📰 Koniášnews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

Žádné hodnocení tendenčnosti není a nikdy nebude stoprocentní — čísla jsou relativní indexy, ne verdikty, a měří rámování v textu, ne pravdu. jak to číst a meze měření →

42506článků
5176hodnoceno
68454verzí obsahu
387532snímků
69sekcí
15.09.2026 05:51poslední snímek
← všichni autoři

Matěj Svozil 20 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

Zdroje: novinky

Intenzita manipulace směrově-agnostická

Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.

0.8signálů / článekmedián 2.0
1.25vážená závažnost / čl.medián 2.71
0%titulek ≠ textmedián 0%
0.30subjektivitamedián 0.44
0.24emotivitamedián 0.37

Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě

Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).

Petr Pavel vs. ostatní -0.02 95% CI [-0.19, +0.18] ✗ neprůkazné · 8 spol. kauz · popisně +0.23 [+0.07, +0.38] · shrunk +0.22 · 8 kauz / 8 čl. · konzist. 88% · osc. ±0.22 · 38% dopočet neprůkazné vůči ostatním (95% CI [-0.19, +0.18] přes 0, 8 spol. kauz)
◄ opak Petr Pavel ► oscilace ±0.22 vychýlení +0.23, oscilace ±0.22 +0.23
Andrej Babiš vs. ostatní +0.03 95% CI [-0.21, +0.25] ✗ neprůkazné · 6 spol. kauz · popisně -0.21 [-0.39, -0.03] · shrunk -0.21 · 6 kauz / 6 čl. · konzist. 83% · osc. ±0.24 · 33% dopočet neprůkazné vůči ostatním (95% CI [-0.21, +0.25] přes 0, 6 spol. kauz)
◄ opak Andrej Babiš ► oscilace ±0.24 vychýlení -0.21, oscilace ±0.24 -0.21
Tomio Okamura vs. ostatní — · popisně -0.27 [-0.50, -0.03] · shrunk -0.16 · 2 kauz / 2 čl. · konzist. 50% · osc. ±0.24 mírně, ale průkazně proti Tomio Okamura — bez srovnání s ostatními
◄ opak Tomio Okamura ► oscilace ±0.24 vychýlení -0.27, oscilace ±0.24 -0.27

Asymetrie uvození volba uvozovacího slovesa per aktér (§5a/2)

Bere autor jednomu aktérovi neutrální „řekl/uvedl" a druhému distancující „tvrdí/údajně/prý"? Ne-neutrální podíl = kolik % uvození aktéra je distancujících nebo bulvárních. Vysoký rozptyl mezi aktéry uvnitř tvorby autora = selektivní jazyk odstupu — nejpřímější autorský podpis (jeho volba slova, ne redakční agregát).
Rozptyl 40%: nejostřeji Jaroslav Foldyna (40%) vs. nejneutrálněji Tomio Okamura (0%).

aktéruvozeníneutrálních distancujícíchbulvárníchne-neutrální podíl
Jaroslav Foldyna 5 (1 čl.) 3 2 0 40%
Petr Pavel 11 (6 čl.) 9 2 0 18%
Andrej Babiš 7 (5 čl.) 7 0 0 0%
Tomio Okamura 6 (4 čl.) 6 0 0 0%

Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc

Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.

