Markéta Bidrmanová 7 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: seznamzpravy
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).
Asymetrie uvození volba uvozovacího slovesa per aktér (§5a/2)
Bere autor jednomu aktérovi neutrální „řekl/uvedl" a druhému distancující
„tvrdí/údajně/prý"? Ne-neutrální podíl = kolik % uvození aktéra je distancujících nebo
bulvárních. Vysoký rozptyl mezi aktéry uvnitř tvorby autora = selektivní jazyk odstupu —
nejpřímější autorský podpis (jeho volba slova, ne redakční agregát).
Rozptyl 50%:
nejostřeji Andrej Babiš (50%)
vs. nejneutrálněji Filip Pertold (0%).
| aktér | uvození | neutrálních | distancujících | bulvárních | ne-neutrální podíl |
|---|---|---|---|---|---|
| Andrej Babiš | 6 (3 čl.) | 3 | 3 | 0 | 50% |
| Filip Pertold | 5 (1 čl.) | 5 | 0 | 0 | 0% |
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Vláda ČR | -0.50 ×1 · orientační | +0.75 | +0.82 | +0.09 | 6 · 4d |
| Poslanecká sněmovna | — | +0.22 | +0.09 | +0.00 | 4 |
| Alena Schillerová | — | +0.49 | +0.62 | +0.19 | 4 |
| Andrej Babiš | — | +0.76 | +0.91 | +0.09 | 4 |
| ANO | — | +0.45 | +0.45 | +0.03 | 3 |
| Banky | — | -0.14 | -0.08 | -0.67 | 3 |
| Finanční správa České republiky | — | +0.33 | +0.67 | +0.33 | 2 |
| Ústavní soud | — | +0.33 | +0.17 | -0.17 | 2 |
| Ministerstvo financí | — | +0.50 | +0.67 | +0.33 | 2 |
Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)
Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.
+0.00→Andrej Babiš (2 kauz); +0.00→Ekonomové a bankovní sektor (1 kauz); -0.41→proti Vláda ČR (1 kauz); +0.00→Raiffeisenbank (1 kauz); -0.60→proti parlamentní opozice (1 kauz)
Narativní tlak směr × prominence na titulce
Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce
(presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil
nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru.
Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.
+0.06→Andrej Babiš =(prostý +0.05, n=2); +0.00→Ekonomové a bankovní sektor =(prostý +0.00, n=1); -0.29→proti Vláda ČR =(prostý -0.29, n=1); -0.10→proti Raiffeisenbank =(prostý -0.10, n=1); -0.60→proti parlamentní opozice =(prostý -0.60, n=1)
Nejčastější techniky sustained
Články autora 7
Článek je převážně věcný zpravodajský text, ale mírně nahrává straně obranného průmyslu a dalších dotčených sektorů. Titulek přetváří Hynkův hypotetický scénář ('přesunou výrobu') v přímou kolektivní hrozbu ('přesuneme'), uvozovací sloveso 'přiznal' u Babiše naznačuje vinu, a prostor článku je výrazně nerovnoměrný – Hynek dostává několik odstavců s argumenty proti dani, zatímco vládní zdůvodnění je shrnuto do dvou krátkých citací. Celkově jde o mírný náklon k průmyslové straně, ne o otevřenou agitaci.
Rozhovor s ekonomem Pertoldem, který kritizuje vládní novelu o závislé práci. Titulek i perex adoptují Pertoldovo označení „švarcsystém
Podání mírně nahrává bankovnímu sektoru (strana A): bankovní zisky jsou redakčním hlasem charakterizovány jako „daří se
Podání mírně prospívá Aspire11: její zakladatelé vysvětlují přínosy strategie a zároveň sami odpovídají na výhrady k riziku bez nezávislého posouzení. Tento účinek omezuje přiznaný rozhovorový základ článku, důsledné připisování většiny hodnocení mluvčím a vysvětlení dlouhodobého vázání peněz. Samotné investované částky ani ostré výroky zakladatelů nejsou důkazem redakční tendenčnosti.
Podání mírně nahrává kritikům vládního záměru (ekonomům, Prouzovi) a poškozuje vládu/ANO. Titulek s dvojsmyslem „moc
Podání je převážně faktické; mírně může škodit vládě a premiérovi formulací 'sáhnout na zisky', jinak nenahrává žádné straně.
Text je převážně věcný přehled a střídá přínosy nové EET s náklady a výhradami. Mírně nahrává straně A pozitivním rámováním elektronických účtenek a větší flexibility systému, současně ji však oslabuje ironizujícím označením daňových úlev jako „dárečků“ a formulací, že úlevy výnos EET hned spotřebují. Celkové vyznění je proto téměř vyvážené.