📰 Koniášnews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

Žádné hodnocení tendenčnosti není a nikdy nebude stoprocentní — čísla jsou relativní indexy, ne verdikty, a měří rámování v textu, ne pravdu. jak to číst a meze měření →

37576článků
5176hodnoceno
61012verzí obsahu
345053snímků
69sekcí
15.08.2026 18:33poslední snímek
← všechna témata

Hodnocení tagu: AC Sparta Praha 7 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

📅 Období: 1. 7. 2026 – 3. 8. 2026

Tag se dělí na 0 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.

📄 Všechny články tagu (7) na jedné stránkované stránce →

Zatím žádná vícečlánková témata — je potřeba víc analyzovaných článků, které se potkají na téže události.

Ostatní články 7

Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.

Podání nahrává především Spartě, Plzeňskému Prazdroji a Kozlu. Změnu představuje jako vyslyšení fanoušků a rozsáhle přebírá přísliby nového dodavatele o kvalitě, rychlejší obsluze a dalších výhodách. Staropramen je naproti tomu spojen téměř výhradně s kritikou ceny a kvality a jeho stanovisko chybí. Část propagačních tvrzení je řádně atribuována pivovaru, ale redakční text je místy přebírá v marketingovém tónu.

Podání nahrává Ivanu Grégrovi: redakce jej představuje jako slavnou a autoritativní legendu, zatímco výkony kritizovaných rozhodčích rámuje expresivními výrazy jako „kiksy“, „masakrovaly“ a „beztrestně pokopají“. Většina nejostřejších osobních soudů sice pochází z Grégrových odpovědí, redakční otázky a perex však jeho kritický rám místy samy přebírají.

Glosa výrazně škodí Slavii, Tomáši Chorému a jejím vedoucím představitelům. Návrat hráče rámuje jako účelovou milost motivovanou sportovní potřebou, Tvrdíkovo původní rozhodnutí jako nepromyšlené divadlo a jeho pozdější postup jako alibistický únik před odpovědností. Žádného skutečného protivníka přitom redakční hlas nestaví do příznivého světla.

Podání zvýrazňuje dominanci Slavie a úspěch Hradce Králové. Slavii pomáhá formulacemi, které její prvenství a Provodovu volbu představují jako téměř samozřejmé. Naopak Spartu a Plzeň rámuje jako zklamání: jejich trenéry hodnotí neatributovanými subjektivními soudy a jedinou cenu Sparty podává jako pouhý zbytek. Titulek navíc zmiňuje Chorého, kterého dodané tělo článku nejmenuje.

Podání je vůči Sigmě celkově smíšené a přibližně vyvážené. Zdůrazňuje neúspěchy předchozí sezony expresivním jazykem, ale současně chválí evropské vystoupení a přestupové úspěchy. Citace vedení převažují přirozeně vzhledem k žánru předsezonního profilu a samy o sobě nepředstavují redakční souhlas.

Jde o sportovní profil/rozhovor s Martinem Suchomelem, žánrově standardní formát, kde hlavní prostor dostává sám hráč. Perex jej charakterizuje jako „skromného dříče“, jinak text převážně tlumočí jeho vlastní výpovědi. Žádná skutečná protistrana není přítomna – zmínka o Slavii je jen sportovním kontextem (soupeř, kterého porazili), učitelé jsou epizodní pozadí bez vlastního hlasu. Podání je vůči Suchomelovi mírně sympatizující, což odpovídá profilovému žánru.

Komentář nahrává Otu Klempířovi a Čestmíru Strakatému tím, že rozruch kolem jejich fotografie vykresluje jako nepřiměřený projev zaslepenosti obou soupeřících politických táborů. Oba tábory poškozuje expresivními nálepkami, zobecněním na „celou společnost“ a přirovnáním jejich jednání ke svazáctví a rétorice 50. let.