Co znamená barva — u postoje hodnotí (pro/proti), u moci a aktérství jen ukazuje stranu škály:
  • zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
  • oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
  • šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
Hodnotící („straní / kritizuje") je hlavně postoj. U moci a aktérství zelená není pochvala — jen říká, na kterou stranu aktéra vykresluje. Ostrá kritika aktéra zrovna v kauze může být věcná — sledujeme vzorec napříč aktéry.
aktérpostojmocaktérství dopadvyjádření
Andrej Babiš kriticky -0.50 ×3 +0.46 +0.64 +0.03 18 · 61d
Petr Pavel vstřícně +0.50 ×5 +0.13 +0.59 -0.04 16 · 55d
Tomio Okamura kriticky -0.50 ×2 +0.37 +0.71 -0.22 6 · 66d
Vláda ČR kriticky -0.36 ×4 +0.51 +0.60 -0.22 16 · 55d
Helena Truchlá +1.00 ×1 · orientační -0.17 +0.33 -0.67 2 · 77d
Armáda České republiky +0.50 ×1 · orientační +0.00 -0.16 +0.67 2 · 66d
Vládní koalice -0.50 ×1 · orientační +0.67 +1.00 +0.67 2 · 75d
NATO +0.34 +0.05 +0.02 14
Ústavní soud +0.76 +0.52 +0.16 10
SPD +0.10 -0.24 -0.17 6
Ministerstvo zahraničních věcí +0.39 +0.33 -0.06 6
Hrad +0.00 +0.67 -0.07 5
česká delegace -0.20 -0.35 -0.43 5
Donald Trump +0.67 +0.34 +0.33 5
Petr Macinka +0.25 +0.49 +0.16 4
Poslanecká sněmovna +0.50 +0.26 +0.25 4
Radim Fiala +0.00 -0.33 -0.11 3
Ministerstvo obrany +0.32 +0.33 +0.00 3

Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)

Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.

+0.26→Petr Pavel (8 kauz); -0.19→proti Andrej Babiš (6 kauz); -0.25→proti Tomio Okamura (2 kauz); -0.55→proti Ministerstvo obrany (1 kauz); +0.50→Helena Truchlá (1 kauz); +0.00→Vláda Petra Fialy (1 kauz); +0.55→Ondřej Felix, Adam Vojtěch, vládní strany (1 kauz); -0.55→proti bývalý management ZPMV (1 kauz); -0.55→proti Filip Turek (1 kauz)

Narativní tlak směr × prominence na titulce

Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce (presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). = vychýlené články tlačil nahoru, = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru. Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.

+0.23→Petr Pavel =(prostý +0.23, n=8); -0.24→proti Andrej Babiš ↑(prostý -0.21, n=6); -0.03→proti Tomio Okamura ↓(prostý -0.27, n=2); -0.55→proti Ministerstvo obrany =(prostý -0.55, n=1); +0.50→Helena Truchlá =(prostý +0.50, n=1); +0.03→Vláda Petra Fialy =(prostý +0.03, n=1); +0.41→Ondřej Felix, Adam Vojtěch, vládní strany =(prostý +0.41, n=1); -0.41→proti bývalý management ZPMV =(prostý -0.41, n=1); -0.71→proti Filip Turek =(prostý -0.71, n=1)

Nejčastější techniky sustained

source_imbalance ×6loaded_language ×4insinuation ×3presupposition ×1context_stripping ×1victim_hero_villain ×1attribution_verbs ×1

Články autora 20

Text jednostranně odmítá Turkovo líčení nehody jako mlžení a podkládá to oficiálními zdroji. Rozdíl v závažnosti zranění bagatelizuje, celkově podání nahrává verzi policie a záchranky.

Podání je převážně neutrální. Do popředí staví Zůnovo rozhodnutí prověřit finanční kontrolu a rozhodovací proces, ale netvrdí, že došlo k pochybení, a doplňuje věcný kontext financování, účelu a dosavadního průběhu dodávky. Žádné straně sporu zřetelně nenahrává.

Podání mírně nahrává zastáncům zapojení do koalice: titulek i struktura dávají výrazný prostor dvěma expertům, kteří kritizují postup vlády a premiéra, zatímco Babišův pohled je přítomen hlavně v několika vysvětlujících citacích.

Text je převážně věcný a stojí na obsahu Babišova dopisu. Mírně nahrává straně A tím, že jí poskytuje podstatně více přímého prostoru k vysvětlení postoje než Pavlovi; zároveň uvádí i Pavlovu reakci a soudní kontext.

Text mírně nahrává aktérům prosazujícím vojenskou robotiku, protože podrobně představuje její praktické přínosy a cituje pouze vládní a armádní zdroje. Jde však převážně o věcný vysvětlující článek bez zřetelného sporu či konkrétní zastoupené protistrany, takže toto zaměření samo o sobě nepředstavuje dostatečný důkaz redakční manipulace.

