritizující konfrontační styl politiky, zejména u ministra zahraničí Petra Macinky, a vyzývá k jeho nahrazení věcnou politikou. Nahrává táboru zastánců věcné politiky (strana B) tím, že vykresluje performery jako hrozbu pro zemi.
Podání výrazně nahrává Evropské unii a evropské jednotě: Farage i Brexit jsou rámovány jako zdroj chaosu, falešných nadějí a škod, zatímco evropská spolupráce jako strategická nezbytnost.
Podání výrazně znevýhodňuje Miloše Jakeše, vedení KSČ a komunistický režim. Vedle historických faktů používá redakce neatributované hodnotící závěry o bezradnosti, odtrženosti, absurditě a katastrofálním výsledku projevu. Text tím podporuje interpretaci Jakešova vystoupení jako symbolu neschopnosti a rozpadu režimu, ačkoli uvádí i pasáž, v níž Jakeš výstižně popsal ekonomickou výhodu soukromého provozu.