Petr Svorník 24 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: novinky
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).
Asymetrie uvození volba uvozovacího slovesa per aktér (§5a/2)
Bere autor jednomu aktérovi neutrální „řekl/uvedl" a druhému distancující
„tvrdí/údajně/prý"? Ne-neutrální podíl = kolik % uvození aktéra je distancujících nebo
bulvárních. Vysoký rozptyl mezi aktéry uvnitř tvorby autora = selektivní jazyk odstupu —
nejpřímější autorský podpis (jeho volba slova, ne redakční agregát).
Rozptyl 5%:
nejostřeji Petr Pavel (5%)
vs. nejneutrálněji Petr Macinka (0%).
| aktér | uvození | neutrálních | distancujících | bulvárních | ne-neutrální podíl |
|---|---|---|---|---|---|
| Petr Pavel | 19 (10 čl.) | 18 | 1 | 0 | 5% |
| Andrej Babiš | 11 (7 čl.) | 11 | 0 | 0 | 0% |
| Petr Macinka | 11 (4 čl.) | 11 | 0 | 0 | 0% |
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Vláda ČR | kriticky -0.59 ×5 | +0.55 | +0.58 | -0.15 | 41 · 55d |
| Andrej Babiš | kriticky -0.50 ×3 | +0.58 | +0.62 | -0.01 | 37 · 56d |
| Petr Macinka | kriticky -0.50 ×3 | +0.31 | +0.33 | -0.14 | 17 · 67d |
| Petr Pavel | vstřícně +0.43 ×8 | +0.18 | +0.37 | -0.05 | 41 · 55d |
| Danuše Nerudová | -1.00 ×1 · orientační | +0.17 | +0.67 | -0.50 | 2 · 66d |
| Filip Turek | -0.50 ×1 · orientační | -0.34 | -0.24 | -0.52 | 6 · 62d |
| Evropská lidová strana | -0.50 ×1 · orientační | +0.67 | +0.67 | +0.67 | 2 · 67d |
| ANO | -0.50 ×1 · orientační | +0.33 | +0.50 | -0.50 | 2 · 66d |
| Ústavní soud | +0.00 ×1 · orientační | +0.81 | +0.69 | +0.11 | 32 · 55d |
| Tomáš Zdechovský | +0.00 ×1 · orientační | +0.08 | +0.42 | -0.00 | 4 · 66d |
| NATO | — | +0.20 | -0.00 | +0.02 | 22 |
| Hrad | — | +0.19 | +0.28 | -0.05 | 15 |
| Ministerstvo zahraničních věcí | — | +0.15 | +0.20 | +0.00 | 10 |
| Evropský parlament | — | +0.34 | +0.33 | -0.25 | 4 |
| Petr Fiala | — | +0.00 | +0.25 | +0.09 | 4 |
| Rada Severoatlantické aliance | — | +0.00 | +0.00 | +0.00 | 3 |
| Tomáš Pernický | — | -0.33 | +0.33 | -0.11 | 3 |
| Jan Kysela | — | -0.33 | +0.33 | +0.00 | 3 |
Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)
Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.
+0.19→Petr Pavel (13 kauz); -0.23→proti Andrej Babiš (8 kauz); -0.53→proti Filip Turek (1 kauz); +0.00→Tomio Okamura (1 kauz); +0.00→Jan Lipavský (1 kauz)
Narativní tlak směr × prominence na titulce
Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce
(presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil
nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru.
Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.
+0.21→Petr Pavel ↑(prostý +0.17, n=19); -0.33→proti Andrej Babiš ↑(prostý -0.19, n=13); -0.54→proti Filip Turek =(prostý -0.54, n=1); -0.23→proti Tomio Okamura =(prostý -0.23, n=1); +0.23→Jan Lipavský =(prostý +0.23, n=1)
Nejčastější techniky sustained
Články autora 24
Podání Filipu Turkovi škodí především důrazem na záběry jeho jízdy, dramatickým popisem střetu a připomenutím dřívějších prezidentových výhrad k jeho respektu k právnímu řádu. Článek však zároveň uvádí Turkovu verzi události a Babišův požadavek na rezignaci prezentuje jako podmíněný výsledkem vyšetřování.
Text mírně zvýrazňuje stanovisko Jana Lipavského tím, že je v titulku, perexu i prvním přímém citátu. Současně však uvádí vyjádření Okamurova asistenta; bez dalších doslovných důkazů nejde o výraznou redakční tendenčnost.
Text převážně věcně reprodukuje spor mezi vládou a prezidentem a dává prostor přímým Babišovým výrokům. Kritické hodnocení Pavla je jasně atribuováno premiérovi; redakce uvádí i rozhodnutí Ústavního soudu a zaznamenává neúspěšný pokus získat vyjádření Hradu. Bez dostatečného doslovného důkazu nelze určit systematické nadržování některé straně.
Text převážně věcně referuje o postoji vlády a jejích představitelů; hodnotící formulace jsou důsledně podány jako citované výroky Babiše. Redakční podání samo o sobě zřetelně nenahrává žádné straně sporu.
Text věnuje největší prostor argumentům vlády, což odpovídá tématu jejího vyjádření, a současně uvádí reakci prezidenta i obhajobu postupu Ústavního soudu. Mírně nahrává prezidentovi tím, že postup kabinetu v titulku rámuje jako útok a hypotetický krajní příklad se Severní Koreou v mezititulku podává bez jeho podmíněného kontextu.
