📰 Koniášnews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

Žádné hodnocení tendenčnosti není a nikdy nebude stoprocentní — čísla jsou relativní indexy, ne verdikty, a měří rámování v textu, ne pravdu. jak to číst a meze měření →

37576článků
5176hodnoceno
61012verzí obsahu
345053snímků
69sekcí
15.08.2026 18:33poslední snímek
← všechna témata

Hodnocení tagu: Jiří Paroubek 16 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

📅 Období: 1. 7. 2026 – 23. 7. 2026

Tag se dělí na 1 téma (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.

📄 Všechny články tagu (16) na jedné stránkované stránce →

1 Paroubek odmítá utahování opasků 2 čl. 14. 7. 2026 – 17. 7. 2026 detail kauzy →
Ostatní články 14

Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.

Komentář výrazně nahrává straně A. Plánovanou podporu Ukrajiny rámuje jako výpalné a tribut, její zastánce jako hloupé či válečnicky zaujaté a Pavlovo okolí zesměšňuje. Naproti tomu vyzdvihuje Babišův projev, schopnosti Ruska a odmítnutí české kontribuce představuje jako odvážné a sebezáchovné řešení. Protistrana nedostává prostor své postoje věcně vysvětlit.

Autor Jiří Paroubek vykresluje Babišovu vládu jako obhájce národního zájmu a ekonomického zdraví, zatímco prezident Pavel a opozice jsou líčeni jako nebezpeční slouhové cizích mocností usilující o nekonečnou válku, zničení české ekonomiky a ztrátu suverenity. Extrémně jednostranný text operuje s emotivními nálepkami, přeháněním a strašením, aby diskreditoval opozici a podpořil vládu ANO.

Podání výrazně nahrává Gabriеле Sedláčkové, Filipu Turkovi a Motoristům. Turkovu odpovědnost zlehčuje poukazem na značení, jednání druhého řidiče a přestupky jiných politiků, zatímco média a političtí kritici jsou rámováni jako zaujatí, posedlí a potenciálně zneužívající kauzu. Sedláčková se současně představuje jako pracovitá, demokratická a nespravedlivě poškozovaná politickými odpůrci.

Text převážně referuje o Paroubkových kritických výrocích a důsledně je atribuuje jemu. Redakční podání samo výrazně nenadržuje ani neškodí žádné reálné straně sporu.

Podání výrazně nahrává vládě a ministrovi Tejcovi: jejich postup ospravedlňuje a chválí, zatímco Ústavní soud, opozici a nepřímo prezidenta vykresluje jako neústavní, účelově jednající a nedůvěryhodné aktéry.

Článek je extrémně jednostranný útok na prezidenta Pavla, Ústavní soud a zastánce podpory Ukrajiny. Ve sporu prezidenta s vládou o reprezentaci na summitu NATO nahrává vládě – vykresluje Pavla jako neschopného, soudce jako komunistické relikty a celou věc jako boj o zisky zbrojařských firem. Vláda je prezentována jako obhájce ústavy a rozpočtové odpovědnosti.

Komentář prosazuje zachování regulace cen pohonných hmot. Kritizuje aktuální rozhodnutí Babišovy vlády, ale zároveň výrazně nahrává jejímu širšímu politickému táboru tím, že předchozí Fialovu vládu a ODS líčí ještě hůře. Stanovisko podporuje emotivními útoky na Martina Kupku, katastrofickými scénáři, řečnickou insinuací a absencí věcné argumentace či reakce zastánců zrušení regulace.

Text je silně hodnotící komentář, který zejména nahrává táboru Babiše a vlády proti Motoristům tím, že Turka a Motoristy soustavně personálně zesměšňuje a rámuje je jako zdroj vládních problémů. Zároveň však kritizuje i Babiše jako slabého a nerozhodného, takže celkově je vůči oběma vládním partnerům výrazně negativní.

Text nahrává Radku Vondráčkovi a jeho plánům na nový jednací řád. Redakční rámování (revoluce, radost) a výběr citací ho představují v pozitivním světle, zatímco kritika Jiřího Pospíšila je odsunuta do pozadí a oslabena pomocí uvozovek. Opozice dostává méně prostoru.

Podání je vůči ČSSD smíšené: dramatizuje její krize a znevažujícím jazykem rámuje odchody Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse, zároveň však vytváří hrdinský obraz Jiřího Paroubka jako odvážného zachránce, který dosáhl překvapivého obratu. Žádný skutečný protitábor není redakčním hlasem vykreslen příznivě.

Podání je převážně věcné a mírně nahrává zdravotnickým a policejním složkám tím, že zdůrazňuje převrácení sanitního vozidla, zranění řidiče a zapnuté výstražné znamení. Současně však dává prostor Turkovu vysvětlení, projevu lítosti i zájmu o zraněného. Samotný popis negativních následků nehody nepředstavuje tendenčnost.

Podání výrazně nahrává táboru prosazujícímu oteplení vztahů s Čínou a cestu Tomia Okamury. Redakční/autorský hlas vykresluje předchozí vládu a část bezpečnostních složek jako ideologicky motivované či intrikující škůdce, zatímco návštěvu rámuje jako žádoucí normalizaci.

Komentář výrazně nahrává straně ministra kultury a Motoristů. Marka Ebena, festivalové publikum a „pražskou kavárnu“ vykresluje pomocí urážlivých nálepek, spekulací o jejich postojích a otevřeně přiznané hyperboly jako pokrytecké, pohrdavé a privilegované prostředí. Ebenův výrok interpretuje jako útok a cenzorství, aniž poskytuje jeho vysvětlení či jiné možné zasazení výroku.

Komentář nahrává Otu Klempířovi a Čestmíru Strakatému tím, že rozruch kolem jejich fotografie vykresluje jako nepřiměřený projev zaslepenosti obou soupeřících politických táborů. Oba tábory poškozuje expresivními nálepkami, zobecněním na „celou společnost“ a přirovnáním jejich jednání ke svazáctví a rétorice 50. let.