noviny.dev

Podání nahrává STAN tím, že přebírá jeho obranný rámec už do titulku a perexu a rozsáhle reprodukuje výroky jeho představitelů o ohrožení demokracie, populistech a útocích vlády. Protistrana nedostává prostor k reakci. Nejostřejší soudy jsou však řádně uvedeny jako výroky kandidátů, takže jejich obsah sám o sobě není redakční manipulací.

Podání poškozuje Otu Klempíře: titulek přebírá dehonestující označení a jeho změnu programu rámuje jako „otočku“, zatímco rozsáhlý blok soustřeďuje výhradně ostré reakce opozičních politiků. Text sice poměrně podrobně uvádí Klempířovo vysvětlení, ale následný výběr a množství kritických citací vytvářejí dominantně odsuzující obraz.

Text převážně věcně popisuje ekologickou událost a dává prostor rybářům i státním institucím. Dílčí rámování nahrává rybářskému svazu tvrzením, že problém roky nikdo neřeší, a ministerstvu zemědělství vůči ekologické organizaci, jejíž žalobu prezentuje jako překážku řešení bez jejího vyjádření.

Podání poškozuje Filipa Turka a nahrává opozičnímu táboru především tím, že už v titulku vystavuje nejurážlivější označení a nejzávažnější hypotetický následek nehody. Turek a jeho spojenci sice dostávají prostor k vyjádření a text připomíná probíhající policejní vyšetřování, celkové vyznění však určují četné a výrazné opoziční odsudky.

Text převážně věcně reprodukuje prognózu politologa o možném hodnocení ministrů. Redakce sama žádnou stranu zjevně nezvýhodňuje ani nedehonestuje; ostřejší obrazy možných personálních změn jsou připisovány Janu Kubáčkovi.

Text nahrává Radku Vondráčkovi a jeho plánům na nový jednací řád. Redakční rámování (revoluce, radost) a výběr citací ho představují v pozitivním světle, zatímco kritika Jiřího Pospíšila je odsunuta do pozadí a oslabena pomocí uvozovek. Opozice dostává méně prostoru.

Článek referuje o sporu mezi prezidentem Pavlem a vládou o účast na summitu NATO prostřednictvím citací opozičního politika Pospíšila, který prezidenta chválí, a vládního politika Vondráčka, který ho kritizuje. Titulní 'ponížení' a 'truc' odrážejí komentáře aktérů; redakce necílí na vyznění sporu. Prezident dostává mírně více prostoru v pochvalném tónu, ale materiál je vyvážený.

Podání je převážně věcné a dává prostor argumentům obou táborů. Mírně nahrává opoziční straně rozsáhlým výběrem jejích kritických a humorných vystoupení, současně však označení jejího jednání za vysmívání či popichování může její kritiku rámovat jako méně seriózní.

Text referuje o sporu ve Sněmovně poměrně věcně, ale titulek ho bagatelizuje slovem „humbuk“ a u výroku opozičního předsedy Havla volí sloveso „vmetl“ s nádechem agresivity, zatímco vládního předkladatele uvozuje neutrálním „prohlásil“. Tím podání nepatrně nahrává vládní straně (A) – vykresluje debatu jako bezobsažnou tahanici a opoziční argumentaci jako ostřejší, než byla ve skutečnosti podána.

Článek mírně nahrává vládní většině a prezidentovi, když pomocí výrazu „paradoxně“ a výběrem citací naznačuje, že reálným rizikem pro jednotu delegace je ministr za SPD, nikoli prezident. Tím zlehčuje dřívější debaty o Pavlově loajalitě a staví SPD do problematické role.

Text vyznívá kriticky vůči navrhované novele, zdůrazňuje negativní dopady na komunální politiku a dává hlas zejména zástupcům samospráv, kteří varují před odrazováním úspěšných lidí od vstupu do politiky. Přestože cituje i předkladatele, celkové vyznění nahrává kritikům novely.

Článek vykresluje spor vyváženě, ale užité výrazy jako „pustila se“ mírně posilují obraz Jany Vildumetzové jako útočné strany, čímž podání nepatrně nahrává opozici.

Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi a Hradu: spor rámuje jako vládu zdržující či komplikující prezidentovu účast, zatímco Hrad je častěji prezentován jako strana usilující o běžné politické a organizační zajištění cesty.

Podání je převážně vyvážené: představuje výhrady vedení ODS i obhajobu Filipa Dvořáka a stanovisko oblastní rady. Mírně nahrává vedení ODS tím, že spor rámuje především jako problém Dvořákových nedostatečně vysvětlených majetkových poměrů a jeho ostrou reakci uvádí konfrontačním slovesem.

Podání mírně nahrává odpůrcům návrhu SPD. Titulek a mezititulek foregroundují zesměšňující hodnocení návrhu a text soustřeďuje výroky tří jeho kritiků, zatímco stanovisko předkladatelů zastupuje především Rajchl. Článek však zároveň poměrně podrobně uvádí argumentaci SPD, historický kontext i věcné právní stanovisko Hradu, takže tendenčnost není silná.

Podání nahrává rezignujícím expertům a politickým kritikům vlády. Jejich obavy a ostré výroky dostávají výrazně větší prostor, prominentní mezititulky a závěr článku, zatímco stanovisko vlády je omezeno na krátké obecné tvrzení o vyšší efektivitě bez podrobnější argumentace či reakce na jednotlivé výtky.

Podání mírně nahrává kritikům vlády. Jejich obavy dostávají více prostoru a změny financování médií text místy rámuje skeptickými či hodnotícími formulacemi jako „protlačit“ a „zaštiťují se“. Stanovisko vlády je uvedeno také, zejména prostřednictvím Aleny Schillerové a závěrečného odstavce, takže nejde o zcela jednostranný text.

Text nahrává kritikům vládního odhadu (Kalousek, Pilný, Fiala). Redakce vybírá ironizující slovesa („vysmál se“, „pobavila“) a klade jejich hlasy na začátek i konec článku, čímž odhad rámuje jako neuvěřitelný, zatímco obhajoba ministryně Schillerové je uvedena v neutrální podobě uprostřed textu a bez dalšího rozpracování.

Podání mírně nahrává Babišovi a vládě: titulek a perex stavějí do popředí jeho výklad, že opozice vytvořila neexistující skandál. Tělo však dává prostor i konkrétním posměšným reakcím opozičních politiků a samostatně uvádí spor SPD s ministrem Macinkou.