Článek stroze referuje o legislativní změně a cituje obě strany sporu. Vlastní hodnoticí komentář autora absentuje; text je v zásadě vyvážený, byť úvodní výrazná citace opozice může působit mírně ve prospěch kritiků vlády.
Text převážně věcně popisuje spor vlády a prezidenta o prezidentovu účast na summitu. Uvádí vyjádření obou stran i procesní kontext, bez dostatečného doslovného důkazu redakční manipulační techniky.
Text celkově nenahrává zřetelně ani jedné straně: staví vedle sebe Babišovo tvrzení, Pavlovu odpověď, zveřejněný dokument i vysvětlení Hradu. Hrad dostává více prostoru k objasnění rozdílu mezi kapacitou letu a velikostí delegace, zároveň je však jeho stanovisko výslovně atribuováno.
Text mírně znevýhodňuje Andreje Babiše tím, že soustředí pozornost na zveřejněné podklady k postupu vůči prezidentovi a na shodu jejich obsahu s jeho dřívějšími výroky. Převážně však jde o doložené zpravodajské podání včetně Babišovy reakce; bez dostatečného doslovného důkazu nelze určit konkrétní manipulační techniku redakce.
Text převážně věcně referuje o vyjádřeních prezidenta Petra Pavla po summitu. Kritické hodnocení obranných výdajů i postoje k muniční iniciativě je jasně atribuováno Pavlovi; redakční podání samo výrazně nenahrává žádné straně.
Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: titulek a redakční výklad zdůrazňují, že vláda jeho účast omezuje a vybočuje ze zavedené praxe. Text však uvádí i právní argument opačné strany prostřednictvím Václava Pavlíčka.
Podání převážně nahrává odpůrcům prodloužení: legální, ale neobvyklý postup rámuje jako „kličku“, návrat oknem a obcházení předchozího rozhodnutí. Zastáncům poskytuje prostor k vysvětlení, zejména prostřednictvím bezpečnosti dětí a legality postupu, tento protiváhový rámec je však slabší než kritický titulek, perex a závěr.
Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: chronologicky vybírá Macinkovy kategorické výroky a staví je vedle následného vývoje, který je koriguje nebo jim odporuje. Článek se přitom opírá převážně o doložené citace a fakta, nikoli o vlastní rozsáhlé hodnocení.
Text je převážně věcný a informuje hlavně o Babišově výroku. Mírně nahrává prezidentovi tím, že připomíná původní vyloučení prezidenta z delegace a zásah Ústavního soudu, jde však o relevantní kontext sporu, nikoli o výrazně tendenční podání.
Podání je převážně věcné a dává prostor stanoviskům prezidenta i premiéra. Mírně více rozvádí prezidentovu argumentaci a jeho návrh kompromisu, ale bez dostatečného doslovného důkazu to nepředstavuje manipulační techniku.
Podání mírně nahrává kritikům návrhu. Vedle argumentů ministra Tejce zdůrazňuje riziko selektivního zveřejňování, možné posilování předsudků a údaj o relativně nižším podílu Ukrajinců na trestné činnosti. Kritický účinek zesiluje autorská formulace, že policie a státní zástupci dostanou „volné ruce“.
Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: redakční formulace rámují vládní výroky jako „výpady“ a Havlíčkův vstup jako další útok. Současně však článek rozsáhleji reprodukuje stanoviska vlády, což jí dává větší prostor k obhajobě.
Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: dává rozsáhlý prostor jeho výzvám k dohodě a právní argumentaci, zatímco Babišova pozice je zastoupena jedinou stručnou reakcí. Negativní vyznění vůči vládě plyne hlavně z tohoto výběru a pořadí zdrojů.
Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: redakce zdůrazňuje Macinkův obrat a hodnotí jeho výklady jako rozporné. Přímé výroky obou stran jsou jinak uvedeny poměrně podrobně.
Podání mírně nahrává prezidentovi Petru Pavlovi. Článek přebírá jeho definici problémů, sebereprezentaci i hodnocení vlády, zatímco stanovisko vlády nebo Andreje Babiše nezaznívá. Většina ostrých formulací je však řádně připsána Pavlovi, nikoli vydávána za nezávislé soudy redakce.
Podání vyznívá především proti opozici a relativně nahrává prezidentovi. Titulek a perex interpretují průzkum jako politickou prohru opozice, přestože až tělo ukazuje zhoršení vnímání všech tří táborů. Kritické hodnocení opozice je navíc podpořeno několika citacemi jediného politologa, aniž by dostala prostor k reakci.
Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi. Titulek převádí jeho obavu, že by se k němu informace nemusely dostat, do silnějšího rámce možného úmyslného zatajení vládou. Text navíc rozsáhle cituje prezidentovo vysvětlení a hodnocení, zatímco reakci vlády na toto obvinění nepřináší.
Podání mírně nahrává opozici a prezidentovi: redakční rám zdůrazňuje, že vláda prezidentovu účast odmítala, a článek následně bez vládní reakce řadí sérii ostrých opozičních výroků.
Podání výrazně nahrává odpůrcům Chat Control. Hlasování politiků, kteří se dříve stavěli proti opatření, rámuje jako slibolomnost, veletoče a účelové kličkování. Jejich vysvětlení sice zmiňuje, ale převládají expresivní redakční formulace zdůrazňující rozpor mezi veřejnými postoji a jednotlivými hlasováními.