Hodnocení tagu: Knížák 45 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 2. 7. 2026 – 5. 8. 2026
Tag se dělí na 4 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Milan Knížák zemřel ve věku 86 let. Všechny texty ho popisují jako výtvarníka, hudebníka, bývalého rektora AVU a ředitele Národní galerie.
Milan Knížák zemřel v neděli ve věku 86 let a má se konat pohřeb se státními poctami, s nímž rodina vyslovila souhlas. Většina textů pak konkretizuje pátek 7. srpna ve...
Obvodní soud pro Prahu 10 rehabilitoval in memoriam Milana Knížáka za vazební stíhání v letech 1974–1975; rozhodnutí nabylo právní moci a navázalo na nález Ústavního soudu.
Milan Knížák, výtvarník a bývalý ředitel Národní galerie, zemřel ve věku 86 let. Oba texty zachycují jeho kontroverzní veřejnou image a provokativní umělecké postoje.
Ostatní články
4
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
parlamentnilisty
„Neměl by dělat kašpara.“ Pavel to schytal za kšiltovku
Podání škodí především Faucimu, Rakušanovi a Niedermayerovi: již otázky obsahují dehonestující označení, předjímají odpovědnost a podsouvají nedůvěryhodnost. Redakce tak místy přebírá kritické předpoklady rozhovoru. Nejostřejší odsudky prezidenta, aktivistky, médií a dalších osob však pocházejí z odpovědí Tomáše Vyorala; samy o sobě nejsou důkazem redakční tendenčnosti. Text redakčním hlasem nestaví žádnou skutečnou protistranu do příznivého světla.
parlamentnilisty
Štěpánek (Trikolora): Sbohem, pane profesore!
Autorská vzpomínka podává Knížáka sympaticky a společné vystoupení se Štěpánkem jako otevřené vyjádření názorů. Jejich odpůrce je naopak znevážen nálepkou „zpovykaný“, aniž text vysvětluje důvody jeho požadavku. Podání tak nahrává Knížákovi a Štěpánkovi. Jde o hlas podepsaného autora vzpomínky, nikoli o samostatné stanovisko redakce, která ji přebírá.
parlamentnilisty
Už to končí. Žantovský přinesl dobrou zprávu z Českého rozhlasu
Text převážně referuje o názorech Petra Žantovského a zřetelně mu připisuje kritiku i pochvaly dalších aktérů. Také titulek odráží jeho hodnocení změny pravidel v rozhlase. Samotné podrobné reprodukování jeho komentáře nedokládá redakční souhlas ani manipulativní zvýhodnění. Kritizovaní aktéři nejsou samostatnými tábory redakčního rámování.
Podání mírně nahrává kritické pozici vůči Kunsthalle Praha a kurátorovi Tevži Logarovi. Recenze sice uznává zajímavé generační srovnání a podrobně představuje koncepci výstavy, v titulku i závěru však zdůrazňuje nesourodost, vágnost vazeb a údajně matoucí kurátorský klíč. Kritický účinek posiluje zpochybnění volby slovinského kurátora a nápadné připomenutí spojení Petra Pudila s kauzou Mostecké uhelné společnosti.