Radim Panenka 15 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: parlamentnilisty
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Žánr (deterministicky ze sekce webu, kde vyšel): 73% z názorové sekce 11/15 zařazených čl. — u komentáře je vyšší intenzita/subjektivita legitimní (⌀ 0,55 vs zpravodajství 0,37); čísla výše ber v tomhle kontextu, ne jako faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).
Asymetrie uvození volba uvozovacího slovesa per aktér (§5a/2)
Bere autor jednomu aktérovi neutrální „řekl/uvedl" a druhému distancující
„tvrdí/údajně/prý"? Ne-neutrální podíl = kolik % uvození aktéra je distancujících nebo
bulvárních. Vysoký rozptyl mezi aktéry uvnitř tvorby autora = selektivní jazyk odstupu —
nejpřímější autorský podpis (jeho volba slova, ne redakční agregát).
Rozptyl 0%:
nejostřeji Andrej Babiš (0%)
vs. nejneutrálněji Petr Pavel (0%).
| aktér | uvození | neutrálních | distancujících | bulvárních | ne-neutrální podíl |
|---|---|---|---|---|---|
| Andrej Babiš | 7 (5 čl.) | 7 | 0 | 0 | 0% |
| Petr Pavel | 6 (4 čl.) | 6 | 0 | 0 | 0% |
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Petr Macinka | vstřícně +0.75 ×2 | +0.36 | +0.40 | +0.04 | 15 · 74d |
| Petr Pavel | kriticky -0.74 ×9 | +0.18 | +0.54 | -0.26 | 28 · 56d |
| Andrej Babiš | vstřícně +0.56 ×7 | +0.47 | +0.52 | -0.08 | 16 · 56d |
| Opozice | kriticky -0.50 ×2 | +0.49 | +0.72 | +0.07 | 6 · 61d |
| Miloš Zeman | +1.00 ×1 · orientační | +0.47 | +0.50 | +0.14 | 7 · 62d |
| Jakub Janda | -1.00 ×1 · orientační | -0.56 | +0.33 | -0.56 | 3 · 76d |
| Petr Fiala | -1.00 ×1 · orientační | -0.08 | +0.54 | -0.33 | 3 · 62d |
| Vláda ČR | +0.50 ×1 · orientační | +0.64 | +0.45 | -0.07 | 22 · 77d |
| Ústavní soud | -0.50 ×1 · orientační | +0.77 | +0.67 | -0.10 | 14 · 56d |
| NATO | — | +0.03 | -0.26 | -0.11 | 13 |
| Hrad | — | +0.48 | +0.54 | +0.08 | 8 |
| Erik Best | — | +0.08 | +0.52 | +0.00 | 7 |
| Motoristé | — | +0.16 | +0.05 | +0.05 | 6 |
| Tomio Okamura | — | +0.27 | +0.46 | +0.00 | 5 |
| ANO | — | +0.35 | +0.26 | -0.18 | 5 |
| Volodymyr Zelenskyj | — | -0.25 | +0.58 | -0.50 | 4 |
| SPD | — | +0.14 | +0.17 | +0.08 | 4 |
| Václav Klaus | — | +0.78 | -0.11 | +0.44 | 3 |
Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)
Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.
-0.48→proti Petr Pavel (9 kauz); +0.50→Andrej Babiš (3 kauz)
Narativní tlak směr × prominence na titulce
Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce
(presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil
nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru.
Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.
-0.48→proti Petr Pavel ↓(prostý -0.50, n=11); +0.42→Andrej Babiš ↓(prostý +0.47, n=4)
Nejčastější techniky sustained
Články autora 15
Podání výrazně nahrává vládní straně A: vybírá a komentuje dřívější ostré výroky představitelů strany B tak, aby je rámovalo jako pokrytecké, zatímco současnou kritiku vlády převážně reprodukuje bez obdobného věcného prověření či kontextu.
Rozhovor poskytuje Jindřichu Rajchlovi nekritický prostor k obšírné kritice vlády, prezidenta, opozice i médií. Redakční otázky samy podsouvají jeho perspektivu (pokrytectví opozice, nezájem médií) a žádná protistrana nedostává slovo. Podání tak jednostranně zvýhodňuje Rajchlovu pozici a diskredituje jeho oponenty.