Text podává Babišovo odmítnutí účasti na vojenské pomoci věcně a zároveň uvádí jeho alternativní prioritu. Výraznější stranění jedné ze stran sporu z redakčního podání není patrné.

Stručný zpravodajský teaser uvádí pouze vyjádření Tomia Okamury k příspěvku Česka na americké zbraně pro Ukrajinu. Absence jakéhokoli protinázoru nahrává Okamurově kritice a vytváří jednostranný rámec.

Text je převážně věcný a dává prostor oběma stranám. Mírně nahrává vládnímu táboru tím, že spor uzavírá několika výroky koaličních představitelů, které jej rámují jako vyřešené nedorozumění bez větších důsledků.

Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi vůči Babišově vládě: článek soustředěně reprodukuje jeho kritický výklad summitu, aniž by obsahoval reakci vlády či české delegace. Kritické formulace jsou však důsledně připisovány Pavlovi.

Text převážně věcně referuje o vyjádřeních prezidenta Petra Pavla po summitu. Kritické hodnocení obranných výdajů i postoje k muniční iniciativě je jasně atribuováno Pavlovi; redakční podání samo výrazně nenahrává žádné straně.

Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi výběrem titulkového rámce o ochraně důvěry v soudy a přímou citací jeho varování. Tělo však uvádí i stanovisko vlády, její argumentaci a kritiku rozhodnutí Ústavního soudu, takže podání zůstává převážně věcné.

Podání mírně nahrává prezidentovi a Hradu: změnu složení delegace rámuje jako ústupek ministerstva jejich požadavku. Text však zároveň uvádí, že Hrad nedostal původně žádaný počet lidí a že spor o dopravu trvá.

Podání mírně nahrává straně minulé vlády Fialy/ODS: redakce vedle Babišova odkazu na zděděný stav zdůrazňuje, že dřívější vláda navrhovala vyšší výdaje, zatímco Babišova vláda je popsána výrazem „škrtla“. Většina hodnotících výroků o summitu je však řádně atribuována Babišovi.

Článek rámcuje setkání Okamury se Strnadem jako podezřelé zdůrazněním utajení a sugestivní otázkou o profitování z války, čímž mírně nahrává narativu, že jednání mohlo být problematické.

Podání mírně nahrává straně Petra Pavla: titulek i perex rámují Pellegriniho výroky jako vyvrácení Babišova výkladu a redakce zdůrazňuje kroky vlády, které prezidentovu účast omezovaly. Text zároveň uvádí i argumentaci vlády a Babišovy výroky.

Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: redakční formulace rámují vládní výroky jako „výpady“ a Havlíčkův vstup jako další útok. Současně však článek rozsáhleji reprodukuje stanoviska vlády, což jí dává větší prostor k obhajobě.

Text nahrává ministru Vojtěchovi a celkově kritickému pohledu na bývalé vedení ZPMV tím, že selektivně cituje pouze kritiky, srovnává odchodné s jinými případy a staví bývalé manažery do role viníků bez prostoru pro obhajobu.

Podání mírně nahrává prezidentovi Petru Pavlovi. Článek přebírá jeho definici problémů, sebereprezentaci i hodnocení vlády, zatímco stanovisko vlády nebo Andreje Babiše nezaznívá. Většina ostrých formulací je však řádně připsána Pavlovi, nikoli vydávána za nezávislé soudy redakce.

Text mírně nahrává České televizi a redaktorce Truchlé. Prezentuje Okamurovo vyjádření jako útok už v titulku a výběrem zdrojů (tweet Dominika Haška, podrobné stanovisko ČT) posiluje negativní obraz Okamury bez vyvážení opačným názorem.

Článek jednostranně prezentuje spor jako neoprávněné omezení prezidentských pravomocí ze strany vládní koalice. Hlas dostává pouze prezidentův tábor (mluvčí, exporadce), zatímco argumentace vládní koalice je redukována na stručnou parafrázi a umístěna na konec. Rámuje tak novelu jako protiústavní krok a prezidenta jako oběť bojující za ústavu, čímž mu nahrává.