📰 Koniášnews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

Žádné hodnocení tendenčnosti není a nikdy nebude stoprocentní — čísla jsou relativní indexy, ne verdikty, a měří rámování v textu, ne pravdu. jak to číst a meze měření →

91563článků
14318hodnoceno
156050verzí obsahu
913470snímků
69sekcí
22.11.2026 00:25poslední snímek
← všechna témata

Hodnocení tagu: Paměť národa 16 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

📅 Období: 6. 7. 2026 – 11. 11. 2026

Tag se dělí na 0 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.

📄 Všechny články tagu (16) na jedné stránkované stránce →

Zatím žádná vícečlánková témata — je potřeba víc analyzovaných článků, které se potkají na téže události.

Ostatní články 16

Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.

Převážně obdivný biografický profil výrazně nahrává Haně Jüptnerové a disentu. Redakční hlas zdůrazňuje její odvahu, prospěšnost a vytrvalost, zatímco komunistickému režimu a StB přisuzuje roli represivního protivníka. Základní popis represí může být věcně podložený, tendenčnost však vzniká především hodnotící slovní zásobou a heroizujícím uspořádáním příběhu.

Text věcně přináší obě strany sporu (nálezy vojenské kanceláře i stížnost poslance Rajchla), ale redakční rám – titulková kolokvialní formulace 'pořešil' a predikce 'pobaví', plus perex s 'prý' u odčinění – mírně zesměšňuje Rajchlovo naléhání a prezentuje Foltýnovo řešení jako vtipnou, přiměřenou reakci na přehnaný podnět. Oba tábory dostávají prostor, ale redakční hlas mírně sympathizuje se stranou A.

Podání jednostranně zvýhodňuje stranu Josefa Mašína a jeho odboje; používá morálně kladné nálepky a negativně rámuje režim/bezpečnostní složky. Protistrana není dána k slovu, ale historický střet je v textu přítomen jako osnova příběhu.

Podání mírně nahrává Drtinovi jako terči komunistického nepřátelství. Emotivní označení motivace komunistů za nenávist posiluje jejich negativní obraz. Většina textu však věcně popisuje životopis a represi; samotné informace o věznění a zmanipulovaném procesu nejsou důkazem tendenčnosti. Text také uvádí Drtinovo odmítání soužití s Němci.

Text je faktická reportáž o připomínce Dne válečných veteránů; nevytváří spor ani neútočí na protistranu. Mírně pozitivně zvyšuje viditelnost a příznivý obraz organizátorů, armády a veteránů.

Text podává událost jako retrospektivu Mašínových činů. Titulek a výraz „zabíjení komunistů“ mírně poškozuji rámování Mašínovy skupiny, zatímco označení „protikomunistický bojovník“ a „odboj“ působí příznivěji; celkově podání není výrazně nakloněné.

Článek je památeční profil Josefa Mašína s výrazně sympatickým, ale ne vyloženě tendenčním rámem. Obdiv a ospravedlnění ozbrojeného odporu jsou soustředěny v citátech Nováka a Kroupy; oběti akcí jsou zmíněny stručně. Text zahrnuje i Havlův nesouhlas a Kroupovu morální rezervu, takže jde o vyvážený nekrolog s mírně příznivým skláněním k Mašínovi, což je pro památečný žánr přirozené.

Text je převážně věcným přehledem incidentu a přináší stanovisko Foltýna, zdůvodnění vojenské kanceláře i kritiku Rajchla. Mírně směrem ke kritice Rajchla míří formulace vyvázl a důraz na to, že za porušení předpisů nebyl uložen trest; další hodnoticí formulace jsou atribovány aktérům.

Text převážně věcně představuje retrospektivní rozhovor o krizích ODS. Pády vlád a úbytek voličů samy nepředstavují tendenčnost. Mírně zvýhodňuje Marka Bendu, když redakce výslovně potvrzuje jeho sporný výklad nebezpečnosti velké sněmovní většiny. Ostré výroky o vydírání či škodění jsou Bendovy citace; titulek rovněž věrně odkazuje na jeho výrok. Text příznivě nestaví žádný protilehlý tábor.

Podání je obituary s věcným základem; mírně pozitivně rámuje Josefa Mašína a jeho okolí jako účastníky protikomunistického/protinacistického odboje. V textu není zastoupena reálná protistrana, jde tedy o jednostranné, mírně příznivé podání strany A.

Kontemplativně-oslavný text Paměti národa o psychoanalyticích, kteří za komunistického režimu pracovali v utajení. Redakční hlas mírně zjednodušuje alternativní (pavlovovský) přístup k psychice jako redukcionistický a podtrhuje morální odvahu psychoanalytiků. Nejde o aktivní spor — režim je historický, jednostranně odsouzený aktér; text nikomu aktivně nenahrává proti soupeři.

Text je historická retrospektiva psaná z perspektivy obyčejných Čechoslováků; rámuje maďarské události jednoznačně jako legitimní povstání proti totalitní moci. Režim (KSČ, Novotný) je líčen jako utiskovatel šířící propagandu, povstalci a sympatizanti (Stehlík, Nagy) jako morální hrdinové. Sklon k straně B je mírný a odpovídá standardní české historiografii po roce 1989; tělo je převážně faktické, redakční moralizace se soustřeďuje do závěrečného odstavce.

Podání je jednostranně sympatizující s Josefo Mašínem a jeho kamarády; kritiku od prezidenta Pavla a další kritiky rámuje jako propagandisticky podloženou či volebně účelovou, čímž mu nahrává.

Podání nahrává Andreji Babišovi a ANO tím, že propojuje finanční dary, občanské organizace a podporu STAN do převážně podezřívavého rámce „zákulisního vlivu“. Text zdůrazňuje politické vazby a neodpovězení na dotazy, zatímco podstatně méně rozvíjí možné běžné či deklarované účely darů a činnosti organizací.

Editorial výrazně nahrává dobrovolníkům a podporovatelům Ukrajiny, které představuje jako hrdiny a nositele bezpečnosti i české reputace. Současnou vládu a pozdější působení předchozího kabinetu rámuje jako nečinné, vyhýbavé a zištné. Náklon vychází z autorových vlastních soudů, metafor a přisuzování motivů, nikoli ze samotného popisu ruského útoku. Otevřeně názorový žánr hodnotící styl vysvětluje, ale neruší jeho jednostrannost.

Komentář podání zjevně nahrává straně Zdeny Mašínové a Petra Pavla jako vhodnějších pro státní ocenění; Josefa a Ctirada Mašínové naopak rámuje jako morálně zatížené a jejich uznání omezuje na osobní nebo branžové oceňování.