Hodnocení tagu: Evropský soud pro lidská práva 11 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 5. 7. 2026 – 19. 7. 2026
Tag se dělí na 1 téma (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Ústavní soud zamítl stížnost Miloslava Ludvíka týkající se vazby a odmítl část proti stíhání v kauze Motol; Ludvík po verdiktu oznámil záměr obrátit se na Evropský soud pro...
Ostatní články
3
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
parlamentnilisty
Rajchl (PRO): I Česká republika má svého George Floyda
Podání výrazně nahrává straně A. Publikace přebírá pouze Rajchlův komentář, který vykresluje policisty jako ohrožené a rozhodnutí soudu jako nepochopitelný důsledek údajného zvýhodňování Romů. Zesnulého opakovaně označuje hanlivými nálepkami. Ostrá hodnocení jsou však jasně atribuovaným hlasem Jindřicha Rajchla; vlastní redakční tendence spočívá především v jednostranném výběru zdroje bez odpovědi soudu či druhé strany.
Článek ostře kritizuje Zdeňka Šarapatku za podání trestního oznámení na ministra Petra Macinku, vykresluje tento krok jako útok na svobodu slova a hrozbu demokracie. Názorově stojí na straně Macinky a svobodného projevu, zatímco Šarapatku dehonestuje a staví do pozice nebezpečného zpátečníka.
Podání výrazně nahrává straně B. Převážně věrně reprodukuje závěry ESLP, ale současně je zesiluje vlastními formulacemi o „selhání“, bezohlednosti a nekritické obhajobě policie. Stěžovatelé a jejich právníci dostávají rozsáhlý prostor, zatímco hlas českých institucí je omezen hlavně na procesní upozornění, že rozsudky nejsou pravomocné.