📰 Koniášnews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

Žádné hodnocení tendenčnosti není a nikdy nebude stoprocentní — čísla jsou relativní indexy, ne verdikty, a měří rámování v textu, ne pravdu. jak to číst a meze měření →

42506článků
5176hodnoceno
68454verzí obsahu
387532snímků
69sekcí
15.09.2026 05:51poslední snímek
← všichni autoři

Martin Procházka 4 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

Zdroje: novinky

Intenzita manipulace směrově-agnostická

Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.

0.8signálů / článekmedián 2.0
1.62vážená závažnost / čl.medián 2.71
25%titulek ≠ textmedián 0%
0.28subjektivitamedián 0.44
0.20emotivitamedián 0.37

Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě

Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).

Alena Schillerová vs. ostatní — · popisně -0.21 [-0.21, -0.21] · shrunk -0.14 · 1 kauz / 1 čl. · konzist. 100% · osc. ±0.00 málo dat (<2 kauzy)
◄ opak Alena Schiller… ► vychýlení -0.21, oscilace ±0.00 -0.21
Radim Fiala vs. ostatní — · popisně +0.01 [+0.01, +0.01] · shrunk -0.25 · 1 kauz / 1 čl. · konzist. 0% · osc. ±0.00 málo dat (<2 kauzy)
◄ opak Radim Fiala ► vychýlení +0.01, oscilace ±0.00 +0.01
Radomír Lašák vs. ostatní — · popisně -0.27 [-0.27, -0.27] · shrunk -0.31 · 1 kauz / 1 čl. · konzist. 100% · osc. ±0.00 · 100% dopočet málo dat (<2 kauzy)
◄ opak Radomír Lašák ► vychýlení -0.27, oscilace ±0.00 -0.27
odborové organizace vs. ostatní — · popisně +0.27 [+0.27, +0.27] · shrunk +0.28 · 1 kauz / 1 čl. · konzist. 100% · osc. ±0.00 · 100% dopočet málo dat (<2 kauzy)
◄ opak odborové organ… ► vychýlení +0.27, oscilace ±0.00 +0.27

Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc

Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.

Co znamená barva — u postoje hodnotí (pro/proti), u moci a aktérství jen ukazuje stranu škály:
  • zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
  • oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
  • šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
Hodnotící („straní / kritizuje") je hlavně postoj. U moci a aktérství zelená není pochvala — jen říká, na kterou stranu aktéra vykresluje. Ostrá kritika aktéra zrovna v kauze může být věcná — sledujeme vzorec napříč aktéry.
aktérpostojmocaktérství dopadvyjádření
ČEZ +0.41 +0.18 +0.18 4
Radim Fiala +0.50 +0.67 +0.17 2
Pavel Cyrani +0.50 +0.67 +0.33 2
Představenstvo ČEZ +0.50 +0.00 +0.00 2
Dozorčí rada ČEZ +0.50 +0.33 +0.00 2

Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)

Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.

+0.00→Radim Fiala (1 kauz); +0.07→Alena Schillerová (1 kauz); -0.11→proti Radomír Lašák (1 kauz); +0.11→odborové organizace (1 kauz)

Narativní tlak směr × prominence na titulce

Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce (presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). = vychýlené články tlačil nahoru, = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru. Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.

+0.01→Radim Fiala =(prostý +0.01, n=1); -0.21→proti Alena Schillerová =(prostý -0.21, n=1); -0.27→proti Radomír Lašák =(prostý -0.27, n=1); +0.27→odborové organizace =(prostý +0.27, n=1)

Nejčastější techniky sustained

source_imbalance ×1card_stacking ×1loaded_language ×1

Články autora 4

Podání nahrává straně A. Titulek a základní zpráva jsou věcné, článek však dává prostor výhradně představitelům projektu a příznivě naladěnému analytikovi. Zdůrazňuje energetickou bezpečnost, obchodní příležitosti, technologickou vyspělost a zapojení českých firem, zatímco kritická perspektiva, rizika a nejistoty projektu zastoupeny nejsou.

Podání mírně nahrává odborům: podrobně uvádí jejich výhrady, spojuje Lašákovo působení s problémy ČSA a nepřináší jeho reakci ani stanovisko ministerstva financí. Nejvýraznější tendenční prvek je proto nerovnováha zdrojů, nikoli samotná zpráva o stávkové pohotovosti.

Podání mírně znevýhodňuje vládu a Ministerstvo financí: titulek kategoricky spojuje konec regulace se zdražením, zatímco tělo článku představuje růst cen jako prognózu analytiků a uvádí také další příčiny, zejména cenu ropy, rafinérské marže, spotřební daň a oslabení koruny. Jinak článek poskytuje Schillerové značný prostor pro vysvětlení rozhodnutí.

Podání je převážně věcné a vůči Radimu Fialovi ani dozorčí radě ČEZ nevykazuje zřetelnou přízeň či nepřízeň. Článek popisuje personální rozhodnutí, Fialovy funkce a širší firemní kontext bez hodnotícího rámování.