Podání výrazně nahrává straně A. Babiše líčí jako původně smířlivého aktéra, kterého koordinovaný „totální útok“ Hradu, opozice, médií a aktivistů donutil přitvrdit. Tento rámec redakce opírá téměř výhradně o anonymní zdroje blízké vládě, zatímco prezident, opozice ani další obviňovaní aktéři nedostávají prostor k reakci.
Článek jednoznačně podporuje vládu a ministra Macinku v jejich snaze omezit vliv a financování neziskové organizace Evropské hodnoty. Tu vykresluje jako škodlivý, cizími vládami placený lobbistický spolek, který agresivně vystupuje proti české vládě. Chybí vyvážené vyjádření dotčených aktérů, text spoléhá na emotivní jazyk („lobbistický spolek", „kasírovaly"), narážky na skryté financování a na spojení s Georgem Sorosem, čímž posiluje negativní obraz neziskovky a ospravedlňuje vládní kroky.
Podání mírně nahrává Babišově vládě a jejím zastáncům: jde o rozhovor postavený téměř výhradně na Zemanově kritice Petra Pavla a titulek jeho argumenty předem označuje za „fakta“. Ostré formulace v těle jsou však převážně řádně atribuovanými Zemanovými výroky, nikoli hlasem redakce.
Podání nahrává straně vlády Andreje Babiše a Pavla Šika: už titulkem a redakčními formulacemi zpochybňuje Pavlovu interpretaci, zatímco rozsáhle reprodukuje Šikovu útočnou kritiku. Pavel dostává prostor k vlastnímu vysvětlení, ale jeho postavení je rámováno znevažujícím jazykem.
Podání nahrává Miloši Zemanovi a Andreji Babišovi: titulek, perex i výběr a řazení otázek dávají výrazný prostor Zemanovým kritickým interpretacím Petra Pavla, zatímco Pavlova odpověď či nezávislý kontext chybějí. Nejostřejší formulace jsou však převážně Zemanovy citace, nikoli vlastní tvrzení redakce.
—
Podání nahrává především straně premiéra Babiše. Titulek vybírá negativní interpretace Pavlovy iniciativy jako nátlaku, osobního PR a divadla, úvod pak jako samozřejmý závěr přejímá Babišovo přesvědčení, že nadstandardní vztahy s Hradem nemají smysl. Text sice zveřejňuje i kritiku Babiše a několik smíšených postojů, ale delší a početnější prostor dostávají výroky zpochybňující prezidentovy motivy a ospravedlňující premiérovo odmítnutí schůzek.
—
Podání mírně nahrává vládě ČR: článek dává rozsáhlý prostor jedinému právníkovi kritickému k postupu Ústavního soudu a prezidentovým nárokům, zatímco prezidentova či soudní argumentace zde samostatně nezaznívá. Negativní hodnocení je však převážně zřetelně atribuováno Aleši Gerlochovi, nikoli vydáváno přímo za fakt redakce.
Podání nahrává vládě/Babišovi: článek dává rozsáhlý prostor jedinému komentátorovi a ministru Tejcovi, jejichž výroky zpochybňují postup Ústavního soudu, Pavlovy motivy i opoziční strategii. Pavel, opozice a soud nedostávají srovnatelný prostor k reakci.
Text výrazně nahrává straně vlády/Babiše a Zaorálka: staví článek téměř výhradně na Zaorálkově kritice prezidenta Pavla, kterou titulek dále zvýrazňuje. Prezidentova odpověď ani nezávislé ověření podstatných obvinění v textu nejsou přítomny.
Podání nahrává straně vlády a jejích podporovatelů: už titulek vybírá zesměšňující kritiku Hradu, redakce prezidentovo tvrzení označuje za „údajný trend“ a otevřeně zdůrazňuje výraznou převahu odpovědí proti prezidentovi. Tvrdé výroky proti vládě jsou sice také zahrnuty, většinou však jako citace jednotlivých aktérů.
—