Hodnocení tagu: Amnesty International 6 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 3. 7. 2026 – 23. 7. 2026
Tag se dělí na 1 téma (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Portugalský parlament schválil zákon zakazující zahalování obličeje na veřejnosti; norma nyní čeká na rozhodnutí prezidenta Segura, kritizuje ji Amnesty International a...
Ostatní články
4
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
Podání nahrává Oteru Alcántarovi a jeho podporovatelům. Zdůrazňuje jeho lidskoprávní status, ocenění a podporu americké diplomacie, zatímco stanovisko kubánských úřadů uvádí stručně až v závěru. Nejostřejší odsudky kubánského režimu však pocházejí z řádně připsaných výroků aktérů, nikoli přímo od redakce.
Podání představuje argumentaci ministra Vojtěcha i kritiku opozice a je převážně vyvážené. Mírně škodí straně Vojtěcha a Babiše redakční metaforou, která spor o Babišův střet zájmů rámuje jako dlouhodobý a zatěžující problém.
Podání výrazně nahrává straně A. Remundovou představuje jako lidskoprávně angažovanou oběť účelového nařčení, výhrůžek a zastrašování, zatímco Svobodu, Fučíka a okruh Motoristů rámuje jako původce či šiřitele zavádějícího tvrzení. Jejich právní argumentace je sice uvedena, ale převážně nepřímo a až po rozsáhlém emotivním a morálním rámci Remundové.
Podání mírně až středně nahrává kritikům personální obměny. Titulek staví odcházející „odborníky“ do kontrastu s „ultrakonzervativcem“, kritické hlasy dostávají více prostoru a ministerstvo je spojováno s nevysvětleným a údajně netransparentním postupem. Chromíkova obhajoba je však uvedena přímo, takže nejde o úplné vyloučení druhé strany.