Vladimír Kroc 11 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: irozhlas
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Motoristé | kriticky -0.50 ×2 | -0.12 | -0.01 | -0.23 | 3 · 61d |
| Petr Pavel | kriticky -0.28 ×2 | +0.14 | +0.44 | -0.20 | 6 · 57d |
| Andrej Babiš | kriticky -0.24 ×4 | +0.56 | +0.58 | -0.07 | 12 · 57d |
| Filip Turek | -1.00 ×1 · orientační | -0.17 | +0.17 | -0.67 | 2 · 61d |
| Vláda ČR | -0.50 ×1 · orientační | +0.48 | +0.55 | -0.11 | 9 · 75d |
| Josef Klimeš | +0.50 ×1 · orientační | +0.67 | +0.67 | -0.33 | 2 · 58d |
| NATO | — | +0.38 | +0.05 | +0.00 | 8 |
| ANO | — | +0.42 | +0.08 | -0.08 | 4 |
| Petr Macinka | — | +0.21 | +0.33 | -0.24 | 3 |
| SPD | — | +0.33 | +0.11 | -0.11 | 3 |
| Ústavní soud | — | +0.67 | +0.33 | +0.00 | 3 |
| Hrad | — | +0.00 | +0.33 | -0.67 | 2 |
| česká delegace | — | -0.67 | -0.33 | -0.67 | 2 |
| Petr Tej | — | +0.00 | +0.33 | +0.00 | 2 |
| Galerie hlavního města Prahy | — | +0.17 | +0.33 | +0.00 | 2 |
| turecký prezident | — | +0.50 | +0.33 | +0.00 | 2 |
| Karel Filsak | — | +0.33 | +0.33 | +0.00 | 2 |
| Tomio Okamura | — | +0.33 | +0.67 | -0.17 | 2 |
Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)
Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.
-0.19→proti Andrej Babiš (4 kauz); +0.27→Petr Pavel (2 kauz); +0.68→Péter Magyar (1 kauz); +0.43→experti a ochránci přírody (1 kauz); -0.43→proti Igor Červený (1 kauz); -0.38→proti Filip Turek (1 kauz); -0.90→proti Veřejnost (1 kauz)
Narativní tlak směr × prominence na titulce
Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce
(presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil
nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru.
Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.
-0.47→proti Andrej Babiš ↑(prostý -0.39, n=4); +0.55→Petr Pavel ↑(prostý +0.44, n=2); +0.41→Péter Magyar =(prostý +0.41, n=1); +0.50→experti a ochránci přírody =(prostý +0.50, n=1); -0.50→proti Igor Červený =(prostý -0.50, n=1); -0.45→proti Filip Turek =(prostý -0.45, n=1); -0.90→proti Veřejnost =(prostý -0.90, n=1)
Nejčastější techniky sustained
Články autora 11
Podání nahrává straně B, protože rozhovor poskytuje prostor výhradně Mikuláši Šmídovi a do perexu i závěru vybírá jeho nejzávažnější obvinění vůči Andreji Babišovi, Agrofertu a státním institucím. Obvinění jsou však čtenáři zřetelně předkládána převážně jako Šmídovy výroky, nikoli jako nezávisle potvrzená tvrzení redakce. Titulek odpovídá obsahu rozhovoru.
Podání nahrává kritikům Filipa Turka a Motoristů. Rozhovor je vystavěn téměř výhradně kolem negativního hodnocení jednoho politologa a redakční titulek i mezititulek představují čekání na výsledek vyšetřování jako účelovou sázku koalice na jeho délku. Většina ostrých soudů však náleží citovanému politologovi, nikoli přímo redakci.
Článek v podobě rozhovoru s politologem působí převážně neutrálně; titulek a perex mírně akcentují kritiku vlády (nekvalifikovaní ministři, aféry), ale tato tvrzení jsou podložena citacemi v textu. Redakce nevyužívá manipulativní techniky, otázky zahrnují i opoziční kritiku a dávají prostor k vysvětlení.
Podání je převážně vyvážené: staví vedle sebe Lipavského ostrou kritiku Babiše a Vondráčkovu obhajobu premiéra. Titulek obě protichůdná stanoviska přesně atribuuje, takže sám o sobě výrazně nenahrává žádné straně.
Text dává prostor hlavně kritickému pohledu analytika na nedostatečné české investice do obrany. Kritické a expresivní formulace jsou však převážně věrně atribuovanými výroky analytika či premiéra, nikoli neatributovaným redakčním hodnocením.
Text je převážně interview s odbornicí a podává kritiku obou hlavních aktérů: Babišovo nekomunikování rámuje jako silný negativní signál, Pavlovo odkládání kandidatury jako lavírování. Výběr expertky však není dostatečným doslovným důkazem redakční tendenčnosti.
Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: článek je vystavěn jako dlouhý rozhovor s politologem, jehož interpretace opakovaně přisuzuje vládě a premiérovi negativní motivy a postupy, zatímco vládní strana má prostor hlavně v jedné reprodukované Babišově odpovědi.
Podání nahrává straně A. Rozsáhle reprodukuje pohled Márka Finty, který změny představuje jako nezbytnou obnovu médií ovládaných Fideszem, zatímco přímé stanovisko Fideszu ani nezávislá oponentura chybějí. Redakční otázky navíc místy předpokládají jako fakt, že dosavadní vysílání bylo propagandou, kterou je nutné ukončit.
Podání nahrává straně B. Článek je vystavěn jako rozhovor s odpůrcem odstraňování mrtvého dřeva, jehož stanovisko dominuje titulku i argumentaci, zatímco postoje vlády a hasičů jsou převážně jen zprostředkovány otázkami. Redakční otázka navíc předjímá, že odklízení dřeva lesům uškodí. Částečné vyvážení přináší otázka zdůrazňující bezpečí lidí a pochopitelnost obav hasičů.
Text je rozhovor, v němž politolog dostává prostor převážně ke kritice vlády a vládní koalice. Kritické hodnotící soudy jsou však důsledně atribuovány jemu, nikoli podávány redakcí jako vlastní samozřejmé tvrzení; bez doložené manipulativní techniky proto text hodnotím konzervativně bez signálů.
Podání nahrává straně A: rozhovor poskytuje rozsáhlý prostor kritice vedení Prahy, zatímco jeho stanovisko nepřináší. Kritické vyznění zesiluje redakční mezititulek s válečným přirovnáním. Jde však otevřeně o rozhovor s Pavlem Karousem a většina ostrých soudů je řádně připsána jemu, nikoli vydávána za stanovisko redakce.